Movie Maker 2 pro Windows XP - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Digitální video  

5. února 2003, 00.00 | Movie Maker je nedílnou součástí operačního systému Windows XP a můžete s jeho pomocí grabnout a upravit libovolné video v mnoha formátech a následně video exportovat ve formátech WMV nebo AVI. Nedávno dokončená druhá stěžejní verze Movie Makeru je opět ke stažení zdarma a mimo nových přechodových efektů nabízí i inovované pracovní prostředí a několik dalších nových funkcí.

{Základní popis programu}

Freewarové video editory se těší velké oblibě mnoha videoamatérů i profesionálů. Jeden video editor dokonce dostanete přímo s operačním systémem Windows XP, ale jak už to s bonusovými programy Microsoftu bývá, řada uživatelů těmto "udělátkům" nevěnuje žádnou zvláštní pozornost, což je možná škoda, neboť Movie Maker si pozornost uživatelů určitě zaslouží. Druhou stěžejní verzi Windows Movie Makeru si můžete zdarma stáhnout i Microsoftu přímo jako EXE installer nebo přes službu Windows Update, podmínkou funkčnosti programu jsou ale Windows XP Home Edition nebo Windows XP Professional, na jiných verzích Windows program zatím nefunguje. Microsoft si je dobře vědom toho, že video procesory vyžadujíc rychlý počítač a proto jsou minimální nároky Windows Movie Makeru 2 víc než rozumné - alespoň 600 MHz Pentium III, Athlon nebo ekvivalentní procesor a 128 MB RAM, doporučen je pak cca 1,5 GHz procesor a 256 nebo ještě lépe 512 MB RAM.

Do Movie Makeru 2 můžete importovat video ve formátech .asf, .avi, .m1v, .mp2, .mp2v, .mpe, .mpeg, .mpg, .mpv2, .wm, a .wmv, obrázky ve formátech .bmp, .dib, .emf, .gif, .jfif, .jpe, .jpeg, .jpg, .png, .tif, .tiff, a .wmf a zvukové záznamy ve formátech .aif, .aifc, .aiff .asf, .au, .mp2, .mp3, .mpa, .snd, .wav, a .wma. Import souborů se provádí do vybraných video kolekcí, mezi kterými přepínáte v nástrojové liště programu a celou pracovní kolekci přesněji řečeno projekt si samozřejmě můžete také uložit na libovolné místo na disku. Celkem můžete využít jednu video stopu, jednu stopu pro audio, jednu pro hudbu na pozadí, jednu pro video efekty/přechodové efekty a jednu stopu pro titulky.Video si můžete přímo v Movie Makeru také nagrabovat přes integrovaný Capture modul, který funguje obdobně jako všechny WDM kompatibilní video capture programy. Capture modul umožňuje rovněž import digitálního videa (DV), v tomto případě by měl Movie Maker podporovat program všechny Windows XP kompatibilní FireWire řadiče. Grabovat lze i audio (včetně namluvení komentářů k importovanému videu), což má na starost "standardní" audio rekordér ve Windows XP schopný s příslušnými ovladači nahrávat zvuk prakticky z libovolného zařízení.


Při importu a zpracování videa můžete využít i novou funkci AutoMovie, které ve značné míře automatizuje celý proces výroby videa formou stylů, jejichž výběrem určujete, jak bude výsledné video vypadat nebo jaké přechodové efekty bude video obsahovat. Po výběru z několika nabízených stylů (není jich nijak mnoho) AutoMovie analyzuje jednotlivé klipy, obrázky a audio záznamy, ze kterých poté sestaví výsledné videa a aplikuje na něj odpovídajících video efekty, přechodové efekty popřípadě obojí. Průběh funkce AutoMovie můžete ovlivnit manipulací jednotlivých klipů a dalších segmentů videa v časové ose, pro export je poté k dispozici Save Movie Wizard.


Importované soubory v podporovaných formátech umí pochopitelně analyzovat i sám Windows Movie Maker a u videa tak například automaticky vytváří použité scény. Analýza scén mu ale po pravdě řečeno moc nejde a pokud trváte na přesnosti a přesném rozdělení záběrů, musíte to provést ručně v časové ose. Pro rychlejší "hrubou" práci s jednotlivými sekvencemi obrázků nebo video klipy je lepší používat Storyboard nabízející větší náhledy, přesnější střih a přehled použitých titulků, audia na pozadí či efektů pak poskytuje standardní časové osa.

Každé video nebo jednotlivé záběry si můžete otitulkovat. Interní titulkovací mód Movie Makeru 2 je ovšem velmi primitivní a standardně umí titulky přidat pouze na začátek nebo konec vybrané sekvence snímků nebo na začátek či konec celého videa. S titulky lze naštěstí manipulovat přímo v časové ose, takže by neměl být problém umístit si je na požadovanou časovou lokaci. Komplexní úpravy celého videa nebo jeho vybraných částí můžete provést s pomocí interních video efektů Movie Makeru 2, nejsou to ale přechodové efekty, jejichž popis najdete v druhé části článku. Nabídka video efektů je celkem slušná, vybírat můžete z několika desítek obvyklých i méně obvyklých postprocessingových efektů jako jsou například různé efekty pro úpravy barev, jasu, kontrastu, imitace starého filmu, posterizace, vodomalba, sépiové efekty, rotace a zrcadlení obrazu, přidávání filmového zrna, fading, převod do stupňů šedi, ostření apod. 25 dalších video efektů nabízí společnost Pixélan Software (viz transition efekty) a zahanbit se dal ani samotný Microsoft, který rovněž nabízí doplňkové video efekty v komerčním balíku Microsoft Plus! Digital Media Edition.

[-more-]{Přechodové efekty, export videa a závěr}

Stejně jako v prakticky každém video procesoru, také ve Windows Movie Makeru můžete jednotlivé video klipy opatřit řadou přechodových efektů. Přidání transition efektů snad už nemůže být snadnější, stačí si vybrat z nabídky a daný efekt přetáhnout myší na požadované místo v časové ose respektive Storyboardu. Windows Movie Maker standardně obsahuje 60 přechodových efektů, jejich přehled najdete na dalším velkém obrázku. Počet efektů můžete ještě rozšířit zakoupením doplňkového balíku Microsoft Plus! Digital Media Edition, jehož součástí je sada Plus! Effects & Transitions obsahující 25 dalších specializovaných video efektů a 25 přechodových efektů. To ale pořád ještě není všechno, dalších několik desítek transition efektů nabízí pro Movie Maker 2 již výše zmíněná společnost Pixélan, u které najdete několik rovněž komerčních kolekcí Pixélan SpiceFX Pack´s. Celkem se jedná o 75 dalších přechodových efektů rozdělených do tří skupin SoftFX, PipFX a CoolFX, každá skupina obsahuje 25 přechodových efektů. Cena každé kolekce je 20 USD, všech 75 efektů včetně 25 video efektů pak stojí 60 USD a protože je k dispozici i demoverze SpiceFX Packu, můžete si některé z volitelných přechodových i video efektů vyzkoušet. O všech dostupných efektech včetně interních transicí Windows Movie Makeru 2 lze říci jen jediné - jsou poměrně kvalitní a díky jejich počtu máte opravdu z čeho vybírat. Smířit se ale budete muset s tím, že stejně jako u většiny levných video procesorů ani u Movie Makeru 2 v podstatě nelze parametry výsledné transice ovlivnit.

K exportu hotového videa slouží Save Movie Wizard, ve kterém najdete celkem pět možností, jak video uložit. První možností je export videa na lokální či síťový disk, druhou možností uložení videa na optické médium s pomocí interních "vypalovacích" funkcí Windows XP. Video můžete dále odeslat e-mailem nebo ho poslat na nějaké vhodný video hostingový webový server pro jeho sdílení nebo prohlížení dalšími uživateli a konečně poslední možností je zaznamenat video na připojený DV kamkordér. Každá volba má svá vlastní obecná případně detailní nastavení, které jsou podrobně popsaná v nápovědě k programu a proto se rovnou trochu podobněji podíváme pouze na hlavní funkci pro export videa na lokální nebo sítový disk.



Mnoho uživatelů Windows Movie Makeru "odložili" program stranou poté, co zjistili, že Movie Maker umí na disk ukládat pouze video ve formátu WMV, které neumí většinou z licenčních důvodů načíst ani VirtualDub a většinou ani žádný jiný levnější (ale i dražší) video editor či post processingový program. Není to tak docela pravda, neboť mimo WMV videa (s volitelným profilem / kvalitou - viz obrázek s celkem 17 profily) lze na disk uložit i AVI video. Konkrétně se jedná o formát DV-AVI, takže po exportu z Movie Makeru 2 ho musíte do klasického formátu AVI ještě zkonvertovat ve vhodném video procesoru, což by ale neměl být problém, neboť formát DV-AVI většinou umí importovat a zkonvertovat snad každý poloprofesionální natož pak profesionální video editor stejně jako řada levných, popřípadě volně dostupných freewarových programů.