Panasonic Lumix GF6 „poprvé v ruce“ - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

13. dubna 2013, 22.07 | Kompaktní systémový přístroj Lumix GF6 jsem měl možnost krátce vyzkoušet v den jeho představení v kombinaci se základním zoomem 14–42 mm. Jednalo se přirozeně o vzorek z předprodukční série, to je třeba mít na mysli při hodnocení výběru ze zkušebních snímků, které jsem pořídil v části historické Vídně kolem Hofburgu a chrámu Sv. Štěpána.

Díky takovému vyzkoušení ale můžeme nový fotoaparát rychle poznat a předat své postřehy širokému okruhu čtenářů, kteří mají o tyto informace zájem. Pokud se jedná o model nové generace už zavedené řady, jako je to v případě Lumixu GF6, nejlépe a nejrychleji poznáme, jaké změny výrobce uplatnil a jakým jsou přínosem pro ovládání a využití přístroje i lépe odhadnout, s jakou kvalitou obrazu a případně i videa lze počítat. Hodnocení je nicméně možné až v recenzi, která následuje po detailním testu přístroje.

Základní informace o novém foto-videopřístroji Lumix GF6 najdete v prvním článku, uveřejněném vzápětí po jeho oficiálním představení. Základní charakteristika je zřejmá: GF6 je systémový kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy určený pro nejširší okruh spotřebitelů, nabízí Wi-Fi připojení s funkcí NFC – Near Field Communication, umožňující velice jednoduše nastavit bezdrátové spojení s kompatibilními smartphony a tablety, a kapacitní dotykový displej na výklopném panelu.

Výklopná dotyková obrazovka je nejvýraznější inovace viditelná na první pohled. Zaujme i rozsah vyklopení: nahoru až o celých 180 a dolů o 45 úhlových stupňů. Umožňuje pohodlně snímat z nadhledu s přístrojem nad hlavou, aniž by se uživatelé a uživatelky museli při fotografování nebo pořizování videozáznamů vzdát kompozice a celkové kontroly nad snímky, a obdobně i při snímání z podhledu nebo třeba pořizování záběrů včetně detailů u země či vodní hladiny. Možnost vyklopit displej tak, aby byl otočen zcela na druhou stranu je ideální pro pořizování autoportrétů a při použití objektivu s dostatečnou šíří záběru i dvoj- a trojportrétů s přístrojem v napřažených pažích. Druhou velkou výhodou je skutečnost, že obrazovka je dotyková a ovládání přístroje pomocí dotykových funkcí výrobce koncipoval opravdu nápaditě, včetně speciálních dotykových polí – piktogramů, takže je snadné a nabízí značnou dávku hravosti, což jistě osloví mnoho uživatelů, ať už to budou muži a ženy, studenti a studentky nebo děti. Navíc výrobce rozšířil možnosti o funkci Page Flip, umožňující ovládání a nastavení jednou rukou.

Přístroj ale nabízí i osvědčené tradiční ovládací prvky. Osobně jsem velmi uvítal návrat série GF k otočnému voliči režimů expozice, který je opět umístěn vpravo nahoře. Asi všechny, kteří jsme měli možnost přístroj vyzkoušet, zaujalo jeho precizní provedení včetně toho, že pro změnu volby se nestačí ovladače jen tak dotknout, je třeba překonat určitý odpor, což zabrání nechtěnému přepnutí, které uživatel nemusí ani zaregistrovat a následně se diví, jak prapodivnou expozici „spáchal“.

Pro srovnání s předchozími modely řady GF je lepší než slovní popis použít ilustraci. Zatímco první dva modely, GF1 a GF2, měly převládající jednoduché „lineární tvarování“, aktivní sáňky pro externí příslušenství a výše zmíněný volič režimů expozice, model GF3 znamenal výraznou tvarovou změnu a vyšší míru kompaktnosti, kterou opakoval i model GF5. Původní roli této řady převzala nová, čtvrtá série systémových kompaktních přístrojů Lumix, řada GX. Model GF6 v této koncepci pokračuje, ovšem zohledňuje některé silné trendy a také přání potenciálních uživatelů, což je zřejmé zejména z koncepce ovládání s možností využívat výklopný dotykový displej a snadno a rychle dostupné bezdrátové připojení díky zabudované Wi-Fi jednotky a funkce NFC.

Panasonic Lumix GF6 v kombinaci s inovovaným základním setovým zoomem Lumix G X Vario Power Zoom HD 14–42 mm 1:3,5–5,6 Aspherical Power O.I.S. představoval pro první vyzkoušení během krátké prohlídky města vcelku příjemnou kombinaci. Pravda, někdy bych velmi rád „sáhl“ po objektivu s výrazně širším úhlem záběru, jindy zase velmi dobře využil objektivy s více či méně delší ohniskovou vzdáleností, poněvadž u 4/3 digitálního standardu je „ořezový faktor“ 2× a ohniskové vzdálenosti uvedené na kompaktních objektivech mikro 4/3 systému jsou tudíž po přepočtu na 35mm formát dvojnásobné. A tak rozsah 14–42 mm odpovídá 28–84 mm.

Panasonic tento objektiv představil v srpnu 2011, kdy poprvé uvedl novou řadu objektivů Lumix G X Vario HD s funkcí Power Zoom pod katalogovým označením Lumix G H-PS14042E a poprvé jsme s ním mohli fotografovat na veletrhu IFA v Berlíně. Zaujal samotnou koncepcí. Ta využívá jednak elektricky ovládané nastavení ohniskové vzdálenosti páčkou na tubusu, které spolu s tichým systémem automatického ostření vyšlo vstříc hlavně uživatelům, kteří nejen fotografují, ale také rádi pořizují videozáznamy. A pak také „výsuvnou konstrukci“, díky níž má objektiv, je-li vypnutý, mnohem menší délku ve srovnání s tradiční konstrukcí.

Ale zaujal také kvalitní optickou konstrukcí, v níž byly použity čtyři asférické prvky (po jednom v přední a střední části a dva v zadní) a dva ED prvky (ze skla s mimořádně nízkým rozptylem; umístěny jsou ve střední části konstrukce) a jako antireflexní ochrana byly použity vrstvy Nano Surface Coating.

A nový Lumix GF6 na trh „doprovází“ setový zoom Lumix G X Vario Power Zoom HD 14–42 mm 1:3,5–5,6 Aspherical Power O.I.S. s katalogovým označením Lumix G H-PS14042W. Objektiv má na tubusu dva ovladače, horní páčka slouží pro elektrické ovládání zoomu, pro které lze použít i páčku u spoušti, dolní páčka slouží pro zaostřování. Možné je i „ruční ostření“, které ovšem opět realizuje elektronický systém, využít je ovšem možno pomocné ovládací a kontrolní prvky, které zaostření s vizuální kontrolou obrazu na displeji usnadňují a umožňují dosáhnout dostatečné přesnosti. Ovšem automatické ostření bude bezpochyby uživateli preferováno, a to jak při fotografování, tak při pořizování videoklipů, pro které je zvolený systém „Light Speed AF“ obzvlášť výhodný.

Přístroj lze využít pro snadné, pohodlné a pohotové snímání, ať už díky důmyslnému režimu inteligentní automatiky iA+, anebo Scene Guide, obsahující 23 vzorových snímků od profesionálních fotografů, ze kterých lze vybrat vždy ten, který odpovídá momentální situaci, scéně, tvůrčímu záměru a nejvíce se blíží zamýšlenému výsledku, a automatika nastaví parametry expozice a dokonce uživatele upozorní na vhodné objektivy pro danou scénu.

Samozřejmostí je nabídka hravě-tvůrčích efektových režimů, jejichž nabídka vzrostla ze 14 na 19. Sadu rozšířily režimy Old Days, Sunshine, Bleach Bypass, Toy Pop a Fantasy. Zajímavý je i program Stop Motion Animation, umožňující zachytit dynamické děje a prvky, třeba rozstříknutí vody, explozi nebo oblak dýmu či prachu. Program Panorama už je tradiční položkou nabídky programů a samozřejmě je možno využít i flexibilní programovou automatiku, programy s preferencí clony nebo času a režim s ručním nastavením všech parametrů expozice.

Přístroj sice nemá sáňky pro připojení externího příslušenství, má však poměrně výkonný vestavěný výklopný blesk. Jeho směrné číslo je 6,3 (m/ISO 160) a je stejně jako u modelu GF5 umístěn ve vyvýšené horní části těla v podélné ose objektivu.

Panasonic Lumix GF6 bude na českém trhu k dostání v průběhu května za doporučenou maloobchodní cenu okolo 14 000 Kč. Vyráběn je ve čtyřech barevných verzích, klasické černé, elegantní stříbřité, atraktivní červené a čokoládově hnědé.

Panasonic Lumix GF6 – první zkušební snímky

Jak jsem uvedl v samotném úvodu, fotoaparát byl z předprodukční série, nebyl ještě plně funkční a neměl ani českou lokalizaci menu. Aktivace byla velmi rychlá, do půl sekundy, základní funkce byly plně k dispozici, vyzkoušel jsem různé režimy a nastavení, ovládání pomocí dotykového displeje i tradiční. U plně dotykového mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na velmi rychlé reakce – zaostření poklepem a nikoli vzápětí, ale ihned expozice. Ale jakmile jsem si zvykl, mohl jsem takto zachytit i krátce trvající výjevy a rychlé akce.

Přístroj umožňuje uživatelsky přiřadit dvojici funkčních tlačítek vhodné funkce a další dvě „pozice“ jsou na dotykovém displeji. Vyzkoušel jsem samočinný režim, scénické programy, programy s prioritou clony a času, plně manuální režim a samozřejmě také různé digitální filtry a program se zobrazením pomocí výrazně zvýšeného dynamického rozsahu, který ale bohužel není možné jakkoli uživatelsky ovlivnit, buď ho použijeme, nebo ne, ON/OFF. Ale zejména v pozdním odpoledni byl při fotografování ve městě s velkými jasovými rozdíly dobrou pomocí. Jak se projeví vysoké hodnoty citlivosti ISO na obrazové kvalitě jsem vyzkoušel po 12 800 ISO. Podle mého předběžného závěru jsou hodnoty kolem 1250 ISO velmi dobře použitelné, hodnoty do 3200 ISO lze v případě potřeby dobře použít a pak už je to čistě individuální záležitost a hlediska uživatelů se mohou diametrálně lišit, nicméně s jistým omezením je třeba počítat.

A ještě drobná poznámka k přepočtu použité ohniskové vzdálenosti na formát šíře 35 mm: Pro 4/3 digitální standard platí pro přepočet koeficient 2×, ovšem exif metadata snímků obsahují jiné přepočtené hodnoty. V popiscích snímků jsou tyto údaje, „co je psáno, to je dáno“. (;-)

Jedním ze zastavení na „vídeňském foto-tripu“ byla možnost fotografovat dvojici modelek. Byli jsme hosty Freyung 4, kde je bar, restaurace a terasa, což bylo pro fotografování zajímavé prostředí, které bylo dobře využitelné. Zaměřil jsem se ale nejen na modelky, ale také na zachycení toho, jak s nimi pracuje fotografka Mel Karch, kterou nám představil Sebastian Drawert, Manager DSC/Lumix G – Panasonic Consumer Marketing Europe. Ostatně kombinace kompaktního fotoaparátu a objektivu byla pro toto použití mnohem vhodnější. U všech těchto dokumentačních momentních snímků jsem měl zoom v základní poloze, tedy 14 mm (ekv. u 35mm formátu: 29 mm), a použil jsem výklopný blesk a čas expozice 1/160 s. V tomto případě byla clona 3,5 a citlivost ISO 250.

V tomto případě bylo clonové číslo také 3,5 a citlivost ISO 320.

Clona 3,5 a citlivost ISO 160.

Protisvětlo, clona 4 a citlivost ISO 160. Bez úprav.

A ještě jednou totéž nastavení, ale s úpravou dynamického rozsahu.

Modelky I. Vyzkoušel jsem různá nastavení, čas většinou 1/160 s, clonu 3,5 a citlivost 320 ISO. 

Modelky II. Opět různá nastavení, například časy 1/100, 1/160 nebo 1/500 s, clony 3,5, 5,6 nebo 6,3 a citlivost 320, 400, 800, ale dokonce i 1600 ISO.

Děvčata sedící. Ohnisko 15 mm (ekv. 31 mm), čas 1/100 s, clona 6,3 a citlivost 320 ISO. I v tomto případě jsem použil výklopný blesk.

"Pítko". Vlevo bez použití výklopného blesku, vpravo s bleskem. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/100 s, clona 6,3 a citlivost 160 ISO.

Domy. Vlevo čas 1/250 s, clona 5,6. Vpravo čas 1/500 s, clona 7,1 a použit nový filtr "staré časy". Citlivost byla v obou případech 160 ISO, ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm).

Město. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/400 s, clona 7,1 a citlivost 160 ISO.

Kašna: Ohnisko 17 mm (ekv. 35 mm), čas 1/320 s, clona 7,1 a citlivost 160 ISO. Zajímavé průčelí domu: Ohnisko 19 mm (ekv. 39 mm), čas 1/320 s, clona 7,1 a citlivost 160 ISO.

Zlatá koule. Ohnisko 42 mm (ekv. 87 mm), čas 1/320 s, clona 9 a citlivost 160 ISO.

Celek se zoomem v základní poloze (14 mm/ekv. 29 mm), čas 1/400 s, clona 6,3 a citlivost 640 ISO.

Detail s využitím nejdelšího dostupného ohniska ze stejného stanoviště (42 mm/ekv. 87 mm), čas 1/320 s, clona 8 a citlivost 160 ISO.

Dva výjevy z "náměstí fiakristů". Vlevo ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/320 s, clona 6,3 a citlivost 640 ISO. Vpravo ohnisko 22 mm (ekv. 45 mm), čas 1/200 s, clona 6,3 a citlivost 160 ISO. .

Koně táhnoucí fiakr. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/200 s, clonové číslo 4,5 a citlivost 160 ISO.

Za jízdy ve fiakru. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/200 s, clonové číslo 4,5 a citlivost 160 ISO.

Dům. Vlevo HDRI – High Dynamic Range Imaging, zobrazení se zvýšeným dymanickým rozsahem, a u snímku vpravo jsem použil digitální filtr s efeketem Dramatické zobrazení. Vlevo čas 1/250 s, clona 6,3 a citlivost 640 ISO, vpravo čas 1/200 s, clona 5 a citlivost 160 ISO. Zoom byl v obou případech v základní poloze.

Obchod. Vlevo HDRI, uprostřed efektový filtr Dětský foťák, tedy vlastně efekt dírkové komory, vpravo Dramatické podání. Vlevo a uprostřed čas 1/200 s, clona 4,5 a citlivost 160 ISO, vpravo čas 1/200 s, clona 5 a citlivost také 160 ISO. Zoom byl vždy v základní poloze.

Trafika – vývěsní štít. Vlevo efektový filtr Dětský fotoaparát, vpravo Dramatické podání. Vlevo čas 1/250 s, clona 6,3 a citlivost 160 ISO, vpravo čas 1/400 s, clona 7,1 a citlivost také 160 ISO. Zoom byl v obou případech v základní poloze.

Schodiště. Vlevo čas 1/80 s, clona 6,3 a citlivost 3200 ISO, uprostřed a vpravo čas 1/80 s, clona 6,3 a citlivost 12 800 ISO. Zoom byl vždy v základní poloze.

Ještě několik postřehů z prezentační akce Panasonic ve Vídni

Představitelé firmy Panasonic samozřejmě představili hlavně nový Lumix GF6, včetně připomenutí, jaká cesta k němu vedla, a to od úplně prvního představitele nové kategorie fotoaparátů, Lumix G1. Tyto přístroje lze hovorově označovat jako bezzrcadlovky v protikladu k zrcadlovkám. Konec konců v současné době už jsou označovány i jako DSLM přístroje, tedy Digital Single Lens Mirrorless, opět se symbolickým vyhraněním vůči DSLR – Digital Single Lens Reflex přístrojům. Klíčový rozdíl: DSLM nemají sklopné zrcadlo a optický TTL hledáček jako DSLR kamery. 

Fotoaparát Lumix G1 následoval foto-videopřístroj Lumix GH1 – a obě tyto řady od začátku měly a mají elektronický hledáček jako svou integrální součást. Následovala kompaktní řada Lumix GF, která od počátku měla blíže ke špičkovým kompaktním fotoaparátům, ovšem díky možnosti používat různé výměnné objektivy nabídla oproti nim mnohem větší pružnost použití. S nástupem čtvrté řady, Lumix GX, tato převzala roli série GF, která byla ještě více zjednodušena, jak jsem uvedl výše.

Program tiskové konference přirozeně také zahrnoval vybrané statistické údaje a grafická vyjádření prodejů a podílů na trhu v oblasti digitálních fotoaparátů, především, jak se vyvíjí podíl DSLM a systémových kompaktů s výměnnými objektivy, a to v Evropě, respektive pěti hlavních ekonomikách Evropské unie plus ve vybraných zemích, zvláště pokud na těchto trzích Panasonic dosáhl postavení „jedničky“, případně „dvojky“ na trhu.

Také Ichiro Kitao, Director of Digital Still Camera Business Division AVC Networks Company, Panasonic Corporation, ačkoli většinu svého programu věnoval představení novinek, připomněl jaký je vývoj prodejů fotoaparátů, tedy že od roku 2010 klesá počet prodaných „základních“ kompaktů a jak se vyvíjejí růstové křivky u špičkových kompaktních fotoaparátů, vysoce výkonných kompaktních fotoaparátů s ultrazoomy/superzoomy, digitálních zrcadlovek a digitálních bezzrcadlovek a systémových kompaktů s výměnnými objektivy.

Je zřejmé, že důvodů, proč klesají prodeje „běžných“, malých, kompaktů, je více, jedním je jednoznačně jejich nahrazení chytrými mobilními telefony, v některých případech dokonce tablety (pro což nejspíš nejeden „fotograf tělem a duší“ jen těžko hledá pochopení) a stále oblíbenější je také Instagram. A výrobci musí při plánování nových přístrojů přirozeně brát v úvahu všechny vývojové směry a ovlivňující faktory. Ichiro Kitao velmi zajímavě představil filozofii firmy Panasonic v tomto ohledu a ukázal, že její ctižádostí je mít portfolio fotoaparátů tak široké, aby oslovovalo co možná nejširší okruh spotřebitelů, studenty, rodiny, děti, hobbyfotografy i profesionály, ty především v oblasti tvorby videa, anebo lze říci, že si každý může vybrat právě takový přístroj, který nejlépe vyhoví jeho potřebám a představám, ať už upřednostňuje zábavnou stránku věci a prezentaci fotografií a klipů na internetu, prohlíží snímky na HDTV a některé si nechá zhotovit v komerční laboratoři, anebo si své snímky sám tiskne a vytváří fotoknihy, anebo se třeba více zaměřuje na videotvorbu.