Každý stopař musí mít ručník. Nebo alespoň Llano... - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

22. listopadu 2011, 00.00 | Vypůjčil jsem si jisté klišé D. Adamse - kdyby to bylo možné, tak bych se mu omluvil. K testu tabletu Wacom Cintiq 24HD jsem ale požádal i o možnost zapůjčení notebooku, který by prezentoval nižší cenovou hladinu. To vše proto, abych byl schopen odpovědět na otázku, zda je možné i takto náročný nástroj, jakým Cintiq HD24 bezesporu je, napojit na běžný notebook. Přesněji řečeno, na HP Pavilion dv6-6130ec Dark Umber osazený procesorem AMD A6-3410MX.

A zase příběh úvodem

Vlastně nikdy mi to nedá, abych nevysvětlil, proč že se pustím na tenký led recenze hardware. Ono se nadarmo neříká okřídlené pohádkové „ševče, drž se svého kopyta“. Já s tím souhlasím a většinou se vše snažím pojmout jinak, než běžnou hardware recenzi. Syntetické i praktické testy jsou velmi přínosné, ale na druhou stranu hardware specialista asi nemůže úplně vnímat některé specifické aspekty... Dosti omlouvání sebe sama, raději se chválím :-).

Vše jsem vlastně vysvětlil perexem, jen je otázkou, jak k tomu došlo. Na letošní akci C4DDays 2011 jsme měli mimo jiné za partnera Wacom, a ten u nás zastupuje společnost Amos. Pan Teplanský tedy dorazil osobně a prezentoval právě nejnovější přírůstek do rodiny tabletů Cintiq, zmíněný Cintiq 24HD.

Jakmile k uvedenému tabletu kdokoliv zasedl, byl unesen. Ale občas ne napořád, složité štětce se totiž na panelu tabletu vykreslovaly velmi pomalu, a tak jsme zapředli rozhovor s otázkou – čím to? Je to odezvou panelu (která je logicky u tabletu nižší než u běžného monitoru), nebo spíše hardware, ze kterého je signál vysílán? Protože tam může hlavní roli hrát grafická karta, případně celkový potenciál počítače. Protože tablet běžel jen na notebooku, který nebyl úplně nový (ale zase ne starý...).

Dobrá tedy, pokusil jsem se kontaktovat zdejší AMD a optal jsem se, zda by bylo možné si k Cintiqu zapůjčit i nějaký notebook s tím, že dedikované grafiky AMD jsou v současné době silnější alternativou než grafické čipy Intelu v jejich procesorech Sandy Bridge. Že bych rád otestoval situaci, která sice není typická pro běžného uživatele Cintiqu, která ale může napovědět hranice v případě užití notebooku (skrze GPU výkon v pracovních aplikacích).

Výsledkem celého tohoto organizačního maratonu (a jsem rád, že to klaplo) bylo zapůjčení notebooku HP Pavilion dv6-6130ec Dark Umber osazeného chipem AMD A6-3410MX. Jedná se o procesor moderní konstrukce označované jako AMD Fusion APU (Accelerated Processing Unit), tedy procesor propojený s relativně silným integrovaným grafickým chipem, vyrobený 32 nm technologií. Výkonově, z pohledu CPU, není výkon procesoru nějak závratný, nicméně v rámci cenové hladiny neurazí (viz níže). Na druhou stranu je jeho běžný výkon v oblasti GPU vyšší než u konkurenčního Intelu. Celkově se tedy jedná o mainstreamové řešení pro běžnou práci, občasné hraní, ale i kreativní činnost (např. Photoshop, ale i 3D při absenci nereálných očekávání) studentů a podobně. Nejedná se ale, a to je nutné přiznat, o technologii adekvátní náhrady (výkonové) desktopového počítače. Ostatně, musím zopakovat, za ty peníze... K tomu všemu se ale myslím ještě dostaneme...

HP Pavilion dv6-6130ec Dark Umber

Procesor:
AMD A6-3410MX s frekvencí 1,6 GHz
4x 1 MB L2 Cache
4 jádra
Turbo Core s frekvencí až 2,3 GHz
Max TDP: 45 W

Operační paměť:
4 GB DDR3
Maximálně 8 GB ve 2 slotech

Grafická karta:
AMD Radeon HD6755 G2 (AMD Radeon HD6750M s 1024 MB vlastní paměti + integrovaná AMD HD 6620G v zapojení Crossfire) – asymetrické řešení

Displej:
15,6" TFT LCD s technologií BrightView a LED podsvícením, lesklý
Rozlišení: 1366 x 768 bodů

Pevný disk:
640 GB
5400 RPM

Optická mechanika:
DVD SuperMulti s technologií LightScribe

Multimédia:
Vestavěné stereoreproduktory
Webová kamera HP Pavilion s mikrofonem

Komunikace:
10/100 Mbit/s Ethernet
WiFi 802.11b/g/n
BlueTooth

Rozhraní:
USB 2.0
1x VGA
1x RJ-45
1x Sluchátka
1x Mikrofon
1x Čtečka paměťových karet

Napájení:
Li-Ion akumulátor, 6 článků

Rozměry:
378 x 245 x 36 mm

Hmotnost:
od 3 kg

Operační systém:
Microsoft Windows 7 Home Premium 64bit

Cena se pohybuje (k 8. 11. 2011) okolo 14 800 včetně DPH.

Než se do toho pustíme, něco o rodině těchto APU. Rodině docela široké, ale my si z ní vybereme jen nejsilnější množinu, obsahující tři řady těchto procesorů označovaných A4, A6 a A8, které se vzájemně liší počtem jader, v taktaci CPU a osazením GPU. Nejnižší řadou je řada A4 s procesory s označením řadou 3300 (3300M, 3310MX, dva procesory se liší minimální taktací a mají stejný takt na turbo výkon a tím i částečně spotřebu). Tato řada je osazená grafikou s označením HD 6480G. Střední řadou je A6 se čtyřmi procesory a označením 3400 (3400M a 3410MX, opět s rozdílem v minimální taktaci, ale také s frekvencemi pamětí). Grafická karta je označena jako 6520G, přičemž se jedná vlastně o asymetrické řešení dvou karet spojených pomocí technologie CrossXfire, a nejvyšší řadou je pak samozřejmě A8. Ta obsahuje v současné době tři procesory řady 3500, úvodní 3500M, 3510MX a A8-3530MX. Tyto procesory, zejména poslední z nich, mají již vyšší taktace (a to i minimální) a tím pádem i vyšší výkon a GPU s označením HD 6620G.

Výkon nejsilnější verze je tak vysoký, že se poměrně výrazně odpoutává od svého výkonnostního umístění někde u konkurenčního Intelu SB i3 a kotví na úrovni SB i5 (mobilní verze, samozřejmě). Problém je ale v něčem jiném. A to, že kapacita výroby AMD je proti Intelu pouze dílčí, a navíc se (a teď spekuluji) možná čeká na implementaci novějších grafických čipů. A tak není v současné době (u nás, pokud jsem se dobře díval) k dispozici žádný notebook s čipem 3530MX. A to přesto, že existuje. Například jej vyrábí i HP, a to pod stejnou produktovou řadou. Je to skutečně škoda, protože výkon na všech frontách je u tohoto čipu velmi příznivý.

Pojďme se spolu podívat na zmíněný notebook, respektive v mnoha ohledech na celou řadu notebooků HP se stejnou konstrukcí a povrchovou úpravou...

Takže nejdříve vizuál. Všechny vrchní strany notebooku jsou pokryté broušeným kovem tmavé barvy, která se podle úhlu a reflexe okolí pohybuje od hnědé s nádechem červené až po skoro černou. Barva to je pěkná, sice netypická, ale pěkná. Spodní strana je čistě plastová a není na ní mimo zámku baterie nic zajímavého.

Hned na první pohled asi objevíme na pravém horním rohu překrytu panelu logo HP, které při spuštění svítí (co mi to jen připomíná??, odpověď je jasná...). Na pravé straně notebooku najdeme dvě USB zdířky, zdířku (samici) napájení a samozřejmě DVD mechaniku. Na straně druhé pak další dvě USB zdířky, D-Sub, HDMI, lan a konektory pro sluchátka a mikrofon. Prostě klasika, ale mě vždy více USB potěší, protože jsem na toto rozhraní dost hladový – zejména proto, že jsou často umisťována dosti blízko sebe, a tak může být (občas) problém zapojit i dvě zařízení (například mám reklamní flash od konkurenčního výrobce PC ve formě platební karty, pak už do sousední zdířky nedám tablet). Takže 4 USB jsou pěkné, a že jsou na obou stranách, to je ještě hezčí. A navíc jsou dvě s USB 3.0.

Co na přední straně, najdeme tam něco? Ba ano, čtečku na SD a MMC, a také otvory pro zvuk systému. Pojďme to otevřít...

Otevřeme panel a objeví se klávesnice obsahující i numpad. A to je zase skvělé, numpad nejenom že zjednodušuje numerická zadávání, ale je leckdy užíván i pro navigaci a ovládání programů. Příklady z praxe? Dobrá, však můj mateřský program CINEMA 4D může být ovládán i pomocí numpadu (a to širším způsobem než skrze obligátní Alt), nebo 3D-Coat, který numerickou klávesnicí ovládá nastavení pohledů kamery a přepínání perspektivy na paralelní pohled a zpět. Je to tedy, pro mne osobně, poměrně zásadní přínos.

Vnitřní plocha s klávesnicí a touchpadem je překryta stejným povrchem jako panel. Vanička touchpadu je mírně posunuta mimo osu vlevo (proč vlevo, většinou jsme praváci), samotný touchpad je mírně utopen a hrana k jeho ploše je velmi měkká. Podobné je to s klávesnicí. Touchpad je orámován bílým podsvětlením a má dvě tlačítka. Ta nejsou úplně nejpřesnější a u osy symetrie kladou menší odpor než na stranách. Komu by chyběl skrolovací proužek, ten lze simulovat dvěma prsty na touchpadu (poměrně daleko od sebe).

Klávesnice je celkem příjemná, a jak jsme již řekli, oceňuji numpad. Rozteč kláves je relativně menší, ale stále dostatečná a ergonomická. Podstatné je zjištění, že funkční klávesy (opět často používané v různých aplikacích) jsou asociované s ovládáním notebooku, takže je nutné je ovládat pomocí klávesy fn umístěné mezi ctrl a Win klávesou. Je pravdou, že klávesnice není úplně tichá, ale mně osobně to nikdy nepřipadalo jako zásadní kritérium.

Co dále? Vrchní část pod panelem je perforovaná a kovová, dává tušit repráčky. O hudební stránku se stará beastaudio a mimochodem, jakkoliv to myslím není úplně podstatné, hraje to překvapivě kvalitně (v rámci možností, nedoporučuji srovnávat třeba se sluchátky bayer dynamic :-)). Poslední, na co jsme pak zapomněli, je už jen čtečka prstů na pravé straně.

Panel notebooku je samozřejmě v dané cenové kategorii technologie TN, což sice na grafiku nestačí, na kancelář a hraní jistě ano. Grafiku můžeme zachránit výstupem na externí (osmibitový, samozřejmě) monitor pomocí výstupů D-sub a HDMI. Samotný panel je dost lesklý, ve výsledku odrazivý. To sice pomůže při nízkém osvětlení s kontrastem (a ztrátou viditelného barevného spektra), na druhou stranu při intenzivnějším osvětlení není vidět takřka nic. Můžeme zase ale jen zopakovat, že to je v dané cenové relaci typické. Úhlopříčka panelu je 15,6 palce s rozlišením 1 366 × 768 bodů. Panel je podsvětlen LED s technologií BrightView.

Na mnoha serverech zabývajících se testováním hardware se často objevuje názor o malém rozlišení panelu. Na jednu stranu lze souhlasit, ale na stranu druhou... K čemu vyšší rozlišení? Hry, chápu, ale z pohledu práce je to vzhledem ke kvalitě zobrazení TN panelu (pravděpodobně Samsung, pro něj panely vyrábí společnost Treeview) podle mého zbytečné. Pokud bych chtěl kvalitnější zobrazení, stejně potřebuji externí monitor, a v tom případě je podstatné, že jej notebook bez potíží díky výbavě v oblasti GPU utáhne. V dané cenové relaci a také době prostě nedostaneme jiný panel než TN, a to je, ruku na srdce, panel pro zobrazení všeho ostatního než psaného textu, webového prohlížeče a her nevhodný. Za cenu notebooku je prostě panel takový, jaký lze předpokládat. Určitě by ale potěšilo, pokud by byl matný, to bezesporu.

Než se podíváme na výkon a zmíněné GPU, ještě zpracování. Nezdá se mi špatné, povrchová úprava je efektní, avšak také je náchylná na otisky. Některé části notebooku se zdají poměrně měkké a snadno je lze zmáčknout (překryt panelu, spodní plast). Vnější rámeček u plochy klávesnice je asi trochu měkčí než by měl být a má již několik drobných záseků. Jinak docela příjemné. Jen váha je vyšší, a zarazí (proti například Macbooku) opravdu velký a těžký externí zdroj.

Výkon a práce

Novým generacím procesorů AMD se vytýká malý výkon na jedno jádro. Na druhou stranu, většina jednojádrových aplikací vlastně vysoký výkon nějak zvlášť nepotřebuje, a proto se domnívám, že podstatný je výkon v mnohovláknových aplikacích. Tedy renderingu. Vlastně nikdy nesleduji výkon na jednom vláknu. Ty ztracené hodiny jsou vždy v renderingu, ne v jednoduchých operacích.

4 jadérka procesoru bijí statečně, ale přesto jsou někde na úrovni Intelu SB i3 (mobilního) s Cinbenech skóre (11,5, 64 bit) okolo hodnoty 2,03. To není na studentský počítač za 14 800 špatné, není to ale také dechberoucí. Procesory AMD jsou ale odemčené a lze je potenciálně přetaktovat. Otázkou je, zda je takové řešení pro každého. Jednak to klade vyšší nároky na chlazení (které je již tak v případě notebooků klíčové), jednak na životnost baterie. Jednoduše, je to vždy riziko. Nejsilnější procesor celé řady (A8 3530MX) má výkon podle jednoho z testů, které jsem našel, 2,61. To už skutečně není na notebook špatné (na úrovni SB i5), bohužel ale nejsou notebooky s těmito procesory v našich zeměpisných šířách k mání.

Výkon 3530MX nalezený v internetové diskusi

Pojďme se podívat na grafiku. Ta má označení 6755G2 a jedná se o grafické karty dvě, a to asymetrické. Integrovaný čip AMD Radeon HD 6520G (Sumo) s 32 nm výrobních procesem a 512 MB Ram, 320 stream jádry a AMD Radeon HD 6750M (Whistler) s 40 nm výrobním procesem a 1 GB Ram a 480 stream jádry. Obě karty jsou propojené pomocí můstku Crossfire.

Technologie Crossfire je velmi dobrá. Pro hry. V běžné práci, například v OpenGL ve 3D aplikaci, ji ale nevyužijeme. Z mého pohledu tedy ani nemá smysl, aby byla aktivní. Jednoduše tento můstek nemá na aplikace využívající OpenGL žádný vliv. Víceméně, je-li druhé GPU aktivní, je zrychlení v rámci několika promile až procenta (podobně jako na desktopu).

Pojďme si zkusit Cinebench 11,5 (64bitový, samozřejmě, využívá standard OpenGL 2.0). Ať děláme co děláme a aktivujeme vysoký či nízký výkon, je hodnota GPU (snímků za vteřinu) něco málo přes 20 fps. Aktivace vysokého výkonu nemá jednoduše vliv, protože Crossfire můstek nefunguje a vždy se tak použije (v těchto případech) dedikovaná karta. To, co jsme si napsali, je poměrně podstatné. Jakkoliv je tedy jedno, jaký režim výkonu aktivujeme, je celkový výkon (vzhledem k ceně notebooku) na GPU více než dvaapůlnásobně vyšší než konkurenční intelovské řešení (ve stejné cenové kategorii). Navíc GPU splňuje standardy OpenGL a podobně, na rozdíl od Intelu, který měl s tímto dost značné potíže a test GPU často nebylo možné ani spustit.

Co je podstatné, je tedy výkon. Pracovní výkon v GPU. A ten není na takto levný notebook vůbec špatný. Pokusil jsem se na tento notebook napojit zmíněný Cintiq 24HD a do HD rozlišení bojovalo GPU velmi statečně. Samozřejmě že při vyšších rozlišeních a složitých štětcích již ztrácel, ale skutečně fungoval překvapivě dobře. Podobně tomu bylo při prezentacích a promítání na duplikovanou plochu o stejném rozlišení pomocí HDMI. V takovém případě spadl výkon GPU na podobnou hodnotu okolo 15 fps, což zase není vůbec zlé, a pokud to porovnám s integrovaným řešením Intelu, je to výborné.

Závěr

Nějaké zhodnocení? Ještě než se o ně pokusím, několik odkazů na různé recenze stejného notebooku. Recenze z pohledu popisu hardware jistě povolanější, ale zapřažení do práce v nich není. Možná to ale přece jen ještě trochu poodhalí možnosti současných AMD řešení. A také odkaz na uživatelskou recenzi nejsilnějšího mobilního Llana současnosti od HP.

Můj osobní názor? Notebook se mi nakonec docela líbil. Chápu, že displej není úžasný, v této cenové hladině by to byl malý zázrak. Je velmi lesklý a vlastně nikdy nevidíte celou plochu homogenně. Takový úhel asi neexistuje. Procesor je spíše v nižších relacích, ale grafika není ani za předpokladu, kdy obecně pracovní aplikace neumí využívat můstky typu SLI (NVidia) ani Crossfire (AMD), špatná a je zásadně lepší volbou než integrované řešení Intelu. Zdá se mi (osobně), že pokud byste chtěli počítač s možností napojení na externí monitor, který bude mít vyšší rozlišení (HD) a nechtěli jej vyloženě na rendering, nejsou tyhle APU od AMD vůbec špatné. Poslední větu trochu nesplňuje nejsilnější APU 3530MX, jenže to není zatím k dispozici, tedy posuzujme to, co je.

Nějaké opravdu konečné zhodnocení? Dobře tedy, pokud by se mne nějaký student ptal, jakou platformu vybrat, odpovím, že to je o penězích. V případě menšího rozpočtu asi Llano, protože GPU je na daný cenové segment poměrně silné. Pokud je ale peněz více a bylo by na i5/slabší i7 s druhou kartou NVidia (kdy lépe funguje přepínání grafik), pak asi Intel. Vše je o penězích. Celkově vzato se AMD do levného mainstream segmentu pro každý den trefilo. I pro tu práci. Mít Llano je užitečné. Nikdy nevíš, kdy se může hodit.