DCS formát - kdy ano a kdy ne? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Fotosoutěže
Fotogalerie
Rubriky
Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce
Poptávka práce


Polygrafie

DCS formát - kdy ano a kdy ne?

1. září 1999, 00.00 | Při rozhodování, zda a kdy použít kompozitní nebo separované soubory PS a PDF, je třeba brát v úvahu několik skutečností, mimo jiné i to, jakou pozici v konkrétním workflow zaujímají soubory ve formátu DCS EPS.

Při rozhodování, zda a kdy použít kompozitní nebo separované soubory PS a PDF, je třeba brát v úvahu několik skutečností, mimo jiné i to, jakou pozici v konkrétním workflow zaujímají soubory ve formátu DCS EPS. Pokud dokument obsahuje v tomto formátu obrazové soubory, není obecně možná tvorba kompozitního PS ani PDF.

Konečně, DCS formát byl před několika lety společností Quark vytvořen právě pro použití v separovaných souborech. Snahy používat neseparované, kompozitní PS a PDF soubory v pre-pressu jsou naopak relativně nové, vyvolané zejména nástupem digitálních tiskových strojů a zdokonalením PostScriptu a RIPů. V současné době jsou k dispozici dva druhy formátu DCS EPS:

  • DCS 1.0 obsahující vždy pět souborů - jeden náhledový kompozitní EPS a čtyři separované soubory pro CMYK
  • DCS 2.0 umožňující uložit místo pěti původních souborů pouze jeden a s podporou přímých barev.
Pokud by DCS soubory nebyly k ničemu užitečné, asi by nemělo cenu se jejich problémům v kompozitním PS věnovat, stačilo by skončit s jejich používáním. Tak jednoduché to však není. DCS se v současnosti nejčastěji uplatňují ve dvou případech.

První oblastí jsou "copydot" skenery, které standardně DCS formát vyžívají k ukládání naskenovaných plátů filmu. (Skenují se tak třeba inzeráty z filmů pro další použití v digitálním workflow.)

Za druhé, DCS formát poskytuje stále určité výhody v pozdních fázích pre-pressu, kdy při převodu dokumentu do PS produkuje znatelně menší soubory. (Do každé separace se ukládá jen příslušná část obrázku na rozdíl od jiných formátů, kdy je v každé separaci uložen obrázek celý.)

Problém je ale v tom, že pokud se pokusíme vygenerovat kompozitní PS soubor z dokumentu, který obsahuje obrázky ve formátu DCS EPS, obrázky zůstanou v náhledovém rozlišení. Takový PS soubor je pro osvit nevhodný, nelze jej použít ani pro digitální tisk. V případě digitálního tisku je to nepříjemné dvojnásob, protože tady nelze generovat separovaný PS, a tak se problémům s DCS vyhnout.

Jaká se tedy nabízejí řešení, když chceme zavést kompozitní workflow a přitom se nemůžeme vyhnout použití DCS?

  • Separovaný PS; tím ale přijdeme o všechny výhody kompozitního workflow, které popisujeme na jiném místě.
  • Převést (např. ve Photoshopu) před generováním PS soubory z DCS do CMYK, TIFF nebo EPS.
  • Pokud pracujete v QXP, je použit externí doplněk SmartXT Xtension (www.totalint.com), jenž zajistí sloučení DCS souboru v okamžiku převádění do PS.
  • Některé OPI systémy dokáží DCS soubory v kompozitním PS nahrazovat.


Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Přečteno: 747x

www.grafika.cz/rubriky/polygrafie/dcs-format-kdy-ano-a-kdy-ne--126991cz

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Nabídka bazar

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: