Další DI od Adamovských strojíren - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

5. května 2000, 00.00 | Seznamte se s námi, jak konkrétně bude vypadat nový digitální tiskový stroj české produkce.

Na düsseldorfský veletrh DRUPA 2000 připravují všichni výrobci nějakou novinku. O jedné z nich, tiskovém stroji PAX DI, jsme vás ve stručnosti informovali ZDE. Pro více informací jsme se proto zajeli podívat přímo do Adamovských strojíren, kde se v současné době připravují tři pětibarvové stroje tohoto nového typu. A proč vlastně tři? Je to dáno již samotným názvem. Zkratka PAX totiž znamená Presstek, ADAST, Xerox - tedy tři firmy, které jsou na tomto projektu zainteresovány, a které budou nový stroj prezentovat na svém stánku. ADAMOVSKÉ STROJÍRNY a.s. dodaly tiskový stroj připravený na technologii DI, Presstek pak samotnou technologii přímého osvitu v tiskovém stroji. Zůstává pouze otázkou, vybízející k nejrůznějším spekulacím, jak se na celém projektu bude podílet Xerox. Na oficiální informace ohledně Xeroxu si však budeme muset do veletrhu počkat. Proslýchá se, že tato firma, která se doposud pohybovala spíše na poli kancelářských zařízení, hodlá razantně vstoupit i na trhy s ofsetovými stroji.

Stroj umístěný na stánku Adamovských strojíren ponese název Adast 557 DI (tedy nikoli PAX jako u Pressteku nebo Xeroxu). Jde o stroj určený pro tisk bezvodým ofsetem, pracující technologií Direct Imaging a vycházející z již dobře známé konstrukce strojů ve formátu B3 řady 507. První velkou změnou je již samotný název, který neobsahuje povědomé označení Dominant. Od DRUPY by se totiž měly v Adamově vyrábět tiskové stroje se zcela novým designem, znamenajícím novou éru oproti dřívějším rokům, a tak jisté odlišení zaznamenal i samotný název.

Konstrukce tiskového stroje je velmi podobná konvenčnímu tiskovému stroji řady 507. Ve standardu bude Adast 557 DI vyráběn s nízkým vykladačem, pro veletrh jsou však určeny stroje s vykladačem vysokým. Dalším společným rysem s řadou 507 je využití pneumatického ovládání (oproti řadě 506, kde se používá pákové ovládání). Náhonová ozubená kola tiskových válců a přenosových bubnů jsou u strojů řady 507 umístěna vně bočnic, podobně jako u strojů řad 706 a 806. Standardem u řady 507 jsou dělené nože barevnic, dvousavková nakládací hlava s oddělenou regulací vzduchu do botky a do rozfuku a dálkové ovládání registrů formových válců a barevnic.

Přímé zobrazování

Základem vlastní technologie přímého zobrazování (Direct Imaging), nebo chcete-li Computer to Print, je přenos obrazu na tiskovou desku. I zde nový Adast doznal určitých změn oproti DI řady 705. První změnou, která je patrná na první pohled, je miniaturizace vlastního vypalovacího a řídícího zařízení. Zatímco u předchozího typu jsme kromě vypalovacích diod mohli najít vedle tiskového stroje také další poměrně objemné skříně řízení, nyní je všechno miniaturizováno a umístěno u vypalovacích diod v místě, které je u konvenčních ofsetových strojů vyhrazeno vlhčení. Samotná technologie vypalování probíhá velmi podobně jako u stroje předchozího. Na každém tiskovém agregátu se vypaluje obraz pomocí 32 laserových diod s označením ProFire. I vývoj v oblasti diod jde nezadržitelně kupředu, a tak kromě nižší energetické náročnosti a menších rozměrů můžeme zaznamenat i další trend: zmenšování tiskového bodu.

Po zkušenostech s prvním strojem DI doznala řadu změn nejenom vypalovací jednotka, ale i celá technologie vypalování. První, čeho si při vypalování na novém stroji Adast 557 DI všimneme, je tisková deska. Zatímco u sedmsetpětek se používala klasická tisková deska PEARLDry na hliníkovém podkladu, určená pro osvit infračerveným laserem, u nového DI se využívá stejné desky s polyesterovým základem. Její největší předností je zkrácení časů (převinutí tiskové desky trvá přibližně 20 s) potřebných na přestrojení tiskového stroje. Dostatečnou se zdá i výdržnost těchto tiskových desek, která se pohybuje okolo 25 000 obratů, což je pro stroj s oblastí využitelnosti spíše při nízkých a středních nákladech více než dostatečné. Každý z tiskových agregátů je vybaven zásobníkem, v němž je umístěna role obsahující materiál na třicet sedm tiskových desek. Zpracování vrstev desky je shodné jako u předchozího typu. Svrchní vrstvu tvoří silikonová vrstva odpuzující tiskovou barvu, pod ní je vrstva, která tiskovou barvu naopak přijímá.

Další změnou oproti předcházejícímu stroji je samotné vypalování. U minulého stroje se při vypalování otáčely všechny válce. To způsobovalo otřesy stroje, které kvůli přesnosti vypalování nedovolovaly vyšší rychlost osvitu. U stroje 557 DI lze při exponování tiskové desky otáčet pouze formovým válcem, neboť je vybaven vlastním pohonem. Tímto způsobem je možné dosahovat podstatně vyšších otáček (asi 300 otáček za minutu), a tím i vyšší rychlosti osvitu při značném snížení vibrací.

Nový RIP Pearl Server

Vzhledem k tomu, že od uvedení minulého stroje s technologií DI uplynul rok a půl (Adast Dominant 745 C DI byl uveden na Ipexu 98 v Birminghamu), je více než logické, že jistých změn doznal i samotný RIP zpracovávající data pro laserové vypalovací diody. Nový Pearl Server dodávaný firmou Presstek pracuje opět na platformě PC s operačním systémem Windows NT, tentokrát však s procesorem Pentium III, operační pamětí 256 MB a diskovou kapacitou 54 GB. K počítačové síti může být připojen pomocí rozhraní 10Base-2, 10Base-T nebo 100Base-T. Komunikace mezi RIPem a zobrazovacími jednotkami probíhá pomocí rozhraní 100Base-T. Softwarové vybavení je podobně jako u předcházejícího stroje také z produkce americké firmy Presstek.

Základem nového stroje je automatizace

Výrazný rozdíl mezi Adastem 557 DI a Dominantem 745 DI můžeme zaznamenat i ve vysokém podílu automatizace u nového stroje. Ten je vybaven například čištěním tiskové desky. Odpadá tak pracné manuální čištění povrchu desky od vypáleného silikonu, který může způsobovat problémy při kontaktu s tiskovou barvou. Za každým tiskovým agregátem je umístěno čistící zařízení se suchým a mokrým čištěním vybavené podtlakovým odsáváním, které silikon z povrchu tiskové desky odstraňuje. Adast 557 DI je dále vybaven i novým mycím zařízením ofsetového potahu. Součástí nového stroje jsou i nové barevnice, které se vyznačují oproti minulým verzím snadným čištěním a snadnou ovladatelností s možností přesnějšího jemného doladění. Hlavní inovací je nová konstrukce nastavování děleného nože s možností ovládání z dálkového řízení. Velkou předností nově instalované barevnice je i možnost přednastavit podle dat barevnicové zóny.

Další novinkou, která bude spolu s tímto novým strojem představena na DRUPĚ, je jeho dálkové řízení Adacontrol určené pro tiskové stroje DI. To vzniklo společným vývojem Adamovských strojíren a slovenské společnosti Inkflow. Jde o centrální řídící systém vybavený dotykovou obrazovkou pro centrální ovládání a diagnostiku tiskového stroje včetně nastavování stranových a obvodových registrů.

Závěrečné zhodnocení

Tiskový stroj Adast 557 DI ve formátu B3 a s maximální rychlostí 12 000 archů za hodinu je určen spíše pro menší zakázky, kde se projeví výrazná úspora času při přestavbě tiskového stroje na zakázku novou. Čas potřebný na přestavbu tiskového stroje při použití rozlišení 1270 dpi při tiskovém rastru 150 lpi by se měl pohybovat okolo deseti minut, při maximálním rozlišení 2540 dpi pro tiskový rastr až do 200 lpi cca. o 2 minuty déle. Optimální využití tohoto tiskového stroje výrobce odhaduje na náklady od 500 do 5 000 výtisků, ale předpoklady konkurenceschopnosti ostatním technologiím vícebarvového tisku se pohybují již okolo 200 výtisků. Flexibilita tiskového stroje by se měla umocnit i možností instalace obracecího zařízení, jež lze na přání instalovat u pětibarvového stroje za první nebo druhý tiskový agregát.

Poslední velkou neznámou tak zůstává snad jen prodejnost tohoto stroje, která bude záviset nejenom na kvalitě tisku, ale především i na výši počáteční investice. Sám výrobce uvádí, že předpoklad prodejnosti tohoto stroje se v celosvětovém měřítku pohybuje v počtu více jak jednoho sta tiskových strojů, které by měly z velké části směřovat na západní a americké trhy. Vzhledem k tomu, že u předcházejícího stroje nedošlo v celosvětovém měřítku k více než dvaceti instalacím, se tyto první odhady zdají poměrně odvážné. A to i přes nespornou vyšší kvalitu a jiné využití nového stroje. Jaká bude skutečnost, to dost napoví již první ohlasy na düsseldorfském veletrhu.

Článek byl převzat ze čtvrtého čísla měsíčníku Svět tisku, který obsahuje na celkem 112 stranách nejaktuálnější informace o dění v domácí i světové polygrafii.