Jak funguje PDF v publikačním průmyslu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

1. prosince 2004, 00.00 | Časopis Seybold Report se nedávno pokusil zmapovat a analyzovat stav využití formátu PDF
v publikačním průmyslu. Kde všude přichází PDF ke slovu? Jsou s jeho nasazením nějaké
problémy? A jak dokáže konkurovat jiným formátům? Odpovědi na tyto i další otázky
hledejte v našem článku.

Portable Document Format (PDF) společnosti Adobe si dobývá výsadní pozici v mnoha odvětvích publikačního průmyslu. S aplikacemi a workflow scénáři určenými primárně pro PDF přitom přibývá i otázek spojených s reálnou efektivitou a možnostmi nasazení uvedeného formátu - proklamované výhody či vyzdvihované technologie se někdy v praxi ujímají až překvapivě těžko. Vždy je tedy třeba přivítat pokusy o zmapování skutečného využití uvedeného formátu. S těmi přichází pravidelně zejména časopis Seybold Report. Nejinak je tomu i teď: v listopadovém čísle časopisu (Vol. 4, Nr. 16) byl zveřejněn článek S. Pfistera "Survey Explores the Role of PDF in the Enterprise". Ten shrnuje zásadní zjištění průzkumu na dané téma, prováděného mezi uživateli z oblasti publikačního průmyslu (USA a západní Evropa - mj. předplatitelé Seybold Reportu, účastníci Seybold Seminars či členové organizace GATF; pestrý mix subjektů od komerčních tiskáren, přes vydavatele až po designerská studia, dále též i enterprise a IT sféra) v období od srpna do září 2004. Údaje jsou tedy velmi čerstvé, a tak se v tomto článku pokusíme reprodukovat a komentovat alespoň ty nejzajímavější z nich.

Cesty a způsoby nasazení

První zajímavé zjištění studie poukazuje na skutečnost, že PDF dnes jen pro velmi malou skupinu respondentů hraje roli jednoznačně koncového formátu: podstatně častější jsou uživatelé (77 %), kteří PDF jak produkují, tak přijímají. Těch, kdo zaujímají primárně jednu z uvedenou rolí, je shodně pouhých 8 %. I v polygrafii se tak ztrácí dřívější obvyklý scénář, ve kterém byl PDF použit pouze coby formát pro přenos finálního podkladu od zadavatele k zhotoviteli. Podstatně častější jsou dnes worklow, ve kterých PDF sehrává roli přechodného formátu při korekturách, náhledování, výměně kancelářských dokumentů v rámci organizace či mezi pracovišti, elektronickém publikování atp. Interní využití je nicméně (a to je poměrně překvapivé) poměrně minoritní - pouze 24 % producentů a 17 % příjemců užívá PDF uvedeným způsobem.

Málokoho asi překvapí, že primární doménou nasazení PDF jsou tištěné materiály (97 %), jako jsou brožury a letáky (71 %), dokumentace nebo manuály (64 %) a magazíny (33 %). Významné je nicméně i nasazení PDF při elektronickém publikování (83 %), nejčastěji na webových serverech (56 %), při prezentacích (43 %) a dalších digitálních materiálech (43 % - článek nehovoří o podílu elektronických knih, ten bude tedy podle všeho malý). Co se pozice v rámci workflow týče, je PDF je nejvíce nasazován v počátečních fázích. Konkrétně v procesu tvorby a designu (65 %), pre-pressu (67 %) a tisku či publikování (72 %). Asi třetina respondentů (34 %) využívá PDF pro postprodukci, z toho 43 % je v organizacích, které PDF nasazují při finální distribuci obsahu (elektronické publikování).

Verze

Co se verzí PDF týče, je dnes nejvíce využíván PDF 1.4 (cca 60 %), v těsném závěsu je PDF 1.5 (cca 50 %), poměrně významné je ještě zastoupení PDF 1.3 (38 %). Uvedená čísla lze mimo jiné interpretovat tak, že ne každý dnes k tvorbě PDF používá nejnovější verze nástrojů Adobe (Creative Suite) podporující nejvíce PDF 1.5, 1.4 či 1.3 pak může být voleno i vzhledem k zavedeným preflightovým postupům na daném pracovišti.

Závratně nízké je využití PDF/X: nejdůležitější PDF/X-1a má na celkovém objemu podíl cca 15 %, PDF/X-2 a PDF/X-3 je užíváno pouze ze 2. resp. 4. %! Jak se tedy zdá, i přes proklamované výhody je bezpečné PDF pro většinu provozů spíše na okraji zájmu. Možných vysvětlení je několik, podle našeho názoru se zde nejvíce projevují dvě skutečnosti. První spočívá v tom, že o PDF/X, resp. skutečných výhodách, které může přinést do daného workflow, je zatím mezi uživateli jen malé povědomí. Druhá je pak dána tím, že publikační subjekty mají dostatečně dobře ošetřeny stávající workflow, takže zavedení PDF/X by nepřineslo příliš významné změny.

Výhody a problémy

PDF je mezi uživateli nejvíc ceněno pro možnosti softproofingu, skupinové spolupráce, archivace a řešení meziplatformních potíží (hodnoty v intervalu 62-81 %). Podstatně méně uživatelů (hodnoty od 25 do 48 %) se pak domnívá, že by PDF bylo snadné pro preflight, nové využití v něm obsažených informací (repurposing) či snadné řešení problémů. Suverénně největším potenciálním (a samozřejmě i reálným) problémem, který je u PDF zdůrazňován zejména příjemci podkladů (74 %), je rozpor mezi zobrazením a výstupem, další v pořadí jsou rozdíly v barvách a odlišnosti od nativních předloh. Jako problém se dále jeví nesnadná editace oproti nativním souborům (nejvíce zdůrazňovaná kategorie problémů u tvůrců podkladů - 67 %), nesnadné řešení potíží či špatný výstup. Nejméně problémová je pak podle respondentů kontrola verzí a příliš snadná (rozumějme jako nekompetentní) editace dokumentu jinými účastníky workflow.

Zpracování

Přijímaná PDF nebývají bez problémů: těmi, jež patří do kategorií "častý" či "velmi častý", jsou zejména obrázky v příliš nízkém rozlišení (42 %), nevložená písma (41 %) a nesprávný barvový prostor (38 %). Řešení uvedených i dalších problémů může být dvojí: nové generování PDF či úpravy daného souboru. Zajímavé je, že převládá první způsob, přičemž celých 35 % respondentů nikdy neprovádělo úpravy PDF. Jedním z možných vysvětlení uvedeného stavu je skutečnost, že problémy spojené s písmy či barvami nemusí být pomocí editačních nástrojů vůbec řešitelné.

Zajímavé jsou údaje o tom, s pomocí jakých nástrojů se případná editace PDF provádí. Na prvním místě jsou odpovídající nástroje Adobe Acrobatu (63 %), druhé a třetí místo patří produktům Enfocusu - Pitstop Pro (25 %) a PitStop Server (7 %). Pořadí uzavírají Quite a Box of Tricks (5 %), další produkty padají do intervalu 1-3 % a článek je konkrétně nezmiňuje.

Konkurenční formáty

Bez zajímavosti není ani složení dalších formátů, se kterými tvůrci a příjemci PDF pracují. Po PDF (cca 64 %) jsou nejvýrazněji zastoupeny formáty pro elektronickou grafiku JPEG a GIF (příjemci 39 %, tvůrci 22 %) a dále TIFF/IT (10 resp. 14 %). Až čtvrtý je PostScript, který je podstatně více užíván tvůrci (18 %) než příjemci (7 %). Mezi nativními formáty pak vedou dokumenty Microsoft Office (28 % tvůrci, 41 % příjemci), QuarkXpressu (45 resp. 38 %), Adobe Illustratoru (42 resp. 34 %) a InDesignu (30 resp. 20 %). Dalšími zmiňovanými aplikacemi, majícími již jen marginální podíl, jsou Adobe PageMaker, Microsoft Publisher a Macromedia FreeHand.

Závěrem

Přiblížená studie dobře naznačuje, jak vypadá využití PDF v reálné praxi. Je otázkou, jak se v budoucnu změní situace kolem PDF/X a jaké nové nástroje dovolí lepší kontrolu podání barev či editaci v PDF dokumentech. Stejně tak bude zajímavé sledovat, jaké nové worfklow scénáře se v souvislosti s PDF objeví.