Fujifilm FinePix S8000fd - širokoúhlý ultrazoom v praxi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Go verze  

19. února 2008, 00.00 | V létě přišel Fujifilm s kompaktem FinePix S8000fd jako odpovědí na konkurenční EVF kompakty s 18x zoomem. Navíc začíná na ekvivalentu ohniska 27 mm a nabízí také stabilizaci obrazu. Tato kombinace by měla uspokojit náročné amatéry, kteří nechtějí zrcadlovku, ale přesto požadují flexibilní přístroj do mnoha situací. Jak dopadl v testu?

{Konstrukce a design}

V létě přišel Fujifilm s kompaktem FinePix S8000fd jako odpovědí na konkurenční EVF kompakty s 18x zoomem. Navíc začíná na ekvivalentu ohniska 27 mm a nabízí také stabilizaci obrazu. Tato kombinace by měla uspokojit náročné amatéry, kteří nechtějí zrcadlovku, ale přesto požadují flexibilní přístroj do mnoha situací. Jak dopadl v testu?

Konstrukce a design
Konstrukce tohoto EVF kompaktu je klasická. Kdo již nějaký EVF kompakt držel v ruce, bude ihned "jako doma". Potěšil nás příjemně velký a hluboký bateriový grip, díky kterému je držení fotoaparátu zcela bezproblémové. Navíc je přední strana gripu (stejně jako část zadní strany fotoaparátu) pogumován, takže fotoaparát neklouže z rukou. Široký tubus objektivu naznačuje, jaký potenciál objektiv nabízí, ale i přesto nezabírá tolik místa, kolik bychom čekali. Povrch těla je samozřejmě plastový. Kromě výše uvedeného pogumování má matně černý povrch se stříbrnými doplňky. Design je poměrně vkusný a decentní. Rozměry těla fotoaparátu jsou: 111,3 x 78,2 x 79,3 mm. Hmotnost je cca 410 g bez příslušenství. S bateriemi a paměťovou kartou je to cca 505 g.

Mezi gripem a objektivem je pomocná AF lampa, která červeným světlem ozáří okolí, aby automatické ostření mohlo v případě špatného osvětlení lépe pracovat. Krytka objektivu je pouze nasazovací a musí se před každým zapnutím fotoaparátu sejmout.

Levý bok ukrývá konektor napájení a datového kabelu (který funguje i jako A/V výstup). Na pravém boku je pouze slot paměťové karty. Slot je duální, takže lze použít jak pro xD nebo SD kartu. Na spodní straně nalezneme závit pro stativ a prostor pro 4 tužkové AA baterie.

Zadní strana nabízí klasické rozvržení prvků. Nad velkým displejem je poměrně malý elektronický (EVF) hledáček s možností dioptrické korekce. Napravo od displeje je skupina tlačítek a křížový ovladač pro ovládání parametrů fotografování.

Na horní straně je napravo od vyskakovacího vestavěného blesku kruhový volič expozičních režimů a dvě tlačítka pro nastavení stabilizace a ostření na obličej. Na horní části bateriového gripu je pak posuvný vypínač fotoaparátu a prstencový ovladač zoomu, uprostřed kterého je tlačítko spouště.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Snímač CCD má efektivní rozlišení 8 MPix a úhlopříčku 1/2,35". Pořizovat můžeme snímky s rozlišením 3264 x 2448, 3264 x 2176, 2304 x 1728, 1600 x 1200, 640 x 480 bodů s citlivostí ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1 600, 3 200 a 6 400 ve formátu JPEG. Citlivosti ISO 3200 a 6400 jsou dostupné pouze v režimu rozlišení 4 MPix. Ozvučené videosekvence s rozlišením 640 x 480 bodů s frekvencí 30 snímků za sekundu se ukládají ve formátu AVI. Stabilizace obrazu je zajištěna pomocí posuvu snímače.

Objektiv - nabízející 18x optický zoom díky rozsahu ohniskové vzdálenosti od 4,7 mm do 84,2 mm (ekvivalent kinofilmu je 27 - 486 mm) - má světelnost F2,8 - 4,5. Zaostřování může zajistit automatické pasivní TTL měření kontrastu nebo sám uživatel manuálně. K dispozici je také možnost přisvícení pro lepší práci autofokusu ve zhoršených světelných podmínkách. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost v klasickém režimu je 70 cm na nejkratším ohnisku a 1,5 m na nejdelším. Makrorežim umožňuje zaostřit již od 10 cm. Supermakro režim ostří již od 1 cm. K dispozici je také automatické zaostřování vyhledávající obličeje ve scéně, tzv. "face detection".

Měření expozice lze nastavit celoplošné (256 zón), s důrazem na střed nebo bodové. K dispozici je kompenzace expozice v rozsahu +/-2EV po 1/3EV krocích. Čas závěrky se může nastavit od 1/2 000 s do 4 s. Kromě automatického režimu máme možnost expozici nastavit pomocí poloautomatických režimů s prioritou času a clony nebo pomocí manuálního režimu. Nechybí ani několik scénických režimů.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, několik předvoleb a možnost manuálního změření. Vestavěný vyskakovací blesk má udávaný dosah od 0,5 m do 8,8 m, resp. 0,3 - 3 m v makro režimu.

Displej v EVF hledáčku má úhlopříčku 0,24", rozlišení 230 000 bodů a obnovovací frekvenci 60 sn/s., což by mělo zajistit pohodlnější fotografování rychlých scén. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2,5" a rozlišení 230 000 bodů. Konektivitu zajišťuje USB 2.0 A/V výstup. Nechybí ani možnost přímého tisku pomocí PictBridge. Data se ukládají na paměťovou kartu xD (max 2 GB) nebo SD, resp. SDHC. K dispozici je také interní paměť s kapacitou 58 MB. Napájení zajišťují 4 tužkové AA baterie.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Fotoaparát je použitelný jak pro amatéry, tak i pro pokročilé uživatele. Díky poměrně jednoduchému ovládání, které na první pohled nevyděsí množstvím tlačítek, nebude působit problémy ani začátečníkům. Většinu parametrů nastavujeme přes menu, ale některé mají svá tlačítka, případně speciální menu (viz tlačítko F). Na první pohled zmatečné, ale kdo již s kompaktem od Fujifilmu pracoval, ví, že má své praktické využití. Nejběžnější nastavení – jako je blesk, samospoušť a makro režim – provedeme směrovými tlačítky křížového ovladače. Citlivost, rozlišení a barevný filtr nastavíme speciálním tlačítkem F, které aktivuje příslušné jednoduché menu. Korekce expozice má své samostatné tlačítko na zadní straně vedle displeje. Stabilizace a zaostřování na obličej mají svá tlačítka na horní straně fotoaparátu. Zbytek nastavíme v menu, které se zobrazí po stisknutí středového tlačítka křížového voliče. Celkově jsou tlačítka přístroje velmi dobrá. Spoušť má sice krátký, ale čitelný chod s rychle rozpoznatelnou polohou namáčknutí. Všechny tlačítka mají okamžitou odezvu. Příjemné také je to, že pro nastavení ISO 3200 a 6400 nemusíme nejdříve přepínat na nižší rozlišení, ale vše se děje automaticky. Stejně jako se po návratu na nižší citlivost rozlišení opět vrátí na původně nastavenou hodnotu (nejběžněji na tu maximální).

V Menu nalezneme nastavení oblasti měření expozice, vyvážení bílé barvy, oblasti ostření, režimu ostření, sériové snímání, softwarového doostřování, korekce intenzity záblesku, bracketing a přístup do setupu.

V Setupu (který je rozdělen na několik záložek) nastavíme zobrazení snímku po jeho pořízení, číslování souborů, pomocnou lampu AF, digitální zoom, režim displeje (rychlost zobrazování), datum, čas, zvuky, jas displeje, formátování karty, jazyk (je zde i čeština), automatické vypnutí, časový rozdíl, barvu menu, vybití baterie, formát video výstupu (PAL, NTSC) a resetování nastavení.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Snímač s rozlišením 8 MPix a úhlopříčkou 1/2,35" má jednu z největších hustot snímacích buněk. Ty jsou malé, hůře zachytávají světlo a signál se musí více zesilovat. Pak se objevuje šum. To je problém všech kompaktních fotoaparátů. Fujifilm má často velmi dobré výsledky, ovšem v případě, že použije svůj unikátní SuperCCD snímač. V S8000fd je však použit klasický CCD snímač, a tak musíme očekávat horší kvalitu obrazu na vysokých citlivostech. Citlivosti ISO 64 a 100 jsou bez problémů. Na ISO 200 můžeme při podrobném zkoumání najít lehký pokles detailů, ale nejde o nic zásadního (v této kategorii fotoaparátů). ISO 400 již přináší citelnější pokles ostrosti (díky silnějším zásahům softwarové redukce šumu), ale na zmenšených snímcích si toho stále nevšimneme (tzn. při prohlížení na monitoru, tisk na běžné rozměry fotografií apod.). Se stoupající citlivostí již pak kvalita prudce klesá. Režimy ISO 3200 a 6400 jsou pak určeny pouze pro nouzové fotografování. Tyto citlivosti se často neobjevují ani u DSLR přístrojů a jejich existence u kompaktů je čistě marketingová záležitost. Je to ale dáno i tím, že uživatel kompaktu se spokojí i s horší kvalitou obrazu (tzn hlavně že "na fotce něco je"). Celkově vzato je úroveň šumu u S8000fd na úrovni průměru.

Automatika podává při vyvažování bílé barvy velmi slušné výkony. Pokud je fotografovaná scéna ve stínu, musíme si dávat pozor na případné zmodrání snímku. To je ovšem u digitálních fotoaparátů častý jev. Kromě několika předvoleb máme k dispozici i manuální měření.

Kvalitu obrazu můžeme celkově označit jako průměrnou. Stejně jako u šumu se žádné zázraky nedějí. Optika platí daň za svůj velký rozsah. Velkou výhodou je ale širokoúhlý počátek s ekvivalentem 27 mm. Díky tomu, že se složitá optika musí vejít do malého prostoru, je zde několik kompromisů. Soudkovité zkreslení je u podobných fotoaparátů očekávatelné, ovšem poduškovité zkreslení na nejdelším ohnisku je už méně příjemné. Vše je ale v přijatelné míře. Pokud nemáme těsně u kraje snímku rovnou linii, nevšimneme si toho. Chromatická aberace (tedy fialové kontury na kontrastních přechodech) je zde ale překvapivě mírná. Ostrost snímků ve středu obrazu je průměrná. Stejně jako u všech ostatních kompaktů, musíme na konci rozsahu zoomu počítat s poklesem ostrosti. Pokud nebudeme po snímku detailně pátrat ve zvětšení 1:1, je celkový dojem poměrně dobrý.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Od posunutí přepínače Power do pořízení prvního snímku uplyne cca 3,7 s. Zpoždění závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Zpoždění bez namáčknutí je cca 0,7 s. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá cca 2,2 s. Všechny tyto hodnoty jsou průměrné. Nemůžeme ovšem zapomenout na fakt, že ve fotoaparátu je použita poměrně složitá optika. Ovládání zoomu je rozděleno na cca 40 kroků, což nabízí velmi jemné ovládání a přesné komponování záběru. Při natáčení videosekvencí používat zoom nelze. Můžeme si jej nastavit pouze před natáčením. Zpoždění displeje je minimální.
Automatické měření expozice se chová předvídatelně. Nebojí se občas lehce přeexponovat, aby nebyl snímek příliš tmavý. Podání barev je poměrně věrné, nedočkáme se extrémně přesaturovaných odstínů.

Při fotografování si můžeme zapnout malý živý histogram stisknutím tlačítka +/-, kterým se zároveň také nastavuje kompenzace expozice nebo hodnota času a clony v manuálních režimech. Stejně tak si jej můžeme aktivovat i u prohlížených snímků. Stejným tlačítkem. Je to lehce matoucí, protože pro zobrazování jiných věcí se standardně používá tlačítko Disp/Back (stejně je tomu i konkurenčních fotoaparátů). Jinak ovšem žádné záludnosti v ovládání u S8000fd nejsou.
Stejně jako i u ostatních nových fotoaparátů si Fujifilm si zjevně uvědomil, že paměťové karty xD jsou minoritním médiem a použil duální slot, kde lze použít i SD karty. Právě SD karty se staly masovou záležitostí, kterou používají takřka všichni výrobci digitálních fotoaparátů. Kartu xD můžeme použít s maximální kapacitou 2 GB. Díky SDHC však můžeme využít i kapacitu 8 GB a více (v závislosti na nabídce trhu, oznámeny jsou již i 32 GB karty).

Závěr
Vzhledem k ceně je FinePix S8000fd zajímavý fotoaparát. V maloobchodech ho lze koupit za cenu lehce převyšující 7000 Kč včetně DPH. Své uživatele potěší univerzálním rozsahem objektivu, stabilizací obrazu a možností používat SDHC karty. Kvalita obrazu je pro běžné použití dostatečná. I přes velký rozsah objektivu a množství dostupných funkcí je fotoaparát příjemně pohotový a ovládání je jednoduché.

::Technická specifikace Fujifilm FinePix S8000fd

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie