Umělé světlo - 5. Kombinované osvětlení - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

31. srpna 2007, 00.00 | Někdy se lze setkat s nasvícením prostoru světlem jedné barvy - například žárovkami nebo stejnými zářivkami, časté jsou ale směsice různých světel různých barev a intenzit včetně významného podílu denního světla. Jak si v takových případech prakticky počínat?

::Umělé světlo - 1. Základní charakteristika
::Umělé světlo - 2. Barva umělých zdrojů světla a její korekce
::Umělé světlo - 3. Horké zdroje
::Umělé světlo - 4. Zářivky a úsporky
::Umělé světlo - 5. Kombinované osvětlení

Mixované osvětlení
Zejména velké interiéry jsou obvykle nasvíceny různými zdroji světla. Nezřídka se stane, že v jedné místnosti jsou všechny druhy – žárovky, halogeny, zářivky i úsporky, a to často ještě modifikované různými barevnými stínítky. V takovém případě je barevné vyvážení velmi problematické a je nutné vybrat jedno nastavení, které bude vyhovovat jednomu místu a i v ostatních místech bude alespoň akceptovatelné. Odhadnout však okem správné nastavení je nemožné, a tak je nejlepší použít šedou tabulku, snímat do RAW nebo použít blesk, a tím existující světlo přebít bílým světlem blesku. Často ale není cílem technicky přesné vyvážení na šedou, protože barevná kombinace originálních světel může být velmi efektní.

Na těchto dvou snímcích, které jsou pořízené se stejným nastavením fotoaparátu, je dobře vidět směs barev světla. Rozsvícením "žluté" žárovky spodní obrázek mírně "zteplal". Žluté světlo žárovky se však mixuje s bílým denním světlem v každém místě jinak. Na stropě je logicky světlo žárovky intenzivnější než na podlaze, a tudíž její žluté světlo bude na stropě způsobovat větší barevný posun v porovnání s podlahou. V důsledku toho je u mixovaného osvětlení možné kompenzovat barvu jen pro jedno konkrétní místo. Vyvážení bílé bylo nastaveno na podle barvy světla vně místnosti.

Blesk
Pomiňme pro tuto chvíli fotografický blesk, který je v řadě situací obvyklé používat jako další silné přídavné světlo bílé barvy. Jeho použití dokonce často není ani možné - například ve velkých interiérech, kde síla blesku na rovnoměrné prosvětlení velké místnosti nestačí. Fotografický blesk také dramaticky změní světelnou atmosféru a z původní světelné nálady nezbude často nic. Blesku budou samostatně věnovány články v nejbližším období.

Tento snímek byl pořízen v katedrále Saint John v holandském městě s'-Hertogenbosch. Asi vás napadne, že fotografovat podobné motivy s bleskem je z řady důvodů nesmysl. Na snímku je také zřejmé mixování světel řady barev - jednak z barevných tabulek okna, ale také z lustru osazeného žárovkami. Zde bylo vyvážení bílé nastaveno na podle barvy světla vně katedrály, a tím jsou všechny barvy věrně a poctivě přiznány. 1/20 sec, clona f/5, ISO 500.

Jak na vyvážení bílé?
Správné vyvážení barev v místech nasvícených kombinovaným osvětlením je určeno:

1. Vzájemným poměrem intenzit světel a jejich barvami
2. Preferovaným místem
3. Záměrem fotografie
4. Osobním vkusem každého fotografa

Je přirozené, že místnost silně prozářená denním světlem se slabou lampičkou svítící v rohu bude vhodné vyvážit na denní světlo (například zataženo , respektive podle barvy světla vně místnosti). Roh slabě osvětlený lampičkou bude mít od světla žárovky nádech dožluta, což ovšem v kontextu snímku může být velmi příjemné a naopak to lampičku ještě zdůrazní a její světlo na fotografii vytáhne. Vyvážení bílé podle lampičky (například )  by sice barevně správně podalo roh místnosti, ale nepříjemně obarvilo do modra celou místnost.

Takto vypadá snímek vyvážený podle barvy žárovky. Žlutý nádech nahoře je sice pryč, ale díky dominanci denního světla v místnosti to není dobrý nápad - snímek je celý domodra.

Ve složitém mixu osvětlení je vhodné širokým ohniskem pořídit jeden zkušební záběr při nastavení bílé na a prohlédnout si fotografii na displeji fotoaparátu. Barva zdrojů světla a jejich hrubý vzájemný poměr se potom velmi dobře ukáže. Podle výsledku je potom možné rozhodnout, zda bude vhodné barvu vyvážit a podle jakého zdroje či jestli je vhodné a estetické ponechat nastavení na či (rozdíl bude jen malý, volba jen více potlačí žlutý nádech), a tím přiznat skutečnou barvu světel.

Je přirozené, že v popředí u postavy mnicha, kde byly zbytky denního světla, bude bílé denní světlo převládat nad žárovkami, zatímco v pozadí to bude naopak. Podle tohoto poměru se bude měnit i barva. Proto u snímků, které mají výrazné popředí, je nutné provést vyvážení bílé podle preferovaného místa (obvykle popředí) a na konkrétní poměr barev tam.

Akceptovatelný posun do teplých barev
Lidské oko je mnohem tolerantnější na posun do teplých barev než opačně. Jinými slovy – pokud nedostatečně vykompenzujete světlo např. žárovky a snímek bude dožluta, uděláte menší chybu, než když kompenzaci přeženete a snímek bude domodra. Na teplé barvy je totiž lidský mozek zvyklý mnohem více než na barvy studené, což je historický vliv ohňů. Kdy je ještě barevný posun dožluta akceptovatelný a kdy je již nepříjemný, je otázka osobního vkusu, zkušenosti ale ukazují, že tolerance diváků je veliká.

U tohoto snímku byl ponechán silný žlutý nádech, který barevně kontrastuje s noční modrou oblohou. Kolik žluté ponechat či zda 100% kompenzovat je u podobných snímků otázkou vkusu a záměru více než exaktního uvažování.

Osvětlené město
Kde se fotograf může setkat s největším rozsahem různých barev umělých světel, je noční město. Jednak se různé výbojky používají pro noční osvětlení ulic, ale také různě barevné např. neonové trubice jsou velmi oblíbené pro nejrůznější reklamní účely. Pro efektní zachycení noční městské scény je opět potřeba se vypořádat se dvěma základními problémy – expozicí a barvou.

U tohoto nočního snímku švédského Stockholmu je dobře vidět různorodost barev použitých umělých světel. Co to je "věrná barva", ztrácí v takovém prostředí de facto smysl a vyvážení bílé je podřízeno více vkusu a záměru než nějaké barevné přesnosti. Zde čas 0,5 sec, clona f/2, ISO 100, vyvážení bílé bylo ponecháno na automatiku.

U expozice pamatujte, že zejména u neonových poutačů způsobí jejich přeexpozice úplnou ztrátu jejich barvy. Přeexponované trubice se budou jevit jako bílé a jejich původní barva bude zcela pryč. Paradoxně ale expoziční automatika opět kvůli jejich malé ploše přeexpozici snadno způsobí! Nejúčinnější je opět manuální režim a hledání správné hodnoty expozice de facto zkusmo. Chcete-li také zachovat sytou a původní barvu neonových poutačů, je vhodné nastavit vyvážení bílé na nebo . Věrná barva v tomto případě stejně téměř neexistuje.

Správná expozice podobných snímků s jasnými, bodovými a barevnými zdroji světla je velmi problematická a vyžaduje buď ruční, nebo automatický bracketing. Čím tmavší bude snímek, tím sytější budou barvy, ale bude zaznamenáno méně z tmavého okolí. Je to jako vždy kompromis. Zde snímáno časem 1/40 sec s clonou f/5 při ISO 400, vyvážení bílé nastaveno na .

Noční obloha
S problematikou vyvážení bílé i expozice se setkáte také u snímků noční oblohy kombinované s umělým osvětlením. Pamatujte, že noční obloha má stejnou barvu, jakou by měla za denního světla, a to včetně vlivu oblačnosti. Jasná noční obloha je tedy modrá, byť díky slabé intenzitě světla naše oči žádnou barvu nevnímají (vidí černobíle). Míchá-li se světlo noční oblohy s umělými zdroji, je tedy situace z hlediska barev stejná jako ve dne s tím rozdílem, že umělé zdroje relativně k obloze jsou poměrně silné, a tak jejich barevný vliv může být značný. Je tedy opět otázkou vkusu, jak vyvážit bílou a jak velký žlutý posun od umělých zdrojů je akceptovatelný.

Tento snímek byl pořízen v holandském Den Helderu v červenci ve 22:30. Je na něm dobře vidět, že noční jasná obloha je modrá, že západ slunce je červený a že umělé světlo osvětlující vchod je žluté. Snímáno 0,5 sec při f/4.5 a ISO 200, vyvážení bílé . Oproti návrhu automatiky je to o -1 EV méně, jinak by snímek působil téměř denně.