Digitální barevný tisk pod drobnohledem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

12. srpna 2003, 00.00 | Kolikrát už jste četli, že nějaká technologie je už vyzrálá natolik, že s ní musíme od nynějška napevno počítat? V případě digitálního barevného tisku se zdá, že nejde o žádná planá vyhlášení. Zdá se, že končí jedna kapitola tiskařské historie, jejíž počátek se začal psát na birminghamské výstavě Ipex před deseti lety.

Historie, současnost
Digitální tiskařina se nyní dělí na dvě kategorie: jedna využívá k finálnímu výsledku toner a druhá inkoust. Společné mají to, že k tisku nepotřebují tiskové desky, protože interpretují digitální data pomocí elektrostatického přenosu. Proces je velmi podobný zpracování na počítačové tiskárně nebo kopírce. Marketéři u prvních digitálních strojů lákali zákazníky především na výhody úspory nákladů za pre-press (tedy za filmy, desky apod.) a zkrácení doby potřebné k zahájení zakázky. Výrobci těchto moderních zařízení přitom nepatří mezi dodavatele archového offsetu, spíše je hledejme v prostoru IT branže.
Producenti tradičních technologií museli na tento atak nějak reagovat, takže přivedli na svět zčásti digitalizovaný offset. Přesněji řečeno, spustili vývoj DI (Direct Imaging), který umožňuje zrychlený proces i v provozech, kde stále používají "poctivé" tiskařské barvy. K další potěše zákazníka se ve stejnou chvíli na trhu objevily vysokonákladové barevné high-quality kopírky.
Na digitální tiskové stroje se nejen u nás, ale i ve světě dlouho pohlíželo jako na doplněk tradičního offsetu. Změna nastala až na podzimním veletrhu Graph Expo 2002. Americké Chicago tak vstoupí do historie jako místo, kde digitální technologie poprvé seriózně konkurovaly analogovému offsetu.

Hybné síly
Co stálo za aktuálním úspěchem digitálního barevného tisku? Co připoutalo pozornost k těmto technologiím?

• Lépe, rychleji, levněji. Také v polygrafii platí kritéria, která řídí dnešní byznys
• Přání zákazníka. Mezi ně lze zahrnout požadavek na zrychlení výroby, okamžité reakce
• Redukce nákladů. Dramaticky se snížila cena zařízení a spotřebního materiálu, což učinilo technologie přístupnějšími
• Malé náklady. Ačkoliv poptávka po malonákladových barevných tiscích není v USA závratná, tato možnost existuje
• Variabilita dat. Možnost zásahu i v průběhu tisku, maximální přizpůsobení se požadavkům

Překážky
Co brání ještě masovějšímu využití digitálního barevného tisku?

• Data. Před formáty, které by šly okamžitě v tisku zpracovat, firmy často preferují k distribuci dokumentů např. HTML
• Zákazníci. Mnohé organizace zůstávají posledním vývojem nedotčeny
• Dřívější selhání. Z dob nástupu digitálních strojů přetrvává nedůvěra k výsledkům
• Volba jiné technologie. Konkurence systémů CTP (computer-to-plate)

Stav amerického trhu
V situaci, kdy se výrobci předhánějí v nabídce stále dokonalejších, rychlejších a levnějších alternativ, se zákazník musí cítit jako ryba ve vodě. Podnikání v takovém prostředí se však může proměnit v černou můru. Jak uvádí ve své zprávě TrendWatch Graphics Arts (TWGA), všechno nasvědčuje tomu, že se lepších časů nedočkají ani letos. Průměrný tiskař nyní musí vystačit se ziskem na hranici 1% před zdaněním, což je nejméně za posledních třicet let. Podle údajů Printing Industries of America´s Ratio Studies skončilo loni hospodaření celé třetiny ze 730 respondentů ztrátou. V jarním výzkumu TWGA uvedlo 38% dotázaných, že podnikatelské prostředí považuje za špatné, dalších 9% za katastrofální. To ale není úplný konec, pořád zbývá nadpoloviční většina, která vykazuje zisk a je spokojená se současným byznysem.

Podmínky k podnikání byly v roce 2002 ve srovnání s předchozím rokem:

Kde hledat příležitosti
Zpráva TWGA z března letošního roku konstatuje, že největší nadějí pro polygrafický průmysl je konjunktura amerického hospodářství. Ve zlepšení ekonomických ukazatelů doufá 57% (meziroční nárůst o 1%) oslovených tiskařů. Domnívají se vcelku logicky, že je s tím spojena i jejich budoucí prosperita. Druhou nejčastěji zmiňovanou nadějí je zvýšení počtu odborných pracovníků (22%), což je opět záležitost podmíněná úspěšnou rekonvalescencí hospodářství. Třetí největší příležitost spatřují američtí tiskaři v dalším rozšíření přidaných služeb, například personifikace a doručování tiskovin (22%). Další místo náleží se 14% rozšíření výrobních kapacit. O páté místo svedly bitvu tři nové příležitosti (všechny 13%): nabídka rychlotisku za pomoci barevné kopírky, rozšíření tiskových služeb, spolupráce s agenturami, studii a designéry.

Srovnání podle produkce
Většina firem, zapsaných v databázích TWGA se zabývá archovým offsetem. Konkrétní rozložení sil vypadá takto:

Plánované nákupy
Pomyslný žebříček těch, kteří plánují investice v oblasti barevného digitálního tisku má tuto podobu: výroba knih (17%), digitální tisk (16%), rychlotiskaři (11%). Podnikatelé, které živí vydavatelský průmysl, jeví největší zájem o digitální tiskové stroje. Hlavním důvodem je fakt, že výrobci vyrukovali s novou řadou zařízení pro tento segment. Nezapomínejme ovšem, že řada prohlášení může nakonec dopadnout jako nesplněný sen. Nezanedbatelná množina tiskáren odkládá plánované investice z roku na rok. Ten loňský byl pro americkou polygrafii skutečně těžký: výdělky se opět zmenšily, zuří cenová válka a poptávka klesá a klesá…
Přes všechna protivenství přetrvává mezi valnou většinou tiskařů optimismus, což asi svědčí o tom, že někteří šikovní podnikatelé dokáží bojové podmínky naopak obrátit ve svůj prospěch. Oproti roku 2001 dokonce mírně vzrostl počet těch, kteří si současnou situaci na trhu pochvalují.

Co přinese rok 2003?
Celou zprávou TWGA se jako červená nit vine optimistický tón majitelů digitálních provozů. Rozhodně vidí svůj byznys mnohem růžověji než ostatní lidé z branže, přesto jsou ve srovnání s předchozími studiemi ve svých závěrech poněkud opatrnější. Zatímco před rokem předvídalo zhoršení stavu trhu 7% dotázaných, nyní je to už 9%. Předpoklad zachování současného stavu i v budoucnu si v této skupině také pohoršil (z 62% na 54%). Rezervy nacházejí respondenti také ve sféře osvěty. Často se stává, že manažeři a jejich šéfové nemají o možnostech digitálního tisku ani páru. Zaměřují se na cenu za kus a nedokáží docenit, že výsledná cena zakázky může být (hlavně v případě malonákladového tisku) nižší než u klasického offsetu. Účastníci výzkumu se také shodují, že je nutné budovat osobní vazby mezi tiskárnami, ať už nabízejí standardní nebo digitální výrobu. Jedině tak lze zajistit, že zadavatel nakonec neskončí v jiné náruči (například elektronického vydavatele).