Perspektiva a kompozice - 10. Kompozice prakticky I. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

11. srpna 2008, 00.00 | Máme za sebou kompoziční teorii, která pojednává o subjektivním vlivu jednotlivých kompozičních prvků na člověka. Je však obtížné, zejména pro začátečníky, myslet na všechna pravidla najednou přímo na scéně a přímo v akci. Připravili jsme proto pro vás velmi jednoduchá a základní pravidla, která mohou pomoci na začátku cesty ke správné kompozici.

Jak již bylo mnohokrát uvedeno, jedná se jen o vypozorované tipy a triky, které vedou k atraktivním fotografiím z lidského úhlu vnímání. Jinými slovy - fotografie ctící tato pravidla se lidem většinou líbí více. Nic víc, nic míň. Současně je obtížné seřadit pravidla podle důležitosti. Proto i jejich pořadí je více méně náhodné a v konkrétní situaci je třeba aplikovat ta pravidla, která dávají smysl.

Místo
Volba místa je pro řadu snímků velmi důležitá. Zkuste si najít nějakou kompozici např. v krajině a udělat úkrok stranou či se pootočit. Většinou se vztahy prvků ve snímku výrazně mění, což samozřejmě zásadně ovlivňuje i kompozici. Nalezení a volba správného stanoviště je tedy pro kompozici mnoha snímků logicky velmi důležitá.

Jaké příklad volby místa poslouží tato série fotografií rýžového pole a farmy v Thajsku. Místo vypadalo asi nějak takto (nahoře) a chtělo to chvíli pobíhání po scéně a přemýšlení, než se podařilo najít zajímavé stanoviště a zajímavý záběr.

A toto je jeden z mnoha možných výsledků - bylo však nutné snímat téměř od vodní hladiny "přes rýži" a svoji roli si zahrála i oblačnost a šedý přechodový filtr. Ohnisko 24 mm, clona f/11, čas 1/80 sec, ISO 200.

Navštěvujte nejlépe místa, která odpovídají vaší momentální náladě a tomu, co chcete vyjádřit za emoce. Soulad vašich emocí s emocemi na snímku je velký pomocník. Jinými slovy - pokud se vám něco nelíbí, těžko uděláte fotografii, z které vyzařuje krása. I když jezdíte bez fotoaparátu (třeba služebně), pamatujte si zajímavá místa a světelné podmínky pro ně vhodné. Když vás nějaké místo zaujme, vracejte se na něj v různých časech a při různém počasí. Některé fotografie (třeba krajina) chtějí prostě "vychodit". Nepočítejte s tím, že fotografování bude vždy pohodlné a příjemné. Pro pěkný záběr si budete muset občas přivstat, někam dojít, vystoupit z auta či dokonce i trochu "zariskovat" a nešetřit ani svůj fotoaparát. Doma v obýváku či z parkoviště pěkný snímek pořídíte jen obtížně. Bohužel...

Na první pohled není na tomto snímku nic mimořádně obtížného. Problémem byla ale vodní tříšť (viz vpravo), která létala velmi silně do fotoaparátu a zejména na přední čočku objektivu. Připomínalo to tak fotografování proti vodorovnému dešti. Místo to ale bylo na snímek dobré. Island, vodopád Gullfoss. Ohnisko 24 mm, clona f/8, čas 1/125 sec, ISO 100.

I tento snímek je založen na místě a času. Jen v jednu chvíli se kolem vodopádu vytvořila takováto duha a z jen jednoho místa ji bylo možné takto celou vyfotografovat. Místo bylo poměrně těžko přístupné, ale za tento záběr to stálo. Ohnisko 24 mm, clona f/8, čas 1/100 sec, ISO 100.

Rozhodující okamžik
Rozhodující okamžik je ten pověstný zlomek vteřiny, kdy zachytíte jedinečný, spontánní a správný záběr, v kterém je vše poskládáno tak, jak má být. Proto udržujte svůj fotoaparát stále v pohotovosti a se správně nastavenými hodnotami. Zkušenosti ukazují, že již pouhé soustředění se na rozhodný okamžik zlepší fotografie a proto je také obtížné pořídit pěkné snímky, když se na fotografování nesoustředíte a máte ji jen jako "bokovku". Lidi fotografujte pokud možno tehdy, když se na vás oni naopak nesoustředí.

Kouzlo tohoto snímku je v jedinečnosti okamžiku a v jeho skvělém zachycení. Stisknout spoušť v té správné setině vteřiny je proto pro mnoho snímků velmi důležité. Foto Miroslav Hofman, Thajsko.

Vracejte se proto na místa, která se Vám zdají dobrá v časech, kdy se tam něco zajímavého děje (ohňostroj, oslava, lidská aktivita, zvířata, rojení atp.) a současně kdy je zajímavé počasí a světlo (západ slunce, bouřka, pod mrakem atd.). Polední slunce není příliš vhodné, protože produkuje ostré stíny a vysoký kontrast.

Tento snímek byl pořízen na Azorských ostrovech při místní lidové oslavě, do které patří i divocí býci a nazdobené krávy. Rozhodných okamžiků tam bylo sice mnoho (což je super), každý ale trval jen velmi krátce. Ohnisko 160 mm, clona f/2.8, čas 1/1600 sec, ISO 200.

Buďte na scéně trpěliví
Možná jste na správném místě, možná i v dobrou dobu, ale nevíte o tom! Chce se to rozhlédnout, zklidnit se, zaujmout několik stanovišť, zkusit několik pohledů. Možná přímo kolem vás je životní záběr, ale vy ho nevidíte! Počkejte si na to správné světlo a správnou chvíli!

Vyčkat na správnou chvíli, kdy se na scéně objeví něco zajímavého a správně to do snímku poskládat vyžaduje mnohdy velkou trpělivost nebo štěstí. Skvělé je, když nejste tlačeni časem (autobus, skupina atd.) a můžete si na správnou chvíli počkat. Ohnisko 100 mm, clona f/9, čas 1/125 sec, ISO 200.

Zjednodušte to
Častou chybou zejména začátečníků je, že uvěří faktu, že fotoaparát je schopen udělat kopii místa kde stojí a pocitů jenž zažívají. Bohužel ale není. Plochá a malá fotografie nikdy nebude mít výrazové prostředky reality a je proto vždy třeba nalézt fotografickou zkratku. Čím jednoduší bude obraz, tím působivější bude sdělení (emoce) kterou ponese. Široká a rozlehlá panoramata s množstvím detailů bývají málokdy působivá na fotografiích 10x15cm. Pozornost by měla být proto soustředěna na hlavní objekt a pro zjednodušení se často používá též hloubka ostrosti. Předat realitu místa kde stojíte pomocí malého výseku je dřina, ale výsledek stojí za to.

Na tomto snímku je toho proklatě málo a přesto skvěle vyjadřuje atmosféru místa. Málo je proto na fotografii někdy opravdu více. Foto Jan Březina, Kalifornie. Ohnisko 70 mm, clona f/8, čas 1/60 sec, ISO 100.

Pracujte s hloubkou ostrosti, zabraňte rušivému pozadí
Nelze-li hlavní objekt izolovat výřezem nebo kontrastem, často se používá rozostřeného pozadí nízkou hloubkou ostrosti. Pro rozostření pozadí je třeba fotografovat delšími ohnisky (nad cca 100 mm) a nízkými clonovými čísly (např. 3,5 či menší). Více o hloubce ostrosti a jak s ní pracovat se dočtete např. v článku Ostření a hloubka ostrosti.

Rozostřené pozadí je skvělý způsob, jak zjednodušit snímek a upoutat pozornost - zde i za pomoci jasového kontrastu. Ohnisko 100 mm, clona f/3,2, čas 1/125 sec, ISO 500.

Soustřeďte pozornost na hlavní objekt
Určete si, co je hlavním objektem vašeho zájmu a jak ho chcete vyjádřit. Víte-li, co je hlavní objekt, můžete přemýšlet o tom, jak na něj upoutáte pozornost. Vaše nástroje jsou kompozice obrazu, zjednodušení obsahu, popředí, pozadí, kontrast, hloubka ostrosti atd. Musíte ale nejdříve vědět, co přesně chcete vyfotografovat. Reklamní fotografie jsou velmi dobrým vzorem soustředění pozornosti na hlavní objekt a bývá to v drtivé většině případů právě to, co se propaguje.

Tento snímek vznikl jako reklama na nepromokavé reflexní oblečení pomáhající motoristům v nouzi. Je jasné na co je soustředěna pozornost - je použit kontrast, barva i hloubka ostrosti.

Jděte blíž
Opět s ohledem na fakt, že fotografie bude mnohem menší než reálná scéna, lze jen doporučit těsnější výřezy a bližší pohledy. Zachytíte tak mnohem více emocí a detailů a zbavíte se nepotřebného pozadí a okolí snímku.

Častou chybou je, že snímky se pořizují z přílišné dálky a lidé jsou potom na snímku malí. Velmi užitečné pravidlo tedy je "Jděte blíž!".

O co expresivnější je tento záběr, než by byl malý kůň uprostřed zelené louky. Foto Štěpán Vaigl.

Popředí, pozadí a prostor v krajině
Absenci prostoru na fotografii (třetí rozměr) je třeba nějak nahradit. Nejsnáze to zařídí výrazné popředí ve vztahu k pozadí. Popředí dá fotografii měřítko, smysl pro vzdálenost a prostor. Při komponování popředí a pozadí dodržte pravidlo třetin a pravidlo diagonál. Při takovýchto záběrech budete potřebovat maximální hloubku ostrosti a proto se často zaostřuje na tzv. hyperfokální vzdálenost. Kompaktní fotoaparáty mají s ostřením méně práce, protože udržují přirozeně vše stále ostré (to je dáno konstrukcí jejich objektivu). Silný prostorový efekt má i rozostřené pozadí díky nízké hloubce ostrosti.

Výrazné popředí dá snímku rozměr, dynamiku a i určitou naléhavost. Island, oblast Landmannalaugar. Ohnisko 30 mm, clona f/10, čas 1/850 sec, ISO 200.

Dejte snímkům měřítko
Stále je třeba myslet na to, že fotografie zachytí jen malý výsek scény a není-li v ní obsaženo nic známého, nelze si udělat představu o měřítku. Proto je třeba nějaký známý předmět (člověk, strom, často se používá ale třeba i obyčejná sirka) na snímek umístit jako měřítko. Bez něj snímek velmi často rozměrově nevyzní.

Tento snímek by bez měřítka rozhodně nezaujal - neměli byste možnost si udělat představu o reálné velikosti. Měřítko je proto  na snímku velmi důležité! Island, vodopád Skógafoss. Ohnisko 50 mm, clona f/10, čas 1/100 sec, ISO 200.

Hledejte kontrast
Světlý objekt bude přitahovat pozornost na tmavém pozadí a naopak. Stejně tak se dá soustředit pozornost pomocí kontrastních barev. Pozor ale na překročení dynamického rozsahu fotoaparátu - což je jedna z největších slabin digitální fotografie!

Diagonály a linie
Věnujte zvláštní pozornost liniím a křivkám, které mají pro kompozici a její dynamiku velký význam. Přímky by se měly umístit na úhlopříčku a i silnice, cesty a ploty jsou mnohem působivější úhlopříčně než vodorovně či svisle. Zvláště efektní je esovitá křivka přes diagonálu, která dává snímku pocit prostoru a hloubky. Velmi silně a efektně též působí úmyslné sbíhání linií, které jednak dovede oko k hlavnímu objektu a jednak dává fotografii prostor a hloubku.

Esovitá křivka je na fotografiích velmi efektní, najít ji ale není snadné. Nesmí také nikde opustit záběr ani se dotknout okraje. Ohnisko 220 mm, clona f/14, čas 1/125 sec, ISO 100.

Pravidlo třetin aneb "Zlatý řez"
I bez velké teorie se dá aplikovat pravidlo třetin. Jednoduše řečeno - hlavní objekty by měly být na průsečíku třetin formátu fotografie, nejlépe diagonálně. Je-li na fotografii horizont, měl by být v 1/3 nebo ve 2/3 snímku. Nepoužívejte umístění hlavního objektu nebo horizontu na střed a i když k tomu hledáčky fotoaparátů svádí, vyvarujte se až na výjimky středové kompozici. Pro správné změření a zaostření scény se proto velmi často používá tzv. metoda Point-Recompose-Shot (Zamiř&změř - Překomponuj - Exponuj):

1. Zamiř&změř (Point)
   V prvním kroku namáčknutím spouště do půlky zaostříme a změříme expozici tam, kde potřebujeme mít snímek ostrý a podle čeho potřebujeme správně exponovat.
2. Překomponuj (Recompose)
   V druhém kroku se drží napůl namáčknutá spoušť a tudíž hodnoty změřené v kroku 1 se již nezmění. Obraz se ale překomponuje tak, aby odpovídal požadavkům správné kompozice.
3. Exponuj (Shot)
   V třetím kroku se domáčkne spoušť a tudíž se exponuje snímek. Ostření a expoziční hodnoty zůstanou nezměněné z kroku 1.

Zlatému řezu ve fotografii bylo věnováno již dost teorie. V praxi zcela postačí, budete-li hlavní objekty (horizont, lidi, výrazné prvky v obraze atd.) umísťovat přibližně do třetiny snímku nebo na průsečík třetin. Island, ledovcové jezero Jökulsárlón. Ohnisko 100 mm, clona f/14, čas 1/160 sec, ISO 100.

Najděte správný výřez
Dobré oříznutí snímku je základem úspěchu. Záběr je třeba si celý v hledáčku prohlédnout a vyvarovat se srostlic (z hlavy vaší přítelkyně roste keř), těsných dotyků objektů s okrajem, uříznutí rukou, hlav a částí postav, nechtěných linií (ruka pokračuje do horizontu), sbíhavosti linií (deformované budovy), nevodorovného horizontu, nekolmých stromů atd. Lidé by se měli dívat do fotografie a ne z ní. Stejně tak pohybující se předměty nebo lidé by se měli pohybovat do fotografie a ne z ní.

Pokud jste nestihli na scéně vše toto domyslet, řada chyb se dá napravit nebo alespoň zmírnit ořezem. Uvědomte si ale, že každým ořezem přicházíte o cenné pixely obrazu! Čím lépe tedy dokážete již na scéně zarámovat obraz, tím menší ořez budete muset následně provádět.

Typickým příkladem snímku, kdy je ořez nezbytný, je panorama. Umožní zbavit se v tomto případě přebytečné oblohy a trávy a tím upnout pozornost na zajímavé světlo a dění ve středu snímku. Pravdou ale je, že na malých formátech (internet, papír 10x15 cm atd.) panoramatický formát příliš nevynikne.

Použijte blesk
Dobré světlo je klíčové pro dobrou fotografii. Ne nadarmo je to i fotografický pozdrav. V případě potřeby si můžete pomoci umělým osvětlením nebo bleskem. Vestavěné blesky ve fotoaparátu poskytnou ale jen málokdy dobré výsledky a proto lze doporučit blesk systémový. Správnému použití blesku byl před časem věnován celý seriál, který najdete zde.

I tento snímek vyžadoval použití blesku, aby do tváře mnicha bylo dobře vidět. Díky citlivému snížení jeho expozice ale příliš neruší. Ohnisko 24 mm, clona f/5, čas 1/40 sec, ISO 320, systémový blesk.

Zarámujte to
Některým fotografiím sluší, když je již v obraze orámujete. Zdůrazníte tak hlavní objekt, který bude obklopen rámem a tím vynikne. Vyloučíte tím i nežádoucí podrobnosti kolem hlavního objektu. Rámovat je možné opět barvou, kontrastem, vzorem atp.

Tento snímek byl pořízen objektivem typu rybí oko, který podobně deformuje přímky blízko okraje. Tím vznikl takto zajímavě orámovaný obrázek. Ohnisko 15 mm rybí oko, clona f/9, čas 1/60 sec, ISO 400.

Použijte filtry
Pro digitální fotoaparáty je nejdůležitější polarizační filtr, který ztmavuje oblohu, zdůrazňuje mraky, brání odleskům na sklech a vodních hladinách, čistí a projasňuje barvy atd. Pro scény s vysokým kontrastem, který přesahuje dynamický rozsah fotoaparátu, je důležitý šedý přechodový filtr, který sníží příliš velký kontrast scény (typicky světlá obloha a tmavá krajina). Více o filtrech a jejich použití se dočtete zde.

Podobné světelné podmínky jsou zejména v krajině velmi typické - světlá obloha a tmavá krajina, což dělá digitálním fotoaparátům problémy. Pomoci může šedý přechodový filtr, který světlou oblohu ztmaví a zbytek ponechá beze změny. Ohnisko 34 mm, clona f/7.1, čas 1/125 sec, ISO 100, šedý přechodový filtr.

Postprocessing aneb úpravy v PC
Málokdy je fotografie naprosto hotová přímo z fotoaparátu a větší či menší úpravy v počítači jsou obvykle nutné. Například srovnání kontrastu, doladění ořezu, narovnání horizontů a svislic, doostření snímku, retuš nečistot senzoru či pleti atp. Nemělo by se to ale s úpravami přehánět, protože to jednak bývá na snímku vidět ale také se můžete snadno dostat již na pole počítačové grafiky či koláže.

Typické snímky, které vyžadují postprocessing, jsou panoramatické záběry - zde složený ze dvou snímků.