Studiové digitální stěny, druhy a specifikace - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

15. srpna 2001, 00.00 | Kromě digitálních fotoaparátů amatérských případně poloprofesionálních existují také profesionální přístroje, které se používají jako zadní stěny k běžným studiovým přístrojů. Přinášíme malý přehled.

Ještě před dvěma lety, kdy se naposledy objevila na stránkách tohoto časopisu souhrnná informace o typech high-end digitálních stěn, nebylo v našich zeměpisných šířkách zastoupení těchto zařízení příliš vysoké. Na první pohled to nemusí být zcela zřetelné, ale oblast high-end studiových digitálních fotografických zařízení prochází dynamickým obdobím. Tento fakt umožňuje věnovat se tomuto fenoménu poněkud podrobněji i na stránkách Světa tisku. I když je v současné době informovanost v oblasti digitální fotografie o této problematice velmi dobrá, nebude jistě na škodu specifikovat kategorii studiových digitálních stěn, pro naši potřebu, poněkud precizněji.

Studiovou digitální stěnou budeme v našem případě rozumět zařízení, jež nedisponuje interním paměťovým médiem či energetickým zdrojem tak, jak je známe u modelů patřících do nižší cenové hladiny. Tyto digitální stěny jsou plně závislé na spolupráci s počítačem, případně přenosným počítačem, a externím zdroji elektrické energie. Ve většině případů se jedná o zařízení samostatná ve smyslu nezávislosti na fotoaparátech konkrétních výrobců a s trochou nadsázky je lze označit za "cizopasníky". K součinnosti s konkrétními fotopřístroji dochází na základě konstrukčního řešení adaptéru, jenž využívá prvků těl těchto přístrojů. Uživatelům přináší tento fakt značnou variabilitu, neboť v okamžiku, kdy nechceme být digitální, digitalizační prvek jednoduše sejmeme a s fotoaparátem pracujeme jako s klasickou kamerou a exponujeme fotochemický materiál. Tuto variabilitu současně s vysokými nároky na kvalitu objektivů a expozičních prvků poskytuje kategorie středo- a velkoformátových kamer, pro které jsou výhradně všechny modely studiových digitálních stěn určeny.

BetterLight
Digitalizační zařízení BetterLight je zařízením skenovacím, určeným pro práci s velkoformátovými přístroji. Na českém trhu bohužel v současné době není jeho distribuce korektně zajištěna, neboť se jedná o výrobce ze Spojených států amerických. V dohledné době by se však situace mohla do značné míry změnit směrem k lepšímu, neboť firma uzavřela dohodu se společností Kodak, jež bude distribuovat výrobky BetterLight v rámci svých evropských obchodních aktivit.

Na úvod se okrajově zmíníme o standardu v nabídce firmy, kterým jsou osvědčené modely 4000 (3 750 x 5 000 bodů, 53 MB) a 6 000 (6 000 x 8 000 bodů, 137 MB). Oba typy jsou určené pro spolupráci s velkoformátovými přístroji. Jejich dynamický rozsah činí v obou případech 11 f-stops. V současné době ovšem firma nabízí dvě žhavé novinky ze své vývojové řady. Jde o modely Super6k a Super8k, zařízení s trilineárním liniovým snímacím prvkem, což znamená, že veškeré barevné informace jsou zachyceny v jednom průchodu CCD prvku. Dynamický rozsah činní u obou modelů 11-f stops a výsledné soubory mohou být volitelně uloženy v 8-, případně 16-bitovém mapování barevného kanálu. Oba typy disponují interním diskem o velikosti 4 a 6 GB. Velikost snímané oblasti je 72 x 96 mm. Komunikace s počítačem probíhá přes rozhraní SCSI 2. Tyto produkty v rozporu s našim tvrzením disponují interním paměťovým médiem, což je vzhledem k velikosti výsledných souborů pochopitelné. Za méně pochopitelné lze považovat důvod pro toto řešení, který uvádí firma ve svých materiálech. Jde o možnost práce snímací stěny v režimu off-line. Toto tvrzení ovšem v kontextu s poměrně krátkými expozičními časy, jež jsou vzhledem k bodovému zisku exkluzivní, může být přinejmenším diskutabilní.

Super6k disponuje nastavením rozlišení v šesti krocích, přičemž nejvyšší hodnoty jsou 9 000 x 12 000 obrazových bodů. V tomto případě produkuje stěna soubory o velikosti 308 MB a snímací čas je podle výrobce menší než 100 sekund.

Super8k pracuje s rozlišením 12 000 x 15 990 a produkuje soubory o maximální velikosti 549 MB. Snímací čas v tomto případě činí 200 sekund.

Jak již bylo řečeno, BetterLight se profiluje jako výrobce skenovacích stěn. Z tohoto faktu vyplývá i využitelnost jeho modelů pro práci výhradně ve studiu a snímání statických scén jak barevných, tak černobílých. Zařízení jsou určena pro práci s kontinuálním osvětlením.

PhaseOne
Dánská firma PhaseOne je ilustrativním příkladem vývoje digitální fotografie. V případě jejího prvního sériového modelu se sice jednalo o skenovací stěnu, ale v průběhu posledních let se firma etabluje i na trhu one-shot digitálních stěn. Skenovací stěny ovšem zůstávají i nadále stabilní součástí její nabídky a PhaseOne pracuje na modifikacích těchto skenovacích modelů. V současné době tedy nabízí firma dva typy digitalizačních prvků.

PowerPhase Fx je skenovací digitální stěna určená pro velkoformátové kamery produkující soubory o velikosti 380 MB při 8bitovém vzorkování. Snímaná plocha činní 8,4 x 10 cm a je mapována 10 500 x 12 000 obrazovými prvky. Pro praktickou práci je velmi užitečný patentovaný systém, tzv. "Active Power Stabiling", zabezpečující stabilní příkon pro osvětlovací zařízení. "RGB LightProbe" je další registrovanou značkou PhaseOne a jedná se o sondy měřící intenzitu a barevnou teplotu osvětlení, přesněji jeho odchylky. Na základě těchto měření pak zařízení provádí kompenzaci v prostoru barevných úrovních záznamu, způsobených světelnými indiferencemi. Tato několikanásobná ochrana se může jevit nadbytečná, opak je však pravdou. U PowerPhase je vzhledem k bodovému zisku expoziční čas poměrně dlouhý. Maximální stabilizace světelného toku a korekce byť drobných chyb je více než žádoucí. V opačném případě může dojít k barevným odchylkám jak v rámci jednotlivých kroků CCD lišty, projevujícím se na finálním obrázku rušivou linkou, tak barevnou nevyvážeností obrázku jako celku.

Firma PhaseOne nabízí dále několik variant této stěny určených pro středoformátové kamery, tzv. Studio kit.

Skenovací stěny PhaseOne jsou již "tradiční" nabídkou a na území Evropy jsou poměrně rozšířené v prostředí vyžadujícím precizní práci s barvou. Není proto překvapující, že firma neustále pracuje na vývoji elementů podporujících snímání s maximální barevnou věrností.

Technologicky zcela odlišnou je one-shot digitální stěna LightPhase a její modifikace LightPhase H20, se kterou jste se již mohli na stránkách tohoto časopisu setkat. CCD prvek s barevným mozaikovým filtrem Bayer disponuje výrobcem upřesněným rozlišením 4 145 x 4 145 obrazových bodů. Velikost tohoto prvku je 37 x 37 mm a dynamický rozsah 12 f-stops. Jelikož se jedná o one-shot stěnu, je důležité uvést i citlivost - 50 nebo 100 ISO, a vhodné osvětlení - zábleskové, halogenové, denní světlo, případně HMI. LightPhase má poměrně zajímavé rozpětí expozičních časů od 19 do 1/20 000 sekundy. Pro zpracování a odeslání zachycené informace potřebuje stěna 3 vteřiny. Výsledný soubor má velikost 48 MB. Hovoříme-li o odeslání, je nutné tuto informaci upřesnit. I když se jedná o one-shot kameru tak, jak je vnímaná u konfekčních typů, potřebuje tento modul spolupracovat s počítačem. S ním je spojen kabelem a rychlým komunikačním rozhraním IEE 1394. Spolupracovat může jak s velkoformátovými (Sinar, Lindhof, Toyo), tak středoformátovými (Hasselblad 555ELD a Mamiya RZ67 Pro II) přístroji. Pro úplnost je třeba dodat, že výrobce nabízí poměrně širokou škálu prvků rozšiřujících možnosti stěny. Jedná se hlavně o adaptér Flexo a tzv. Turntable, neboli otáčecí plošinu synchronizovanou se závěrkou fotoaparátu, umožňující trojrozměrnou vizualizaci za předpokladu využití vhodného software. Tyto prvky však směřují spíše do oblasti prezentační a multimediální. LightPhase H20 je důkazem, že ani v oblasti one-shot digitálních stěn nechce firma nic přenechat náhodě a její nabídka pokrývá požadavky na dva nejrozšířenější druhy snímání.

CreoScitex - Scitex
V době, kdy se u nás profesionální digitální fotografie začínala prosazovat, patřila izraelská firma Scitex k favoritům tuzemského trhu. Do značné míry tomu napomáhala i úzká spolupráce se švýcarskou firmou Sinar, jež byla ukončena poté, co Sinar začal nabízet své vlastní digitalizační prvky. V současné době se aktivity firmy v této oblasti na našem trhu zdají být nevýrazné, což ovšem neznamená, že by Scitex v této oblasti stagnoval. Koncepce výrobce je založena výhradně na plošných CCD prvcích pracujících v one-shot nebo multi-shot režimu. Všechny modely pracují s aktivním chlazením CCD prvku s rozlišením 2 048 x 3 072 obrazových bodů. Praktickou činnost s těmito backy umožňuje patent Scitexu, tzv. VHtwist. Toto řešení disponuje rotací čipu v těle kamery. Bez toho, že by fotograf měnil polohu celého fotoaparátu nebo stěny, lze pouhým otočením ovládacího prvku změnit orientaci čipu.

Pro přesnost je třeba dodat, že před novou řadou těchto modelů s obdélníkovým čipem předcházely stěny s čipem čtvercovým - Scitex DCB a DCB II LV, přičemž prvně jmenovaná byla první high-end digitální stěnou v ČR.

Aktuální nabídka je postavena na typech Volare, Cantare a Cantare XY. U všech těchto typů je zajímavým způsobem řešena příprava expozice, kdy CCD prvek pracuje ve dvou režimech. Pro náhled snímané scény jde o černobílý video režim zobrazený na obrazovce monitoru. V okamžiku expozice přejde prvek do snímacího režimu. Scitex Volare je typickou three-shot digitální stěnou. K tomu, aby byla schopna barevného záznamu, musí exponovat pod jednotlivými filtry barevného režimu RGB. Jednotlivé expozice jsou následně poskládány do komplexního barevného souboru v počítači. Při tomto způsobu expozice vznikají soubory o velikosti 18 MB.

Scitex Cantare je one-shot kamera určená primárně pro snímání barevných dynamických scén. Tato vlastnost je zbezpečena mozaikovým filtrem, kde je před každý jednotlivý CCD element představen příslušný filtr barevného režimu RGB. Finální obrázek je potom výsledkem interpolace, při které jsou barevné informace dopočítány.

Vlajkovou lodí firmy je bezpochyby Scitex Cantare XY. Toto multifunkční zařízení dovoluje snímat v barevném režimu jak statické, tak dynamické scény. Multifunkčnost v tomto případě spočívá v řešení činnosti CCD prvku. Režimem je základní one-shot čip tak, jak ho již známe ze stěny Cantare. Jedná se o optický měnič s přednastaveným mozaikovým filtrem a interpolovaným finálním souborem. Režim rozšiřující možnosti je založen na Leaf "XY Weave technology", firmou patentovaném řešení. Rozšíření spočívá ve dvou pracovních režimech. Prvním z nich je tzv. Two-shot, který zachycuje informaci pod zelenými filtry extrémně rychlým posunem CCD prvku o úsek rovnající se velikost jednoho obrazového bodu. I když výrobce hovoří v prvé řadě o zdvojení rozlišení, hlavním přínosem tohoto způsobu je podle našeho názoru odstranění moaré a zvýšený zisk informací právě v oblasti zeleného kanálu.

Three-shot pracuje podobně. Po každé expozici se CCD prvek posune v ose XY o velikost jednoho pixelu a proběhne další expozice. Prostor, který byl při prvé expozici mapován například "zeleným" pixelem, je v druhé části zaznamenán pixelem "červeným". Celá plocha je tak mapována jednotlivými světlocitlivými prvky s příslušným filtrem a ke kompletnímu složení finálního obrazu dojde v počítači. Fotograf může tedy v tomto případě volitelně pracovat s one-, two- nebo three-shot režimem.

Pracovní režimy jednotlivých digitálních stěn jsou zároveň určující pro vhodnou volbu kamery. Leaf Volare se svým three-shot režimem je vhodný pro studiovou velkoformátovou kameru, Cantare pro středoformátovou zrcadlovku a Cantare XY je univerzální stěnou schopnou vzhledem k multifunkčnímu pracovnímu režimu, bez dalších rozšiřovacích komponentů, pracovat s oběma typy fotopřístrojů.

Okrajově se zmíníme o novince, jež byla představena na loňské Photokině, one-shot stěně Leaf C-Most. Jak sám název napovídá, jedná se o zařízení pracující s technologií CMOST. Velmi jednoduše lze říci, že tato technologie umožňuje vměstnat na plochu optického měniče mnohem větší množství jednotlivých světlocitlivých prvků než u klasického CCD a tím zvětšit celkový bodový zisk. Také celkové náklady na výrobu těchto prvků jsou výrazně nižší. Bohužel tyto vlastnosti jsou vykoupeny relativně nízkou citlivostí prvku a nestabilní kvalitou výstupního signálu. Podle informačních materiálů se podařilo vývojářům Scitexu negativní vlastnosti eliminovat. Stěna nabízí rozlišení 3 150 x 2 100 na ploše 35,34 x 23,94 mm. Velikost souboru je při tomto rozlišení 38 MB v HDR formátu (14 bitů na barevná kanál). Stěna používá pro komunikaci FireWire rozhraní a je určena pro středoformátové kamery. Mezi zatím nejmenované pozitivní vlastnosti patří také nízký příkon.

SinarBack
Tato řada digitálních kamer je dílem švýcarské firmy Sinar, jež je bez nadsázky ve světe profesionální fotografie pojmem již dlouhá léta. Firma Sinar vstoupila do světa digitální fotografie ve spolupráci s firmou Scitex. S modely DCB, DCB II LV a Volare vybudovala svou pevnou pozici na evropském trhu a poté začala pracovat na vlastní modelové řadě SinarBack. Důraz je pochopitelně kladen na spolupráci s velkoformátovými přístroji této značky. Sinar praktikuje strategii tzv. stavebnicového systému umožňujícího kombinaci jednotlivých komponentů, případně rozšiřování konkrétních modelů. Této koncepci zůstává Sinar věrný i v případě digitální fotografie. Digitální stěny SinarBack využívají výhradně plošné CCD prvky firmy Philips s přednastavenými filtry režimu RGB. V současné době jsou v nabídce této firmy stěny s čtvercovým a obdélníkovým optickým měničem a tyto prvky mohou pracovat jak v one-, tak i v multishot snímacím režimu. Několikanásobná expozice probíhá stejně jako u Leaf Cantare XY - CCD prvek se po každé jednotlivé expozici posune o velikost jednoho pixelu. SinarBack však oproti Cantare XY mapuje oblast 4x. Všechny stěny SinarBack pracují s aktivním chlazením. Základním článkem stavebnice je stěna SinarBack 22+ se čtvercovým prvkem s rozlišením 2 048 x 2 048, pracující v 1/4 režimu. SinarBack 23 je stěna s obdélníkovým prvkem a rozlišením 2 048 x 3 072 a snímacími režimy 1/4. Vlajkovou lodí firmy se jistě v dohledné době stane SinarBack HR, o němž přinesl náš časopis informace v březnovém vydání. SinarBack HR vychází z koncepce "třiadvacítky", změna spočívá v tom, že prvek není posunut o celou velikost pixelu, ale pouze o její polovinu. Tímto způsobem je mapována i oblast mezi jednotlivými světlocitlivými buňkami a maximální bodový zisk ve spojení se systémem MacroScan, o kterém se dozvíte za malý okamžik, je 25 miliónů bodů. Zastřešujícím faktorem pro všechny typy stěn je již zmiňovaný MacroScan. Jedná se o adaptér, pracující se SinarBacky při využití všech jejich režimů. Počet získaných bodů znásobuje adaptér následujícím způsobem. Po ukončených expozicích tak, jak jsou popsány na předcházejících řádcích, posune adaptér celou stěnu do dalšího vybraného sektoru, kde dojde k dalším expozicím. I když se pracuje s one-shot stěnou, jedná se vlastně o skenování - s tím rozdílem, že je možné využít zábleskového osvětlení místo kontinuálního.

Z předchozích řádků je jistě dostatečně zřejmá univerzálnost modelů SinarBack, vystavěná na základě "upgrade". Díky té je každý typ této modelové řady vhodný pro spolupráci s velko- i středoformátovými přístroji, stejně jako pro různé druhy osvětlení.

Článek byl převzat z odborného polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis se každý měsíc věnuje na 100 stranách aktuálním produktům, technologiím a trendům v oblasti pre-pressu, tisku a knihařského zpracování. Svět tisku si můžete objednat na adrese www.svettisku.cz