Photoshop: Vykrývání vlasů - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Photoshop Barčík Vykrývání

Photoshop Barčík Vykrývání

1. července 2002, 00.00 | Vykrývání vlasů patří k nejčastějším úskalím především v kolážových úpravách fotografií. Zde si ukážeme jeden z možných postupů, jak co nejlépe vykrýt vlasy novým pozadím, bez pozůstatků pozadí původního.

Mezi nejčastější obtíže při přípravě kolážových kompozic patří dozajista vykrývání vlasů. Klasické výřezy velkých ploch jsou na tom daleko lépe. Představme si, že bychom museli označovat ořezovou cestou vlásek po vlásku a výsledek by ve finále stejně nebyl moc pěkný. V praxi se to zpravidla řeší zmenšením ořezové oblasti, což znamená, že oželíme některé problematické partie. Každopádně je tento zásah zbytečný a na škodu… i když v některých případech se dá vlasová část s plynulým ořezem bez vlasů pominout (stačí se podívat do některých bulvárních deníků, avšak taková hlava vypadá dosti uměle).

Neexistuje ovšem jediný dokonalý způsob, jak co nejčistěji zbavit vlasy původního pozadí, abychom pak celou hlavu i s dalšími částmi přenesli na pozadí nové. Menší práci budeme mít logicky u původního pozadí celobarevného, případně pozadí s úplně jiným kontrastem, než vyřezávaný motiv. Práce se nám ztíží s narůstající strukturou pozadí - u některých fotografií se pak ani výřez vlasových partií nevyplácí a pro spoustu méně zkušených grafiků se stává marným bojem a ztrátou času.

Proberme si tedy jednu na žebříčku efektivity velmi vysoce postavenou metodu. Nejprve si otevřeme původní fotografii a vrstvu duplikujeme. Na kopírovanou vrstvu aplikujeme příkaz Treshold (Práh) z menu Image (Obraz) - Adjust (Přizpůsobit).

V histogramu průchodů nastavíme hodnotu tak, abychom získali co nejpřesnější kopii originálu, zde v podobě černé masy tmavých ploch proti bílým plochám světel. Tuto základní masku musíme oprostit od všech nechtěných skvrn na pozadí - buď použijeme gumu s tím, že pro lepší orientaci vypneme očíčko originální vrstvy vespod, aby neprosvítala, nebo ostrým štětcem přemalováváme bílou barvou.

Poté, co se zbavíme černých skvrn v okolí, musíme stejně tak odstranit i bílé skvrny uvnitř kompozitu. Protože budeme následně načítat černou masu do výběru a bílá by byla vyloučena, zatřeme ji štětcem a černou barvou. Mravenčí prací bude i doplnění chybějících míst v obrysu siluety, aby skutečně kopírovala originál - to je však stále lepší, než ostřelování jednotlivých pramenů či vlasů.

Když už máme uspokojivý výsledek v maskovací části, načteme černou siluetu do výběru - Select (Výběr) - Color Range (Rozsah barev). Fuziness nastavíme na maximum = 200. Přepneme se zpět do vrstvy s originálem, zkopírujeme obsah selekce a vložíme do nové vrstvy nad pozadí. Abychom byli schopni rozeznat dobré vykrytí vlasů, vyplníme pozadí silně kontrastní barvou (nejlépe takovou, která nebyla v originále zastoupena téměř vůbec). V budoucnu bychom měli vystačit s klasickou čtveřicí červená, žlutá, zelená, modrá.

Jak vidíme na obrázku nahoře i u ilustrace dole, zůstaly nám ve vlasové části zbytky původního pozadí. Nabízí se nám možnost manuálního vymazání pomocí gumy pozadí, ovšem ani tam bychom příliš nezakryli těsné hrany vlas-pozadí. Tam, kde bychom spíše očekávali plynulý přechod do pozadí, zůstal by i přesto výrazně kontrastní obrys.

Proto si cestou nebo klasickým lasem problematické částí obtáhneme tak, aby je selekce sice přesahovala, ovšem pouze do míst, kam již zbytky pozadí nesahají. Proč, to pochopíme hned vzápětí. Selekci (selekce) aplikujeme v režimu Multiply (Násobit) na nové pozadí v menu Image (Obraz) - Apply Image (Použij obraz). Kdyby nám selekce přesahovala dále do bezproblémových míst, zbytečně bychom je pak slučovali a prolínali s pozadím.

Na obrázku nahoře vidíme již čistě aplikovaný kompozit na nové pozadí. Všimněme si především vlasů zcela vlevo - rozeznáme jak jednotlivé prameny, tak i listy prosvítající z pozadí. Nyní již jako v závěru samém ručně dostínujeme obrysy, zjemníme či naopak zostříme hrany, kompozit sloučíme s vrstvou pozadí, upravíme kontrast, barvy… zkrátka cokoli.

Na další ukázce vidíme vykrývání z původně daleko složitějšího pozadí (malý obrázek v rohu). Zde bylo potřeba, kvůli co možná nejlepšímu odlišení pozadí od motivu, pohrát si s barevností a kontrastem zkopírované vrstvy ještě před použitím Threshold.

Tip na závěr: Ne každý musí využít postup ořezu celého kompozitu. Koláž můžeme totiž stejně tak rozdělit na dvě části. Nejprve si klasickým výřezem přes cesty připravíme skelet bez vlasové části, následně v kopii vlasovou část zhruba vyřízneme, aplikujeme postup Thresholdu a po vyčištění připojíme zpět ke skeletu. Lze se tak více soustředit pouze na preciznost vykrytí vlasů a neriskujeme nutné opravy v místech se stejným (podobným) kontrastem.