Photoshop jako výtvarný nástroj - kolorovaná kresba - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Photoshop

Photoshop jako výtvarný nástroj - kolorovaná kresba

kresba

20. února 2003, 00.00 | Přesto, že Photoshop je občas chápán "pouze" jako nástroj
pro práci s fotografií (montáž, retuš apod.), jeho možnosti zcela uspokojí i
grafika-kreslíře.

{První návrh}

Přesto, že Photoshop je občas chápán "pouze" jako nástroj pro práci s fotografií (montáž, retuš apod.), jeho možnosti zcela uspokojí i grafika-kreslíře. Co se týká samotného kreslení, nemá sice Photoshop k dispozici takové nástroje a prostředky, jako např. Painter (původně Fractal Design P., nyní Corel P.), který je skutečně zaměřen především na kreslení a malbu v digitálním prostředí ... přesto - možnosti, které nám Photoshop nabízí, rozhodně nejsou k zahození ... takže pokud právě nemáme k dispozici výbavu pro airbrush, Photoshop nás rozhodně nenechá na holičkách ...



Dnešní ukázku nelze chápat jako podrobný step-by-step postup práce, protože ten vyplývá z charakteru počáteční kresby, a ta bude - jak lze předpokládat - u každého grafika jiná; článek má tedy tentokrát být spíš jen jakýmsi ideovým vodítkem - nástinem možností, které může grafik při své práci využít. Také se nabízí námitka, že kreslení ve Photoshopu není úplně snadné, ne-li zcela nemožné, nemáme-li k dispozici tablet ... Samozřejmě, pro skutečné kreslení je myš opravdu poněkud neohrabaná - to ale není náš případ, protože my ve Photoshopu kreslit nebudeme ... budeme v naší ukázce vlastně jen vybarvovat a stínovat - zkrátka "kolorovat" (od toho kolorovaná kresba) ... v podobných případech jako je ten náš tedy tablet není to, na čem práce stojí - tablet vám práci tohoto typu jen úžasně zpříjemní - nikoli však "umožní". A navíc - ke korigování případných nepřesností má uživatel myši (tedy v tomto případě i já) mnoho možností, které výsledek docela obstojně přiblíží k tomu, co bychom o něco elegantněji provedli s tabletem ... (tzn. např. odeznění nástrojů; guma; cesty, které lze vytáhnout nástrojem airbrush, potřebujeme-li přesnou stopu; selekce, které nám poslouží jako maska, aby stopa nezasahovala, kam nemá ... aj.) A je-li přecejen nutná kresba, což v našem případě nutné je, vše, co je třeba nakreslit, si tedy připravíme mimo Photoshop - na papíře. 

Začneme asi první skicou. 
Kromě základní podoby naší příšerky bychom si měli při přípravě skici současně "vyřešit" už i rozložení hmoty (kůže, záhyby) a napojení tvarů, protože od toho se bude odvíjet následné stínování. Taky si už předběžně rozvrhněme základní světla a stíny. 



Jsme-li s prvním návrhem už spokojeni, překreslíme ho (přes prosvětlovací stůl, pauzák nebo prostě přes okno) do podoby, která nám bude pro náš účel vyhovovat. Budeme-li tedy mít v plánu kolorovanou kresbu, jako je tomu i v naší ukázce (tedy nikoli realistickou  digitální kresbu), základní motiv je dobré připravit s ohledem na tuto skutečnost - tzn. nejlépe jako "plošnou perovku". Kdybychom chtěli vytvářet skutečně realisticky vypadající příšerku, tento typ kresby by nebyl příliš vhodný, protože v realistické "kresbě" se s konturami zachází daleko úsporněji, kontury - naopak - nesmí být u realistické kresby příliš patrné, a proto by v takovém případě byla vhodnější spíše klasická "lineární perovka", kde linie slouží spíš jen jako vodítko, neprosazují se na úkor výsledného reálného dojmu ... 

Rozdíl mezi plošnou a lineární perovkou je vidět na následujícím obrázku (plochy x linie):



My tedy zůstaneme u původního záměru - kolorovaná kresba, pro kterou použijeme výraznější kontury. Lineární kresbu v našem případě potřebovat nebudeme. 

Ještě - pro pořádek - rozdíl mezi kolorovanou a realistickou digitální "kresbou":



 

... rozdíl je, jak jsem už zmínila, hlavně v použití kontur a stínovnání. U realistické digitální kresby - která je náročnější na práci se světlem (a pro dobrý výsledek je třeba mnoha pomocných cest a častá práce se selekcemi/maskami), se kontury téměř ztrácejí - a pokud jsou, chovají se stejně závisle na svém okolí, jako ostatní plochy (tzn. jsou-li vystaveny světlu, jsou světlé, jsou-li ve stinné části, jsou naopak tmavé). A stínování (oproti kolorované kresbě) musí být naopak poměrně exaktní. Kolorovaná kresba samozřejmě také pracuje se stíny - přesto - je to stále jen kresba, definovaná svými konturami ...

Ale zpět na začátek.
Díky tomu, že máme v připravené kresbě jasně vymezené a ohraničené plochy, nebudeme se muset trápit se složitými maskami a ukládáním výběrů, pro naši potřebu si naprosto vystačíme s kouzelnou hůlkou, aniž bychom museli selekce ukládat. Je jen důležité, abychom si zachovali (právě pro případný opakovaný výběr) jednu vrstvu s kresbou v neporušené podobě (tj. nezabarvenou), abychom se kdykoli, když budeme chtít udělat opakovaný výběr nějaké oblasti, měli kam vrátit. 

Tak. Ještě zásada: Vše, co budeme postupně do obrazu přidávat, by mělo mít svou vlastní vrstvu - tzn. každá oblast s podobnými vlastnostmi by měla být zvlášť - stíny, světla, zvlášť základní barevné plochy, zvlášť polotóny, zvlášt struktura, zvlášť odlesky ... protože jedině tak máme kontrolu nad tím, co zamýšlíme a co ve skutečnosti dostaneme. A ještě jedna drobná zásada - není to úplně stoprocentní pravidlo, ale - v zásadě - by se dalo říct, že pro vrstvy se stínováním budeme používat režim Multiply/Násobit - a vrstvy, ve kterých budeme pracovat se světly, budou nakonec téměř vždy použity v režimu Overlay/Překrýt ... 
Zatím ale nepředbíhejme.

[-more-]{Vlastní tvorba příšerky} Jako první krok tedy zabarvíme naši potvůrku základní barvou.
Tzn. kouzelnou hůlkou vybereme plochy, které budeme chtít zabarvit a pak (ve vrstvě, kterou vytvoříme) takto vybranou oblast vyplníme. Pro základní nanesení barvy můžeme použít cokoli - výplň, přechod pomocí nástroje Gradient (ten jsem použila já) apod. Taky jsem nástrojem Airbrush naznačila první stínování (dásně) ...


... ve kterém jsem vzápětí pokračovala (nejprve lesky bílou v jedné vrstvě, potom stíny černou v další vrstvě) ...




Stínování teď můžeme provést i v celé zbylé ploše. Při práci mějme na paměti to, že zákonitosti stínování se řídí prostými pravidly geometrie - každý i sebesložitější tvar lze - jak říkal už Cézanne - chápat (a tím si práci poněkud usnadnit) jako soustavu základních geometrických tvarů - koule, válce, kvádru .. tzn. každý drobný záhyb kůže, abych se vrátila k naší potvůrce, je zase jen jeden z mnoha těchto jednoduchých tvarů ... a dodržíme-li během celé své práce směr světla (který si na počátku práce sami stanovíme), pak by nám stínování nemělo dělat velké potíže. 
Ideální nástroj pro stínování je Airbrush s černou barvou (Normal, nižší krytí, samozřejmě v samostatné vrstvě, kterou potom - nebo i přímo v průběhu práce - nastavíme do režimu Multiply). U nástroje Airbrush je dobré mít při práci vždy spíše nízké procento krytí, abychom mohli citlivěji modelovat tvar, míru krytí u vrstvy pak můžeme dodatečně kdykoli nastavit podle potřeby.


Teď světla. Zase Airbrush, tentokrát s bílou (režim opět Normal, opět nižší procento krytí; celou vrstvu, až skončíme, pak přepneme do režimu Overlay). Nebojte se stopu nástroje poněkud přehnat - poté, co změníte režim prolnutí vrstvy z Normal na Overlay, zůstane světlo skutečně jen tam, kde má zůstat - tzn. tmavé plochy budou ignorovány a naše světýlka po změně režimu vrstvy "uvíznou" jen ve světlejších oblastech (na prvním obrázku je režim Normal, na druhém Overlay):




Aby kůže naší příšerky nezůstala nepřirozeně hladká, použijeme nějakou vhodnou texturu (pro jednoduchost jsem v naší ukázce využila přednastavenou výplň/Pattern=vzorek Photoshopu; kdybychom si skutečně chtěli vyhrát, je lepší si vyrobit n. nafotit pro tento účel nějakou svou vlastní strukturu - výborná je například struktura oprýskané omítky, ale v podstatě i jakákoli jiná ...) 
My se tedy spokojíme s nabídkou Photoshopu. 
Abychom mohli texturu/vzorek aplikovat, potřebujeme nejprve vybrat oblast, kam textura přijde (výběr kouzelnou hůlkou provedeme v naší nedotknuté vrstvě s kresbou; v jiné vrstvě by výběr v této chvíli už nefungoval, oblast by se díky stínování nevybrala celá.) Vytvoříme si pro vzorek novou vrstvu, abychom ji mohli případně dodatečně různě měnit - a vybranou oblast vyplníme (Menu:Edit/Fill/.. ) pomocí vzorku "Wrinkles" 



a výsledek, který jsme po vyplnění obdrželi



(respektive vrstvu, ve které naši novou výplň máme) hned nastavme podle potřeby. Já jsem zvolila režim Overlay s cca 45% krytím.



První část práce je tedy za námi, můžeme přidat pozadí.



Protože jsem přidala relativně tmavé pozadí pro relativně tmavou kresbu (zcela záměrně), je třeba kresbě trochu pomoct - zvýraznění tmavé kresby na tmavém pozadí pomůžou bílé kontury, 

které jsem získala prostým zduplikováním původní kresby. Tzn. vrstvu s kresbou jsem zduplikovala, a takto vzniklou kopii kresby jsem invertovala (Menu: Image/Adjust/Invert) - pozor, vrstvu musíme po inverzi dát do režimu Screen! (což je pro invertovaný obraz totéž jako Multiply pro originál) 



a jen jsem ji lehce "vysunula" ze svého umístění, protože jak byla zduplikovaná, zůstala v též pozici, jakou má původní kresba, takže byla původní kresbou zcela zakrytá.
Ještě jsem také lehce zesvětlila (bílou) pozadí v okolí hlavy.

[-more-]{Barevnost obrazu, odlesk a pozadí} Teď upravíme barevnost obrazu. Vytvoříme novou vrstvu (tato vrstva musí být zcela nahoře). Zvolíme barvu, do které chceme náš obraz tónovat - já jsem zvolila cihlovou - a zvolenou barvu naneseme lehce na místa, která touto barvou budeme vzápětí chtít ovlivnit - přibližně takhle: 



a když jsme hotovi, přepneme vrstvu, ve které jsme právě pracovali, do režimu Color. 
To je výsledek ... 



... (taky jsem ještě navíc po stranách lehce ztmavila podklad).

Také ještě lehce oživíme pohled našeho nového přítele - přidáme odlesk. Vyrobíme si ho pomocí cesty/Path, ze které uděláme výběr, změkčíme lehce okraje/Feather a tento výběr vyplníme bílou barvou; vrstvu s odleskem necháme tentokrát v režimu Normal, musí však být umístěna pod (!) vrstvou s cihlovou barvou, jinak by odlesky na svých koncích nezískaly lehké tónování - zůstaly by zcela bílé. Odlesk jsem pak ještě několikrát zduplikovala a umístila i na další místa, která si o to říkala ... 


Zbývá už jen stín v pozadí ... vyjdeme opět ze základní vrstvy s kresbou - kouzelnou hůlkou klepneme někam do prostoru, takže se vybere vše mimo kresbu, výběr invertujeme (Menu: Select/Inverse - český ekvivalent = "Doplněk"), čímž získáme selekci odpovídající obvodu hlavy; výběr lehce změkčíme (Feather) a posuneme tam, kde chceme mít stín. 
Vyplníme černou - a vrstvu přepneme, jako vždy, jedná-li se o stíny, do režimu Multiply ... Ještě lehce ubereme v procentech krytí .. a stín - i celé dílko - je na světě.



Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Photoshop  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: