Panasonic Lumix DMC-G5 v testu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

28. března 2013, 12.03 | Lumix G z předprodukční série jsem mohl krátce vyzkoušet už při jeho představení. Test potvrdil, co bylo možné předpokládat na základě prvních zkušeností, ukázal ale také nové skutečnosti, které odhalí až teprve detailní uživatelský test. A faktem je, že některé aspekty lze posoudit až po určité době intenzivního používání.

Pro mě osobně jsou velmi cenné také zkušenosti se třemi výměnnými objektivy, které jsem měl pro test k dispozici. Věřím, že je mohou využít také ti, kteří uvažují o zakoupení G5 s několika objektivy, anebo chtějí rozšířit výběr objektivů ve své fotobrašně. Základní představení s výběrem z prvních zkušebních snímků, které jsem pořídil přístrojem z předprodukční série, si můžete otevřít zde. Nyní se zaměříme na vybrané detaily, test kvality obrazu, zkušební snímky a stručné závěrečné zhodnocení.  

Stručně připomeňme základní údaje a změny ve srovnání s předešlým modelem G3. Lumix G5 využívá 16megapixelový snímač Live MOS a procesor Venus Engine VII FHD. Nejvyšší hodnota citlivosti ISO se zvýšila ze 6400 na 12 800, umožňuje pořizovat nejen Full HD video ve formátu AVCHD (1080/60p), ale i MP4 (1080/30p, u G3 jen 720p), souvislé snímání může probíhat rychlostí až 6 obr./s v plném rozlišení (oproti 4 u G3) a s využitím funkce AF Tracking má rychlost 3,7 obr./s.

Třípalcový LCD panel má rozlišení 920 kpx, u G32 měl pouze 460 kpx a vylepšeno bylo dotykové ovládání, které nyní umožňuje pružně využívat autofokus poklepem a zaměřovat se na vybrané objekty. Elektronický hledáček je doplněn očním senzorem. Výrazně byla rozšířena sada zábavně-tvůrčích digitálních filtrů, a to z pěti na 14.

Upraveno bylo samotné tělo přístroje a změny zaznamenaly také vybrané ovládací prvky. Rukojeť na pravé straně byla zvětšena, její tvar a vnější potah jsou pro držení fotoaparátu ještě příznivější, předsunutá spoušť je uložena v příjemně tvarovaném prostoru zcela vepředu a mezi ní a tlačítko pro pohotovou aktivaci nebo zrušení pohodlného samočinného režimu iA přibyl posuvný ovladač zoomu a ze zadní stěny sem bylo přemístěno tlačítko pro zahájení a ukončení videozáznamu. Změny jsou také u základních ovládacích prvků a tlačítek na zadní stěně. A důležitou změnou, kterou ovšem není možné vidět pohledem na fotoaparát, je nahrazení čelního plastového panelu odolnější deskou z hliníkové slitiny. 

Pohled zepředu na tělo bez objektivu ukazuje obrazový snímač 4/3 standardu, respektive filtry těsně před ním, a bajonetové připojení mikro 4/3 systému. Pro přepočet ohniskové vzdálenosti na 35mm formát je třeba uvedené hodnoty ohnisek násobit dvěma.

Digitální hledáček „Live View“ má rozlišení 1,44 milionu obrazových bodů, přibližně 100% pokrytí záběru a zvětšení obrazu přibližně 1,4× (což u 35mm formátu odpovídá 0,7×; 50mm objektiv, zaostření na nekonečno, -1 dioptrie). K dispozici je dioptrická korekce v rozsahu ±4 dioptrie a senzor očí, který je možno nastavit (High/Low). Okulár hledáčku je opatřen měkkou očnicí a vystupuje dostatečně nad obrys zadní stěny, což snižuje „hrozbu kolize“ nosu a displeje. 

Displej typu TFT LCD má poměr stran 3:2, úhlopříčku 3 palce (asi 7,5 cm), rozlišení 920 tisíc obrazových bodů, přibližně 100% zobrazení záběru, široký pozorovací úhel a možnosti nastavení jasu, kontrastu a sytosti barev + červený, nebo modrý nádech (vždy v rozsahu sedmi úrovní). Pružnost využití displeje a fotoaparátu jako takového výrazně rozšiřuje skutečnost, že se jedná o dotykový displej, použitelný nejen pro nastavení přístroje nebo prohlížení, ale i pro autofokus a expozici, a že je umístěný na výklopném a otočném panelu. Uživateli, který s G5 začíná, může přirozeně nějakou dobu trvat, než dospěje při používání dotykového ovládání k dokonalosti. 

Program s prioritou clony, ukázka, jak lze sledovat nastavení clonového čísla velikost, zobrazení prosvícených zelených obdélníků indikujících oblast, na kterou je zaostřeno, zelený puntík, indikující "vše v pořádku pro zdárnou expozici" a vedle varování před chvěním přístroje, pokud bychom nepoužili stativ. Uprostřed a vpravo pak zvětšený bod, který lze umístit kamkoli na ploše displeje, podle toho, na jaký objekt či detail v záběru chece zaostřit. Možné je také aktivovat orientační histogram (schválně jsem použil vyvážení "domodra", aby žlutý histogram a další grafické prvky lépe vynikly). 

Ukázka, jak přístroj zobrazuje nastavení clonového čísla a času expozice při využití režimu s ručním nastavením všech parametrů expozice. 

Praktickou pomocí je také možnost zobrazit virtuální horizont, digitální vodováhu.

Dobíjecí 7,2V Li-ion baterie s kapacitou 1200 mAh umožňuje podle norem CIPA pořídit na jedno nabití asi 310 až 320 snímků v závislosti na použitém objektivu a dalších faktorů. Je umístěna uvnitř výrazného úchopového madla a souběžně s ní je slot pro paměťovou kartu SD, SDHC nebo SDXC (kompatibilní s UHS-I standardem).

Na pravém boku je odklopný kryt z měkkého plastu, chránící zdířky konektorů, a to USB 2.0 High Speed, který lze použít i jako AV výstup (PAL/NTSC, zvuk mono), miniHDMI typu C (video Auto, 1080p, 1080i a 480p, zvuk stereo) a zcela nahoře je zdířka pro dálkový ovladač. Snímek výše i tato montáž také dokumentují, že je okulár hledáčku opatřený měkkou očnicí a vystupuje dostateně nad úroveň zadní stěny i s panelem displeje. 

Uživatelský test – výběr ze zkušebních snímků

Pro test jsem měl k dispozici tři zoomobjektivy. Standardní Lumix G X Vario Power Zoom HD 14–42 mm 1:3,5–5,6 Aspherical Power O.I.S., jehož rozsah po přepočtu na 35mm formát odpovídá 28–84 mm, telezoom Lumix G X Vario Power Zoom HD 35–100 mm 1:2,8 Power O.I.S., jehož rozsah po přepočtu na 35mm formát odpovídá 70–200 mm, a cenově dostupný telezoom, který byl představen spolu s G5, Lumix G Vario HD 45–150 mm 1:4,0–5,6 Aspherical Mega O.I.S., kompaktní a lehký objektiv mikro 4/3 standardu s kovovým tělem, jehož rozsah ohniskové vzdálenosti po přepočtu na 35mm formát odpovídá 90–300 mm. Přepočet ohniskové vzdálenosti ne vždy odpovídá koeficientu 2×, nicméně uvádím přesná exif metadata tak, jak je zapsal program Adobe Bridge. 

Obrazová kvalita je výborná. Fotoaparát si při správném nastavení a vhodné snímkové technice dobře poradil i s náročnými světelnými podmínkami včetně vysokého kontrastu. Vhodně vyváženou expozici je třeba „ohlídat“, je-li třeba, je možné si pomoci kompenzací expozice, k dispozici je standardní funkce iExpozice se třemi stupni účinnosti pro úpravu jasů – rozšíření dynamického rozsahu u kontrastních scén. Ostrost šikmých struktur má oproti strukturám svislým a vodorovným jen mírně zvýšené třepení, zvýraznění hran je dobře optimalizované, přirozené. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), čas 1/3 s, clona 8 a citlivost 200 ISO.

Hřbety knih pro posouzení ostrosti a prokreslení jemných detailů obrazu při dvou hodnotách citlivosti. Vlevo ISO 200 (čas expozice 0,5 s), vpravo 1600 ISO (1/14 s), clona byla 8 a ohnisková vzdálenost 62 mm (po přepočtu na 35mm formát 124 mm). Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100.

Použitý snímač a systém zpracování dat s procesorem Venus Engine VII FHD s novými funkcemi 3D NR a Multi NR pro kvalitnější snížení digitálního šumu v obrazu umožnily rozšíření rozsahu citlivosti ISO na 160 až 12 800. Míra šumu roste spolu s citlivostí, více patrný je u citlivosti 1600 a 3200 ISO, vyšší je u 6400 ISO a u 12 800 ISO je omezující. Více se projevuje šum barevný, který je více patrný od středních jasů po tmavé oblasti obrazu. Lumix G X Vario PZ HD 14–42.

Šum na snímku z reálného prostředí při dvou citlivostech. Vlevo ISO 200 (čas expozice 0,6 s), vpravo 1600 ISO (1/13 s), clona byla 8 a ohnisková vzdálenost 72 mm (ekv. 35mm formátu 144 mm). Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100.

K dispozici je také funkce umožňující uživateli upravit charakter obrazového šumu a snížit, nebo zvýšit míru potlačení šumu systémem fotoaparátu. Zůstal nadále v režimu fotografických stylů, kde lze nastavit uživatelsky kontrast, sytost barev, barevné podání a nastavit míru potlačení šumu, a to v rozsahu ± 2 kroky. U kladné hodnoty je třeba dát pozor na zhoršení kresby, vizuální ostrosti obrazu.

Ukázka, jak systém pracuje. Použil jsem citlivost 12 800 ISO, čas expozice byl 1/125 s, clona 8 a ohnisko 62 mm (ekv. 124 mm). Zcela nahoře je výsek testovací tabulky bez použití funkce Potlačení šumu, dole vyšší a maximální účinnost, nižší a minimální možný zásah systému směrem k potlačení šumu. Lumix G X Vario PZ HD 14–42.

Jestliže vyžadujeme ještě lepší výsledky, lze doporučit práci s obrazovými soubory RAW a jejich sofistikované zpracování programem SILKYPIX Developer Studio 3.1 SE, který je přibalen spolu se základním PHOTOfunSTUDIO 8.2 PE, případně jiným, který se uživateli osvědčil a rád ho používá. Program umožňuje realizovat veškeré potřebné úpravy, a to s náležitou jemností nastavení. Je však třeba vzít v úvahu, že je to cesta zdlouhavější, a to včetně zpomalení činnosti při samotném pořizování dat RAW.

Totéž platí i pro jemnou optimalizaci tonální reprodukce. Na druhou stranu samotný fotoaparát poskytuje poměrně kvalitní barevné podání, což platí hlavně pro exteriér a dobré světelné podmínky. Vyvážení žlutého žárovkového světla se plně automatický systém zhostil poměrně přesně, s velmi mírným posunem k teplejšímu podání, kdežto režim žárovka měl zase naopak jemně chladnější nádech.

Kromě plné automatiky je k dispozici 5 režimů vyvážených pro určitý typ osvětlení (Denní světlo, Zamračeno, Stín, Žárovka, Blesk, tj. obdobně jako u předešlých modelů chybí Zářivka) s možností jemného doladění v barevném čtverci s osami jantarová (žlutá)—modrá a zelená—purpurová). Možné je i ruční vyvážení (k dispozici jsou dvě paměti pro různá nastavení) a také je možno přímo nastavit barevnou teplotu v Kelvinech, a to v rozsahu od 2500 do 10 000 K v krocích po 100 K. Nechybí bracketing wb – odstupňovaná automatická řada tří snímků se změnou vyvážení v ose modrá—jantarová (žlutá) nebo purpurová—zelená. Nastavení barevné teploty je možné i dotykem na displej, na kterém je v reálném čase zobrazeno momentální barevné podání podle nastavených hodnot nebo voleb.

Barevné podání a další parametry obrazu opět můžeme výrazně pozměnit díky použití efektových digitálních filtrů, fotografických stylů a také ručně – uživatelsky. Základní nabídka fotografických stylů je Standardně, Výrazně živě, Přirozeně, Monochromaticky, Scény (Krajina, Portrét), vždy je ještě možno upravit uživatelsky a také použít vlastní nastavení, a to u ostrosti, kontrastu, sytosti barev, ale také v případě míry redukce digitálního šumu.

V případě speciálních barevných a efektových režimů, z nichž většinu lze uplatnit i na video, to jsou volby Expresivně, Retro, High key, Low Key, Sépie, Dynamický monochrome, Imprese, Vysoká dynamika, Cross proces, Dírková komora či fotoaparát-hračka, Miniatura, Měkké zaostření, Efekt hvězdiček a „One Point Color“, tedy výběr barvy, která zůstane zachována v obraze s barvami převedenými do škály šedých tónů.

Ukázky účinku vybraných efektů a fotostylů od živého podání barev s ručním upravením základních parametrů (kontrastu a sytosti barev) přes efekt dírkové komory či dětského fotoaparátu – hračky až po vysokou dynamiku. Ohnisková vzdálenost byla 72 a 100 mm (ekv. 35mm formátu: 144 a 200 mm), citlivost ISO většinou 200, clonové číslo 8, nebo 11, čas expozice 0,6 s. V případě živých barev ale byla citlivost ISO 1600, clonové číslo u živého 2,8 a čas expozice 1/60 s.

Digitální zábavně-tvůrčí efekty, fotografické styly a možnost ručně upravit vybrané parametry obrazu lze uplatnit nejen u barevných snímků, ale také u černobílých, sépiově hnědých nebo jinak barevně posunutých snímků, vycházejících ze snímků monochromatických. A řadu možností nabízí i oblíbená funkce výběrové barvy, která zůstane zachována v obraze s barevnými tóny převedenými do šedé škály. Ohnisková vzdálenost byla 72 a 100 mm (ekv. 35mm formátu: 144 a 200 mm), citlivost ISO 1600 nebo 200, clonové číslo 8, nebo 11, čas expozice 1/13 s, nebo 0,6 s. V některých případech jsem mírně kompenzoval expozici (- 1/3 EV).

Ukázka využití výklopného elektronického blesku – zkouška „šetrného“, ale účinného přisvětlení drobného předmětu s minimálními nežádoucími následky v podobě vzniku tvrdého stínu a přílišného kontrastu snímku. Vlevo pro srovnání snímek bez zábleskového osvětlení. Ohnisko bylo 100 mm (ekv. 200 mm). U snímku bez blesku jsem použil citlivost 200 ISO, clonové číslo 8 a čas expozice 1/4 s. U snímků s bleskem jsem použil citlivost 400 ISO, clonové číslo 22 a čas 0,5 s. Objektiv Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100.

Exteriér a využití nástrojů pro změnu barevného podání. Vlevo ohnisko 39 mm (ekv. 81 mm), čas 1/1000 s, clona 11. Uprostřed první stupeň „částečného odbarvení“, ohnisko 35 mm (ekv. 72 mm), čas 1/800 s, clona 8. Vpravo výsledný efekt, ohnisko 35 mm (ekv. 72 mm), čas 1/1000 s, clona 8. Citlivost vždy 160 ISO, kompenzace expozice -0,33 EV. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100.

Střecha I. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/640 s, clona 11 a citlivost 160 ISO. Lumix G X Vario PZ HD 14–42.

Střecha II – živé podání. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/800 s, clona 9, citlivost 160 ISO, kompenzace expozice -0,33 EV. Lumix G X Vario PZ HD 14–42.

Střecha III – vysoká dynamika, HDRI. Ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/1000 s, clona 10 a citlivost 160 ISO. Lumix G X Vario PZ HD 14–42.

Střecha IV – 2× na výšku. Vlevo objektiv Lumix G Vario HD 45–150 použit pro „přitažení“ Žižkovské věže a uplatněn tvůrčí filtr miniatura na výšku, ohnisko 150 mm (ekv. 311 mm), čas 1/1250 s, clona 8 a citlivost 160 ISO. Vpravo objektiv Lumix G X Vario PZ HD 14–42 a vysoká dynamika, ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/800 s, clona 11, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -0,33 EV. 

Střecha V – podruhé 2× na výšku, objektiv Lumix G Vario HD 45–150. Vlevo ohnisko 45 mm (ekv. 93 mm), čas 1/320 s, clona 14, citlivost 160 ISO, kompenzace expozice -1/3 EV. Vpravo ohnisko 150 mm (ekv. 311 mm), čas 1/1000 s, clona 11, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -1/3 EV.

Exteriér – pohled směrem k Petřínu, efekt selektivní barvy. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 100 mm (ekv. 207 mm), čas 1/1000 s, clona 5, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -1/3 EV.

Rotunda v ulici Na Rybníčku, Praha 2, úprava expozice. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), citlivost ISO 160. Vlevo čas 1/400 s a clona 18. Vpravo čas 1/500 s, clona 11 a kompenzace expozice -1/3 EV.

Exteriér – efekt miniatury. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 35 mm (ekv. 72 mm), čas 1/500 s, clona 5 a citlivost 160 ISO.

Exteriér – široký záběr. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 38 mm (ekv. 78 mm), čas 1/400 s, clona 5 a citlivost 160 ISO.

Exteriér – nejdelší hodnota zoomu Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100 (ekv. 207 mm), čas 1/100 s, clona 11 a citlivost 160 ISO.

Exteriér – zoom. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 100 mm (ekv. 207 mm), čas 1/500 s, clona 3,5, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -1/3 EV.

Exteriér – kratší zoom, jiný záběr, jiná světelná situace. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 52 mm (ekv. 108 mm), čas 1/800 s, clona 6,3, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -0,33 EV.

Ráno. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 45 mm (ekv. 90 mm), čas 1/200 s, clona 4,5, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -0,66 EV.

Východ slunce I. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 128 mm (ekv. 266 mm), čas 1/1250 s, clona 10, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -0,33 EV.

Východ slunce II. Lumix G Vario HD 45–150, citlivost 160 ISO a kompenzace expozice -0,66 EV. Vlevo ohnisko 45 mm (ekv. 90 mm), čas 1/1250 s a clona 11, vpravo ohnisko 103 mm (ekv. 206 mm), čas 1/2000 s a clona 13.

Noc I. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), čas 40 s, clona 16, citlivost 400 ISO.

Noc II. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), čas 15 s, clona 11, citlivost 400 ISO.

Noc III. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), citlivost 3200 ISO, čas 2 s, clona 11.

Noc IV. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), citlivost 6400 ISO, čas 1 s, clona 11.

Noc V. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 28 mm), citlivost 12 800 ISO, čas 0,5 s, clona 11.

Noc VI. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 150 mm (ekv. 300 mm), čas 10 s, clona 16, citlivost 400 ISO.

Noc – most I. Lumix G Vario HD 45–150. Vlevo ohnisko 118 mm (ekv. 236 mm), čas 10 s, clona 8 a citlivost 160 ISO, vpravo 114 mm (ekv. 228 mm), čas 30 s, clona 13, citlivost 160 ISO.

Noc – most II. Lumix G Vario HD 45–150. Vlevo ohnisko 93 mm (ekv. 186 mm), čas 30 s, clona 14 a citlivost 160 ISO, vpravo filtr na tvorbu "hvězdiček", ohnisko 114 mm (ekv. 228 mm), čas 0,5 s, clona 5,6 a citlivost 1600 ISO.

Noc – most III. Lumix G Vario HD 45–150. Vlevo ohnisko 150 mm (ekv. 300 mm), čas 15 s, clona 16 a citlivost 400 ISO, vpravo také 150/300 mm, čas 13 s, clona 13 a citlivost 400 ISO.

Kačer. Lumix G X Vario 45–150, ohnisko 97 mm (ekv. 201 mm), čas 1/500 s, clona 5,5 a citlivost 320 ISO. 

Vlak I. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 42 mm (ekv. 87 mm), čas 1/1000 s, clona 6,3 a citlivost 160 ISO. Kompenzace expozice -0,33 EV.

Vlak II. Lumix G X Vario PZ HD 14–42, ohnisko 14 mm (ekv. 29 mm), čas 1/1000 s, clona 4 a citlivost 160 ISO. Kompenzace expozice +0,33 EV.

Vlak III. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 150 mm (ekv. 311 mm), čas 1/640 s, clona 5,6 a citlivost 160 ISO. Kompenzace expozice -0,66 EV.

Vlak IV. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 45 mm (ekv. 93 mm), čas 1/1600 s, clona 5,6 a citlivost 160 ISO. Kompenzace expozice -0,33 EV.

Vlak V. Lumix G X Vario PZ HD 2,8/35–100, ohnisko 89 mm (ekv. 184 mm), čas 1/1250 s, clona 4 a citlivost 160 ISO.

Vlak VI. Lumix G Vario HD 45–150, ohnisko 45 mm (ekv. 93 mm), čas 1/1600 s, clona 5 a citlivost 160 ISO. Kompenzace expozice -0,33 EV.

Stručně na závěr

Vylepšení fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-G5 oproti modelu G3 jsou přínosná, ať už se jedná o vylepšený tvar těla a koncepci ovládacích a kontrolních prvků i ovládání jako takové, anebo technické parametry a vybavení. Výklopný a otočný dotykový displej má nejen výrazně vyšší rozlišení, ale nabízí i více možností pro ovládání dotykem, což uvítají hlavně uživatelé, kteří preferují pružnost a intuitivnost. Totéž platí pro elektronický hledáček, nově doplněný senzorem pro automatické přepínání mezi ním a LCD, jakmile se k okuláru hledáčku přiblížíme, přičemž tlačítko pro ruční přepínání zůstalo zachováno.

Lumix G5 bezpochyby zaujme potenciální uživatele, kteří ocení vylepšení u videozáznamu a také ty, kteří rádi využívají zábavně-tvůrčí digitální efektové filtry. Zaměřil jsem se na ně už v prvním představení G5, když jsem zkoušel třeba filtr vytvářející hvězdičky u bodových zdrojů světla. Je-li fotografování koníčkem a zdrojem potěšení a zábavy, jsou tyto a podobné možnosti vítané, a to i díky tomu, jaké možnosti uživateli nabízejí i jak snadno jsou dostupné nejen samotné digitální efekty, ale i jejich kombinace s fotografickými styly nebo ručním nastavení vybraných parametrů obrazu.

Fotoaparát je technicky vyspělý a umožňuje také zcela vážnou koncipovanou digitální tvorbu a nejen možnostmi využití poloautomatických programů i plně ručního nastavení všech parametrů expozice, ale také kvalitou obrazu uspokojí i poměrně náročné uživatele. Velkou roli hraje i volba výměnných objektivů. Posoudit jsem mohl kombinaci G5 se třemi zoomy, ovšem nabídka je mnohem širší a zahrnuje i objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, s optikou značky Leica, anebo i objektivy jiných výrobců, a to jak mikro 4/3 systému, tak i jiných, které lze připojit pomocí adaptérů. Ale to už je zcela jiné téma. Každopádně Lumix G5 je velmi zajímavým přístrojem pro pořizování fotografií nebo videozáznamů pro široký okruh uživatelů. 

_______________________________________________________________________________________ 

Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-G5.