Nikon D60 - hodně muziky za málo peněz v praxi - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Digitální fotografie  

3. července 2008, 00.00 | Nikon D60 je přímým nástupcem modelu D40x a nyní zastupuje druhou nejlevnější DSLR od Nikonu. Oproti nejdostupnější variantě tedy nabízí lepší parametry, které více uspokojí náročnější amatéry. Ve zkratce se jedná o rozlišení 10 MPix, citlivost až ISO 3200, systém čištění snímače, 2,5" LCD displej a cenu lehce převyšující 10 tisíc korun. Jak dopadl v redakčním testu?

{Konstrukce a design}

Nikon D60 je přímým nástupcem modelu D40x a nyní zastupuje druhou nejlevnější DSLR od Nikonu. Oproti nejdostupnější variantě tedy nabízí lepší parametry, které více uspokojí náročnější amatéry. Ve zkratce se jedná o rozlišení 10 MPix, citlivost až ISO 3200, systém čištění snímače, 2,5" LCD displej a cenu lehce převyšující 10 tisíc korun. Jak dopadl v redakčním testu?

Konstrukce a design
Konstrukce je prakticky stejná jako u předchozího modelu D40x. Nejvíce změn se událo u součástek, které jsou ukryty uvnitř přístroje. Design je stejný jako u ostatních DSLR Nikon a stejně kvalitní je i zpracování povrchu, které nepůsobí nijak levně a "plastově" Chybí pouze pogumování gripu, což je nahrazeno použitím jiného plastu, který má pogumování imitovat. Fotoaparát se drží velmi dobře a grip je dostatečně velký i přes celkově malé rozměry přístroje. Na rozdíl od Canonu 450D se mi na něj vejdou všechny prsty, byť je to těsné. Na šířku má tělo fotoaparátu 126 mm, na výšku 94 mm a do hloubky 64 mm. Hmotnost bez baterie a paměťové karty je cca 471 g. S baterií a kartou je to 522 g.

Na přední straně je bajonet s pojistkou (na bajonetu chybí pohon zaostřovacího mechanismu, blíže problém popisujeme v technické specifikaci) a pomocná lampa autofokusu. Na levé straně bajonetu nalezneme dvojici tlačítek sloužících pro aktivaci vyskakovacího blesku a programovatelné tlačítko, primárně sloužící pro nastavení samospouště (blíže popsáno v sekci Ovládání).

Horní straně chybí stavový LCD displej, což je u malých DSLR již běžné. Stavový displej byl z důvodu úspory místa odstraněn a informace se zobrazují na hlavním LCD displeji na zadní straně. Zbytek horní strany má klasické uspořádání. Vystouplý hledáček s vestavěným bleskem, napravo od něj je kruhový volič expozičních režimů, dvojice tlačítek pro korekci expozice (a nastavení clony) a nastavení funkce D-Lighting. Na kraji gripu je klasický otočný prstencový přepínač aktivující fotoaparát, uprostřed kterého je umístěno tlačítko spouště. Toto uspořádání zjednodušuje a zrychluje spuštění fotoaparátu a pořízení prvního snímku.

Konektory USB a A/V jsou umístěny na levém boku pod plastovou krytkou. Slot paměťové karty je zase na boku pravém. Stejně jako u D40, D40x a D80 je zde posuvná odklápěcí krytka, pod kterou je ukryt slot pro paměťové karty SD (SDHC). Na spodní straně nechybí kovový závit pro stativ umístěný v ose objektivu a prostor pro Li-Ion akumulátor.

Zadní strana vypadá stále stejně jako u předchůdců. Po levé straně displeje je řada funkčních tlačítek, nad displejem je průhledový SLR hledáček s možností dioptrické korekce, po pravé straně je křížový ovladač s tlačítkem pro mazání snímků a v pravém horním rohu je multifunkční kolečko. U něj nechybí ani tlačítko blokace expozice. Celkově zde tedy není tolik tlačítek jako na pokročilejších zrcadlovkách. To usnadňuje začátečníkům orientaci. Mnoho parametrů nemusíme hledat v menu, ale jsou měnitelná přes "interaktivní" stavový displej na zadní straně (viz sekce Ovládání).

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Fotoaparát je vybaven CCD snímačem, který má efektivní rozlišení 10,2 MPix a rozměry 23,6 x 15,8 mm (formát DX). Díky němu můžeme pořizovat snímky s rozlišením 3 872 x 2 592, 2 896 x 1 944 a 1 936 x 1 296 bodů s citlivostí 100, 200, 400, 800, 1600 a 3200 ISO ve formátech JPEG a RAW (12 bitový s komprimací). Ukládat lze také oba formáty zároveň. Můžeme nastavit ukládání snímků ve třech barevných prostorech sRGB, sRGB s důrazem na zelenou barvu a Adobe RGB. Obrazovému procesoru můžeme nastavit parametry pro doostřování snímků, kontrast, nasyceni barev a barevný posun. Novinkou oproti D40x je systém čištění snímače, který lze libovolně nastavit. Čištění může probíhat jen při zapnutí fotoaparátu, jen při vypnutí, nebo při vypnutí i zapnutí. Samozřejmě lze čištění úplně vypnout.

Použít lze objektivy s bajonetem Nikon F mount a samozřejmě můžeme také nasadit objektivy DX Nikkor, které jsou speciálně určené pro DSLR se snímačem formátu DX. Díky rozměrům snímače musíme počítat s prodlužovacím (ořezovým) faktorem 1,5x, který nám změní úhel záběru. To znamená, že nasazením 24 mm objektivu máme stejný úhel záběru jako na kinofilmu s 36 mm objektivem. Ohnisko tedy násobíme 1,5x abychom získali jeho ekvivalent u kinofilmové zrcadlovky. Automatické zaostřování zajišťuje modul Nikon Multi-CAM530, který pracuje na principu pasivního TTL měření kontrastu. Nastavit můžeme kromě manuálního zaostřování také jednorázové zaostření AF-S, kontinuální zaostřování AF-C, nebo nový režim AF-A, který automaticky přepíná mezi posledními dvěma zmiňovanými režimy v závislosti na situaci. Můžeme si vybrat libovolný zaostřovací bod ze tří, nebo nám bude muset stačit automatická volba a režim zaostřování na nejbližší bod. Automatice ve špatném osvětlení pomáhá přisvětlovací lampa. D40 nemá vestavěný motor autofokusu, který pohání zaostřovací mechanismus u objektivů bez motorku. Musíme tedy používat pouze objektivy, které mají vlastní zaostřovací motorky, jinak musíme zaostřovat manuálně. U Nikonu se takové objektivy značí zkratkou AF-S. Hledáček u D60 má zvětšení 0,8x (s objektivem 50 mm zaostřeným na nekonečno) a pokrytí cca 95% scény.

Expozici můžeme nastavit celou sami díky manuálnímu režimu. Pokud si nejsme jistí, můžeme použít režim priority clony (a čas dopočítá automatika) nebo režim priority času (a clonu nastaví fotoaparát). Pak je zde k dispozici klasický automatický režim (čas i clonu nastaví automatika), plně automatický režim (fotoaparát nastaví čas, clonu, citlivost, vyvážení bílé, zaostřování apod.) a několik scénických režimů (portrét, krajina, děti, sport, makro, noční snímek). O měření expozice se stará systém 3D Color matrix metering II pomocí 420 segmentového RGB senzoru. Měření oblasti expozice lze nastavit celoplošné, celoplošné s důrazem na střed (75% citlivosti měření je na kruhu 8 mm uprostřed obrazu), nebo bodové (3,5mm, což odpovídá cca 2,5% plochy záběru). Kompenzace automatické expozice nabízí rozsah úprav o +-5EV po 1/3 EV krocích. Čas závěrky se může pohybovat od 1/4000 s do 30 s, včetně možnosti nastavení režimu Bulb (expozice probíhá po dobu držení spouště). Synchronizace blesku pomocí X-sync zvládá časy až do 1/200 s. Sériové snímání umí pracovat rychlostí 3 snímků za sekundu (s vypnutou funkcí softwarové redukce šumu) pro až 9 snímků v JPEG, pak pokračuje sníženou rychlostí závislou na použité kartě.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické a manuální měření a samozřejmě také několik přednastavených hodnot pro různá osvětlení (slunce, stín, zataženo, blesk, žárovka a zářivka). TFT LCD na zadní straně má úhlopříčku 2,5" a disponuje 230 000 body. Vestavěný blesk má směrné číslo 12 při ISO 100. Využít můžeme režim vynuceného záblesku, redukce červených očí, synchronizace s dlouhým časem závěrky, redukce červených očí se synchronizací zároveň, nebo synchronizace na druhou lamelu. Externí blesky můžeme nasadit do Hot-shoe patice, nejlépe ty, které mají i-TTL řízení záblesku, které podporuje také tento fotoaparát. Konkrétně jde o modely Nikon SB-900, SB-800, SB-600 a SB-400.

Při prohlížení snímků si můžeme zobrazit jejich histogram, informace o jejich pořízení, nebo přeexponovaná místa (bílé přepaly). Přístroj je také vybaven senzorem natočení, díky kterému si můžeme nechat automaticky otáčet snímky. Snímky se ukládají na paměťovou kartu SD (Secure Digital) a použít lze i SDHC karty. Kromě přenášení dat do počítače pomocí USB 2.0, nebo tisknutí na tiskárně pomocí PictBridge si je také můžeme promítat pomocí videovýstupu podporujícím videoformáty PAL a NTSC. Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor EN-EL9 (7,4 V a 1000 mAh).

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Z předchozího textu vyplývá, že na konstrukci a rozmístění tlačítek se prakticky nic nezměnilo. Ovládání, až na výjimky, zůstává stejné jako u D40x. U pokročilejších zrcadlovek je možné více parametrů nastavovat stiskem tlačítka a otáčením multifunkčního kolečka. Zde jsme odkázáni na menu a stavový displej, pomocí kterého lze také nastavovat ty nejdůležitější parametry. Dokonce zde pomocí funkčních tlačítek nastavíme méně parametrů než u kompaktů. Výhodou je zde ale interaktivní stavový displej, který se promítá na zadním velkém displeji, pokud zde nejsou prohlíženy pořízené snímky. Spodním tlačítkem nalevo od displeje tak aktivujeme možnost změny a křížovým ovladačem se pohybujeme po displeji, kde lze měnit rozlišení, kompresi JPEG, vyvážení bílé, citlivost, samospoušť a sériové snímání, režim AF, oblast zaostření, oblast měření expozice, D-Lighting, intenzitu záblesku, režim blesku a kompenzaci expozice. Výhodou je to, že po nastavení parametru a následném focení, si menu pamatuje pozici kurzoru, takže po opětovném stisku dolního levého tlačítka, se objevíme na tom parametru, který jsme měnili naposled. Celkově je tedy práce poměrně rychlá, jen vyžaduje sledování zadního displeje. Stavový displej na zadní straně má tedy dva různé typy zobrazení. Jedno informativní, s grafickým znázorněním zaclonění a druhé aktivní, kde se lze po položkách pohybovat a nastavovat je.
Menu fotoaparátu máme přehledně rozděleno na záložky, stejně jako u ostatních DSLR Nikonu. V záložce "Playback" nastavíme adresář, kam se zapisují soubory, otáčení prohlížených snímků, tisk, slideshow, smažeme data z paměťové karty, nastavíme tisk, nebo aktivujeme funkci Stop-motion (tvorba videa z ze sekvencí fotek, více se této funkci budeme věnovat v samostatném článku v dohledné době). Záložka "Shooting" nabízí nastavení parametrů obrazu (ostrost, kontrast, barevný prostor, saturaci a odstín) včetně přednastavených režimů (kde je i černobílé nastavení), rozlišení snímků, vyvážení bílé, citlivosti, redukci šumu a funkce D-Lighting (prosvětlování stínů). Záložka "Custom settings" nabízí několik užitečných nastavení, jako je vypnutí zvuků zaostření, nastavení režimu AF (jednorázové, kontinuální, automatické rozpoznání), výběr režimu AF bodů (jeden bod, zaostření na nejbližší objekt, dynamická oblast - pro pohyblivé objekty), oblast měření expozice, blokaci focení při absenci paměťové karty, automatické zobrazení pořízeného snímku, korekci záblesku, zapnutí pomocné lampy AF, automatické nastavení citlivosti (nastavit lze i max. citlivost, nebo nejdelší čas expozice), přiřazení funkce programovatelnému tlačítku (samospoušť, rozlišení, citlivost, vyvážení bílé), funkci tlačítka blokace expozice, režim vestavěného blesku, délku samospouště, dobu čekání na signál od dálkového ovládání, dobu pro vypnutí displeje a měření expozice, vložení data do snímku a aktivaci funkce "rangefinder". Poslední zmíněná funkce odkazuje na vlastnost dálkoměrných fotoaparátů, které uživateli "napovídali" jakým směrem by měl zaostřovat (pokud není právě zaostřeno). Tato funkce tedy uživateli v hledáčku ukazuje pomocí šipek, jakým směrem by měl zaostřovat. Pokud ukazuje šipka doleva, je zaostřeno před objekt a pokud ukazuje šipka doprava, je zaostřeno za objekt (na který ukazujeme bodem zaostření).

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Úroveň šumu je velmi malá. Do citlivosti ISO 400 nemusíme o šumu téměř vůbec přemýšlet. U citlivosti ISO 800 již porovnáváním zjistíme drobnou změnu u jemných detailů, což je způsobeno softwarovou redukcí šumu, která začne pracovat intenzivněji. I citlivost ISO 1600 je prakticky použitelná. Po lehčích úpravách na zmenšeném snímku nemáme šanci poznat, že byl pořízen na tak vysokou citlivost. Příjemnou výhodou je i možnost fotografovat s citlivostí ISO 3200, což přináší další zvýšení šumu a ztrátu jemných detailů díky interním úpravám obrazu, ale kvalita je stále velmi dobrá. Šum navíc nemá "barevné zrno", ale má poměrně příjemný charakter.

Automatické vyvážení bílé podávalo v průběhu testu dobrý výkon. Je spolehlivé, a pokud přeci jen selže, je tu několik předvoleb a možnost manuálního měření. V žárovkovém osvětlení můžeme očekávat typicky teplejší odstíny barev, jaké v těchto podmínkách produkují téměř všechny digitální fotoaparáty jakékoliv kategorie.

Ostrost a kvalita výsledného snímku je zásadně ovlivněna kvalitou použitého objektivu. Snímky jsme pořizovali se setovým objektivem AF-S DX Nikkor 18-55/3,5-5,6 G VR. S objektivem jsme byli spokojeni, v dané kategorii nabízí použitelnou optiku, navíc se stabilizací obrazu. V porovnání s Nikonem D40x zde nedošlo k nárůstu rozlišení a rozdíly mezi snímky jsou velmi malé, i když je zde použit novější obrazový procesor.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Reakce i start fotoaparátu jsou velmi rychlé. Pro rychlejší pořízení prvního snímku můžeme vypnout funkci čištění snímače po startu (a nechat ji proběhnout jen při vypnutí), díky čemuž je start téměř okamžitý. I samotný provoz nijak nezdržuje. Jediné čekání musíme vydržet při zpracovávání snímků v retušovacím menu, kdy přeci jen chvilku trvá, než se snímek upraví a uloží. To ale není primární funkcí fotoaparátu.
Věc, která je nejlevnějším Nikonům nejčastěji vytýkána, není až tak důležitá, jak by se mohlo zdát. Absence vestavěného pohonu automatického zaostřování nám omezuje výběr použitelných objektivů, ale začátečníci, kteří po podobných zrcadlovkách sáhnou, se trefí mimo vymezenou skupinu objektivů jen náhodou. Navíc čím dál tím více objektivů třetích výrobců je vybavováno vlastním pohonem. A to se týká i starých verzí, které jsou nyní "aktualizovány".
Musíme tedy používat objektivy, které mají vlastní motorky. Objektiv bez motorku lze na D60 nasadit, funkce měření expozice pracují, ale zaostřovat musíme manuálně. Z nabídky Nikonu si tedy musíme vybírat objektivy s označením AF-S a AF-I, kterých je poměrně dost. Vybrat si samozřejmě můžeme i z nabídky jiných výrobců, jako je Sigma, Tamron, nebo Tokina. Zde si ale musíme ověřit, zda-li objektiv má vlastní motorek zaostřování. Určitě jej mají modely označené jako HSM u Sigmy, nebo ekvivalentně u Tamronu a Tokiny, což značí ultrazvukové zaostřování. Výběr objektivů tedy omezený je, ale nijak tragicky.
Novinkou je systém čištění snímače, který zahrnuje nejen filtr umístěný před snímačem, který ze sebe "sklepává" nečistoty, ale také vzduchový systém, který by měl nečistoty odvádět pryč. Není zcela jasné, jak přesně tento systém funguje, ale jeho část je vidět uvnitř spodní části bajonetu objektivu. Zde jsou otvory, kde by zřejmě prach měl končit, ale otázkou je praktický efekt. Každopádně je ale příjemné, že se čištění snímače objevilo i u tak levného modelu jako je D60.
Dalším benefitem je také dodávaný setový objektiv AF-S DX Nikkor 18-55/3,5-5,6 G VR, jehož hlavní výhodou je optická stabilizace obrazu. Pokud si k němu uživatel přikoupí i AF-S DX 55-200mm f/4-5.6 VR, získává velmi dobrou kombinaci levných stabilizovaných objektivů.

Hlavní rozdíly D60 vs D40x

• Systém čištění snímače
• Obrazový procesor Expeed
• Funkce Stop-motion
• Nové možnosti úprav snímků přímo ve fotoaparátu (konverze RAW na JPEG, nové filtry efektů)

Závěr
Zrcadlovka, která je vybavena moderními prvky a nabízí kvalitní obraz, by dle předpokladu měla být drahá. Není tomu tak ale v případě Nikonu D60, který vyjde na cca 11 tisíc korun. Se setovým objektivem AF-S DX 18-55 to je pak 12 500 Kč a se stabilizovaným objektivem AF-S DX 18-55 VR je to cca 14 000 Kč včetně DPH.
Na uživatele za tuto cenu čeká adekvátně vysoké rozlišení, které by mělo pokrýt běžné potřeby (10 MPix), citlivost nastavitelná až na ISO 3200, kvalitní displej, kvalitní provedení těla fotoaparátu a samozřejmě i kvalitní obraz. I když tento model také stále nemá české menu (kdy už to konečně Nikon bude nabízet), pro angličtináře je ve fotoaparátu příjemná nápověda k téměř každému parametru, takže se jedná o vhodný fotoaparát i pro začátečníky, kteří nechtějí stále listovat návodem.

::Technická specifikace Nikon D60

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie