Nikon D5200 v testu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Digitální video  

23. června 2013, 11.48 | Hlavní vylepšení D5200 oproti jeho předchůdci D5100 spočívá v použití nového obrazového snímače s vyšším rozlišením a systému autofokusu s 39 body, z nichž je 9 křížového typu. Také tento test jsem realizoval s téměř šestinásobným kitovým zoomem AF-S DX Nikkor 18–105 mm 1:3,5–5,6G ED VR, který umožňuje všestranné použití a příliš nezvyšuje hmotnost sestavy.

Použití stejného objektivu umožňuje lépe porovnat zkušební snímky, a to i přesto, že jsem D5200 testoval v zimním období. Test potvrdil výbornou kvalitu obrazu, a to i při použití poměrně vysoké hodnoty citlivosti ISO. Pružnost použití fotoaparátu opět zvyšuje velká obrazovka na výklopném a otočném panelu, která zobrazuje i ovládací rozhraní, samozřejmostí je bohatá vybavenost režimy, programy a funkcemi s vylepšením u videa. 

 

Hlavní rozdíly mezi modely Nikon D5200 a D5100 přehledně:

 

Rozlišení obrazového snímače CMOS APS-C: D5200 = 24 Mpx, D5100 = 16 Mpx

Automatické ostření: D5200 = 39 bodů, 9 křížového typu, D5100 = 11 bodů, 1 křížového typu

Nejvyšší rychlost souvislého snímání (režim DX): D5200 = 5 obr./s, D5100 = 4 obr./s

Videorežim: D5200 = 1080@60i/30p, D5100 = 1080@30p

Výdrž baterie (podle norem CIPA): D5200 = 500 snímků, D5100 = až 660 snímků

Rozměry: D5200 = 129 × 98 × 78 mm, D5100 = 127 × 97 × 79 mm

Hmotnost (bez baterie): D5200 = 505 g, D5100 = 560 g

 

Na obligátní otázku pro jaké uživatele je Nikon D5200 vhodný, lze stručně říci, že obdobně jako jeho předchůdce představuje atraktivní volbu pro široký okruh potenciálních uživatelů, kterým nestačí vstupní model D3200 a nechtějí investovat do vyšších typů digitálních zrcadlovek, ať už jsou pro jejich potřeby „předimenzované“ nebo jen prostě velké a těžké. Je řešen tak, aby uspokojil potřeby těch, kteří se věnují nebo chtějí věnovat různě zaměřené digitální tvorbě a využijí jeho kreativní potenciál. Výborně poslouží na cestách i jako rodinný fotoaparát.

 

Je ale zřejmé, že s postupným rozšiřováním a vylepšováním nabídky kompaktních modulárních systémů má přirozeně řada uživatelů „zamotanou hlavu“. V této oblasti to jsou především tzv. DSLM – Digital Single Lens Mirrorless přístroje a přístroje, které jejich výrobci v některých případech přímo staví proti kompaktním DSLR – Digital Single Lens Reflex modelům, tedy digitální „bezzrcadlovky“ versus „zrcadlovky“, ale také systémové kompakty s výměnnými objektivy. Pokud preferují lehký, malý, velmi kompaktní multifunkční foto-videopřístroj, který je současně výkonný, rychlý, výborně vybavený programy a funkcemi, mezi které patří mimo jiné dotyková obrazovka a zabudovaná jednotka Wi-Fi, případně i GPS, a umožňuje pořizovat kvalitní snímky, vhodné i pro tisk ve větším a velkém formátu „bez ztráty květinky“, mohou vybírat z celé řady možností. Preferují-li určitou značku, mají výběr snazší. Přesto i v rámci jedné značky mohou často i dlouho zvažovat svou finální volbu.

 

Chcete-li koupit nový výkonný, všestranný, ale kompaktní fotoaparát, může vám být recenze digitální zrcadlovky Nikon D5200 užitečná. Základem pro recenzi je redakční test, ze kterého jsme pro vás jako vždy připravili výběr zkušebních snímků. A pro hodnocení testovaného přístroje můžeme využít zkušenosti jednak z testů předešlých modelů, jednak dalších fotoaparátů, které patří do stejné či podobné kategorie. Podrobnější technické informace o D5200 jsou v článku, ve kterém jsme ji představili jako novinku, a zde si můžete v novém okně otevřít pro srovnání test předchozího modelu D5100.  

 

 

Nikon D5200 podrobněji

 

Inovace u třetího modelu v řadě D5xxx jsou zaměřeny na zvýšení rozlišení snímače, na výbornou kvalitu obrazu, a to jak z hlediska prokreslení jemných detailů, tak na dynamický rozsah a celkovou reprodukční charakteristiku, a na funkčnost systému automatického zaostřování. Ale jinak plně vychází z koncepce a řešení, které výrobce přijal u předešlého modelu. Některým uživatelům může tento přístup připadat příliš konzervativní. Uvítali by, kdyby obrazovka byla nejen velká, kvalitní a umístěná na výklopném a otočném panelu, ale také dotyková, a fotoaparát aby umožňoval dotykové ovládání, které je dnes velice rozšířené a populární. Uvítali by, kdyby integrální součástí přístroje byla jednotka Wi-Fi a případně i GPS. Uvítali by další vylepšení u natáčení videa.

 

Každý ovšem preferujeme něco jiného. Vyhovět všem je velice těžké, pokud je to vůbec možné. Ale jedno je jisté: mnoho uživatelů ocení, že fotoaparát je celkově řešen obdobně jako jeho předchůdce. Přestože je kompaktní, je ergonomicky tvarovaný, dobře se drží a plusové body mu přidává i pružně nastavitelná obrazovka. K dispozici je i mnoho uživatelských funkcí pro jemné doladění nastavení fotoaparátu a také tlačítko „Fn“, jemuž lze přiřadit vybranou funkci, kterou často používáme či potřebujeme upravovat a u níž tedy preferujeme pohotovou dostupnost. Přiřadit jí můžeme volbu kvality a velikosti obrazu, NEF (RAW), citlivost, vyvážení bílé barvy, Active D-Lighting, HDR, bracketing, režimy činnosti zaostřovacích polí, živý náhled, aktivace autofokusu a různá nastavení expoziční a zaostřovací paměti (AE-L/AF-L).

 

V prvním článku o D5200 jsme si snad dostatečně zdůraznili přínos nového systému automatického zaostřování s TTL fázovou detekcí. Ačkoli u modelu D5200 použitý modul sice nenabízí veškeré možnosti jako u D7000, posun výše je zřejmý, a to u fotografování i natáčení videa. K dispozici je 39 zaostřovacích polí s devíti křížovými snímači a kromě základních režimů včetně souvislého autofokusu (AF-C) a automatické volby režimu (AF-A; výběr mezi AF-S a AF-C) také automatická aktivace prediktivního zaostřování v závislosti na stavu fotografovaného objektu. Na výběr je 39, nebo 11 volitelných zaostřovacích polí a v režimu živého náhledu pak automatická volba zaostřovacích polí, jednotlivá zaostřovací pole, dynamická volba 9, 21 nebo 39 zaostřovacích polí a 3D sledování objektu. 

 

 

Samozřejmostí je LEDka sloužící k indikaci aktivní samospoušti a jako pomocné osvětlení systému automatického zaostřování za nízké hladiny osvětlení. Má pracovní rozsah přibližně od půl metru po tři metry, jako u D5100. 

 

 

Pro upevnění objektivů slouží bajonet Nikon F s AF kontakty. Lehké, kompaktní tělo D5200 nemá zabudovaný elektromotorek pro pohon systému automatického zaostřování. Fotoaparát je tudíž plně kompatibilní včetně automatického ostření jen s objektivy typu AF-S a AF-I. Autofokus není k dispozici s ostatními objektivy typu G a D, objektivy AI-P a objektivy AF; použít nelze objektivy IX Nikkor a objektivy pro F3AF. Objektivy, které nemají CPU, můžeme použít v režimu s ručním ostřením, byť bez expozimetru fotoaparátu, a u objektivů se světelnosti f/5,6 a vyšší můžeme při ručním ostření využít pomocný elektronický dálkoměr. Koeficient pro přepočet ohniskové vzdálenosti objektivů na formát šíře 35 mm je přibližně 1,5×.

 

 

Kompaktní optický TTL hledáček využívá soustavu zrcátek, zobrazuje cca 95% obrazové pole vodorovně i svisle a má zvětšení obrazu cca 0,78× (objektiv 50 mm 1:1,4 zaostřený na nekonečno). Dioptrická korekce okuláru má rozsah -1,7 až +0,7 dioptrie. Zaostřovací matnice je typu B BriteView Clear Matte Mark VII. Na vnější část okuláru je nasunuta příznivě tvarovaná měkká očnice.

 

Displej typu TFT LCD má délku úhlopříčky cca 7,5 cm (3 palce), rozlišení VGA (cca 921 kpx), 170° pozorovací úhel, zobrazení cca 100 % obrazového pole a umožňuje regulaci jasu. Stejně jako u D5100 je umístěný na výklopném a otočném panelu, který poskytuje větší pružnost pro snímání z různých neobvyklých až extrémních pozic než prvotní řešení u modelu D5000. Displej můžeme naklopit a otočit do téměř libovolné polohy, zcela nedostupná je pouze možnost naklopení/vyklopení v podélné ose objektivu.

 

 

Výklopnou a otočnou obrazovku lze s výhodou využít při fotografování i natáčení videoklipů, z ruky, s využitím různých držáků a podpěrek, ale také klasických monopodů a tripodů, ať už potřebujeme snímat dění nebo scénu za překážkou nebo hloučkem osob s přístrojem nad hlavou, nebo pořizovat záběry ze „žabí perspektivy“ nebo snímat objekty těsně u země nebo vytvořit autoportrét či dvojportrét s fotoaparátem „v předpažení“.

 

Displej má vícefunkční použití. Slouží pro zobrazení ovládacího menu, tedy pro výběr a nastavení různých funkcí, programů a režimů, slouží při fotografování v režimu s živým náhledem, pro natáčení videoklipů, ale také pro zobrazení virtuálního dálkoměru, pro přehrávání snímků a klipů, a také pro jejich případné úpravy/editace, anebo pro textové komentáře ke snímkům v délce až 36 znaků.

 

Faktem je, že fotoaparát je řešen tak, aby určité volby a nastavení bylo možno provádět různými způsoby. Základní funkce mají pohotově přístupné přímé ovladače, řada ovládacích prvků však má přiřazenu dvojí i trojí funkčnost. Využít lze ovládací obrazovku, tedy „rychlé menu“, dostupné stiskem tlačítka „i“ v pravé horní části zadní stěny, aniž by bylo třeba vstupovat do hlavní nabídky, která je bohatá a členitá. Po prvním stisku tlačítka se zobrazí „obrazovka informací“ s přehlednou nabídkou nastavení, dalším stiskem provádíme změny nastavení, přičemž položky vybíráme pomocí multifunkčního voliče a stiskem tlačítka „OK“ zobrazíme možnosti pro vybranou položku.

 

Ovšem, u některých postupů je třeba použít hned několik ovládacích a kontrolních prvků. Typickým příkladem je nastavení parametrů v manuálním režimu. Čas závěrky vybíráme otáčením příkazového voliče, clonové číslo současným držením stisknutého tlačítka, kterým se také koriguje expozice, a otáčením příkazového voliče, přičemž můžeme současně kontrolovat indikátor správné expozice; pokud použijeme objektiv s vestavěným CPU a vybereme jiný čas závěrky než „Bulb“ („B“) nebo „Time“ (T), indikace expozice v hledáčku a na obrazovce informací ukazuje, zda bude snímek při aktuálním nastavení pod- nebo přeexponován. Jiným příkladem může být korekce zábleskové expozice.

 

 

Systém TTL měření expozice pomocí RGB snímače s 2016 pixely patří k přednostem fotoaparátu. Opět nabízí pro objektivy typu G a D měření Matrix – 3D Color Matrix II a pro ostatní objektivy s vestavěnou jednotkou CPU Color Matrix II, integrální měření se zdůrazněným středem a bodové měření. Pro úpravy nastavení expozice můžeme využít funkce Vysoký dynamický rozsah (HDR – High Dynamic Range) a Active D-Lighting, které zachovávají detaily ve světlech a stínech i při extrémních světelných kontrastech. Funkce HDR pořídí při jediném stisknutí spouště dva snímky s různou expozicí, které systém následně zkombinuje do jediného snímku se širším dynamickým rozsahem. A samozřejmě také korekci expozice, která má rozsah ± 5 EV, anebo funkce automatických řad snímků – autobracketingu, a to pro expozici (AE Bracketing) a právě pro funkci Active D-Lighting (ADL Bracketing).

 

 

Otočný volič expozičních režimů nabízí plnou automatiku a automatiku s vypnutým bleskem, poměrně široký výběr scénických či motivových programů, přičemž pět vybraných a nejčastěji používaných jsou samostatné položky na voliči (Portrét, Krajina, Děti, Sporty a Makro), další jsou dostupné v menu (Noční portrét, Noční krajina, Párty/interiér, Pláž/sníh, Západ slunce, Úsvit/soumrak, Portrét zvířat, Světlo svíčky, Kvetoucí příroda, Podzimní barvy, Jídlo), samozřejmě pružnou programovou automatiku, program s prioritou rychlosti závěrky [1/4000–30 s, Bulb (B) a Time (T; jen s volitelným bezdrátovým dálkovým ovladačem ML-L3)], program s prioritou clonového čísla, režim s ručním nastavením všech parametrů expozice a oblíbenou sadu speciálních efektů (Noční vidění, Barevná skica, Efekt miniatury, Selektivní barva, Silueta, High-Key a Low-Key podání). Efekty můžeme použít pro snímky i videosekvence.

 

 

K dispozici je systém Picture Control s volbami Standardní, Neutrální, Živé, Monochromatické, Portrét a Krajina. Vybrané parametry snímků můžeme v nastavených limitech upravovat a chceme-li, můžeme pořízené záznamy přímo ve fotoaparátu také jednoduše editovat. Pro snímání s živým náhledem na displeji je fotoaparát opět vybaven páčkou u otočného voliče režimů expozice. A v režimu Live View lze také natáčet video. K zahájení snímání a ukončení záznamu slouží typicky označené samostatné tlačítko D-Movie umístěné vedle spoušti, tlačítka pro korekci expozice a tlačítka pro volbu režimu snímání. Přístroj nabízí funkci intervalového snímání, umožňující pořizovat časosběrné snímky, souvislé snímání má maximální rychlost 5 obr./s a samospoušť umožňuje nastavit zpoždění a počet exponovaných snímků. K dispozici je dálkové ovládání se zpožděním a při použití ovladače ML-L3 dálkové ovládání s rychlou reakcí a tichá expozice.

 

 

Vestavěný výklopný blesk má svou pracovní polohu kolem 10 cm nad podélnou osou objektivu, umožňuje snížit efekt červených očí a zábleskovou expozici lze nastavit tak, aby objekt v popředí byl osvětlen tak, aby nevznikl rušivý ostrý stín, ukázka z testu viz níže. Směrné číslo je cca 12, respektive 13 v manuálním zábleskovém režimu (m/ISO 100). Řízení záblesku je i-TTL buďto s vyvažovaným vyjasňovacím zábleskem, nebo se standardním zábleskem pro digitální jednooké zrcadlovky pomocí RGB snímače s 2016 pixely. Přičemž i-TTL vyvažovaný vyjasňovací záblesk je dostupný při použití měření expozice Matrix a integrálního měření se zdůrazněným středem, standardní i-TTL záblesk při použití bodového měření.

 

Na výběr je řada zábleskových režimů: automatická aktivace, automatická aktivace s redukcí efektu červených očí, automatická aktivace včetně synchronizace s dlouhými časy, automatická aktivace včetně synchronizace s dlouhými časy a redukce efektu červených očí, vyjasňovací záblesk, redukce efektu červených očí, synchronizace s dlouhými časy, synchronizace s dlouhými časy včetně redukce efektu červených očí, synchronizace na druhou lamelu včetně synchronizace s dlouhými časy, synchronizace na druhou lamelu. A také lze samozřejmě použití blesku zakázat.

 

 

Korekce zábleskové expozice, sloužící k úpravě nastavení stanoveného systémem fotoaparátu a změně jasu hlavního objektu ve vztahu k pozadí snímku, má rozsah od -3 po 1 EV v krocích po 1/3 nebo 1/2 EV. Funkce je dostupná po výběru korekce zábleskové expozice na obrazovce informací a po stisku tlačítka „OK“ tlačítky multifunkčního voliče volíme hodnotu korekce. Ale korekci zábleskové expozice můžeme nastavit i otáčením příkazového voliče za současného stisknutí tlačítek s piktogramem „Blesk“ a korekce expozice.

 

Lze předpokládat, že mnoho uživatelů využije aktivní sáňky pro upevnění příslušenství se středovým kontaktem, datovými kontakty a aretací, a to především pro externí blesky, nebo pro stereomikrofon, ale případně také jednotku GPS. Systém kreativního osvětlení podporuje bezdrátové osvětlení s externími blesky SB-910, SB-900, SB-800 a SB-700.

 

 

Pro ukládání souborů fotografií a videoklipů je na pravém boku pod ochranným krytem slot pro paměťové karty Secure Digital, Secure Digital High Capacity nebo Secure Digital eXtended Capacity.

 

 

Jako zdroj energie slouží opět nabíjecí 7,4V lithio-iontová baterie EN-EL14 s kapacitou 1030 mAh a „energií“ 7,7 Wh. Výdrž baterie je při běžném fotografování dostatečná, při intenzivním a zejména při nahrávání videa, anebo pokud více používáme různé speciální programy a provádíme úpravy snímků, je určitě vhodné pořídit si druhou baterii do zálohy. Také je možno dokoupit síťový zdroj EH-5b a konektor EP-5A pro jeho připojení a napájet fotoaparát síťovým proudem ze zásuvky, kdykoli to je možné a vhodné.

 

 

Pod elastickým plastovým krytem na levém boku je rozhraní USB 2.0 Hi-Speed v kombinaci s videovýstupem (PAL/NTSC), minikonektor HDMI typu C, konektor pro připojení příslušenství, jako je kabelová spoušť MC-DC2, jednotka GPS GP-1 pro příjem a zaznamenání zeměpisných souřadnic do EXIF metadat pořizovaných snímků nebo adaptér WU-1a pro bezdrátové „mobilní“ přenášení snímků z fotoaparátu do inteligentních zařízení Apple nebo Android a zdířku pro stereofonní minikonektor typu „mini-jack“ o průměru 3,5 mm pro externí mikrofon.

 

Součástí prodejního balení je kromě samotného fotoaparátu s měkkou očnicí okuláru hledáčku DK-20, krytkou těla BF-1B a krytkou sáněk pro upevnění příslušenství BS-1 také krytka okuláru hledáčku DK-5, barevný popruh AN-DC3, baterie EN-EL14 a nabíječka MH-24, kabel USB UC-E17, A/V kabel EG-CP16 a program Nikon ViewNX2.

 

Jako volitelné příslušenství je možno dokoupit síťový zdroj EH-5b plus konektor pro připojení síťového zdroje EP-5A, stereofonní mikrofon ME-1, jednotku GPS GP-1 nebo pouzdro CF-DC2. A samozřejmě také různá dálková ovládání: kabelovou spoušť MC-DC2, bezdrátové dálkové ovládání – vysílač WR-T10, bezdrátové dálkové ovládání – vysílač/přijímač WR-R10, infračervené dálkové ovládání ML-L3, přičemž také D5200 disponuje dvěma přijímači infračervených signálů, jedním vpředu a druhým na zadní stěně, což umožňuje jeho efektivní použití u různých způsobů fotografování (typicky skupinové foto, na kterém musí být i majitel nebo majitelka fotoaparátu, versus tvorba aranžovaných snímků nebo fotografování nalezených zátiší).

 

 

Uživatelský test – výběr ze zkušebních snímků

 

 

Platí totéž, co v případě testu D5100. Také D5200 jsem zkoušel s kitovým objektivem Nikon AF-S DX Nikkor 18–105 mm 1:3,5–5,6G ED VR. Rozsah ohniskové vzdálenosti Kombinace těla a objektivu je dobře optimalizovaná, celková obrazová kvalita je výborná. Základní míra kontrastu a ostření je dobře nastavená, zvýraznění hran je poměrně mírné, stejně jako moaré, barevné i jasové.

 

 

Ostrost obrazu a prokreslení jemných detailů v celé ploše obrazu na snímku z reálného prostředí – na hřbetech knih s několika povrchy, jemnými detaily a různými barvami. Vlevo při citlivosti ISO 200 (čas expozice 0,8 s), vpravo ISO 1600 (1/10 s). Clonové číslo bylo 9 a ohnisková vzdálenost 38 mm (ekv. 35mm formátu: 57 mm).

 

 

Barevné podání v exteriéru plně odpovídalo realitě, a to za jasného slunečního svitu i při zhoršené kvalitě osvětlení. Za umělého osvětlení je dobré správně zvolit vyvážení bílé barvy pro přesné celkové barevné podání. Plná automatika vyvážila žárovkové světlo s posunem k teplému podání, režim Žárovka byl poměrně přesný.

 

 

Pro vyvážení bílé je kromě plné automatiky k dispozici velký výběr přednastavených režimů (Žárovkové světlo, Zářivkové světlo – 7 typů vyvážení: sodíkové výbojky, teplá, neutrální a studená bílá, denní bílé světlo, denní světlo a rtuťové výbojky, Přímé sluneční světlo, Blesk, Zataženo, Stín) s tím, že tyto předvolby můžeme jemně doladit. Využít můžeme také manuální vyvážení a funkci bracketingu vyvážení bílé barvy. Přístroj neumožňuje přímo nastavit barevnou teplotu v Kelvinech.

 

 

Míru obrazového šumu systém udržuje v přijatelných mezích i u vyšších hodnot citlivosti. Při zvyšování citlivosti systém poměrně efektivně udržuje míru šumu na minimální úrovni až po relativně vysoké hodnoty citlivosti ISO, velmi efektivní je hlavně u barevného šumu a je nastaven tak, aby byl šetrný vůči jemným detailům obrazu. U vysokých hodnot se ale zejména v tmavších oblastech projevuje nejen jasový, ale i barevný šum, byť až po ty nejvyšší má stále vcelku přirozený charakter a vzrůstá mírně a poměrně lineárně. Rozsah ekvivalentu citlivosti ISO je od 100 do 6400 a v rozšířeném režimu až po hodnotu ISO 25 600. Během testu se ale projevil rozptyl nastavení expozice a lehce i vyvážení bílé barvy. Pokud vyžadujeme v tomto ohledu naprostou či co možná nejvyšší spolehlivost a přesnost, je toto vhodné vzít v úvahu. Použil jsem program s prioritou clony a během snímání testovací tabulky bylo neměnné osvětlení, měnil jsem pouze hodnoty citlivosti.

 

 

Digitální šum na snímku z reálného prostředí u dvou různých hodnot obecné citlivosti. Vlevo 200 ISO (1/6 s), vpravo 1600 ISO (1/3 s). Clonové číslo bylo 9 a ohnisková vzdálenost 70 mm (ekv. 35mm formátu: 105 mm).

 

 

Fotoaparát nabízí uživatelské funkce pro snížení šumu. V případě dlouhých časů expozice to je tradiční možnost zapnuto/vypnuto, u vysokých hodnot citlivosti máme na výběr čtyři možnosti: buďto funkci nevyužijeme, anebo volíme ze tří stupňů „míry působení“ – nízké, normální a vysoké.

 

 

Následují tři ukázky, jak funkce snížení šumu u vysokých hodnot citlivosti působí. Vždy jsem nastavil hodnotu obecné citlivosti ISO 25 600. Nejprve testovací tabulka. Čas expozice 1/160 s, clonové číslo 8 a ohnisková vzdálenost 28 mm (ekv. 35mm formátu: 43 mm).

 

 

Hřbety knih. Čas expozice 1/160 s, clonové číslo 9 a ohnisková vzdálenost 38 mm (ekv. 35mm formátu: 47 mm).

 

 

Drobný barevný předmět před hřbety knih. Čas expozice 1/125 s, clonové číslo 9 a ohnisková vzdálenost 70 mm (ekv. 35mm formátu: 105 mm).

 

 

Při využití výklopného blesku lze upravit zábleskovou expozici tak, aby osvětlení malého objektu bylo citlivé, bez výrazných rušivých stínů. Ohnisková vzdálenost byla vždy stejná, 70 mm (ekv. 105 mm), čas expozice 1/10 a 1/15 s, clona 5,6 a citlivost ISO 200. Snímek zcela vlevo je bez použití blesku. Pro srovnání. 

 

 

Několik ukázek z celé řady možností pro zábavně-tvůrčí úpravy snímků s využitím sady digitálních filtrů a funkcí. Kromě nejrůznějších změn barevného podání od přehnaně výrazně živých barev po převod barevných tónů do šedé škály je to také oblíbený nástroj výběrové barvy, umožňující zachovat na snímku pouze vybranou barvu a ostatní převést do škály šedých tónů, ale jsou to i další speciální efekty, jako třeba vytvoření hvězdy nebo více hvězd. Ohnisko bylo vždy 70 mm (ekv. 105 mm), čas expozice většinou 1/60 s při cloně 5,3 a citlivosti ISO 800, v jednom případě 1/200 s, clona 10 a citlivost 400 ISO.

 

 

Karneval I. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 27 mm), čas expozice 1/60 s, clona 3,5 a citlivost ISO 1600.

 

 

Karneval II. Ohnisková vzdálenost 22 mm (ekv. 33 mm), čas expozice 1/50 s, clona 3,8 a citlivost ISO 1600.

 

 

Karneval III. Vlevo ohnisko 24 mm (ekv. 33 mm), čas expozice 1/50 s, clona 3,8 a citlivost ISO 1600, vpravo ohnisko 18 mm (ekv. 27 mm), čas expozice 1/60 s, clona 3,5 a citlivost ISO 1600.

 

 

Městská krajina I. Ohnisková vzdálenost 40 mm (ekv. 60 mm), čas expozice 1/125 s, clona 11 a citlivost ISO 180.

 

 

Městská krajina II. Ohnisková vzdálenost 105 mm (ekv. 157,5 mm), čas expozice 1/100 s, clona 11 a citlivost ISO 200.

 

 

Městská krajina III. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 27 mm), čas expozice 1/125 s, clona 11 a citlivost ISO 140.

 

 

Městská krajina IV. HDRI. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 27 mm), čas expozice 1/320 s, clona 9 a citlivost ISO 200.

 

 

Městská krajina V. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 27 mm), čas expozice 1/200 s, clona 3,5 a citlivost ISO 140.

 

 

Městská krajina VI. Ohnisková vzdálenost 75 mm (ekv. 112,5 mm), čas expozice 1/100 s, clona 5,3 a citlivost ISO 400.

 

 

Městská krajina VII. Ohnisková vzdálenost 62 mm (ekv. 93 mm), čas expozice 1/80 s, clona 5,3 a citlivost ISO 400.

 

 

Svítání. Ohnisková vzdálenost 105 mm (ekv. 157,5 mm), čas expozice 1/800 s, clona 16 a citlivost ISO 100.

 

 

Bastion I. Clona byla vždy 10 a citlivost ISO2100, čas expozice 1/60 a 1/80 s, ohnisková vzdálenost vlevo nahoře 18 mm (ekv. 27 mm), vpravo 34 mm (ekv. 51 mm), vlevo dole 50 mm (ekv. 75 mm) a vpravo 105 mm (ekv. 157,5 mm). 

 

 

Bastion II. Ohnisková vzdálenost 75 mm (ekv. 112,5 mm), čas expozice 1/60 s, clona 10 a citlivost ISO 280.

 

 

Vltava I. Velký obraz ohnisková vzdálenost 42 mm (ekv. 63 mm), čas expozice 1/1000 s, clona 4,8 a citlivost ISO 1000.

 

 

Vltava II. Ohnisková vzdálenost 38 mm, čas expozice 1/640 s, clona 4,5 a citlivost ISO 800.

 

 

Vltava III. Ohnisková vzdálenost 105 mm, čas expozice 1/400 nebo 1/500 s, clona 5,6 a citlivost ISO 1600.

 

 

Vlak I. Ohnisková vzdálenost 25 mm, čas expozice 1/250 s, clona 11 a citlivost ISO 1000.

 

 

Vlak II. Ohnisková vzdálenost 105 mm, čas expozice 1/320 s, clona 11 a citlivost ISO 1000.

 

 

Vlak III. Ohnisková vzdálenost 18 mm, čas expozice 1/200 s, clona 11 a citlivost ISO 640.

 

 

Vlak IV. Ohnisková vzdálenost 18 mm, čas expozice 1/160 s, clona 11 a citlivost ISO 640.

 

 

Vlak V. Ohnisková vzdálenost 18 mm, čas expozice 1/200 s, clona 11 a citlivost ISO 640.

 

 

Vlak VI. Ohnisková vzdálenost 18 mm, čas expozice 1/200 s, clona 11 a citlivost ISO 640.

 

Stručně na závěr

 

U předešlého modelu jsem na tomto místě především vyzdvihl jako velmi zajímavou volbu jeho kombinaci s kitovým kompaktním objektivem Nikon AF-S DX Nikkor 18–105 mm 1:3,5–5,6G ED VR. Ten nabízí 5,8× zoom, efektivní systém optické stabilizace obrazu – redukce vibrací (VR) a výkonný ultrazvukový zaostřovací motor (SWM). Může to platit i v případě D5200, jen se zvýšením rozlišení se markantněji projevila vinětace při použití nízkých clonových čísel. To ale většina typických uživatelů vůbec nebude řešit, obdobně jako další nepřesnosti, které uvádím u testovacích snímků. A jednoznačně platí, že tento poměrně všestranně použitelný kit pořídíte za „rozumnou cenu“ (v době uveřejnění recenze za 22 tisíc korun). Tedy: poměr ceny a výkonu či užitné hodnoty je příznivý. Lidově řečeno – za dostatek muziky zaplatíte přiměřenou sumu.

 

Předností fotoaparátu jsou spolehlivé a výkonné základní systémy včetně nového autofokusu, všestranné použití i díky multifunkčnosti samotného přístroje, který umožňuje fotografovat a natáčet video, díky výklopnému a otočnému displeji, široké nabídce režimů, programů a funkcí včetně těch hravě-tvůrčích, které lze uplatnit pro pořizované fotografie i natáčené video, ale také díky příslušnosti D5200 k rozsáhlému modulárnímu systému, který se stále rozšiřuje.

 

A předností D5200 je i kvalita obrazu, na kterou jsem se při testu zaměřil především. Nejvyšší lze dosáhnout při použití obrazových souborů RAW a nastavení citlivosti do hodnoty 2000 ISO, případně až 3200 (nepočítaje použití kvalitní optiky, přirozeně). Lze předpokládat, že mnoho uživatelů bude preferovat obrazové soubory JPEG, byť s minimální kompresí, případně budou ukládat simultánně RAW+JPEG a vybrané snímky si následně zpracují z RAW. Ale také kvalitu snímků, které přístroj vygeneruje ve formátu JPEG, lze hodnotit jako výbornou. A vezmeme-li v úvahu, že D5200 je digitální zrcadlovka určená pro amatérské tvůrce, pak z hlediska obrazové kvality patří mezi nejlepší ve své kategorii.