Možné řešení dotykového ovládání Maců - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

26. srpna 2010, 00.00 | Zveřejněná patentová žádost Applu naznačuje, jak by mohl řešit přechod mezi tradičním a dotykovým ovládáním budoucích Maců.

Když mne v červenci napadlo zajít na výstavu fotografií Americká divočina - 20 let za objektivem od Václava Špillara, tak by mne ani ve snu nenapadlo, že daná výstava ve mě vyvolá tak silné emoce. Ono se není čemu divit. V dnešní době se věnuje fotografování Ameriky nemalé množství fotografů, jejichž výstupy ovšem mají často velmi kolísavou úroveň. Možná proto jsem šel původně na výstavu s rezervovaným postojem a s odhodláním danou exhibici snímků jen letmo prolétnout.

Realita ovšem byla diametrálně jiná. Již při pohledu na první snímek americké krajiny Václava Špillara mi bylo jasné, že jsem zavítal na výstavu fotografického mistra. Člověka, který si dokáže vyhledat zajímavé lokace a má vůli si na těchto místech počkat (nemálo míst musel pan Špillar navštívit opakovaně) do té doby, než přijde to správné světlo. Cestovatele, který za posledních 20 let projel Ameriku křížem krážem a který si dal tu práci se dopravit i na ta místa, která mají pro většinu „obyčejných“ fotografů status „nedostupných“ míst. Fotografa, jenž svůj fotografický talent rozvíjel přes dvě desítky let, jenž zasvětil cestovatelské fotografii. Fotografického „machra“, který ač pořizuje fotografie s vynikající uměleckou a technickou kvalitou se chová naprosto skromně a vstřícně.

Nakonec jsem na výstavě místo plánovaných 20 minut strávil více než hodinu a protože se jednalo o poslední výstavní den, tak jsem se rozhodl autora, který zde byl přítomen, požádat o krátký rozhovor. Zde je:

Rozhovor s Václavem Špillarem

1. Jak a kdy jste se dostal k fotografování?
Fotografuji od svých 11 let, poté co jsem od rodičů dostal svůj první fotoaparát zrcadlovku Ljubitel. Brzy potom jsem začal i s vyvoláváním černobílých fotografií, z nichž nejstarší jsou ze školního výletu do Prahy v 5.třídě ZŠ.

2. Excelujete v oblasti cestopisné fotografie. Jaká místa jste dosud s fotoaparátem navštívil?
K mým nejčastěji navštěvovaným kontinentům patří Severní Amerika, konkrétně velice rád jezdím do Utahu a Arizony. Také jsme několikrát navštívili Austrálii. Mou srdeční záležitostí je Afrika, kterou jsem si velmi oblíbil. Několikrát jsme navštívili především Jihoafrickou republiku, Namibii, Botswanu, Lesotho, Svazijsko a Mozambik. Naše poslední cesta mířila do Keni, Tanzánie a na Zanzibar.

3. Máte za sebou velice úspěšnou výstavu „Americká divočina - 20 let za objektivem“, která se konala v prostorách pražské Staroměstské radnice ve dnech 9. 6. až 18. 7. 2010. Většina vystavených snímků nabízela divákovi až neskutečnou světelnou atmosféru či pohled na dosud méně známé oblasti americké krajiny. Můžete prosím našim čtenářům přiblížit, jak se Vám povedlo pořídit tak výjimečné fotografie?
Fotografie, které byly vystavené na výstavě na Staroměstské radnici, jsou výběrem z celkem 11 cest po Spojených státech od Floridy po Kalifornii a od Mexika po Kanadu. Častokrát vznikly až po opakovaném navštívení zvoleného místa, nikoliv na poprvé, a vyžadovaly někdy i vícedenní čekání na ten správný okamžik. Správné světlo a světelné podmínky pro mne představují základ mého fotografování. Snažím se o realisticky naturalistické ztvárnění krajiny, tedy o zachycení daného prchavého okamžiku hry světel, stínů a barev, proto nepoužívám žádné barevné filtry ani se nesnažím o barevné úpravy a montáže na počítači.

4. Jakou fotografickou techniku používáte při své práci?
Veškeré fotografie, které byly vystavené na Staroměstské radnici, jsem pořídil pomocí fotoaparátu Nikon FM 2 a Nikon F5 za použití objektivů Nikkor. Samozřejmostí je také stabilní stativ. Přestože jsem dá se říci „skalním zastáncem“ klasického fotoaparátu a focení na film (diapozitiv), pořídil jsem si před cestou do Afriky nový digitální fotoaparát Nikon D700 na fotografování zvířat a lidí. Přes počáteční odstup jsem byl z práce s ním doslova nadšen.

5. Jaké máte v oblasti fotografování další plány?
Čím dál častěji přemýšlím o alespoň částečném návratu k černobílé fotografii a k fotografování na deskový fotoaparát.

Konec rozhovoru

Pokud vás fotograf Václav Špillar se svými snímky zaujal a chtěli byste vidět další jeho vynikající snímky, tak doporučujeme navštívit jeho webové stránky, které naleznete ZDE. Panu Václavu Špillarovi bych chtěl touto cestou rád poděkovat za rozhovor a popřát mu dobré světlo na pořízení dalších skvělých snímků.

Další zdroje:
Mestojablonnec.cz
Rozhlas.cz