Profesionální LCD monitor EIZO CG220 v praxi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

23. prosince 2005, 00.00 | LCD monitor EIZO CG220 proběhl již nemálo recenzemi. Ty se ale zabývaly především popisem jeho funkcí a možnostmi, stejně tak jako popisem použité technologie, ovládáním atd. Tentokrát jsme se zaměřili na praktickou využitelnost v profesionálních grafických pracovištích - otestování přesnosti a stability.

LCD monitor EIZO CG220 proběhl již nemálo recenzemi. Ty se ale zabývaly především popisem jeho funkcí a možnostmi, stejně tak jako popisem použité technologie, ovládání atd. Já jsem se ale zaměřil především na praktickou využitelnost tohoto monitoru v profesionálních grafických pracovištích, otestování jeho přesnosti a stability.

Podívejme se napřed ve stručnosti na základní technické parametry, které udává výrobce. Barevný LCD monitor s úhlopříčkou 22,2" (56,4 cm) určený pro nejnáročnější grafické aplikace. Panel je Advanced S-IPS +. Podsvětlení má nativní charakteristiku D50. Rozlišení panelu je 1 920 × 1 200 bodů s poměrem stran 16:10. Rozsah jasu 20–200 Cd/m2, kontrastní poměr 400:1 (tmavé okolní prostředí), respektive 150:1 za plného denního světla. Maximální pozorovací úhel 170°, odezva 17 ms/20 ms. Interní 14bitové zpracování signálu, 10-bitová LUT tabulka. Rozsah gamma 1,8–2,6 (krok 0,2). Dva DVI vstupy (s přepínáním priority).

Široký rozsah barev
LCD panel integrovaný v monitoru používá technologii „Advanced S-IPS“, jejíž vylepšení spočívá především v dosažení vyšší propustnosti světla (až o 30 % vyšší jas) a také zhruba dvojnásobného kontrastního poměru oproti klasické S-IPS technologii. Podsvětlení D50 a implementace speciálních barevných filtrů v panelu výrazně modifikuje spektrální charakteristiku monitoru a výrazně rozšiřuje jeho gamut (viz obr. 1). Proč zdůrazňuji rozšíření barvového prostoru? Vezmu-li v úvahu vlajkovou loď CRT monitorů, které byly (a dosud ještě jsou) používány pro náročné grafické aplikace (fotografie, DTP a Prepress) — Barco Personal či Reference Calibrator, pak tyto (jinak vynikající monitory) měly s ostatními jednu společnou vlastnost — poměrně malý gamut, neboli malý rozsah zobrazitelných barev. Přesto, že byly tyto monitory nejvyšší třídy plně kalibrovatelné, uživatel neměl šanci na nich spatřit plnou ofsetovou žlutou či nikoliv bezvýznamnou část od azurové až po soutiskovou zelenou (viz obr. 2).

Monitor Eizo CG220 disponuje plně hardwarovou kalibrací, to znamená korekce interní LUT tabulky za pomocí sondy a následně pak vygenerování aktuálního ICC/ICM profilu monitoru. K tomu slouží výrobcem dodávaný SW ColorNavigator. Pomocí něj si uživatel nadefinuje požadovanou gammu (nejčastěji 2,2), maximální jas a též i chromatickou teplotu (opět nejčastěji D50). ColorNavigator nastavení monitoru ověří sondou, provede korekci interní LUT tabulky v monitoru a pak vygeneruje aktuální ICC/ICM profil, který automaticky zavede do systému počítače. Podívejme se nyní na ICC/ICM profil, který je přímo s monitorem dodávaný (viz obr. 3). Je to profil „CG220D50.icm“ a můžeme jej hned porovnat s gamutem AdobeRGB (1998). V některých místech je sice AdobeRGB větší, v jiných je zas naopak monitorem CG220 překonán. Nicméně tohle zrovna není moc podstatné. Nejpodstatnější je především ten fakt, že gamut monitoru CG220 je schopen zobrazit v podstatě celý barvový rozsah Euroscale. Pro opravdu důkladné otestování jsme výrobcem dodávaný „obecný profil“ nahradili našim optimalizovaným profilem. Provedli jsme celou sérii měření monitoru, jejíž účelem bylo za pomocí optimalizace nastavení monitoru apod. nalézt skutečně optimální stav, kdy monitor poskytuje ty nejlepší výsledky (právě s ohledem na požadavek zobrazení plného CMYK prostoru). Výsledkem byl profil „CG220_D50__ext.icm“ (na obr. 3 plná modrá čára).

Přesnost zobrazení
Samozřejmě — jedna věc je velký barvový rozsah monitoru, druhá věc je ale přesnost jeho zobrazení. Přesnost zobrazení monitoru se dá zjistit jedině měřením. Z CMYK rozsahu (ofset, křída lesk, 175 LPI) jsme vybrali 32 nejzajímavějších a zároveň velmi problematických vzorků. Ty jsme pak postupně zobrazili na monitoru a vzápětí proměřili přesnost jejich zobrazení kolorimetrickou sondou. Pozn.: bylo zajímavé použít pro srovnání více sond a porovnávat navzájem stabilitu jejich měření a přesnost — viz obr. 4 — výsledky tohoto zajímavého sekundárního testu ale nejsou součástí této recenze.

Napřed jsme proměřili kvality „obecného profilu“ dodávaného výrobcem, poté jsme si ověřili přesnost námi vytvořeného konkrétního (a optimalizovaného) profilu. Pro porovnání jsem proměřili i profesionální CRT monitor. Už předem se dalo očekávat, že CRT monitor nemá šanci pokrýt celý rozsah CMYKu. Stejně tak vzhledem k 8bitovému výstupu videokarty jsme nepředpokládali, že CG220 dosáhne absolutní přesnosti (a takřka nulové odchylky dE). Proč? Abychom byli schopni zcela ovládnout velký barvový rozsah CG220 a jeho 14/10bit řízení interní LUT tabulky, museli bychom mít k disposici alespoň 10bitový výstup signálu z videokarty. A to žádná dostupná videokarta nemá a nejspíš ještě dlouho ani mít nebude (nemám informace o tom, že by se chystala revoluční revize DVI rozhraní apod.).

Pozn: „14/10bit LUT“ tabulka znamená to, že korekce gamma křivky je na základě měření v průběhu kalibrace aplikována v úrovni 14 bitů a poté je přepočítána a s optimalizací pak uložena do interní 10bitové LUT tabulky elektroniky monitoru. Vstupní data z videokarty počítače (které jsou v hloubce 8 bitů na kanál R, G a B) jsou přes tuto LUT tabulku přepočítány a následně na monitoru zobrazeny. Díky tomu je kalibrace monitoru prakticky bezztrátová a poskytuje vynikající výsledky v jemnosti přechodů apod.

Výsledky měření byly pro nás příjemným (ale mírně očekávaným) překvapením. Předně jsme očekávali u CG220 o něco vyšší odchylky právě z důvodu 8bitového řízení výstupu u videokarty. To samozřejmě nemůže být považováno za chybu CG220, nýbrž chyba vzniká z principu osmibitového výstupu videokarty počítače do monitoru. Nicméně průměrná matematická odchylka na úrovni 1,6 dE (CIE) je skutečně velmi malá a dosažená maximální odchylka 2,8 dE je s rezervou stále dost hluboko pod hranicí akceptovatelnosti (3,5 dE). U CRT monitoru, který byl použit pro srovnání, je vidět relativní výhoda malého gamutu, protože uvnitř svého gamutu zobrazoval s velmi vysokou přesností (u jeho malého gamutu samozřejmě bohatě stačí osmibitová barvová hloubka videokarty). Ta ale velice ostře začala klesat, jakmile se zobrazované barvy přiblížily či dokonce přesáhly hranice jeho možností/gamutu. Pak samozřejmě naměřená odchylka okamžitě přesáhla jakékoliv toleranční pásmo. Resumé je následující. Monitor EIZO CG220 po důkladném zkalibrování (a drobné optimalizaci procesu kalibrace) vykazuje naprosto minimální odchylku pro celý rozsah CMYK prostoru, který je běžně k disposici (ofset, křída lesk/mat/LWC apod.). Jen pro upřesnění — odchylka dE byla vypočítána čistě jako nekompromisní matematická a nikoliv vizuální barevná odchylka (například komputace CMC, CIE94 atd.). Je jasné, že v případě výpočtu vizuální odchylky by výsledky monitoru EIZO CG220 byly ještě příznivější.

Barevná stabilita
Druhý test jsme provedli za účelem zjištění, jakou dobu potřebuje monitor k tomu, aby se jeho parametry ustálily. Metodika testu byla poměrně jednoduchá — po zapnutí monitoru proběhla celá série měření opakovaně vždy s časovým odstupem (viz tabulka 2). Výsledky jsou velmi dobré — v podstatě se lze spolehnout na přesné barvy již 5 minut po zapnutí, přičemž celkem po 30 minutách je monitor zcela stabilizován. Paralelně jsme provedli ještě třetí test — a to test dlouhodobé stability monitoru. Ten spočíval vždy v proměření monitoru s odstupem jednoho měsíce. Naměřené hodnoty průměrné odchylky oscilovaly stále po dobu 5 měsíců kolem dE 1,6 — přičemž oscilace byla maximálně ve výši ± 0,1 dE od prvního měření; to považujeme za naprosto nepodstatnou odchylku. Znamená to, že monitor CG220 vykazuje zcela výjimečnou dlouhodobou stabilitu a že proces rekalibrace uživatelem se nemusí provádět zdaleka tak často, jako u jiných monitorů.

Závěr
Závěr je poměrně stručný. Dle našeho názoru je LCD monitor CG220 natolik zásadní změnou v zobrazovací technice, že jej dokonce nelze přímo porovnávat s CRT monitory typu Barco právě pro široký rozsah barev, který je monitor CG220 schopen plně kontrolovat. Vzhledem k velice výhodnému poměru cena/výkon/kvalita je tento monitor primárně určen na taková pracoviště, kde to myslí s barvou opravdu vážně — to znamená jako referenční monitor pro profesionální DTP a Pre-press studia, stejně jako pro profesionální fotografy a podobně.

Tento dlouhodobý test připravil exkluzivně pro server Grafika.cz přední český specialista na správu barev, pan Viktor Navrátil.