Proč digitální fotoaparáty nemají české menu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

27. dubna 2004, 00.00 | Řada uživatelů si právem stěžuje, že poměrně drahé digitální fotoaparáty v drtivé většině nenabízejí české uživatelské rozhraní. Proč česky umí jen některé velmi levné fotoaparáty a dražší ne?

Digitální fotoaparáty se postupně stávají stále masovější záležitostí a kromě technologických fandů a profesionálů si je stále častěji kupují i nezkušení amatéři. A ti se poměrně logicky ptají po možnosti používat fotoaparát, který s nimi bude komunikovat v jejich mateřském jazyce - češtině. Bohužel přestože jsou na trhu doslova stovky různých modelů digitálních fotoaparátů, těch česky komunikujících je opravdu poskromnu. Navíc trochu paradoxně jde o modely takřka neznámých značek s až překvapivě nízkou cenou. Jaké jsou důvody této zdánlivě nelogické situace?

Neúprosná logika ekonomie
Každý výrobce, dovozce, distributor i prodejce má stejný cíl - dosáhnout maximálního zisku při pokud možno minimálních nákladech. Na věc je potřeba pohlížet nejen z krátkodobého pohledu, nicméně řeč čísel je bohužel zcela neúprosná. V České republice se letos prodá pravděpodobně něco málo přes 200.000 digitálních fotoaparátů všech značek. A to je z pohledu jak globální, tak i lokální ekonomiky proklatě málo. Kdo z uvedeného řetězce by měl českou lokalizaci zaplatit?

Výrobci a globální pohled
Pohled výrobců digitálních fotoaparátů je ze všech nejjednodušší a zároveň nejméně nadějný. Produkce jednotlivých modelů digitálních fotoaparátů v dnešní době probíhá ve statisícových sériích a všeobecným zaklínadlem je masovost produkce. Čím více stejných fotoaparátů se podaří vyprodukovat a prodat, tím nižší jsou náklady a tím vyšší je zisk. Proto myšlenka připravovat desítky a možná stovky jazykových mutací fotoaparátů nemá prakticky šanci na úspěch. Navíc firmware digitálních fotoaparátů se vyvíjí i po započetí produkce a výroby velkého množství jednotlivých jazykových mutací každé verze firmwaru by se opravdu prodražilo.

A je zde ještě jeden důležitý aspekt. Vzhledem k tomu, že většina zákazníků je ochotna si pořídit fotoaparát s anglickým menu a českým návodem, tlak na nabídku český komunikujících fotoaparátů je prozatím minimální. Stejně tak neexistuje ani tlak konkurenčního boje, protože ani jedna z významnějších značek dnes nenabízí fotoaparát s češtinou.

Suma sumárum se nedá očekávat, že by se výrobci předháněli v nabídce lokalizovaných fotoaparátů a považovali to za nezbytnost zachování jejich tržního podílu.

Distributoři u nás neinvestují
Druhým článkem řetězu je u většiny značek fotoaparátů distributor, který se stará o to, aby se fotoaparáty dostaly od výrobce k co největšímu počtu prodejců. Ti bohužel dnes pracují s minimální marží a soustředí se zejména na maximální efektivitu distribuce zboží. Navíc většina z nich distribuuje větší počet značek, někdy dokonce většinu, a tak stěží zainvestuje lokalizaci vybraného produktu či dokonce všech.

Prodejci a cenová válka
Posledním, kdo fotoaparát dostane do ruky před samotným zákazníkem, je prodejce. Ten by také mohl teoreticky mít zájem jako přidanou hodnotu nabídnout český firmware, ale i zde je zásadní zádrhel. Základním prodejním argumentem u nás je dnes cena, která je pro většinu uživatelů alfou i omegou při volbě prodejce. Něco jako přidaná hodnota, kvalita služeb, tradice či odbornost prodejce jsou hodnoty, které docení pouze zlomek zákazníků. Většina se nechá raději zlákat "výhodnou slevou týdne", byť by ji nabízel supermarket spolu s párky a vložkami.
A nejen to. V dnešní době si žádný prodejce již nemůže dovolit vsadit na jedinou značku a investovat pouze do ní. Většina prodejců sice jednu značku preferuje a někdy až podvědomě protěžuje, nicméně nabízí další desítky konkurenčních modelů, takže investice do jediného typu či značky by mohla být značně riskantní.

A přesto to jde
Přestože jsme si ukázali, že u zavedených značek je dnes takřka nulová šance na získání česky komunikujícího fotoaparátu, na trhu takové přístroje jsou. Pocházejí z takzvané "low-end" kategorie, jde tedy o neznačkové levné modely určené nejširší amatérské veřejnosti. A právě kombinace všech těchto uvedených aspektů dělá české menu realizovatelným.

V první řadě jde o fotoaparáty produkované nejčastěji čínskými OEM producenty, pro které je zakázka na výrobu několika tisíc fotoaparátů pro partnera v ČR dostatečně atraktivní, aby byly vůbec ochotni o lokalizaci slyšet.
V druhé řadě je zde důležitým prvkem jednoduchost fotoaparátů. Jedná se většinou o přístroje natolik automatizované a jednoduché, že lokalizace v praxi znamená překlad maximálně desítek slov. Navíc OEM výrobci většinou nepokračují ve vývoji firmwaru fotoaparátů po zahájení produkce, takže ani zde se výroba českého menu tolik neprodraží.
A do třetice je zde faktor specifika low-end kategorie. Tyto fotoaparáty jsou určeny pro absolutní laiky, kteří ocení jejich jednoduchost, ale u kterých je zároveň potřeba lokalizace největší. Tudíž se česky "mluvící" fotoaparát stává opravdu atraktivním a samotný fakt lokalizace začíná prodávat. Navíc dovozce je často zároveň distributorem i koncovým prodejcem, takže pracuje s takovou marží, že je schopen investici do lokalizace unést.

Co bude dál?
Je bohužel velice pravděpodobné, že dokud se digitální fotoaparáty nestanou opravdu spotřebním artiklem jako jsou dnes například mobilní telefony, nedá se počítat s nějakým dramatickým rozšířením nabídky lokalizovaných modelů. Řada i renomovaných výrobců naopak hledá cesty jak ušetřit na výrobě českého manuálu, který je dnes takřka samozřejmostí a tak těžko bude investovat do lokalizace ovládání. Naopak v low-endu se budou česky komunikující modely objevovat poměrně pravidelně, protože tak získají zajímavou výhodu oproti značkovým fotoaparátům, jejichž cena prudce klesá.

A na závěr dobrá rada. Pokud nepatříte mezi milovníky cizích jazyků, věnujte při nákupu pozornost kvalitě českého návodu. Ovládání samotné je většinou poměrně jednoduché a doplněné ikonkami, takže s dobrým návodem se snadno každý naučí ovládat digitální fotoaparát komunikující anglicky či německy.