Analogové video aneb cesta tam a zase zpátky... (1) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Go verze  

23. července 2003, 00.00 | Úryvkem z Hobita začínáme náš výukový kurz o analogovém videu. Dozvíte se v něm doufejme vše podstatné o grabování, úpravě a exportu analogového videa, to vše za pomocí převážně zdarma dostupných softwarových nástrojů.

Práci s videem už delší dobu můžeme zařadit mezi naprosto běžné součásti počítačového zpracování dat. Zatímco digitální video se v našich končinách prosazuje mimo profesionálního nasazení hlavně v oblasti konverzí DVD/MPEG-2 filmů, zdrojem pro typické analogové video může být prakticky cokoliv, z čeho lze nějakým způsobem získat TV či video signál. A právě o zdrojích vhodných pro zpracování v první fázi analogového a po jeho grabnutí už defacto digitálního videa pojednává první díl našeho výukového kurzu.

Netřeba diskutovat o tom, že mezi nejběžnější zdroje analogového videa patří TV přijímač nebo VHS/S-VHS videorekordér, případně prakticky libovolný klasický kamkordér. Dalším běžným zdrojem pro pořízení videa samozřejmě může být i DV kamkordér nebo DVD přehrávač s analogovým videovýstupem, případně další úzce specializovaná zařízení (zatím bohužel s poměrně vysokou cenou). Každé z těchto zařízení má svá určitá specifika, ze kterých uvedu jen ta nejdůležitější či nejběžnější:

Televizní vysílání/TV přijímač/profesionální kamkordér - oficiálních 625 řádek v TV normě PAL (ne všech 625 řádek je vyhrazeno pro obrazová data, profesionální "PAL" kamkordéry pak používají většinou 576 řádek) stačí v případě kvalitního obrazového signálu (získaného pochopitelně z odpovídajícího zdroje!) i pro poloprofesionální či profesionální nasazení, archivaci vysílaných filmů a všeobecně pro libovolnou postprodukci. Terestrické televizní vysílání postupně směřuje k digitalizaci, ale to je pouze hudba budoucnosti a s klasickým analogovým TV signálem se v České republice budeme setkávat ještě mnoho let.

VHS video/VHS kamkordér - zhruba 200-240 (někdy se udává i 250, ale to je pouze iluzorní záležitost) řádek kompozitního obrazového signálu v PALu poskytuje pro potřeby pozdějšího digitálního zpracování celkový obraz nevalné úrovně, který ale už jen vzhledem k tradici a ceně všeho, co souvisí s VHS videem, stačí pro typické domácí použití. VHS videorekordérů a videopřehrávačů je na českém trhu značné množství, stačí si jen vybrat požadovanou značku nebo typ videa.

S-VHS video/S-VHS/Hi-8 kamkordér - až 400 řádek oproti VHS videu lze doporučit každému, kdo vyžaduje výrazně větší záznamovou kvalitu než poskytuje VHS video a přitom zatím nehodlá investovat do specializovaných zařízení jako jsou například různé satelitní přijímače s interním pevným diskem nebo stolní videorekordéry schopné zaznamenávat videa na DVD-RAM/DVD+-RW atp. média. Mezi nejběžnější S-VHS videa a S-VHS kamkordéry prodávané v České republice patří například značka JVC.
Hi-8 je plně analogový videosystém společnosti SONY používající Y/C komponentový záznam. Díky relativní cenové dostupnosti se Hi-8 systém používá hlavně u kamkordérů a hodí se pro amatérské i poloprofesionální využití (u modelů, u kterých obrazové rozlišení dosahuje až 400 řádek), dnes je však stále častěji nahrazován digitálními DV kompatibilními systémy. Snad každý Hi-8 kompatibilní kamkordér je vybaven videovýstupem v podobě S-VIDEO konektoru a také audiovýstupem.

DV kamkordér/DVD přehrávač - typické rozlišení 720 x 576 bodů v PALu je u DVD vzhledem k digitální kvalitě originálního obrazového signálu plně postačující i pro profesionální televizní (ne profesionální filmovou!) produkci a postprodukci a až na výjimečné případy (tzv. z čirého zoufalství) nemá vůbec žádný smysl "prznit" zdrojová obrazová data jejich opětovnou konverzí přes analogový převodník ve video capture kartě či jiném video-in kompatibilním zařízení. Podrobněji o DV kamkordérech viz. kapitola Další unifikované standardy.

Analogový/digitální satelitní přijímač - u analogového satelitního přijímače je výstupní rozlišení obvykle přímo závislé nejen na originálním zdroji signálu, ale někdy také přímo na daném přístroji i na použitém zobrazovacím adaptéru popřípadě TV přijímači. U digitálu pak poskytované rozlišení závisí přímo na původním zdroji vysílání, které se musí "vejít" do přesně stanovené přenosové rychlosti dané příslušnými MPEG-2 normami. Některé ze současných digitálních satelitních přijímačů jsou vybaveny SCSI rozhraním nebo přímo konektory pro pevné disky a lze je tedy použít i jako videorekordéry. U  většiny z digitálů ale najdete pouze klasický video out či TV výstup (+ analogový nebo digitální audiovýstup), přes který lze satelitní přijímač použít jako zdroj pro většinou velmi kvalitní obrazový signál.

Jiné zařízení - cokoliv s čím lze přijímat, zaznamenat a později přehrát TV signál, přehrávat video apod. od speciálních videorekordérů s integrovaným pevným diskem, vhodnou optickou mechanikou apod.. Obrazová a zvuková data ukládaná těmito typy zařízení jsou už v digitálním formátu a stačí je tedy pouze zkopírovat do počítače (pokud je to možné). Podmínkou pro grabování videa je samozřejmě vhodný analogový videovýstup.



Další příklady unifikovaných standardů:

Betacam - profesionální analogový systém firmy SONY poskytující klasické "full" PAL rozlišení, později přepracovaný na Betacam Digital. Aktuální analogová verze Betacam SP se stále používá v televizním zpravodajství a tedy i v mnoha televizních společnostech.

Digital 8 - poměrně známý digitální videosystém společnosti SONY s páskami shodnými s videokazetami SONY Video 8 a Hi-8. Protože některé z kamer podporujících Digital 8 mají i analogový vstup a výstup (stejně jako analogový audiovstup a výstup), lze je v nouzi použít jako zdroj pro grabování videa. Znovu ale podotýkám, že mnohem efektivnější je importovat video do počítače v jeho původní digitální podobě přes FireWire rozhraní, které má každé Digital 8 kompatibilní zařízení.

Digital S - profesionální videosystém, který je částečně kompatibilní s VHS a S-VHS systémy a používá videokazety shodných rozměrů. Videorekordéry Digital S umí číst VHS a S-VHS pásky, naopak to ale samozřejmě neplatí.

DV - Digital Video značí momentální jedničku v DV a MiniDV systémech. DV kazety lze kopírovat na DV, Digital 8 a MiniDV systémech a opět platí, že v nouzi (opravdu ale jen v nouzi) lze případně použít i analogový výstup kamery nebo stolního DV rekordéru. Stejně jako u Digital 8 systémů mohou být mimo nezbytného FireWire rozhraní některá DV kompatibilní zařízení vybavena navíc ještě D/A převodníkem a analogovým videovýstupem.

Video 8 - starší analogový videosystém společnosti SONY určený díky nízkému počtu řádek takřka výhradně pro amatérské použití. Video 8 se používá hlavně u kamkordérů a jeho rozlišení je stejné (respektive stejně ubohé) jako u systému VHS.

Analogové video: hardware pro grabování videa 1

Hardware a software potřebný pro grabování typického "domácího" analogového videa nemusí zdaleka patřit mezi nejdražší. Pro video capturing v plném PALu stačí i cca 600 MHz Pentium II/III, alespoň 128 MB RAM (pro Windows XP raději 256 MB) a vhodná (tj. kvalitní) video-in karta. Vhodným video-in zařízením může v tomto případě být takřka libovolná grafická karta s video vstupem, nebo například téměř jakákoliv multimediální televizní karta s TV tunerem. Dle možností této video-in karty pak můžete grabovat video v plném či polovičním PALu s plným počtem 25 snímků/s (tj. 50 prokládaných snímků). Vzhledem k ceně současných video-in karet se už nevyplatí kupovat (například na inzerát) starší karty schopné v dostatečné kvalitě a bez vynechávání snímků grabovat video pouze v polovičním PALu (tj. obvykle 352 x 288 bodů). Profesionální zařízení pro video capturing (tzv. frame grabbery) jsou schopna grabovat video v rozlišení až 768 x 576 bodů. U většiny video-in kompatibilních zařízení pro typické domácí použití se ale patrně s tak vysokým rozlišením obvykle nesetkáte, nejběžnější je zde 704 x 576 bodů nebo 720 x 576 bodů (odpovídá současně DV/DVD formátu).

Je určitě lepší pár stovek připlatit a koupit rovnou kartu, jejíž video čip je schopen bez potíží grabovat video v plném PALu (tj. obvykle 704/720/768 x 576 bodů). V případě TV tunerů je také dobré koupit rovnou TV kartu se českým stereo zvukem, který ale lze v případě potřeby samozřejmě samplovat přes zvukovou kartu přímo z odpovídajícího zdroje. Pozor si dejte na ze zahraničí dovážené karty s TV tunerem. Některé z nich totiž korektně nepodporují normu PAL ani český zvuk a i když by se teoreticky takové karty v České republice vůbec prodávat neměly, neoficiálně se s nimi občas setkáte (opět především při koupi na inzerát).

I když to nemusí být pravidlem, je naprostá většina novějších video-in kompatibilních grafických karet současně s videovstupem vybavena i videovýstupem. Kvalitnější video-in zařízení mimo klasických RCA (cinch) konektorů obsahují také S-Video vstup popřípadě S-Video výstupem pro export videa zpátky na pásek nebo jeho prezentaci na TV přijímači. S-Video umožňuje přenášet jasovou a barvonosnou složku odděleně a video-in karty s tímto vstupem/výstupem lze ho vřele doporučit. S-Video konektory obvykle najdete i u S-VHS a Hi-8 zařízení stejně jako u DV kamkordérů, DVD přehrávačů, satelitních tunerů i u některých TV přijímačů.

Jeden z běžně prodávaných jednoduchých a cenově dostupných TV tunerů obsahujících navíc ještě běžný videovstup pro kompozitní video (ATI TV Wonder VE)

Grafická karta s S-VIDEO videovstupem, S-VIDEO videovýstupem a integrovaným TV tunerem (ATI ALL-IN-WONDER RADEON 7500)

Další z interních TV tunerů (ASUS TV Tuner)

Další z grafických karet s videovstupem, videovýstupem a integrovaným TV tunerem (ASUS V7100 Deluxe Combo)

Parametry karet zjistíte u prodejce, který by vám měl poskytnout i alespoň částečný nástin celkových možností karty. U karty s integrovaným TV tunerem pochopitelně odpadá nutnost získávat video signál z videa/TV přijímače či jiného vhodného zdroje, protože TV kabel (většinou koax) lze většinou připojit přímo do TV karty. V prodeji jsou navíc i speciální video-in karty přímo určené pro grabování videa (například stále oblíbené DC10/DC10+), jejich cena se ale už většinou pohybuje v násobcích běžných TV tunerů. Analogové video můžete grabovat i na notebooku, stačí si pořídit specializovaný USB nebo PCMCIA adaptér s interním video vstupem (A/D převodník) nebo externím TV tunerem (k dostání např. u KOBE). Externí USB tunery (nejlépe ty s USB V2.0) se v poslední době začínají prodávat stále častěji a protože se jedná o univerzální zařízení, možná byste také mohli jeho případný nákup zvážit.

V poslední době začínají být celkem populární i univerzální externí či interní A/D & D/A převodníky (například značky Canopus prodávané od cca 8 000 Kč výš), s jejichž pomocí lze bez problémů grabovat či zpětně na video exportovat prakticky cokoli, co vůbec lze alespoň částečně charakterizovat zdrojem video signálu. Výhodou těchto většinou externích převodníků je nejen jejich relativní univerzálnost v podobě konverzí analogového videa na digitální a naopak, ale také jednoduchost jejich používání. Převodníky mají i FireWire port, což dále rozšiřuje možnosti jejich použití o import a export digitálního videa.

Interní PCI verze A/D převodníku Canopus ADVC-50

A/D převodník Canopus ADVC-50 umístěný ve standardním 5,25" slotu plné výšky

Vyspělejší verze A/D & D/A převodníku Canopus AD100

Jedna z video capture PCMCIA karet pro notebooky (ImperX Video Capture Essentials)

Pokračování seriálu naleznete na Grafice v pátek.