Ořezová cesta tajemství zbavená - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

25. září 2007, 00.00 | Ořezová cesta je jedno z nejstarších řešení vymaskování objektů. Přesto i po
těch letech nabízí stále (pro některé typy objektů) dostatečnou sílu a není tak
žádný důvod, proč ji nepoužívat. A že nejde vymaskovat i stín? Nevěřte tomu ... V tomto tutoriálu si ukážeme, jak použít ořezovou cestu v kombinaci InDesign-Photoshop.
Návod je určen zejména začínajícím uživatelům.

Ořezová cesta není nic jiného než cesta, tedy tvar, který určuje, kde bude daný obrázek průhledný. Ořezová cesta se nejčastěji vytváří v Photoshopu, ale naplno se projeví až při importu do jiné aplikace (nejčastěji InDesignu). Proto i my začneme InDesignem, a do Photoshopu se vrátíme až za chvilku.

Pro naše experimenty budeme používat fotku nůžek, kterou si můžete stáhnout ve větší velikosti kliknutím na následující obrázek:

Jak jsme si řekli, začneme InDesignem. Vytvoříme nový dokument, umístíme obrázek nůžek (třeba tak, že jej tam přetáhneme) a pro demonstraci ještě dospodu umístíme nový obdélník vyplněný barvou. Jak vidíte, nůžky žádnou průhlednost nemají, a tak jsou neprůhledné.

Říkal tady někdo něco o tom, že ořezová cesta vzniká v Photoshopu? Ano, ale nemusí. V InDesignu vyberte obrázek nůžek, a z menu Objekt zvolte možnost Ořezová cesta. Na výběr máme z pěti možností:

1) Žádná - žádná cesta se nepoužije, obrázek je neprůhledný (náš případ);
2) Detekovat okraje - InDesign se pokusí detekovat okraje, a tak vytvoří ořezovou cestu automaticky;
3) Alfa kanál - InDesign se pokusí vytvořit cestu podle Alfa kanálu (pokud jej obrázek obsahuje);
4) Cesta z Photoshopu - pokud obrázek obsahuje cestu (cesty), je možné jednu z nich zvolit jako ořezovou;
5) Uživatelem upravená cesta - viz dál.

Vzhledem k tomu, že v našem obrázku nemáme žádnou cestu ani alfa kanál, zbývá na vyzkoušení pouze automatické detekování okrajů - možnost "Detekovat okraje". Parametr Práh určuje pozici cesty podle světlosti obrázku, parametrem Tolerance se určuje "hladkost" křivky. Důležité je nastavení "Použít obraz s vysokým rozlišením" - tím se bude vzorkovat originální obrázek, a ještě zaškrtnout "Včetně vnitřních okrajů" - jinak by ouška nůžek zůstala neprůhledná.

Ačkoliv se může zdát, že na fotce je přechod mezi okrajem nůžek a pozadím krásně vidět, InDesign to tak bohužel nevidí. Rovněž nenápadný stín vespod se zdá nenápadný pouze nám - InDesign ho to výběru zařadil a stejně ještě zvládl "ukousnout" kus nůžek vpravo nahoře. Takže se ještě podíváme na ostatní možnosti a pak se stejně, chtě nechtě, přesuneme do Photoshopu. Něco takového přeci nemůžeme při profesionální práci použít ...

První nastavení je Vsazení rámečku. Tato funkce vytvořený rámeček buď zvětší, nebo zmenší o nastavený počet milimetrů. Občas celkem užitečné:

Další z voleb je "Invertovat" - což v praxi většinou postrádá smysl, ale proč tuto volbu nemít.

Poslední možnost kterou si ukážeme, je "Uživatelem definovaná cesta". Tento typ cesty nelze vybrat, ale lze jej vytvořit. Jakmile nástrojem pro výběr bodů (bílá šipka) cestu změníme (na ukázce jsem posunul pár bodů tak, aby nebyl vybrán stín), přepne se automaticky typ ořezové cesty a z voleb zůstane pouze možnost Invertovat a Vsazení rámečku:

Poučeni tím, jak InDesign pracuje s ořezovou cestou se můžeme obrátit na Photoshop a masku vytvořit. Pořádnou a přesnou.

Zvolíme Nástroj pero (Pen Tool) a typ kreslení přepneme na Cesty (Paths) (ikonka zvýrazněná červeně).

Postupně klikáme a kreslíme pomocí cest obrys. Na paletce Cesty (Paths) rovnou naši cestu vidíme.

Při tvorbě cesty nejčastěji využijeme zaoblené body (kliknete a se stisknutou myší táhnete bod dál). Rovných úseků je většinou na objektech minimum - a i když se mohou zdát rovné, tak rovné nejsou.

Jako příklad se můžete podívat na následující obrázek nože nůžek. Na první pohled vypadal rovně, tak jsem přidal dva body a ... uprostřed kus fotky přečnívá.

Není ale nic jednoduššího, než kliknout mezi tyto dva body, vytvořit tím další bod, a ten posunout (nejrychleji šipkami na klávesnici) na požadovanou pozici. Tento způsob práce je občas i rychlejší, než tvořit jeden bod za druhým, tak jak za sebou jdou.

Spojení prvního a posledního bodu symbolizuje pero s malým kroužkem. Tento kurzor se občas také objeví, kliknete-li na poslední nakreslený bod, jako ověření, že z něj budete kreslit dál (to v případě, že jste přidávali uprostřed křivky nějaké body a Photoshop si může myslet, že chcete kreslit novou cestu).

V paletce Cesty (Paths) si nezapomeňte zvětšit miniatury na maximum (ve volbě paletky - přes malou šedou šipku). Uvidíte tak přesně místa, která budou zobrazená (bílé plochy) a která zobrazená nebudou (šedé plochy):

A jednou z těch ploch, která zobrazená být nemá a je, je bílé místo v rukojeti. Než se dáme do tvorby cesty, přepneme kreslení na odečítání od původní cesty (viz ikonka na obrázku - Odečíst od tvaru oblasti/Subtract from path area).

Pokud bychom to neudělali, kreslili bychom cestu normálním způsobem (přičítáním) - a tak by nebyl výsledek vidět. Napravit to jde ale i tak - stačí nástrojem pro výběr cesty (černá šipka) vybrat dvě cesty, a zvolit příslušnou operaci (přičíst, odečíst, atd.).

Na velkém náhledu pak vidíte, že obě cesty jsou nakresleny správně (kde má být průhledné pozadí je šedá plocha):

Pokud by se jednalo o složitější objekt, kde by už zobrazení jen v paletce nestačilo pro dobrou kontrolu, můžete kdykoliv načíst výběr této cesty (Ctrl + klik na cestu) a poté se přepnout do režimu rychlé masky (klávesou Q). Při dobře nastaveném režimu (co největší krytí, aby byla maska dobře vidět), je pak odhalení chybných míst otázkou chvilky. Zpět do normálního režimu vás dostane opět klávesa Q.

Naše cesta je ale stále pracovní - což symbolizuje její jméno vypsané kurzívou. Pro další práci s ní ji musíme uložit - a to např. zvolením funkce Uložit cestu ... (Save Path ...) z menu paletky (nebo dvakrát poklepat na Pracovní cestu / Work Path).

Nyní tuto cestu nastavíme jako ořezovou. Smysl tohoto kroku spočívá v tom, že obrázek s nastavenou ořezovou cestou se po importu do InDesignu automaticky podle této cesty ořízne. Pokud bychom nechali cestu jen tak jak je, museli bychom potom nastavit správnou ořezovou cestu až v InDesignu. Jinak v tom ale žádný rozdíl není, Photoshop uloží cestu (i do JPEGu), ať už je nastavená jako ořezová, nebo ne. Smysl tohoto kroku poznáte, až budete ukládat do katalogu tisíce obrázků. Přepínat cestu v InDesignu je zdlouhavé.

Z menu zvolíme funkci Ořezová cesta (Clipping path):

A vybereme (naši jedinou) cestu. Parametr Plochost (Flatness), jak se dočtete v manuálu k Photoshopu, buď nechte prázdný, nebo nastavte na některé z doporučovaných čísel. Jednička je optimální.

To, že je cesta ořezová, symbolizuje Photoshop názvem vrstvy vypsaným tučně. Vzhledem k tomu, že tučně zároveň zobrazuje i právě vybranou vrstvu, je nejprve nutné nemít žádnou označenou (kliknout kdekoliv jinde do paletky). Ano, naše cesta je správně nastavená, a tak se znovu přesuneme do programu InDesign.

Jak jsme si řekli - ihned po importování obrázku do InDesignu jej program ořízne podle ořezové cesty:

Čehož můžeme krásně využít, například tak, že nastavíme podle této cesty obtékání textu (viz ikonka na následujícím obrázku):

Vybráním objektu (nůžek) nástrojem pro přímý výběr (bílá šipka) můžeme následně vidět a upravovat jak ořezovou cestu (zobrazenou oranžově), tak cestu pro obtékání textu (zobrazenou modře).

Nelíbí se vám, že uprostřed jsou nevkusně dvě slova? Stačí posunout pár bodů a je po problému:

Problém tu ale je. Originální fotka obsahovala stín, který dodával nůžkám dojem prostoru. Teď jsou nůžky sice přesně oříznuté, ale jen tak plácnuté do plochy, což nevyvolává zrovna dobrý dojem.

Změnit to lze jednoduše. V případě, že máme pozadí stejné jako je pozadí fotky (a to my máme), stačí zkopírovat objekt nůžek, vložit jej zkratkou Ctrl + Alt + Shift + V na stejné místo, zrušit ořezovou masku ...

... a přesunout zcela dozadu (Objekt - Uspořádat  - Zcela dozadu). Teď máme v dokumentu nůžky nůžky i se stínem. A to stále bez použití průhledností. Ne, že by v dnešní době byla průhlednost nějaký problém, je ale zbytečné si s ní za každou cenu komplikovat život. Krom toho při použití průhlednosti na stránce začne InDesign nehezky vyhlazovat text, a ten se pak hůře čte.

Ani v případě jinak barevného pozadí ale nemusíme alfa kanál použít. Stačí spodním nůžkám (ze kterých je vidět pouze stín) nastavit interakci na Násobit. Stín se znásobí s podkladem a nahoře jsou stále vidět nůžky s ořezovou cestou:

Bohužel cesta není moc dobře udělaná, a tak v pravé části prosvítají bílé okraje:

Komu by se ale chtělo znovu měnit cestu v Photoshopu, když existuje jednodušší varianta. InDesign nabízí možnost prolnutí okrajů (takové rozostření okrajů), které aplikujeme na horní nůžky. Tím pádem bude na krajích prosvítat spodní vrstva, která je s podkladovou znásobená, a tudíž tmavá. Výsledek před a po ukazuje následující obrázek, funkce Prolnutí okrajů je potom přístupná přes kontextové menu objektu.

A to je vše. Kliknutím na následující obrázek zobrazíte výsledek ve větší velikosti, a nám nezbývá nic jiného, než si získané vědomosti shrnout:

Použití alfa kanálu není vždy nutné, obzvlášť vznikne-li tak, že v Photoshopu převedete masku tvořenou cestou na alfa kanál, a to bez dalších úprav. Při maskování poloprůhledných, průsvitných, rozostřených a podobně komplikovaných objektů samozřejmě nemáme na výběr, u většiny ostatních lze ale ořezovou cestu bez problému použít. Její výhody jsou následující:

- ořezovou cestu lze uložit i do JPEGu - jednoduše tak vytvoříte "průhledný JPEG", můžete ušetřit spousty místa.
- ořezová cesta je zobrazena ve 100% kvalitě - pokud máte zobrazen v InDesignu obrázek s alfa kanálem v menší kvalitě, nebo nemáte vůbec vazbu připojenou, nevidíte přesně kraj. Ořezová cesta je naopak zobrazena na milimetr přesně, a to stále.
- ořezovou cestu lze upravovat v InDesignu - pro změnu alfa kanálu musíte vždy otevírat soubor v Photoshopu, drobné úpravy s ořezovou cestou zvládne ale i InDesign samotný.
- ořezová cesta je cesta - ne že by to nebylo jasné, ale dává nám to spousty dalších možných využití. Co takhle úplně odstranit obrázek, nechat jen jeho ořezovou cestu, a tu vyplnit jednou barvou? Ihned máte další grafiku k použití, a to bez větší námahy. A nebo do vzniklého prostoru nalít text? Je to jen na vás.

Autor článku Václav Krejčí se zabývá grafikou a GUI designem, své zkušenosti nejnověji zúročil v knize "Adobe Photoshop: design grafiky GUI", věnované tvorbě grafických uživatelských rozhraní.