CCD VI. - Anti-blooming - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Hardware

CCD VI. - Anti-blooming

14. ledna 2000, 00.00 | Dnes se podíváme na jeden z nešvarů plošných snímačů a jeho řešení. Víte jak dobrý máte digitální fotoaparát? Poradíme vám jednoduchý test.

Dnešní díl seriálu věnujeme opět plošným snímacím prvkům a to přesněji řečeno jednomu z jejich nešvarů. Podle anglicko-českého slovníku znamená slůvko Blooming: zatracený, vzkvétající, kvetoucí. Asi nejpopisnější je v našem případě slůvko kvetoucí, protože jde o nepříjemný jev, se kterým se setkali konstruktéři CCD snímačů a usilovně s ním bojují. Za určitých podmínek může v digitální fotografii doslova vykvést nepěkná bílá plocha. Oč jde?

V prvním dílu našeho seriálu jsme řekli, že jednotlivé buňky samostatně a nezávisle měří dopadající světlo a převádějí jej na elektrický náboj. Bohužel toto tvrzení není zcela správné. Pokud na jednu buňku dopadá příliš silné světlo (je přeexponována) vygeneruje takové množství elektrického náboje, že ovlivní i sousední buňky. Pokud se vrátíme k metafoře z přecházejících dílů, lze vysvětlit blooming následovně:

Jednotlivé buňky jsou nádoby, do kterých se zachytává déšť(světlo). Pokud na jednu buňku dopadá příliš mnoho deště, přeteče a voda se dostává do okolních nádob. Výsledkem je nepěkná oblast plně vrchovatých nádob, která se na digitální fotografii projeví jako čistě bílá. Zde je ukázka snímku, na kterém došlo k bloomingu.

Bez Bloomingu
Bez Bloomingu
Blooming
Blooming

Možná váš zaráží tvar oblasti, ve které dochází k zmíněnému jevu. Samozřejmě není náhodný. V bezprostředním okolí přeexponované oblasti jsou ovlivněny všechny buňky, ale dále je blooming již nerovnoměrný. Pro pochopení jsou důležité dva fakty. Tím prvním je otočení snímače o 90 stupňů. O tom jsme si také říkali a způsobuje, že "řádky" snímače jsou vlastně sloupci.
Druhým faktem je, že jednotlivé řádky jsou od sebe do jisté míry izolovány. Právě tento fakt způsobuje, že k bloomingu dochází výrazně více u sousedních buněk na jednom řádku. Proto ty dlouhé bílé rovné čáry.

A jak na blooming? Zcela nečekaně je zde technologie Antiblooming, kterou postupně začínají používat všichni výrobci plošných snímačů. Princip je poměrně snadný. Mezi buňky je umístěn prvek, který zabraňuje případnému nežádoucímu přenosu elektrického náboje. S použitím našeho vodního příměru jde o jakýsi odvodní kanálek, kterých se odvádí přetékající voda pryč z nádoby.

Praktická realizace je samozřejmě dost komplikovaná. Samotné buňky mají rozměr řádově několik mikrometrů a mezery mezi nimi jsou ještě menší. Navíc nejde zcela jednotlivé buňky izolovat, protože při čtení obrazu ze snímače se používá přelévání náboje po ploše snímače. Výrobců se zvládnutou technologií antibloomingu je hodně. Jmenujme třeba Phillips, Kodak nebo třeba Scitex. U jednotlivých snímačů se dá poměrně snadno vyzkoušet, zda antiblooming zvládají. Stačí vzít fotoaparát a vyfotografovat bodový velmi intenzivní zdroj světla. Může jít o žárovku nebo třeba sluneční odlesk, který můžete vidět na ukázce. Rozdíl pozná i laik.

Prakticka ukázka úspěšného anti-bloomingu
Pokud váš fotoaparát uspěje stejně jako Fuji MX-1700, tak anti-blooming umí.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Hardware  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: