Adobe Photoshop: Poohlédnutí za designem potisku CD - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

16. prosince 2009, 00.00 | Dnes nečekejte klasický tutoriál, ve kterém se dozvíte, kam máte klikat a co zmáčknout. Vlastně ani nepotřebujete spouštět Photoshop. Místo toho se podíváme na průběh tvorby potisku CD pro hudební skupinu, která jednak neoplývá financemi a zároveň potřebuje potisk do druhého dne, protože přesně za tu dobu se CD křtí. Jak si s tím poradit tak, aby to nikdo nepoznal?

Od vydání článku, na který tento volně navazuje – Adobe Photoshop: Poohlédnutí za designem WWW stránek – jsme se skupinou odehráli několik koncertů. A když už to vypadalo, že všechno šlape tak jak má, rozhodli jsme se navštívit nahrávací studio, abychom to všechno zaznamenali dřív, než to zase zapomeneme. Psal se zrovna únor 2009 a venku bylo nevlídné počasí, takže pobyt ve vyhřátém sklepě přišel vhod – přestože měřil sotva dva na dva metry. Po víkendovém snažení se povedlo úspěšně nahrát pět písní, a co teď?

Přeci vytvořit na CD nějaký pěkný potisk! V krátkém čase a tak, aby nevyšlo dráž, než samotné nahrávání. První myšlenka byla nechat CD potisknout sítotiskem, což by sice znamenalo menší počet barev (počítalo se pouze s jednou – hnědou), ovšem tisk by byl alespoň kvalitní a na stříbrném CD by pěkně vyniknul. To proto jsou první nákresy pouze černobílé. Později (o několik hodin) po zvážení všech možností se ale ukázalo jako nejvýhodnější řešení nechat CD duplikovat a potisknout digitálně. Především proto, že takto zhotovená CD byly do druhého dne a plnobarevně.

Jak začít? Mám prázdné CD, které má ovšem už i jméno – Check my monkey, stejně tak skupina má jméno Red Marionette. Použít na obal CD fotku skupiny se zavrhlo (žádná fotka celé skupiny neexistuje), takže by snad mohla být nějaká jednoduchá ilustrace – třeba opice. Zabrousil jsem tedy na www.istockphoto.com, kde jsem prolistoval přibližně tisícovku ilustrací, ze kterých se mi nejvíce líbily tyto.

První je ovšem moc dětská, druhá je zbytečné zlá a třetí... nedá se říct, že by úplně připomínala opici. Přesto jsem ji stáhl, abych ji využil jako základ, což jak uvidíte později se stejně nestalo.

Potřeboval jsem totiž, aby byla vhodně umístěná na CD – aby byl rozkrok v místě prostřední díry (proč jsem to potřeboval, se dozvíte později). Takže jsem vzal papír, obtáhl obrys CD a podle předlohy opici nakreslil. Taktéž jsem přidal chybějící ocas a prodloužil jednu ruku, aby zasahovala až k názvu skupiny.

Pro rychlé otestování jsem si stáhl fotku prázdného CD...

...a umístil v Photoshopu vyfocenou opici. Na screenshotu si můžete všimnout narychlo vytvořené masky pomocí cest a úpravu barev přes křivky.

Protože s potiskem obalu se nepočítalo, pro oživení jsem vymyslel samolepku ve tvaru hvězdičky, která by se na obal nalepila. Později uvidíte, že ani toto nevyšlo. Hádejte proč.

Čas utíká a podklady se musí odevzdat do dvou hodin, jinak nebudou CD hotová do druhého dne a na křest se ponesou prázdná a nepotištěná. Takže není čas na žádné velké experimentování a místo toho je potřeba rychle nakreslit opici alespoň trochu přesněji.

Tudíž jsem ji umístil do Illustratoru a prohnal ji filtrem pro automatický převod do vektorů. Jak se ukázalo...

...a jak ostatně vidíte i zde, není to úplně nejpřesnější, ale na to kreslit to znovu čas bohužel nebyl. Takže kliknout na tlačítko Expand...

...a dát se do vybarvování.

Protože obličej se skládá z relativně jednoduchých tvarů, rozhodl jsem se jej nakreslit znovu v Illustratoru.

A to včetně očí, pusy a nosu. Vždyť to jsou jen obyčejné kruhy.

Pro ještě větší "zchlupatění" jsem si na pomoc vzal ne moc využívaný nástroj Wrinkle Tool. Bohužel nastavování úhlu je poněkud nepraktické (je potřeba vždy vyvolat nabídku vlastností nástroje).

A již konečně přišel čas na umístění CD. Nástrojem Elipsa jsem vytvořil kruh správné velikosti, a doprostřed ještě jeden (ten ale pouze pro orientaci).

Nad něj umístit opici a je to.

Snad už jen přidat nápis, který vznikl stejnou cestou jako samotná opice – napsat na papír, vyfotit, převést do křivek...

...zmenšit a umístit.

Pak honem rychle poslat do firmy, která zajišťovala duplikaci a potisk a druhý den už byla krabice s CD doma. Musím dodat, že ačkoliv jsem tvořil grafiku v Adobe Illustratoru, vyžadován byl CorelDRAW soubor. Všechny obavy z toho, že by něco nemělo vyjít, byly ale naštěstí zbytečné, což potvrzuje i následující fotografie – výsledek je více než podobný předloze.

A teď co s tím obalem? Hvězdička se ukázala jako nereálná – potisknout samolepku červenou barvou by asi nebyl problém, ale stříhat hvězdičky a lepit na CD? Na to nebyl čas a asi ani chuť.

Jako náhradní řešení se tedy přistoupilo k červené izolační pásce, kterou se CD přelepilo a popsalo oním slovem "Censored". Po pár desítkách censored CD jsem ale uznal, že by to chtělo nějakou změnu, takže poslední kusy už obsahovaly nejenom jiný nápis, ale některé dokonce i jiný druh přelepení. Jednoduše řečeno – každý kus byl originál, což takový křest CD jistě vyžaduje. Navíc pro otevření krabičky bylo nutné pásku přestřihnout/přeříznout, takže měl navíc každý posluchač svůj vlastní malý křest.

Od vydařeného křestu uběhl nějaký ten pátek a znovu bylo potřeba nechat udělat další CD. Na potisk CD si nikdo nestěžoval, takže ten jsem nechal tak jak je. Ovšem obal vykazoval pár nedostatků: od nutnosti psát vše ručně, přes absenci názvů písní až po fakt, že CD s ním vypadalo až moc amatérsky.

Proto jsem se rozhodl zanechat myšlenky pásku přes obal CD, ovšem tuto pásku vytisknout a na obal nalepit. Po důkladném měření se ukázalo, že pokud bude páska nalepená rovně a krabička bude typu slim (úzká), vyjde šířka pásky na šířku strany A4. Takže jsem neváhal a spustil Adobe Indesign, nastavil velikost stránky, přibližně přidal pár vodítek, které vymezovaly čitelné oblasti a nakreslil ihned i červený pruh. Protože mě z té červené přecházely oči, během práce jsem barvu zaměnil za světlejší.

Nejprve bylo nutné přidat názvy písniček, doplněné i o čas. Obrázek celkem pěkně ukazuje, že tečky nejsou nic jiného než vodící znak u tabulátorů – ten ovšem nelze napsat na klávesnici, nejprve je nutné vyvolat mapu znaků a tento znak zkopírovat.

Poté jsem přidal jména členů kapely, jejich funkci a odkaz na stránky. To vše v pětiřádkovém stylu stejně jako seznam písní. Trochu netradičně je zde použito zarovnání všech řádků do bloku...

...a změna prostrkání mezi znaky, což sice typograficky není úplně správně, ale malý prostor vyžaduje speciální řešení. Alespoň zmizely velké mezislovní mezery na druhém řádku.

Prázdný čtvrtý řádek jsem vyplnil čárkovanou čárou...

...a přidat text na přední stranu už bylo to nejmenší.

Protože mi přišlo vtipné psát na CD i jiný text než censored, zapojil jsem na chvíli mozek a společně s ostatními vymyslel něco kolem 300 variant, ze kterých jsme asi stovku vybrali a nechali natisknout. Jak ještě ukazuje následující obrázek, pro kopírování více pruhů na stránku jsem použil funkci Step and Repeat, ve které je možno zadat počet nakopírovaných objektů a jejich vzdálenost.

Před tiskem je důležité nezapomenout na ořezové značky – ať se to pak nemusí složitě odměřovat nebo hádat. Nejedná se o nic jiného než tenké bílé čáry umístěné po krajích dokumentu, možná se divíte proč tak velké, ale celá tato část pásky je již uvnitř krabičky.

To vše stačilo vytisknout na lesklou samolepku, rozřezat a CD polepit.

Výsledek už můžete posoudit sami: stačí kliknout na následující obrázek, kde je ve větší velikosti vidět přední i zadní strana CD.

A co říci závěrem? Druhá verze CD byla velký krok kupředu, k čemuž možná pomohla i průhledná slim krabička. Některé nápisy byly tak vtipné, že se mi je nechtělo ani lidem dávat, jiné se mi naopak nechtělo dávat proto, že mi po čase už vtipné nepřišly. Třetí várka CD proto obsahovala pouze to nejlepší, aby nejvtipnější kousky neskončily u někoho, kdo to patřičně neocení.

Mít na svém fotoaparátu výklopný LCD displej je velmi užitečná věc. Výklopný LCD displej umožňuje například fotografovi pohodlně fotografovat z neobvyklých úhlů pohledu. Bohužel tuto výsadu dnes postrádá naprostá většina DSLR fotoaparátů. A tak zatím fotografovi, který by chtěl mít na své stávající DSLR výklopný LCD displej, nezbývá jiná možnost, než se poohlédnout po nabídce s fotopříslušenstvím, jež pro digitální zrcadlovky vyrábějí neznačkoví výrobci.

V tomto kontextu může být zajímavou alternativou výklopného hledáčku například produkt Aputure Gigtube Live View Finder, který v sobě snoubí výhody výklopného LCD displeje a dálkové spouště fotoaparátu. Uvedené zařízení je kompatibilní s Canon a Nikon zrcadlovkami, které disponují funkcí živého náhledu (přehled kompatibilních DSLR naleznete níže).

Zařízení Aputure Gigtube se na fotoaparátu upevňuje do sáněk pro externí blesk. Obsahuje LCD monitor s poměrně slušným rozlišením 230 000 pixelů a délkou úhlopříčky 2,5 palce. Jedná se tedy o LCD displej s podobnými parametry, jako mají LCD monitory například u zrcadlovek Nikon D40 či Canon EOS 1000D.

Panel externího LCD monitoru je možné libovolně vyklánět ve směru nahoru / dolů a rovněž jej lze natáčet do stran. U zařízení je možné uživatelsky modifikovat nastavení jasu a kontrastu obrazu na LCD displeji.

Kromě výše zmíněné funkce výklopného displeje, nabízí zařízení i atraktivní funkci dálkové spouště fotoaparátu. Pomocí Aputure Gigtube je možné provádět přes kabel poloviční namáčknutí spouště, což umožňuje před exponováním snímku provést AF zaostření. Se zrcadlovkou je uvedené zařízení propojeno kabelem přes AV/USB konektor. Je tedy možné externí hledáček používat i na hot-shoe sáňky, což je důležité například v případě zachování možnosti dálkového odpalování zábleskových zařízení.

Výrobek Aputure Gigtube je napájen vlastním nabíjecím akumulátorem, který disponuje výdrží na cca 3 hodiny provozu. Nabíjení daného akumulátoru je možné provádět i přes USB kabel. Součástí balení od výrobce je i stojánek, díky kterému je možné uvedené zařízení odkládat například na stůl.

Zařízení Aputure Gigtube alias výklopný LCD hledáček a dálková spoušť fotoaparátu v jednom, se na zahraničních trzích prodává za cenu cca 190 USD. V současné době se Aputure Gigtube vyrábí v několika verzích, které jsou kompatibilní s těmito modely digitálních zrcadlovek:
Canon
EOS 1000D (model GT1C)
EOS 450D (model GT1C)
EOS 400D (model GT1C)
EOS 350D (model GT1C)
EOS 300D (model GT1C)
5D Mark II (model GT3C II)
EOS 5D (model GT3C)
EOS 50D (model GT3C)
EOS 40D (model GT3C)
EOS 30D (model GT3C)
EOS 20D (model GT3C)

Nikon
D700 (model GT1N)
D300 (model GT1N)
D200 (model GT1N)
D2Xs (model GT1N)
D2Hs (model GT1N)
D2X (model GT1N)
D2H (model GT1N)
D90 (model GT3N)

Závěr:
Hlavní atraktivita příslušenství Aputure Gigtube k digitálním zrcadlovkám spočívá v tom, že uživatel za poměrně slušné peníze dostane dva produkty v jednom balení. A to sice výhodu výklopného hledáčku, umožňující pohodlné fotografování z nadhledu či podhledu, a užitečnou dispozici dálkově ovládat spoušť fotoaparátu.

Rozlišení LCD displeje a jeho velikost jsou na slušné úrovni, takže fotografovi umožňují solidní náhled na snímanou scénu či pořízené snímky. Užitečné uplatnění může uvedený produkt také naleznout v oblasti nahrávání videa přes DSLR fotoaparát, která se dnes stává stále více a více populární záležitostí.

Určitou nevýhodou může být ovládání fotoaparátu skrze kabel. Bezpochyby by bylo lepší, kdyby tento úkon mohl být prováděn bezdrátově například pomocí radiových vln či infračerveného záření. Škoda, že uvedené zařízení není příliš dostupné i na evropské trhu. Určitě by i zde nalezlo své kupce. Více informací o uvedeném externím LCD hledáčku naleznete na stránkách výrobce.

Hlavní charakteristika zařízení Aputure Gigtube Live View Finder

• Velikost LCD displeje: 2,5 palce
• Rozlišení LCD monitoru: cca 230 000 pixelů
• Maximální úhly natočení: 180° (v proti směru hodinových ručiček); 90° (po směru hodinových ručiček)
• Délka ovládacího kabelu: 2 m
• Napájení: dobíjecí Li-Ion akumulátor 1 000 mAh (výdrž na cca 3 hod. provozu)
• Doporučené provozní teploty: 0 - 40℃
• Rozměry: 83 x 66 x 45mm
• Váha: 110 g

Zdroje:
Aputure.com
Prophotohome.com
Photoxgear.com
Dvinfo.net
Alibaba.com
Petapixel.com
Amazon.com

Pokud vás zajímají i finance, duplikace CD s potiskem, obalem a samolepkou přišla zhruba na 26 Kč/kus. Šlo by to i levněji, pokud bychom nechali hned udělat víc než stovku kusů – to se mi ale nechtělo riskovat. Zrovna když jsme se rozhodli CD na koncertech dávat zdarma, přestali lidé chodit. Takže jsme přestali hrát a CD jsou zakonzervované pro příští generace. Vy ale nemusíte zoufat, všechny písně jsou ve formátu mp3 i na stránkách skupiny www.redmarionette.cz v sekci download. Přeji příjemný poslech.