Opět pár tipů jak ... ve Photoshopu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Photoshop Podhorecký panorama

Photoshop Podhorecký panorama

16. července 2001, 00.00 | Pravidelně nepravidelný seriál tipů pro práci s Photoshopem a podobnými grafickými editory.

Fraktální mraky
Filtr fraktálních mraků je opět jeden, který neoslňuje extrazvláštními efekty, ale zato je pro běžnou práci mnohem více použitelný. Jeho rozhraní je jednoduché: žádné. "Mraky" (podle mého spíše fleky) se tvoří z barev popředí a pozadí, tak jak jsou barvy nastaveny v paletce nástrojů. Toť vše. Zato se s nimi dá rozehrát mnohem zajímavější partie. Kdykoliv budete chtít tento filtr použít, rozhodně doporučuji spustit jej do nové vrstvy s vyplněnou barvou. Budete tak mít víc možností, jak mraky dále upravovat.

Tvorba reálných mraků na obloze
Co jiného s nimi podle názvu udělat, než mraky, že? Zapomeňte však na nadýchané obláčky, bouřkové Cumuly nebo něžné beránky. To filtr nezvládne, raději vyražte s fotoaparátem ven. Podaří se však dobře vysoká oblačnost Altostratů a Stratů, což jsou víceméně neurčité tvary. Začít můžete s čistou modrou plochou, jež bude oblohou bez mráčků. Pak si vytvořte novou plochu, která bude o něco větší než výsledek a použijte filtr Clouds, nebo Diference clouds (výraznější struktura). Tyto mraky dělejte pouze s barvami černá/bílá. Po dokončení přesuňte fraktální plochu jako novou vrstvu nad modré nebe a použijte silnou perspektivu a zvětšení, abyste docílili hloubku oblohy.... Tak budou mraky na obzoru (dole) mnohem menší, než nad hlavou (nahoře). Vrstvu prolněte prolínáním "screen", aby zmizela černá barva. Obrázek si ořízněte, aby nemuselo být v paměti velké množství přesahujících mraků mimo obrázek a pokračujte dál. Dají se aplikovat různé korekční vrstvy a masky, které dodají mrakům buď barevnost, nebo i trochu plastického výrazu.

Tvorba vodní hladiny
Vodní hladinu v šikmém pohledu vytvoříte velice podobně jako mraky, s tím rozdílem, že perspektiva bude zřejmě na druhou stranu. Iluzi přirozenějších vlnek dosáhnete větším roztažením v horizontálním směru. Pro doladění je nutno kombinovat s dalšími barevnými, nebo korekčními vrstvami.

Tvorba jakýchkoliv neopakujících se textur
Fraktální truktura má příjemnou vlastnost, že se nijak zvlášť neopakuje. Je tedy dobrým východiskem k tvorbě barevných ploch, jež mají být zajímavé a nenudit opakujícím se vzorkem. Základ může být jakýkoliv, použijte pak nástroj "Curves" (Křivky) a udělejte na křivce nějakou náhodnou vlnovku. Dalším hyzděním, rozostřením, přidáním šumu, barevnými úpravami atd. lze získat neopakovatelné struktury.

Optické rozbití hladkých ploch
V řídkých případech (eh.. to zní dost zajímavě... o))) je potřeba resamplovat a zvětšit obrázky nad únosnou mez. Zvětšování problém nedělá, potíž je však co s tím výsledkem. Celková neostrost a absence detailů prostě obrázku nesluší a s tím už téměř nic neprovedete, obrazová informace tam prostě chybí. Aby se to alespoň malinko vizuálně zlepšilo, u příliš hladkých ploch si můžete pomoci použitím fraktální struktury. Vyrenderujte ji do nové vrstvy a použijte ji přes neostrý obrázek v jemňoučkém prolnutí. Pokud má fotka nějakou perspektivu, pak použijte perspektivní zkreslení i na fraktální vrstvu. Tím plocha získá trochu struktury a nebude tak hladká. Dalším laborováním se zrnem a podobnými hyzdiči dáte oku alespoň na chvilku dojem, že fotografie není tak úplně neostrá. Mám to ověřeno na zvětšených fotografiích skutečných mraků, stromů, skal, listů, moře, detailech textilu, papíru, budov, atd. Experimentujte.

Spojování fotografií
Poslední dobou velice populární je spojování více fotografií do panoramatických celků. Např. některé digitální fotoaparáty mají přiložený software, který v počítači fotografie spojí. Pokud nemáme digitální fotoaparát, ani speciální program, musíme si pomoci jinak. Cílem může být jak plochá fotografie, tak i panoramatické interaktivní soubory.

Použitelné pomůcky k výrobě panoramatu:
PhotoStitcher (celkem nový program přikládaný k fotoaparátům Canon - pro Windows)
Andromeda LensDoc (plugin na úpravu zakřivení u panoramatických fotografií - Win/MacOS)
LivePicture PhotoVista 1.0.1(dříve samostatná aplikace u LivePicture, výstup do JPEG, QTVR, nebo RealVR - MacOS. Tato firma bohužel již neexistuje, dnes ji vlastní MGI)
QTVR Authoring Studio (program od Apple pro výrobu interaktivních QTVR - MacOS)
Panorama Tools(plugin nejen pro Photoshop, GraphicConverter, Gimp - Win/MacOS/Linux)
...a ještě pár dalších.

(klikni pro větší obrázek)

Přes všechny tyto možnosti a speciální programové vybavení můžeme maximum práce udělat v samotném Photoshopu.
Důležitá je první rozvaha, zda jsou vůbec snímky na panorama vhodné. Máte sice pár podobných fotek z dovolené, ale pokud vám v řadě snímků kus krajiny chybí, tak ji asi velice těžko doplníte. Už při fotografování je dobré počítat s dostatečnými přesahy snímků, které umožní kvalitní propojení. Fotit se stejným zoomem, pokud používáte transfokátor. Kdo fotí levnějším kompaktním fixfocus fotoaparátem, bude mít určitě problémy s nerovnoměrným rozložením jasu ve středu a na okrajích snímku. Jsou to ty známé tmavé rohy. Dalším neduhem je nepřirozená perspektiva širokoúhlých objektivů. Výsledkem je to, že kraje fotky ubíhají dozadu a jsou silně prodloužené oproti středu. Nezanedbatelný může být i tzv. soudečkový efekt, kdy jsou rovnoběžné přímky vzájemně prohnuté. To vše musíme potlačit, aby výsledné panorama mělo perspektivu jen jednu a ne tolik, kolik bylo dílčích snímků. Prostě aby bylo panorama přirozené. U fotografování dávejte pozor, aby vám při postupném snímání nezasahovaly do záběru pohyblivé motivy, které se během focení přemístily. Je trapné vidět na panoramatu dvakrát či vícekrát stejnou manželku, auta, ptáky, letadla, lodě a podobně. Pokud se to přecijen stane, snažte se duplikace odretušovat.

Srovnání barev a tónů všech fotografií.
Jsou-li fotografie klasické analogové - z fotolabu, skenujte je všechny na stejné nastavení barevných korekcí, nevyrovnávejte je automaticky každou zvlášť. Věnujte jen důraz na stejné barevné hodnoty objektů, které jsou na více snímcích. Šedé plochy ať jsou opravdu šedé.

Odstranění tmavých rohů
Vytvořte na fotografii středovou selekci ve tvaru elipsy a nastavte prolnutí minimálně 150-200 pixelů. Udělejte doplněk této selekce a začněte upravovat tóny pomocí úrovní (Levels). Zesvětlenou část snímku budete muset pravděpodobně dobarvit zvýšením barevnosti (Saturation). Pozor na nevhodné extrémní překorekce.

Jak odstranit soudečkovitý efekt?
Naprosto ideálním způsobem je použití filtru Andromeda LensDoc, který je na toto zkreslení dobře vybaven. Nemáte-li tento filtr, zkuste použít photoshopový filtr Pinch (ten nemá ostré okraje distorze) nebo zmiňovaný Spherize s negativními hodnotami. Dejte pozor, abyste nevytvořili naopak zborcené vertikály, nebo prohnutí. Opět pozor na pomyslný střed efektu. Udělejte si dostatečný prostor kolem fotografie. A obecná rada: méně je někdy více.

Jak potlačit panoramatické ubíhání
Nemáte-li LensDoc, toto ubíhání je možné zmenšit pomocí standartního filtru Spherize, kdy použijete pouze horizontální roztažení. Smrskne o něco kraje a roztáhne střed snímku. Vzhledem k omezeným funkcím tohoto filtru dejte pozor, aby střed ubíhání byl opravdu ve středu fotky, pokud není, přechodně si nastavte větší prostor kolem obrázku.

Až teď se dostáváme k montáži fotografií.
Vytvořte si patřičně velikou pracovní plochu a umístěte první fotografii. Berte na vědomí, že budete fotografie transformacemi zkreslovat a upravovat, tak, aby se i poslední fotografie vešla na plochu. Zpravidla se postupuje v řadě snímků od jednoho konce ke druhému, někdy je dobré raději vycházet z pomyslného středu a ostatní fotky transformovat okolo podle něj.
Umístěte si fotky do prostoru a nahrubo je poskládejte vedle sebe. Při spojování dvojic si vždy prolněte vrchní vrstvu do barevného prolínání "Difference" spodní nechte původně. Uvidíte tak rozdíly mezi oběma vrstvami a podle toho budete snáze transformovat. Distorzí používejte co nejméně, aby se nezhoršovala kvalita ostrosti. Pro spojení hranic přesahu použijte masku s lineárním přechodem, pokud detaily nesedí, pak si pomožte maskovacím štětcem, který linearitu hranice trochu rozbije. Orientujte se podle rovných objektů, budov, cest, detailů. Naopak nepodstatné jsou plochy, mraky, tráva, voda atd. Po přesném umístění vraťte prolnutí na normální.
Chybí-li ve výsledku kousek obrázku (např. louka, stromy), doklonujte jej z ostatního obrazu. Dají se také použít stranově obrácené (ozrcadlené) kousky, které dobře naváží na okraj fotky. Podstatné je, aby panorama působilo kompaktním dojmem. Celek je tedy důležitější, než detail. Po výsledném sloučení všech částí si panorama ořízněte a upravte běžným způsobem barevnost a ostrost.

Pokud je pro vás důležitý výstup do QTVR, pak je potřeba využít nastavení programů, jak velká výseč z kruhu bude viditelná, jaké bude zkreslení objektivu a podobně. Panorama ze všech běžných fotek budou vždy jen cylindrická, na kubické fotky by totiž bylo potřeba fotit i přímo nahoru a přímo pod sebe. To už však není tématem tohoto článku.

Prohlížeče na panoramata:
QuickTime verze 3.0, 4.0, 5.0 (univerzální prohlížeč nejen pro QTVR - Win/MacOS)
MGI Viewer (prohlížeč na formát FPX, IVR, plugin do browserů - Windows, MacOS)
RealVR™ Traveler(prohlížeč na formát IVR, VRML 2.0, aplikace nebo plugin do browserů - MacOS)
...a další, jež jsou založeny většinou na jádru QuickTime nebo na Javě a VRML.

Ilustrační obrázky byly fotografovány na kinofilm a spojeno bylo 9 nebo až 12 fotografií. Autor fotografií: Pert Hála