Digitální barevný tisk. Kdy je výhodný a kdy ne? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

26. února 1999, 00.00 | Jaký je obsah termínu "Digitální barevný tisk" v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na počátku roku 1999? Jaké je jeho postavení na trhu, jaké jsou výhledy? To jsou otázky, na které vám odpoví naše zpracovaná studie.

Jaký je obsah termínu "Digitální barevný tisk" v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na počátku roku 1999? Jaké je jeho postavení na trhu, jaké jsou výhledy? Uvědomujeme si jeho výhody, odlišnosti, limity?

Mnohé nasvědčuje tomu, že ne zcela; ostatně i odborné diskuze mají tendenci sklouzávat k emotivním půtkám o smyslu podobných zařízení v našich podmínkách. Proto se v tomto článku pokusíme přesněji vymezit některé pojmy a podívat se blíže na konkrétní studii ekonomiky a postavení těchto technologií na americkém trhu.

Digitální tiskové stroje obsazují segment trhu, nazývaný POD (print on demand, tedy volně - tisk na konkrétní poptávku). Někteří jej chápou jako veškerý digitální a ofsetový malonákladový tisk, tedy včetně třeba billboardů, jindy bývá definován jako veškeré tisky s nákladem pod 5.000 kusů. Užitečnější je definice, podle níž je POD výrobou a distribucí publikací a tištěných obchodních dokumentů podle konkrétního požadavku zákazníka. Zní to jako formální hra se slovíčky, ale taková definice má zásadní význam. Je to definice vytvořená na základě požadavků trhu, nikoliv na základě typu výroby, odlišující POD od pouhého tisku v malém nákladu. Výsledkem tohoto pohledu je fundamentální poznání, že trh klesá v nákladu jedné zakázky, současně se zvyšuje počet zakázek, resp. zkracuje se interval mezi jednotlivými zakázkami.

Ukazuje se tak, že trh POD roste na úkor trhu vysokonákladových zakázek. Tento posun je velmi dobře patrný v segmentu jednobarevných tisků, ale právě nyní se stejná historie opakuje i v oblasti barevného tisku. Firmy, podnikající v POD, provozují buď digitální ofsetové stroje (jako je např. Heidelberg DI 46-4, Adast DI) nebo NIP stroje (non-impact printers, tedy stroje, které nepřenášejí tiskovou barvu tlakem válce na podložku), jako jsou Xeikon DCP/32D, Agfa Chromapress a pod. Značná část trhu POD je v současné době rovněž obsazena vysokokapacitními kopírkami a copy-printery.

Jen ve stručnosti, pro pochopení některých dalších tvrzení si uveďme základní odlišnosti digitálního ofsetu a NIP.

Digitální ofsetový stroj je založen na technologii přímého osvitu desek, bez použití filmů. To přináší jak lepší kvalitu desek, tak značné úspory celkového času na zhotovení zakázky.

NIP stroje, jako Xeikon či Agfa, pracují na principu elektrostatického přenosu částic barvy z mikrotoneru na podložku, expozice se děje prostřednictvím LED hlavy s rozlišením 600 dpi a proměnnou hodnotou expozice bodu, čímž se dosahuje rozlišení srovnatelného s tiskem na 175 lpi. Některé modely mají možnost současného tisku po obou stranách podložky.

Trh POD a jeho požadavky V roce 1997 byly na americkém trhu POD dodány zakázky za 12 mld. USD (společně barevný i jednobarevný tisk). Jestliže barevný trh z toho činil 6.3 mld USD, v roce 2000 se předpokládají dodávky za 9.4 mld USD, a to dohromady pro digitální ofsetové stroje a NIP.

Z výzkumu mezi poskytovateli POD tisku v USA vyplynulo, že zhruba 80% objednávek jsou reprinty existujících zakázek. Navíc polovina objemu zakázek pochází z objednávek, kde počet výtisků činí méně než 500 ks a dokonce dvě třetiny objemu se realizují na zakázkách pod 1000 ks. Ukazuje se, že v oblasti barevného tisku vzniká stejný trh, který před pěti lety přivedl k úspěchu jednobarevné stroje jako Xerox DocuTech, které se v té době postavily ofsetu v segmentu tisků do 1.000 ks.

Pokud se zaměříme ještě na časové požadavky trhu, ukazuje se, že ačkoliv trh požaduje krátké dodací lhůty, pouze méně než 25% zakázek bylo dodáno dříve, než za dva dny. Hlavními faktory jsou tu čistá produktivita zařízení, tedy množství potisknutých stránek za daný interval a fixní náklady a časová náročnost na celkové provedení zakázky, tedy provádění kalkulací, vyřizování objednávek, management toku zakázek a dokumentů.

Důležitým momentem je také aktuální složení tržního koše, jinými slovy rozložení poptávky podle typu zakázky. Z výzkumu vyplynulo, že stávající klienti požadují tyto druhy materiálů:

reklamní materiály (direct-maily, letáky, brožurky, prospekty) ve 37%, katalogy (personalizované, vícejazyčné apod., obchodní) v 18%, periodika (časopisy, newslettery apod.) ve 12%, knihy (manuály, umělecké katalogy) ve 12%, obaly a obalové samolepky v 10%, finanční a právní dokumenty ve 3% a ostatní produkty (vizitky, blahopřání, pozvánky) v 8%.

"Průměrná" zakázka tak má potištěný rozsah 4.6 strany A3 při 55% pokrytí podložky barvou.

Co pořídit, digitální ofsetový stroj nebo NIP?

Jaká technologie bude mít navrch v segmentu barevného tisku?

Abychom si mohli na tuto otázku odpovědět, je nutné stanovit metodu, na základě které získáme pro své rozhodnutí podklady. Běžně používaná metoda TCO, která v podstatě počítá pouze s fixními a provozními náklady nám mnoho nepomůže. Lepší je podívat se, jak se jednotlivé technologie vyrovnávají s celým procesem výroby jednotlivých produktů z trhového koše. Musíme tedy zahrnout do úvahy následující náklady a časy.

Přípravné práce:

• výměny materiálu v zásobnících (podavačích) při změně formátu či oboustranném potisku
• výměny desek (případně on-line osvit desky ve stroji)
• čištění strojů (u strojů jako Heidelberg DI vyžaduje tisk vícestránkových zakázek typicky opakovaně provádět přípravné práce).

• časy a úkony potřebné k dosažení soutisku a správné barevnosti

• včetně všech přestávek na doplňování médií, odstraňování kvalitativních či provozních potíží.

RIP - je dnes již dostatečně rychlý na to, aby proces výroby nezdržoval, navíc se provádí na obou platformách a často off-line.

Snášení - i když na obou platformách nese jisté odlišnosti, provádí se rovněž off-line, nezdržuje proces tisku.

U ofsetových strojů se neuvažuje výroba desek pro vícestránkové dokumenty, která může opět probíhat současně s tiskem předchozích stran.

Podle výše uvedených zásad byla provedena studie [1], jejímž cílem bylo na příkladu výroby zmíněného trhového koše porovnat produktivitu ofsetových strojů a NIP technologií a odhalit požadavky a možnosti růstu trhu POD.

Co napovídají výsledky studie?

Z hlediska vhodnosti a produktivity posuzovaných technologií z hlediska toho, jak dokáží odpovědět na nové požadavky trhu se zdá, že větší šance se nabízejí NIP strojům.

Pokud se týká ceny tisku, pro vícestránkové produkty (katalogy apod.) je výhodnější použít ofsetové stroje od nákladu 850 ks výše, v případě tisku maloformátových výrobků (pohlednice) je ofset výhodnější až od nákladu 3.000 ks.

Například u čtyřstránkového A4 prospektu je NIP stroj nákladově výhodnější až do nákladu 1.800 ks. Průměrná hodnota hranice výhodnosti u NIP strojů je na zkoumaném vzorku tisků 950 výtisků. To je téměř dvojnásobek oproti v poslední době převažujícímu názoru, podle kterého se NIP tisky vyplácejí do max. 500 kusů. To je výsledek masivního poklesu nákladů na NIP tisky v poslední době. Pokud se podíváme na srovnání produktivity, ukazuje se, že v průřezu naším košem jsou NIP stroje oproti ofsetu produktivnější o 35 - 40%. Hranice, kdy ofset pokoří NIP z hlediska produktivity je průměrně 900 výtisků pro NIP s formátem A3, a dokonce 1550 výtisků pro NIP s formátem B2 (Xeikon DCP/50D). Zajímavé jsou i výsledky analýzy POD trhu.

Trh "tisku podle přání zákazníka roste", přičemž nemáme na mysli pouhé rozlišení podle výše nákladu. I když malonákladové tiskové stroje nemohou konkurovat ofsetu ve velkých nákladech, ve skutečnosti to není pole, kde by se v současnosti odehrával nejdůležitější souboj poskytovatelů tisku. Dvě třetiny objednávek totiž znějí na náklad pod 1000 výtisků. Jinými slovy - náklady jdou dolů, roste počet zakázek.

Požadavkům trhu z hlediska produktivity a pružnosti reakce na přání zákazníka lépe vyhovují NIP technologie, které jsou oproti digitálním ofsetovým strojům až o 40% produktivnější. A i když se studie prováděla na trhu USA, a můžeme vznést celou řadu námitek na odlišné podmínky, na závěr jsme si nechali poslední poznatek autorů studie. Jistě se shodneme, že platí bez ohledu na hranice a ekonomickou situaci.

Ve výsledku uspějí ti poskytovatelé tisků, kteří dokáží profitovat ze všech výhod NIP technologií, jako jsou pružnost, možnost personalizace, a iniciativně a tvořivě je budou schopni nabídnout zatím málo informovaným zákazníkům, aby tak zachytili všechny výzvy dnešního trhu.

[1] Studie firmy Strategies On Demand, poskytnuto laskavostí firmy A.D.Communications, UK.

Kamil Třešňák

Článek byl převzat z únorového čísla nového polygrafického měsíčníku Svět tisku.
Svět tisku obsahuje 64 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.