Jak se dělá filmová scéna na počítači. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Digitální video  

5. června 1998, 00.00 | Při pohledu na mnohé americké filmové trháky se člověk neubrání pocitu, že něco takového přeci nejde na zemském povrchu vůbec natočit.

Při pohledu na mnohé americké filmové trháky se člověk neubrání pocitu, že něco takového přeci nejde na zemském povrchu vůbec natočit. Zhruba ve 75 % případů to jde a pocit realistického "nereaálna" mají na svědomí filmové triky. Ptáte se, kde se bere zbývajících 25% efektových scén ? Samozřejmě jsou tvořeny virtuálně na počítačích.

Co na to počítač ?
Pokud chcete vytvořit kus filmu na počítači není to zdaleka jednoduchá a už vůbec ne levná záležitost. Tento úkol v sobě skrývá mnoho záludností a nepříjemných komplikací. V dnešním článku se budeme velice hrubě věnovat přípravě virtuální scény a její visualizaci.
Uvědomme si, že běžná scéna obsahuje tisíce možná desetitisíce různých objektů, které se komplikovaně pohybují, mění tvar či jinak škodí. Pro vytvoření takové scény je zapotřebí velkého výpočetního výkonu. Proto se při přípravě scény pracuje s různě zjednodušenými modely, aby nároky na počítač nebyly tak vysoké. Podívejme se, co takový visualizační program všechno dělá pro vznik scény.

O co jde v 3D vizualizačním programu?
Především jde o to postavit objekt nebo celou scénu, která by na výsledném obrázku či animaci vypadala jako ve skutečnosti. To, abyste výsledek nerozeznali od skutečnosti dá velmi, velmi a ještě víc práce a neuděláte to s jakýmkoliv vizualizačním programem. Ptáte se proč se této techniky tedy používá? Jednoduše proto, že dinosauři vymřeli, mimozemšťané ještě nepřistáli, kočka umí jenom mňoukat a ryba si plave kam jí napadne. Lépe řečeno by to bylo ještě složitější nebo nerealizovatelné pomocí klasických triků.

Příprava scény

A jak se tedy zhotoví nějaká takováto scéna? Scéna se připravuje v následujících pěti krocích. Nejdříve si uděláte "drátový" model, pak mu přiřadíte jeho vlastnosti, nasvítíte scénu, postavíte kamery a pak stačí jen nechat programu čas na práci. Pokud tvoříte animaci, tak jednotlivým objektů (model a jeho vlastnosti, světla, kamery) přidáte do časové osy jejich nové nastavení (nová pozice, materiál aj.) a mezi tímto novým a starým nastavením si to program dopočte dle Vámi zvoleného algoritmu sám. Že to zní jednoduše? Pro jednoduchou scénu to také jednoduché je, ale při složitějších modelech či náročnějších požadavcích na jednotlivé modely to je velmi složitá a někdy až piplavá práce.

Jak vznikají objekty
Pro výrobu modelu máte k dispozici základní prvky jako jsou například kvádr, koule, jehlan, prstenec aj., nebo si model vytvoříte z plošného objektu, kterému různými způsoby přidáte třetí rozměr, a nebo vytvoříte model z více modelů pomocí booleanových operací (spojení modelů, jejich průnik nebo oříznutí jednoho modelu druhým). K vytvoření modelu existuje ještě hodně jiných technik, ale tyto výše popsané patří mezi ty základní. Model samotný nebo jeho pohyb můžete získat také za pomocí různých speciálních přístrojů jako je například prostorový scanner. Pak může mumie tančit stejně dobře jako Jackson atd.

Co s modelem ?
Když máte drátový model hotový přiřadíte mu jeho vlastnosti. Mezi ty nejzákladnější patří materiál, který teprve určí zdali je objekt dřevěný, kovový, plastový nebo zdali je skleněný a jak moc je průhledný. Materiálem se také určí jestli je povrch objektu hrubý nebo hladký, jak moc se bude od něho odrážet světlo nebo jeho okolí a další parametry jako je například mapping, který určí jak se nastavený materiál zobrazí na daném modelu. Zde je ten pravý prostor pro hravé tvůrce. Zde se také hodně liší jednotlivé programy.

Kamera, světla a jedem …
Nastavení světel a kamer také není jednoduchou záležitostí. Vedle nastavení typu světla či kamery musíte nastavit jak budou vypadat stíny, jestli budou ostré nebo rozmazané, jakou barvu a intenzitu bude světlo mít, jaký model bude vůbec osvětlovat a mnoho dalších parametrů, které teprve dají ten správný šmrnc té které scéně. Kdo si myslí, že světlo je jen světlo je na omylu. Slušný visualizační program Vám nabídne třeba deset druhů světel s dvaceti různými parametry. A s kamerami je to dost podobné.

Jak to bude všechno vypadat ?
A nakonec před konečnou vizualizací přidáte pár efektů nebo různých filtrů pro celkové doladění scény. Tak třeba přidáte mlhu nebo opar, rozzáříte plamen svíčky, nebo všechno ponoříte pod vodní hladinu. Opět záleží na konkrétním programu, co Vám nabídne. Jak říkám pro jednoduchou scénu to je jednoduché, ale … .

Co potřebujete pro domácí film?
Programů pro vizualizaci existuje mnoho. Ceny se pohybují od pár tisíc, přes statisíce po částky těžko představitelné. S jednoduchým programem si můžete hrát na Vaší čtyřiosmšestce, lepší poběží třeba na dvou PC stanicích a profesionálové volí většinou výkonné stroje od SGI či podobně.
Druhou otázkou zůstává, kolik času se scénou strávíte. Jsou scény, které vytvoříte za hodinku a jiné budete dělat týden. Jeden snímek bude počítat program třeba 20 sekund, jiný třeba pár hodin až dní. Co je důležité, i s poměrně nízkými náklady jde připravit poměrně velice slušná scéna. Takže nezbývá, než dobře sledovat náš server a doma se věnovat třeba přípravě závodů vesmírných kobylek.