PMA 2007: První doteky Canonu EOS 1D Mark III - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Canon EOS 1D Mark II

Canon EOS 1D Mark II

9. března 2007, 00.00 | Další novinkou, se kterou jsme měli možnost si v Las Vegas pohrát, je zbrusu nový profesionální reportážní model Canonu. Kromě ohromující rychlosti sekvenčního snímání se Canon trochu v tichosti rozhodl k zásadnímu přepracování ergonomie, která toho má s původním EOS 1V/1D/1Ds méně společného, než bychom čekali.

Když jsme před dvěma týdny publikovali informaci o oznámení nového reportážního Marka III, srdce nejednoho reportážního fotografa zaplesalo. 10 snímků za sekundu při rozlišení 10MPix a při 110 JPEG fotografiích v jedné sérii nemá dnes konkurenci. Kromě toho Mark III přinesl řadu dalších technických novinek, o kterých jste si mohli přečíst zde. Nicméně v dnešním článku se zaměříme na jiný aspekt. Zatímco klasický analogový EOS 1V a digitální EOSy 1D, 1Ds, 1D Mark II, 1D Mark IIN a 1Ds Mark II měly v podstatě stejné ovládání, Mark III přináší celou řadu změn.

Ergonomie těla
Základní tvar těla zůstal u Marka III stejný jako u předchůdců. To znamená, že úchop je co do polohy a tvarování totožný. Nicméně, protože Canon použil menší a hlavně výrazně lehčí akumulátorový blok, došlo k lehkému posunutí těžiště. Fotograf, který vlastnil některého z předchůdců a opravdu pravidelně s ním fotografoval, tento rozdíl zaznamená. Z pohledu nového uživatele zásadní změnu neznamená.

Pohled zezadu
Zadní stěna fotoaparátu byla v podstatě celá přepracovaná zejména proto, aby vznikl dostatek prostoru pro obrovský 3“ displej. Zcela zrušena byla pětice tlačítek vlevo od displeje, pro kterou prostě a jednoduše nezbylo místo. Menu a info se poměrně logicky přesunuly nad displej, kde jsou velmi dobře přístupné. Zbytek tlačítek byl nahrazen změnami, které popíšeme níže. Uprostřed zadního rolleru se objevilo tlačítko set, kterým se nejen potvrzují příkazy v menu, ale zároveň slouží k aktivaci živého náhledu při fotografování přes LCD displej. Trojice tlačítek pod malým stavovým displejem zůstala na svém místě, ale jejich význam se změnil. Nyní pod displejem najdeme koš, func. a tlačítko pro volbu stylu křížené s mikrofonem. Navíc se těsně vedle objevilo tlačítko zobrazení zaznamenaného snímku. Mimochodem i uspořádání na zadním stavovém displeji je trochu jiné a dle mého osobního názoru přehlednější.

Nad zadním rollerem se objevil miniaturní jojstick, který známe z nižších řad Canonů. Tím lze ovládat pohyb v menu, stejně jako procházet zvětšeným snímkem. Naštěstí Canon zachoval i možnost používání obou rolleru jak v menu, tak k posunu, takže pokud vám jojstick nesedí, můžete jej ignorovat. Dále byl lehce přepracován hledáček a o několik milimetrů se posunulo tlačítko zaostřování, nyní označené jako AF-ON a již bohužel nenabízející korekci WB.

Všechny popsané změny lze hodnotit v podstatě pozitivně. Přestože s Canonem EOS 1D Mark II resp. Mark IIN fotografuji přes rok a půl, přechod na nové uspořádán mi nedělal nejmenší problémy. Navíc ubylo ovládacích prvků na zadní stěně, což snižuje riziko nechtěného zmáčknutí čehokoli, co zrovna nehledáte. Jen je trochu škoda, že zmizelo tlačítko pro přímé nastavení balance bílé barvy.

Přepracované menu
Druhá zcela zásadní změna proběhla v menu. To se již neovládá pomocí zároveň stisknutého tlačítka a rolleru, ale po aktivaci tlačítkem menu buď jojstickem neb přímo rollery. Přední roller listuje záložkami, zadní položkami a tlačítkem set se potvrzuje výběr. Zmizela tak sice pojistka v podobě nutnosti trvale držet stisknuté alespoň jedno tlačítko, ale zjednodušení a zrychlení posunu v menu je značné. Navíc Canon využil velkého displeje k předělání menu, které má nyní celkem devět záložek, z nichž jednu je možné si zcela personalizovat. Není divu, Mark III má přes padesát takzvaných custom functions, což by bylo u starého uspořádání menu zcela vražedné.

Uspořádání menu je logické, použité písmo obrovské, takže čitelnost vynikající. Jen trochu paradoxně ikonky záložek vypadaly trochu graficky nedotaženě. Nicméně mohlo jít o vlastnost předprodukčního vzorku.

Horní pohled – co se to proboha stalo?
A teď ta nejhorší zpráva pro stávající majitele starších generací, uvažující o přechodu. Canon – když už byl v tom předělávání ovládání – se rozhodl přepracovat logiku i u horních ovládacích prvků. Konstrukční důvod k tomu evidentně nebyl, ale vývojáři se rozhodli odbourat tradiční dvouhmaty, takže vše je jinak. Vlevo od hledáčku jsou tlačítka pro expoziční režim, AF/Drive a systém měření/kompenzaci intenzity záblesku. Vpravo nad stavovým displejem pak najdeme podsvícení displeje, kompenzaci expozice a ISO.

A co z toho plyne? Pro bracketing kupodivu dvouhmat zůstal, Drive se přesunul k volně zaostření a ISO odcestovalo vpravo. To bohužel znamenalo i posunutí tlačítka kompenzace expozice mírně vlevo, takže poslepu jej budete hledat marně.

Pokud nemáte zkušenost s předchozí generací, asi vás umístění ovládacích prvků nezaskočí a logika je poměrně dobrá. Všechna tlačítka jsou dobře přístupná palcem levé či pravé ruky. Nicméně pokud jste zvyklí na předchozí generace, jste uvedení v nekomfortní chaos. Tlačítka jsou v podstatě na podobných místech, ale logika je posunuta či změněna. Inu daň za pokrok se někde projevit musela.

Fotografický zážitek
Fotografování s Canonem EOS 1D Mark III je opravdu silný zážitek. S dobrým USM objektivem ostří prakticky okamžitě a přepracované ovládání volby AF bodu rozhodně prospělo k zrychlení práce. Nově jasnější hledáček ještě zlepšuje již tak dobrý pocit. A když na fotoaparát nasadíte objektiv EF 85mm 1.2 či jiný ultrasvětelný objektiv, máte pocit, jako kdybyste seděli v kině.

Sekvence 10 snímků za sekundu již není takový rozdíl oproti původním 8,5, zato prodloužení sekvence až na 110 snímků je opravdovým luxusem. V té souvislosti potěší uvedení 8GB SDHC karet SanDisk, díky kterým můžete mít ve fotoaparátu klidně 16GB úložného prostoru (8GB CF + 8GB SD).

Živý náhled v praxi
Pokud si v menu aktivujete tuto funkci v menu, stačí pak už jen stisknout tlačítko SET. Následně se zvedne zrcadlo, nastaví navolená clona a rozsvítí se zadní LCD displej. Na něm můžete sledovat obraz z čipu fotoaparátu zpracovávaný s nastaveným expozičním časem. Oba rollery jsou funkční, takže čas a clonu je možno měnit. Naopak deaktivován je logicky zaostřovací systém (AF) a nelze nastavovat nic z ostatních funkcí, jako je ISO, drive, atd. Na jednu stranu je obraz na 3“ LCD okouzlující, na stranu druhou funkcionalita limitovaná.

Celkový dojem
Technologický i ergonomický posun mezi EOS 1D Mark IIN a Mark III je větší, než bychom čekali. O upgradu se profesionálním reportážním fotografům opravdu vyplatí uvažovat, a pokud chcete koupit svůj první reportážní profi stroj, není moc, co řešit. Navíc díky 10MPix rozlišení při 14bitovém vzorkování lze s klidným srdcem Mark III použít i na jiný typ zakázek, než jen reportáž, což se na tak malém trhu, jako je ten český, jistě hodí. Mark III se opravdu povedl. Bude zajímavé sledovat, kdy se Canon odhodlá k podobné generační obměně u EOS 1Ds.