Photoshop 6: Imitace umělecké malby - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Photoshop  

8. dubna 2003, 00.00 | Nástrojům pro malování a kreslení se Photoshop šířeji věnuje teprve od své "sedmičkové" verze, přesto - i uživatelé, kteří zatím zůstávají u "šestky", si mohou při práci s dostupnými štětci a nástroji přijít na své ...

Možnosti pro malování (kreslení) jsou ve Photoshopu sice o něco více omezené než např. v Painteru (který je ale, na rozdíl od Ph., přímo pro malování určen), přesto s možnostmi, které Photoshop nabízí, lze docela dobře vystačit, a to i ve verzi 6 - a s použitím myši. Tak byla také připravena dnešní ukázka: imitace malby pastózními barvami.

Pro skutečnou malbu tohoto typu (tj. tempera, olej, akryl ..) jsou charakteristické dvě základní vlastnosti, které jsou patrné už na první pohled: silné (pastózní) nanesení barvy a - řekněme - "nečistota" tahů štětce, která při skutečné práci vzniká tím, jak jsou tahy štětce postupně nanášeny jeden přes druhý; štětec se postupně "špiní" okolními barvami, kterých se dotkne, takže každá další stopa v sobě pak nese i zbytky barvy, které štětec "cestou nabral"... a to je, vrátíme-li se od malířského plátna zpět ke svému monitoru s Photoshopem, ideální příležitost pro nástroj Smudge Tool (rozmazání).

Pro uživatele tabletu bude samozřejmě práce mnohem příjemnější, uživatelé myši ale nemusí nijak zoufat, protože tento styl "malby" nevyžaduje žádné komplikované tahy - naopak - tahy, které tento postup vyžaduje, by měly být vesměs spíše krátké a rovné, nanejvýš lehce zakřivené ...
A co se týká použití popsané metody v praxi - možností je nepočítaně. Lze si takto např. ze své fotografie poměrně elegantně vyrobit "umělecké dílo" (trochu přeháním) ... a nebo si - pokud dáváte přednost originalitě - něco prostě nakreslíte sami, jak jsem to udělala já. Není třeba nijak zvášť složitého kreslení ...

kresba stačí opravdu jen velmi jednoduchá, bude sloužit skutečně jen jako vodítko, kam nanést barvu.

Teď ještě pár slov k nástroji, který pro tento typ malování použijeme (Smudge Tool). Jeho základní vlastností je - zjednodušeně řečeno - rozmazávání. A výsledek může mít mnoho podob, podle toho jak, kde a s jakým nastavením nástroj použijeme.




Základními parametry, které ovlivňují výsledek, jsou (1) Brush (tvar a velikost štětce); (2) Mode (režim prolnutí, tj. jak se bude nanesená stopa chovat vzhledem k podkladu, který je rozmazáván - podobně jako je tomu u režimu prolínání vrstev; v naší ukázce zůstává nastavení tohoto nástroje celou dobu v základním režimu: Normal); (3) Pressure (doslovný překlad "tlak" není v tomto případě úplně přesný, mohl by se plést s tlakem hrotu nástroje na podložku; zde je výstižnější spíše význam "viditelnost" aplikované stopy - tzn. viditelnost nanesené stopy je buď nezměněná - tj. 100%, nebo zeslabená - tj. méně než 100%); (4) Use All Layers ("použití všech vrstev" - tím je míněno "získávání informací nástroje" při zahájení stopy ze všech vrstev, nikoli že bychom sami současně malovali ve všech vrstvách, pracujeme samozřejmě jen v té vrstvě, kterou máme aktivní, ostatní vrstvy zůstávají neporušeny, i když se občas může zdát, že tomu tak není); (5) Finger Painting ("malování prstem" - to funguje podobně, jako bychom se u skutečného malířského plátna chystali své dílko rozmazat prstem - buď můžeme barvu na obraze rozmáznout čistým prstem, což odpovídá NEZATRŽENÉ volbě, a nebo bychom taky mohli - a to je druhá možnost - ještě předtím prst namočit do některé barvy na své paletě (a "nabrat" nějakou barvu) - a teprve takto "umazaným" prstem bychom začali s rozmazáváním - takže v tomto případě bychom malbu na plátně nejen rozmázli, ale současně by prst v rozmazané stopě ještě navíc zanechal barevný odstín nabrané barvy - což právě odpovídá ZATRŽENÉ volbě "malování prstem"); (6) Brush Dynamics ("dynamika štětce" - tzn. jeho chování - tato volba je službou pro ty, kteří používají myš a nemají tedy jinou možnost, jak ovlivnit vlastnosti stopy - např. odeznění stopy).

A ještě jedna okolnost, která poměrně zásadním způsobem ovlivňuje výsledný vzhled stopy nástroje Smudge - jde o "pestrost" (nebo výstižněji - "nejednotvárnost") podkladu, který je rozmazáván. Vzhledem k tomu, že (pokud nemáme záměrně zatrženo "Finger Painting") nástroj sám o sobě nemaluje, jen jaksi využívá toho, co "je k dispozici" - chceme-li, aby tahy štětce skutečně vyzněly, je potřebná větší variabilita podkladu. Co to znamená - je-li podklad příliš monotónní, výsledné rozmazání je nevýrazné, protože stopy po jednotlivých "stětinách" štětce splynou ve stejném barevném tónu, takže výsledek pak vlastně stopu štětce ani moc nepřipomíná ... což by ve výsledku mohlo ubrat na realistickém dojmu "práce se štětcem", o který nám jde. Pokud náš podklad, který budeme chtít rozmazávat, je sám o sobě členitý (vycházíme-li z fotografie, tento problém většinou není třeba řešit), je vše vpořádku - pokud ale ne, je dobré monotónnímu podkladu trochu pomoct (trochu ho rozbít) např. filtrem Noise, výsledná stopa pak dostane zcela jinou podobu:




Co se týká Brush Dynamics (6), konkrétní nastavení je vždy velmi individuální, navíc se výsledek mění v závislosti na nastavení hodnoty "spacing" (vlastnost hrotu/stopy štětce) apod.. Optimální hodnoty nastavení proto není možné stanovit obecně (navíc v průběhu práce je sami většinou měníme podle toho, jestli právě pracujeme na celku, kdy jsou vhodnější výraznější a později odeznívající stopy, nebo na detailech, kde naopak potřebujeme krátké rychle odeznívající tahy). Snad jen na jednu obecnou zásadu bychom neměli zapomenout - v žádném případě by nástroj neměl zůstat zcela bez odeznívání - odeznění by mělo být nastaveno minimálně u hodnoty "Pressure"/tlak stopy (uvnitř rozbalovacího menu Brush Dynamics), aby charakter stopy zůstal alespoň v rámci možností podobný reálné stopě štětce - při skutečné práci s malířským štětcem je stopa na začátku tahu vždy výraznější než na konci ... (viz násl. obr.: stopa nahoře je zcela bez nastavení dynamických vlastností, pod ní je nastaveno odeznění "Pressure"/tlaku stopy). Konkrétní hodnoty nastavení a jejich účinek je dobré si předem vyzkoušet a najít si pro práci své vlastní optimální nastavení nástroje.



Dejme se tedy do práce. Celý postup proběhne zhruba v následujících krocích: základní zatónování kresby - přidání šumu - rozmazání - přidání plastičnosti a nakonec doplnění plátna. Začínáme tedy s tónováním. Vytvoříme novou vrstvu, ve které budeme pracovat, zvolíme nástroj Airbrush s přiměřenou velikostí hrotu



a kresbu lehce zatónujme. Není třeba žádné mimořádné přesnosti, protože všechno, co si teď vybarvíme, za chvíli totiž zase pěkně rozmažeme. Měli bychom takto zabarvit všechny části, které za chvíli budeme chtít rozmazávat.

Když máme základní práci s nástrojem Airbrush hotovou, je třeba takto vzniklé poměrně monotónně zabarvené plochy trochu narušit, abychom při pozdějším rozmazávání nástrojem Smudge dostali výraznější stopu - já jsem použila filtr Menu/Filter/Noise/Add Noise (přidat šum):





Takže nyní konečně nástroj Smudge - nejprve zvolíme hrot štětce. Pro napodobení stopy skutečného štětce se docela dobře hodí některé z přednastavených hrotů ze základní nabídky Brushes:



Photoshop 6 standardně nabízí ještě dalších několik užitečných sad hrotů/stop - kaligrafické, akvarelové ..., a nebo si také můžete vyrobit jakýkoli jiný vlastní hrot a uložit ho mezi ostatní jako další volbu; já jsem - pro jednoduchost - zůstala u základní nabídky Photoshopu.
Zvolili jsme tedy nástroj (tvar a velikost hrotu), ještě nastavme (alespoň) odeznění "Pressure"/tlaku v rozbalovacím menu Brush dynamics (a taky pohlídejme volbu "Finger painting", měla by zůstat nezaškrtnutá), a můžeme směle začít rozmazávat ...


Pokud máme zaškrtnutou volbu "Use All Layers" (což byl můj případ), nástroj při zahájení stopy "nasaje" informace o barvě ze všech vrstev, takže rozmaže i viditelné pixely ze spodních vrstev (v mém případě je to vidět na rozmazané kresbě tužkou, která ve skutečnosti není součástí pracovní vrstvy, leží v samostatné vrstvě pod ní); spodní vrstvy však ve skutečnosti zůstávají i dál nedotčené.



Tahy vedeme různými směry, jak podél hlavních tvarů, tak také v protisměru ... a při práci měníme velikost štětce/hrotu podle toho, co právě děláme - u detailů volíme menší velikost štětce a při práci na celku je naopak vhodnější větší velikost štětce ... Když jsme s podobou rozmazání už spokojeni,

můžeme ještě upravit tonalitu obrazu (v mém případě stíny) pomocí nástroje Burn,

takže kresba získá hloubku ...

... a když jsme už spokojeni, vrstvu zduplikujeme.
Tato zkopírovaná vrstva za chvíli pomůže naší malbě dodat "plastický dojem" díky filtru Emboss (vytlačení); předtím ale, pro uspokojivý výsledek, vrstvu nejdříve odbarvíme pomocí Menu/Image/Adjust/Desaturate (odbarvit - viz 1), abychom hned potom mohli použít filtr Menu/Filter/Stylize/Emboss (nastavení v mém případě bylo "Angle"/úhel=36 stupňů, Height/výška=1 px, Amount/množství, účinek= 500%). Získáme nebarevnou plastickou podobu našeho obrazu (2).

Tuto vrstvu - pro silnější účinek - ještě jednou zduplikujeme (takže teď máme dvě nové "plastické" vrstvy) a obě přepneme do režimu Overlay/překrýt. Vrstva s původní malbou, která byla těmito plastickými vrstvami zakrytá, je teď už zase vidět ...

Ještě plátno - to za nás vyrobí Photoshop: vytvoříme pro plátno novou vrstvu (umístíme ji pod vrstvu s malbou) a celou plochu vyplníme bílou (Menu/Edit/Fill - white ..) a potom pomocí Menu/Filter/Texture/Texturizer definujeme texturu - v našem případě Canvas/plátno:



Ještě jsem upravila okraje v místech, kde malba přechází do plátna - přechod by měl být pozvolný, přirozený - proto (po přepnutí do vrstvy s malbou) jsem ostré okraje lehce změkčila (gumou s nastavením "Airbrush") ...



... a to byla poslední úprava.