CtP versus DI - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Polygrafie  

16. května 2000, 00.00 | Jaký je dnes stav v oblasti technologií Ctp a DI?

Digitální archová montáž, digitální tisk, CtP, DI - to jsou pojmy, které dnes zná snad každý, kdo se pohybuje v oblasti polygrafického průmyslu. Konkurenční prostředí ve vyspělých zemích je živnou půdou pro uplatňování uvedených pojmů v praxi, v naší malé republice s nebývalým množstvím tiskáren si však digitální technologie jen těžko razí cestu na výsluní. Pořízení moderní digitální technologie totiž znamená několikamiliónovou investici, kterou si v dnešní době všeobecného úpadku průmyslu u nás mohou dovolit pouze velké prosperující firmy. Ze statistik a z průzkumů prováděných na celém světě, z mezinárodních výstav a seminářů i z běžných hovorů mezi polygrafickou veřejností jednoznačně vyplývá, že v budoucnosti má šanci pouze ten, kdo zachytí trend digitalizace. Tuto skutečnost si uvědomují všichni - výrobci strojů a zařízení, jejich uživatelé i zákazníci uživatelů. Mnozí pak netrpělivě očekávají, až se 18. května otevřou brány výstaviště v Düsseldorfu, aby se na vlastní oči přesvědčili, co zajímavého či převratného připravili výrobci polygrafických zařízení pro své klienty.

Je nabíledni, že na výstavě DRUPA - obzvláště té, která se koná na prahu nového milénia - bude k vidění technologická špička polygrafických strojů. Jednotliví výrobci postupně odhalují své plány a představují novinky, které bude možno za pár dní na vlastní oči shlédnout. Dá se očekávat, že DRUPA ukáže mnoho nových CtP systémů i DI ofsetových tiskových strojů. Nedá se však předpokládat, že DRUPA jednoznačně zodpoví otázku, která z uvedených technologií je perspektivnější. Vždyť bouřlivý vývoj probíhá stejně u výrobců obou zařízení a také dosavadní známé obchodní výsledky jsou srovnatelné. CtP a DI jsou technologie, mezi kterými volí zákazník - tiskárna či pre-press studio. Z jeho pohledu se tedy mohou jevit jako konkurenti. Ze strany výrobců je ovšem zřejmá spolupráce v boji o zákazníka - producenti DI strojů totiž pro zpracování tiskových desek vesměs využívají systému některého z producentů CtP zařízení.

Jaký je vlastně současný stav a co asi uvidíme na DRUPĚ? V oblasti CtP je patrný zájem výrobců o využití termálního způsobu zpracování tiskových desek, zvláště pak takových, které po osvitu nevyžadují vyvolání v procesoru. Z novinek je možno očekávat zařízení Dimension400 americké společnosti Presstek vybavené inovovaným systémem laserových diod s vestavěnou inteligencí (ProFire). Firma Presstek je známá rovněž jako výrobce termálních tiskových desek. Po více či méně úspěšných řadách PEARLdry, PEARLwet a PEARLgold uvede na DRUPĚ novou tiskovou desku Anthem, opět založenou na technologii termální ablace. Izraelská firma Scitex zajisté uvede svůj nový model Lotem 400V pro osvit termálních tiskových desek formátu B2 vycházející ze staršího modelu Lotem 800V. Obdobně se dá očekávat představení systému PlateRite 4000 firmy Dainippon Screen, který taktéž navazuje na svého předchůdce - PlateRite 8000. Rovněž tyto modely jsou určeny pro osvit termálních tiskových desek. Americká firma ECRM bude pravděpodobně vystavovat své modely WildCat a TigerCat pro osvit světlocitlivých desek. Úplnou novinkou pak bude zařízení DesertCat pro osvit termálních desek. Tuto technologii odkoupila firma ECRM od firmy Optronics, která se na trhu CtP příliš neprosadila. Zajímavou cestou v oblasti CtP systémů je osvit klasických tiskových desek. Průkopníkem v této sféře je firma BasysPrint a její model UV-Setter710. Dnes však již není jediným výrobcem, který nabízí digitální zpracování klasické tiskové desky. Na DRUPĚ by měl být představen CtP model DICON firmy Purup-Eskofot. Dá se očekávat, že i ostatní výrobci CtP představí něco nového. Rozhodně bude zajímavé shlédnout stánky donedávna největších rivalů a výrobců CtP zařízení - firem Creo a Scitex - které jsou však dnes řízeny jediným subjektem, firmou Scitex. Zajímavé bude rovněž sledovat, jak se tato nová situace promítne do vztahů Creo - Heidelberg.

Domníváme se, že DRUPA přinese rovněž mnoho nových řešení a nových joint-venture v oblasti DI ofsetových tiskových strojů. Jako první v historii se komerčně začala tímto oborem zabývat firma Heidelberg a ve spolupráci s americkou firmou Presstek uvedla na trh upravený sériově vyráběný stroj řady GTO DI. Takovýchto strojů dnes pracuje ve světě asi 150. Později byly nahrazeny unikátní konstrukcí strojů se čtyřnásobným protitlakovým válcem a s novou generací vypalovacího systému Pearl od firmy Presstek. Quickmaster DI byl poprvé představen veřejnosti na DRUPĚ 1995 a od té doby jich bylo prodáno na 1,5 tisíce kusů. V pořadí druhou firmou na světě, která se začala věnovat oblasti DI, byla česká společnost Adamovské strojírny. Opět ve spolupráci s Presstekem představila v roce 1996 svůj Dominant řady 705 DI vybavený stejnou technologií vypalování tiskové desky Pearl jako používal Quickmaster DI. Koncepčně se však tento stroj podobal staršímu GTO DI, což znamená, že vycházel z klasického věžového uspořádání tiskových jednotek. Stroje Dominant 705 DI však zdaleka nedosáhly takového úspěchu jako Quickmaster DI. Třetí firmou, která se začala zabývat DI technologií, byla KBA. Ta navázala spolupráci s izraelským Scitexem a výsledkem společného úsilí byl stroj 74Karat. Řekl bych však, že prosazování stroje 74Karat na trhu je teprve v plenkách. Originální verzi DI ofsetového stroje představila na výstavě IPEX 1998 firma Screen. Ovšem ani její TruePress dodnes nedosáhl tak masového nasazení jako Quickmaster DI. A co se připravuje ve sféře DI na DRUPU? Dá se očekávat značný tlak firmy Presstek na tuto oblast trhu. Její nová generace laserových systémů ProFire bude kromě vlastního CtP Dimension400 použita hned u tří výrobců ofsetových strojů. Pokračováním spolupráce s Adamovskými strojírnami a přibráním dalšího partnera - firmy Xerox - je stroj PAX DI. Od firmy Xerox se v této spolupráci očekává přínos v oblasti digitálního workflow (DigiPath). Dalším DI strojem s Presstek technologií bude japonská Akiyama a její stroj řady J Print DI se specifickým uspořádáním tiskových jednotek nad sebou. Konečně třetí novinkou pak bude stroj Oliver 74 DI dalšího japonského výrobce Sakurai. Sakurai spolupracuje s Presstekem již delší dobu v oblasti CtP zařízení a náhledových systémů. Heidelberg pravděpodobně na DRUPĚ ukáže rivala pro Karat - stroj Speedmaster 74 DI, který je vybaven vypalovacím systémem Creo. Očekává se rovněž opětovné představení stroje DICOweb, jehož výrobcem je firma MAN Roland. Stroj používá k vytvoření obrazu na tiskové desce technologii termálního transferu a pracuje s laserovou technologií Creo. Nyní se pokusme o krátké srovnání obou digitálních technologií. Dnes už asi nikdo nepochybuje o perspektivnosti kterékoliv z nich, protože obě mají jedno společné: dokáží pracovat s digitální formou tiskové zakázky, a té jistě patří budoucnost. CtP a DI mají některé vlastnosti společné a v některých se liší, což je nutno dobře zvážit při rozhodování o investici do některé z těchto technologií - vždyť se jedná o peněžní částky v několikamilionových sumách.

Společné vlastnosti CtP a DI:

• K vytvoření obrazu na tiskové desce se nepoužívá film. Z toho vyplývá materiálová i časová úspora, která se projeví při srovnání s klasickou ofsetovou technologií tisku. Prvotním podkladem pro zpracování tiskové desky jsou bitmapová data generovaná RIPem.
• Efektivní nasazení v procesu zpracování tiskové zakázky vyžaduje důsledné zavedení digitálního workflow počínaje podklady od zákazníka v digitální formě, přes digitální archovou montáž, digitální nátisk až ke konečnému výstupu - vytvoření obrazu na tiskové desce. Též je nutno počítat se změnou určitých pracovních návyků běžných v systémech, které pracují s filmem.
• Digitální způsob zpracování zakázky vylučuje použití analogových technologií. Například není možno počítat s aplikací analogového nátisku z filmu (cromalinu).
• Čas potřebný k rozjezdu tisku nové zakázky je výrazně kratší při srovnání s klasickou ofsetovou technologií. Dosahuje se lepšího počátečního soutisku. Barevnice jsou automaticky přednastaveny. Z toho vyplývá i materiálová úspora na makulatuře.

Rozdílné vlastnosti CtP a DI:
· CtP zpracovává tiskovou desku off-line, tedy mimo tiskový stroj. DI zpracovává tiskovou desku on-line, tedy upnutou přímo v tiskovém stroji. Z toho plynou následující důsledky:

• V daném časovém okamžiku CtP pracuje pouze s jedinou tiskovou deskou, zatímco DI může pracovat se všemi tiskovými deskami potřebnými pro vytištění daného archu. Teoreticky je tedy proces přípravy tiskových desek pro danou zakázku DI technologií kratší (to ovšem platí za předpokladu, že obě technologie používají stejný vypalovací systém. Existují však CtP zařízení (zvláště pro novinový průmysl), která jsou několikanásobně rychlejší než DI systém tiskového stroje. Pak může být výsledek zcela opačný).
• V době tisku zakázky je DI systém na stroji nevyužit, zatímco CtP zařízení může zpracovávat tiskové desky neustále.
• Systém DI teoreticky umožňuje dosažení lepšího počátečního soutisku než CtP systém, poněvadž nezávisle na tom, jak dobře či špatně je tisková deska upnuta, absolutního soutisku je dosahováno počítačově řízeným vypalováním. Z praxe však vyplývá poznatek, že soutisk je ovlivňován nejenom přesností vypálení obrazu, ale i jinými faktory. Proto i DI stroje bývají vybaveny registračním zařízením, nebo je nutno zadávat softwarové korekce pro vypalovací systém v závislosti na barevné náročnosti zakázky. Je tedy možno konstatovat, že při použití některého z registračních způsobů upínání tiskové desky vykazují CtP i DI srovnatelné výsledky počátečního soutisku při rozběhu tisku nové zakázky.
• CtP může být použito pro více formátově rozdílných tiskových strojů, neboť dokáže zpracovávat tiskové desky různých rozměrů.
• Většina dnes nainstalovaných DI tiskových strojů pracuje s termálními tiskovými deskami (všechny vyjma TruePress, který používá světlocitlivou polyesterovou tiskovou desku), které nejsou citlivé na okolní světlo a nevyžadují další zpracování v procesoru. Takovýchto tiskových desek však není na trhu příliš velký výběr - existuje v podstatě jediný dodavatel, a tím je firma Presstek. Důsledkem je poměrně vysoká cena tiskových desek. Naproti tomu většina dnes nainstalovaných CtP zařízení pracuje se světlocitlivou tiskovou deskou, která je levnější než tisková deska termální. Manipulace se světlocitlivou deskou však vyžaduje temnou komoru nebo musí být systém CtP + procesor plně automatický. To se samozřejmě projeví v ceně.
• Při cenovém srovnání vychází lépe CtP než DI technologie. Vlastně je možno říci, že DI stroj obsahuje CtP systém pro každou tisknutou barvu. Cenový rozdíl je tedy přímo úměrný počtu barev, který je schopen DI stroj tisknout. V České republice jsou zkušenosti s oběma technologiemi. Průkopníkem v oblasti DI byla Tiskárna Horák z Ústí nad Labem, která jako první v republice zakoupila a provozovala stroj Quickmaster DI 46-4. Pražská společnost Leonardo zase používala stroj Dominant 745C DI. Působení obou strojů v praktickém provozu bylo podrobně popsáno v mnoha médiích. Ani jeden z nich se však na našem trhu neuchytil. Máme zato, že příčina neúspěchu DI technologie v českých podmínkách nespočívá ve strojích samotných, ale v celkové nepřipravenosti trhu na zpracování digitální zakázky. Jinak řečeno, pro tak obrovskou investici, jakou DI stroje představují, není na našem trhu dostatek dobře připravených zakázek. V oblasti CtP se dnes ví o jediném zařízení, a to APS-3850 CtP firmy Autologic, které je nainstalováno ve firmě Neotypia. Velkého výkonu APS-3850 CtP se zde využívá pro rychlou přípravu tiskových desek pro novinový tisk.

V porovnání s vyspělými zeměmi si tedy naše malá vlast s jediným zařízením CtP nevede příliš dobře. Lze však očekávat, že v budoucnu se tento stav změní. Již dnes některé prozíravé pre-press firmy zavádějí digitální workflow s archovou montáží a výstupem na film (technologie známá jako CtF, tedy Computer-To-Film). A to je první předpoklad úspěšného zavedení technologie CtP nebo DI. Praxe ukázala, že vynechání tohoto kroku může v našich podmínkách znamenat neúspěch technologie.

Článek byl převzat ze čtvrtého čísla měsíčníku Svět tisku, který obsahuje na celkem 112 stranách nejaktuálnější informace o dění v domácí i světové polygrafii.

Další relevantní články:

ECRM oznámilo své první termální CTP
Scitex Lotem v poušti
DRUPA 2000 se blíží
Technologie DI, vzestup či pád?
DAX zprovoznil diskusní server printplanet.com
Scitex rozšířil nabídku pro CtP
První noviny vyrobené pomocí CtP v České republice
Nové osvitové jednotky Agfa Phoenix
Minulost a budoucnost polotónových nátisků
Iris představil nový nátiskový systém
Babylon formátů
Workflow - obejdeme se bez něj zítra?
Co přinese Drupa 2000?
ECRM představila v Praze několik novinek
Barco získalo dosud největší objednávku na CTP
Color Management pod lupou!
Dny tisku v Plzni
Nejlevnější CTP řešení
EMBAX-PRINT '99 - novinky a zajímavosti (2)
EMBAX-PRINT '99 - novinky a zajímavosti (1)
Osvitové jednotky nebo CTP?
Co je to standard CIP3?