Panasonic Lumix TZ5 - evoluce superkompaktu v praxi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

10. července 2008, 00.00 | Panasonic TZ5 je spíše povinnou evolucí modelu TZ3 než nějaký převratný nový model. To ale nic nemění na faktu, že se jedná o extrémně zajímavý kompakt, který stvořil kategorii kapesních ultrazoomů. Vypnutý na první pohled vypadá jako klasický kompakt, nikde netrčí objektiv, rozměry jsou kapesní. I přesto ale nabízí 10x zoom s počátečním ohniskem 28 mm. Oproti svému předchůdci je o pár gramů lehčí, má větší rozlišení snímače i displeje na zadní straně a větší rozlišení mají také natočená videa.

Panasonic TZ5 je spíše povinnou evolucí modelu TZ3 než nějaký převratný nový model. To ale nic nemění na faktu, že se jedná o extrémně zajímavý kompakt, který stvořil kategorii kapesních ultrazoomů. Vypnutý na první pohled vypadá jako klasický kompakt, nikde netrčí objektiv, rozměry jsou kapesní. I přesto ale nabízí 10x zoom s počátečním ohniskem 28 mm. Oproti svému předchůdci je o pár gramů lehčí, má větší rozlišení snímače i displeje na zadní straně a větší rozlišení mají také natočená videa.

Konstrukce a design
Podobné parametry snímače nebo objektivu nalezneme i u jiných fotoaparátů. Čím však řada TZ vyniká, jsou rozměry těla fotoaparátu. Nesetkáme se zde s klasickou konstrukcí ultrazoomů s vysunutým tubusem objektivu, který zabírá místo i ve vypnutém stavu. Optika je ve vypnutém stavu téměř zcela zasunuta do těla fotoaparátu. Nutno dodat, že se nejedná o EVF kompakty, absence elektronického hledáčku zde výrazně uspořila místo. Při fotografování jsme tedy odkázáni pouze na displej na zadní straně. To je ale přijatelný kompromis, vzhledem k uspořenému místu i ceně. Je pravda, že TZ jsou o něco málo širší než běžné kompakty, ale "placatost" již třetí generace kompaktu s 10x zoomem nepřestává udivovat a stále nemá příliš velkou konkurenci.

Hodně místa také u klasické konstrukce ultrazoomů zabírá bateriový grip, který je zde radikálně minimalizován. Spíše jde o příjemně řešený výčnělek, který zlepšuje držení placatého kompaktu. Malá je i samotná baterie, která vlastně žádný výstupek pro svůj prostor ani nepotřebuje. Nevýhodou může být slabší výdrž, ale rozdíl není tragický. Výdrž je dostatečná.

Na horní straně je umístěn mikrofon, reproduktor, volič expozičních režimů, tlačítko pro aktivaci maximálního zoomu, přepínač pro zapínání a prstencový ovladač zoomu se spouští uprostřed. Fotoaparát tedy můžeme jednoduše ovládat i jednou rukou. Zadní straně u TZ5 dominuje velký třípalcový displej, vedle kterého se napravo vešel pouze křížový ovladač (formou pětice tlačítek), dvě další funkční tlačítka a přepínač režimu fotografování a prohlížení. Konektory (napájení, A/V, USB) nalezneme na pravém boku pod plastovými dvířky. Spodní strana pak klasicky nabízí prostor pro baterii a paměťovou kartu a plastový závit pro stativ, který ale není umístěn v ose objektivu.

Plášť přístroje je vyroben z kovu. Na výběr jsou čtyři barevná provedení - stříbrná, modrá, hnědá a černá. Hmotnost fotoaparátu je cca 214 g bez akumulátoru a karty, resp. cca 240 g s baterií a kartou. Rozměry těla jsou 103,3 x 59,3 x 36,5 mm. Rozměry se oproti TZ3 prakticky nezměnily.

Technická specifikace
Použitý CCD snímač u TZ5 má efektivní rozlišení 9,1 MPix a úhlopříčku 1/2,33". Snímky můžeme ukládat v max. rozlišení 3456 x 2592 bodů v poměru stran 4:3, 3552 x 2368 bodů v poměru 3:2, nebo 3712 x 2088 bodů v poměru 16:9. Vše pouze ve formátu JPEG. Citlivost můžeme nastavit na ISO 100, 200, 400, 800 a 1600, přičemž je k dispozici rozšíření až na ISO 6400, pomocí režimu "vysoká citlivost", kde však automatika nastavuje citlivost sama. Navíc získáme snímek v plném rozlišení, který je interpolován z menšího, tzn. kvalita je výrazně nižší. K dispozici je i takzvaná funkce "Inteligentní ISO", která v závislosti na rychlosti pohybu fotografované scény přístroj upravuje na citlivost a expozici pro minimalizaci rozmazání fotografie (můžeme nastavit hranici maximální citlivosti). Snímkům můžeme nastavit barevný filtr (podání barev) na neutrální, přirozené, živé, oteplující, ochlazující, sepia nebo černobílý. O zpracování obrazu se stará obrazový procesor Venus Engine IV. Ozvučené video sekvence se ukládají v rozlišení 1280 x 720, 848 x 480, 640 x 480 nebo 320 x 240 bodů s frekvencí až 30 sn./s ve formátu MOV (QuickTime Motion JPEG).

Objektiv LEICA DC VARIO-ELMAR (složený z 11 čoček v 9 skupinách) nabízí 10x optický zoom díky rozsahu ohniska od 4,7 mm do 47 mm (ekvivalent kinofilmu je 28-280 mm). Světelnost je F3,3-4,9. Fotoaparát má pouze dvoupolohovou clonu, u které na nejkratším ohnisku automatika nastaví F3,3 nebo F8,0, a na nejdelším ohnisku pak F4,9 a F11. Pomocí za horších světelných podmínek bude optická stabilizace MEGA O.I.S., která již klasicky nabídne dva režimy stabilizace. Jednak pouze při expozici, nebo při namáčknutí spouště a expozice. Minimální vzdálenost zaostření je v normálním režimu 50 cm na nejkratším ohnisku a 200 cm na nejdelším. Makro režim umožňuje ostřit již od 5 cm, resp. 100 cm. Automatické pasivní zaostřování pracuje s 9 body. Pro rychlejší práci automatiky můžeme aktivovat pouze tříbodový nebo jednobodový autofocus (i s různou velikostí, větší nebo menší plochou oblasti AF). Pro horší osvětlení je k dispozici pomocná dioda. Ostřit můžeme jednorázově nebo pomocí kontinuálního režimu. Manuální zaostřování není k dispozici. Objektiv nemá závit pro předsádky nebo filtry.

Expozici nastavuje pouze automatika (klasická automatika, nebo jeden z mnoha scénických režimů). Manuální režimy expozice bohužel ani nejsou k dispozici (považuji to za jedinou nevýhodu koncepce řady TZ). Výsledky automatiky můžeme regulovat pomocí kompenzace expozice +- 2 EV po 1/3 EV krocích. Měření expozice můžeme nastavit na celoplošné, celoplošné s důrazem na střed nebo bodové. K dispozici je také živý histogram. Čas expozice se pohybuje od 1/2 000 s do 8 s (v režimu Noční obloha 15, 30 a 60 s). Sériové snímání u TZ5 pracuje rychlostí 2,5 sn./s. pro 5, nebo 3 snímky, podle zvolené komprese JPEG. Nekonečnou sérii (až do zaplnění karty) můžeme použít při rychlosti 2 sn./s. Vyšší rychlosti lze dosáhnout zmenšením rozlišení. Pokud se spokojíme s 2 MPix, můžeme využít rychlosti až 6 sn/s. pro až 100 snímků. Použít můžeme také expoziční bracketing 3 snímků s rozdílem 1/3 až 1 EV.

Vyvážení bílé barvy můžeme nechat na automatickém měření, zvolit jednu z předvoleb (slunečno, zataženo, stín, žárovka) nebo využít manuální měření. Kromě automatiky lze u každého nastavení aplikovat korekci do červena nebo do modra. Vestavěný blesk má udávaný pracovní dosah 0,6 - 5,3 m na nejkratším ohnisku a 1 - 3,6 m na nejdelším ohnisku.

TFT LCD displej má úhlopříčku 3" a rozlišení 460 800 bodů. Pro ukládání dat slouží vestavěná paměť 50 MB nebo paměťové karty SD, SDHC nebo MMC (pouze pro fotografie, ne videa). Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor (3,7 V, 1000 mAh). Vydržet by měla pro až 300 snímků (dle standardů měření CIPA). Samozřejmostí je i A/V výstup s formáty PAL a NTSC, stejně jako možnost přímého tisku pomocí standardu PictBridge.

Ovládání
Ovládání fotoaparátu je velmi jednoduché. Vzhledem k absenci manuálních režimů (expozice a zaostřování) zde není potřeba většího množství tlačítek. Celkem nám ke štěstí musí stačit pětice tlačítek tvořící "křížový ovladač", kterým se pohybujeme v menu a zároveň nastavujeme korekce expozice, korekce záblesku, korekce vyvážení bílé (vše horním tlačítkem), režim blesku (pravým tlačítkem), samospoušť (levým tlačítkem) a makro režim (dolní tlačítko). Na tlačítkách jsou ikonky znázorňující danou činnost, takže orientace je bezproblémová. Další dvě funkční tlačítka jsou zde pro ovládání displeje (zobrazení živého histogramu, pomocné mřížky či zvýšení jasu displeje pro snadné fotografování "nad hlavou") a pro rychlý přístup k vybraným funkcím. Abychom nemuseli kvůli základním parametrům pokaždé do menu, po stisknutí tlačítka Q.MENU (které v režimu prohlížení slouží pro mazání souborů) se zobrazí malé a přehledné menu s nastavením režimu stabilizace, sériového snímání, režimu ostření, vyvážení bílé barvy, citlivosti, inteligentního kontrastu, poměru stran, rozlišení a režimu jasu displeje (zesílený jas pro práci na ostrém světle, režim pro pozorování z velkého úhlu). Do režimu prohlížení se dostaneme přepínačem umístěným v pravém horním rohu. Další specialitou je na horní straně tlačítko E.ZOOM, které automaticky nastaví maximální optický zoom, pak maximální zoom včetně digitálního a po dalším stisknutí se vrátí na nejkratší ohnisko.

Práce s fotoaparátem je tedy poměrně nenáročná. Tlačítka jsou dobře zkonstruována a snadno se používají. Samotné fotografické menu je rozděleno na několik záložek, kde můžeme nastavit výše zmíněné parametry jako tlačítkem Q.MENU, plus mnoho dalších. Například kompresi JPEG, inteligentní citlivost, režim měření expozice, režim ostření, kontinuální ostření, barevný filtr, zvukový záznam, přisvětlení AF, nejdelší čas expozice (max. 1/8, 1/4, 1/2, nebo 1 s), digitální zoom a nastavení hodin. Záložka nastavení (Setup) nabízí pak další možnosti jako je jas displeje, nastavení zvuků, zobrazení nápovědy a histogramu, úsporný režim, automatický náhled, vynulování číslování souborů, resetování nastavení, režim USB, formát video výstupu, jednotky vzdálenosti (ft/m) a jazyk. Zvolit si můžeme i menu v českém jazyce.

V režimu prohlížení snímků lze fotky promítat, zobrazit dle data v kalendáři (zvolíme den pořízení v přehledně zobrazeném kalendáři a rychle se dostaneme k zapadlým snímkům), popisovat, zmenšovat, ořezávat (včetně změny poměru stran), otáčet, tisknout, zamykat, komentovat zvukem a kopírovat (mezi kartou a vestavěnou pamětí).

 

 

Kvalita snímků
Digitální šum je na snímcích potlačen na velmi nízkou úroveň. Díky tomu prakticky v obraze neruší. Není to ale zadarmo. Daní za to, že snímky nemusíme dodatečně upravovat v počítači, je ztráta jemných detailů způsobená silnější softwarovou redukcí šumu. Změn v detailech si však všimneme až na citlivosti ISO 400, i když pouze při maximálním přiblížení. Na běžných snímcích, zmenšených na rozlišení monitoru, u malých výtisků nebo v internetových galeriích ale tuto skutečnost prakticky nepoznáme. Situace se samozřejmě s rostoucí citlivostí dále zhoršuje. I zmenšené snímky pořízené s citlivostí ISO 1600 jsou použitelné, ale i při mírném přiblížení poznáme rozdíl mezi schopnostmi kompaktu a DSLR (kde má DSLR zjevně navrch díky většímu snímači). Citlivost ISO 3200 a 6400, přístupná ve scénickém režimu "Vysoká citlivost", používá velmi agresivní zpracování s interpolací, takže výsledek je značně neostrý. Použití je opravdu pouze nouzové a navíc nelze nastavit uživatelsky citlivost. V tomto režimu je vše plně na automatice. Celkově lze říci, že šum je na velmi dobré úrovni díky silnější redukci. Tím ale přicházíme u vyšších citlivostí o detaily. Je ale možná škoda, že situace je oproti TZ3 zhoršena větší hustotou snímacích buněk na ploše snímače. Tento trend je znepokojivý a jedná se pouze o marketingové honění čísel. Uživatelům by bohatě stačilo i 7 MPix jako u TZ3, ale to oni sami bohužel často neví a každý výrobce tak musí nahánět počet megapixelů, aby nabízel stejné číslo jako konkurence. Řešením může být volba modelu TZ4 s menším rozlišením, který je však ochuzen i o další výbavu (nižší rozlišení displeje apod).

Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče

Automatické vyvážení bílé barvy pracuje velmi spolehlivě. Pokud se nám nebudou líbit teplejší odstíny barev, které produkuje při žárovkovém osvětlení, můžeme využít příslušnou předvolbu, nebo manuální měření. Pro přednastavené hodnoty i manuální měření platí, že můžeme vyvážení ještě korigovat korekcí o +- 10 kroků směrem k červené nebo modré. I přes velký rozsah stupnice se jedná o poměrně jemné doladění.

 
Automatické vyvážení bílé barvy (vlevo automatické, vpravo manuální měření)

Kvalita optiky je stručně řečeno výborná. Na nejkratším ohnisku je pouze minimální soudkovité zkreslení, které by bylo dobré i pro ekvivalent ohniska 35 mm, natož 28 mm. Na první pohled jej takřka nevidíme, což je u této kategorie výjimkou. Rozlišení a ostrost detailů jsou na velmi dobré úrovni, a to i v rozích, kde je obraz stále ostrý. Při pohledu na rohy také zaujme téměř absence chromatické aberace, což se také příliš často nevidí. Kvalita snímků na nejkratším ohnisku je tedy vynikající. Posunem na nejdelší ostrost celkově klesne, což je klasický projev všech kompaktů.

 
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 280 mm)

 
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 28 mm, vpravo 280 mm)

 

 


Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800 a 1600), výřezy 1:1

 

 


Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 100, 200, 400, 800, 1600 a 3200), výřezy 1:1

ukázka makro snímku

ukázkové video (4,74 MB) [-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Od posunutí přepínače On/Off do pořízení prvního snímku uplyne cca 3 s, což je slušné vzhledem k nutnosti vysunovat optiku. V zapnutém stavu po stisknutí nenamáčknuté spouště pořídí snímek po cca 0,8 s. Zpoždění při namáčknuté spoušti (kdy má fotoaparát zaostřeno) je minimální a v našich podmínkách neměřitelné, tzn. pod 0,1 s. Reakce fotoaparátu jsou celkově poměrně svižné a nedočkáme se nějakého zdržování. Prohlížení snímků odkrývá zajímavou vlastnost. Prvotní prohlížení není okamžité, malé zpoždění tam je. Pokud ale projíždíme již jednou prohlížené fotky, je přesun okamžitý (a to i u snímků pořízených jiným fotoaparátem). Tato vlastnost byla i u předchozí generace (TZ3). Po vypnutí fotoaparátu je ale opět prvotní prohlížení s lehkým zpožděním. I to malé zpoždění lze však akceptovat, nejedná se o velkou prodlevu. Zobrazování scény na displeji má také určité zpoždění, v rámci konkurence přijatelné. Pro reportážní fotografování rychlých pohybů to ale není.
Automatická expozice i zaostřování pracují velmi dobře. Jediným výraznějším negativem na fotoaparátu je absence manuálních režimů. Zřejmě by tak příliš konkuroval vyšším řadám (FZ), nebo jej výrobci vynechali z důvodu použití pouze dvoupolohové clony (což u tohoto kompaktu je v praxi běžné). S tím i souvisí nemožnost ukládání snímků ve formátu RAW, ale bez manuálního režimu by tato funkce vypadala nepatřičně. Tím se dostáváme k samotnému určení fotoaparátu. Rozhodně nebyl zamýšlen jako vážný nástroj pro profesionály, ale jako jednoduchý malý, kompaktní, širokoúhlý ultrazoom. Sice po něm sáhnou náročnější zákazníci (kteří se nespokojí s 3x zoomem na ohnisku 35 mm), ale neměl by méně zkušené odrazovat složitostí ovládání. Své kouzlo může nabídnout i profesionálům, kteří nemají chuť s sebou neustále nosit své velké profi vybavení, a tak často hledají druhý fotoaparát, kompakt, který poslouží jako digitální zápisník. Právě pro tento účel je ideální. Samozřejmě nejen pro profesionály jako malý zápisník, ale také pro každého amatéra jako primární fotoaparát, pokud se spokojí s absencí manuálních funkcí. Kompaktnost, širokoúhlé ohnisko, stabilizace obrazu a kvalita výsledných snímků, to vše je také důvod, proč je řada TZ tak úspěšná.
Příjemným zjištěním je možnost použití optického zoomu při natáčení videosekvencí. Do videa se nepřenáší žádný nepříjemný zvuk motorků hýbajících s objektivem, ale musíme se smířit s tím, že při maximálním přiblížení se může obraz rozostřit. Nám se to stalo několikrát, kdy se fotoaparát "chytil" až chvíli p dosažení maximálního ohniska a rychle doostřil. Se zoomem souvisí i tlačítko E.ZOOM, které v režimu fotografování (během videa je neaktivní) po stisknutí nastaví max. zoom. Nejdříve optický, pak i v kombinaci s digitálním a po dalším stisku se vrací na nejkratší ohnisko.
Citelnou změnou je také větší rozlišení displeje na zadní straně, které se zvýšilo z 230 tisíc na 460 tisíc bodů, oproti TZ3. To znamená, že obraz je ostřejší s více detaily. Při fotografování si toho všimnout nemusíme (stále se pohybující obraz na displeji dojem kazí), ale při prohlížení snímků to oceníme zcela určitě.

Závěr
Kombinace kompaktních rozměrů, desetinásobného zoomu se stabilizací a širokoúhlého počátku může lákat nejen běžné spotřební uživatele, ale i profíky, kteří by si TZ mohli koupit jako kapesní "digitální zápisník". Bezproblémový provoz a kvalitní provedení jsou samozřejmostí. Dojem může kazit nepříliš velká výdrž baterie a nepotřebně vysoké rozlišení, které kazí kvalitu obrazu na vyšších citlivostech. Celkově jsou snímky vynikající. Ostrost, téměř žádná chromatická aberace a téměř absentující soudkovité zkreslení ale problémy s vyhlazováním detailů u vyšších citlivostí hravě kompenzují. V maloobchodech se cena za Panasonic Lumix TZ5 pohybuje okolo 8 600 Kč včetně DPH.

::Technická specifikace Panasonic Lumix TZ5

Živé fotografie