Použití přídavné optiky u fotoaparátu IXUS DIGI - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

8. září 2000, 00.00 | Nevyhovuje vám objektiv vašeho digitálního fotoaparátu? Použijte předsádku a vyrobte si adaptér sami doma! Zde je návod.

Většina digitálních fotoaparátů nižší a střední třídy neumožňuje připojení další doplňkové optiky. To je samozřejmě v souladu se základním určením této kategorie fotoaparátů. Jinak je to ovšem s cenou. Ta odpovídá spíše velmi dobrým a bohatě vybaveným klasickým přístrojům. A tak je jaksi člověku líto, že je mu experimentování s optickými možnostmi svého digitálního miláčka odepřeno. Tím spíše, že displej do jisté míry simuluje možnosti zrcadlovky, takže lze vidět, jak to na našem CCD prvku skutečně vypadá.

Například firma OLYMPUS dodává ke své kompaktní řadě digitálů sadu předsádek a jednoduchý adaptér, který nahrazuje chybějící závit na objektivu. Proč by měl být problém vytvořit něco podobného pro náš IXUS?

Výroba adaptéru není nijak složitá a dá se zvládnout i s minimálním vybavením . Jenom výrobu soustružených dílů a závitů pro optiku bude muset asi většina z nás zadat. V Praze to není problém. U firmy Pazdera ve Vodičkově ulici si lze za přijatelnou cenu nechat vysoustružit jakkoli potrhlou redukci, tedy i díly našeho adaptéru.

Celé zařízení se skládá ze tří částí. Nosného držáku , závitové příruby a výstupní závitové redukce. Závitová příruba je do nosného dílu zapuštěna malým centrujícím osazením a přišroubována čtyřmi šroubky. Tato část adaptéru je koncipována tak, aby nebránila normálnímu používání aparátu. Držák příruby jsem vyrobil z nerezového plechu o síle 1,5 mm. Rozměry ani přesný nákres držáku neuvádím, protože vše velmi závisí na síle použitého materiálu, na síle kůže, kterým je vnitřní strana vylepena a na rádiusu ohybů které jsme schopni se svým vybavením udělat. Výšku přední části musíme samozřejmě volit tak, aby držák nezasahoval do hledáčku. Šířka již není vcelku limitována, já jsem jí ze vzhledových důvodů omezil na konstrukční minimum. Trochu kritické je určení středu výřezu pro objektiv zejména ve vodorovném směru. Svisle doporučuji umístit střed trochu výše, než naměříte. Konečné vystředění objektivového otvoru držáku v tomto směru lze doladit vhodnou podložkou pod fotoaparát. Adaptér je na jedné straně přichycen k fotoaparátu stativovým šroubem se závitem ven i dovnitř . Na opačném konci je fixován vyhnutím nosného plechu, kterým se opírá o zadní stěnu aparátu. Výřez ve spodní stěně držáku umožňuje přístup k akumulátoru bez nutnosti adaptér demontovat. Celková konstrukce je doufám zřejmá z obrázků.

Kupovaný stativový šroub má nepříjemně hluboký zápich závitu, takže držák není šroubem dostatečně centrován. Pokud chcete mít uchycení preciznější, nezbývá než zápich rozšířit a na vzniklý krček nasadit vhodnou manžetu, nebo šroub vyrobit bez zápichu. Já jsem použil kousek rozříznuté trubičky z plastu.

Možné rozměry závitové příruby a redukce jsou na náčrtku Vnější průměry redukce nejsou důležité a závisí na použitém výstupním závitu . Dosedací plocha příruby se nakonec zařízne podle rozměrů čela držáku.Výstupní závit redukce má průměr 46 mm, lze samozřejmě zvolit jiný. Redukci je vhodné černit, nebo alespoň zevnitř opatřit černým nátěrem.

Nyní k vlastním předsádkám:
Jak již bylo řečeno, závitová redukce a pochopitelně tím spíše přidaná optika zakrývají hledáček a pomocné světlo fotoaparátu. To však při našich aplikacích není na závadu, skutečný záběr musíme tak jako tak kontrolovat na monitoru. Problém by mohl nastat jen se zaostřováním za špatných světelných podmínek, kdy aparát potřebuje použít pomocné světlo. Určitým východiskem je volba fixního zaostření na vzdálené objekty.
Při použití makro-, nebo tele- konvertoru jsem musel nastavit zoom fotoaparátu na maximum, jinak nebylo osvícené celé políčko. S jinými díly tomu může být jinak.
Jestli uvažovaná optika alespoň v základě kamarádí s Vaším aparátem lze přibližně ozkoušet předem pouhým přidržením objektivu rukou. Jako makro konvertor se mi osvědčily různé objektivy vhodných rozměrů jak od fotoaparátů tak např. od projekčního přístroje nebo zvětšováku. Velmi dobrých výsledků jsem dosáhl s objektivem Meopta Profar 75 mm, ale i s objektivem Jupiter 9 o ohnisku 85 mm , nebo se zvětšovákovým Anaretem 105 mm.
Pro rozšíření úhlu záběru jsem použil Wide Convertor SONY x 0.7 určený pro videokameru. (obr. A4). Rozšíření je dost výrazné, takže dochází k typickému zaoblování krajních linií.
Jako telekonvertor jsem zkoušel TELEPHOTO VIDEO ROWI 2122 2x, ten však vykazoval už dost nepřijatelné zkreslení po obvodu snímku. (Ale dá se celkem levně pořídit ve fotobazaru Škoda). Výborně se osvědčil telekonvertor OLYMPUS B-300 1.7x. (Obr. A5), ten je však zase cenově jinde. Obecně ale lze říci že lze vcelku úspěšně experimentovat se vším co Vám padne do ruky a projdete-li své zasuté zásoby, nebo pár fotobazarů, úspěch se dříve či později musí dostavit.

Ukázky použití konvertorů:
Protože jsem chtěl, aby ukázky výsledků byly srovnatelné, udělal jsem všechny záběry z jednoho místa. Bohužel bylo mizerné počasí a na lepší jsem nechtěl čekat. Pro představu to snad stačí.

normální pohled (žádný zoom ani předstádka)
TELEkonvertor OLYMPUS 1,7x	TELEkonvertor ROWI 2x
WIDE konvertor SONY 0,7 x