Minolta RD 175 - jiná volba. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

31. srpna 1998, 00.00 | tento digitální fotoaparát představuje asi nejlevnější model profesionální digitální kamery s konstrukcí SLR.

Dnes se budeme věnovat přístroji RD 175. Ten sice není žádnou novinkou, spíš naopak, ale je perfektním zástupcem poměrně zvláštní kategorie digitálních fotoaparátů. Jedná se o výrobky posazené mezi "levné" kompaktní digitální fotoaparáty a špičkové profesionální fotoaparáty. To ovšem zdaleka neznamená, že by nebyly vhodné pro mnoho profesionálních aplikací. Naopak díky tomu, že cena není příliš vysoká ( profi přístroje cenou bez problému přesahují hranici 500.000 Kč ), umožňují tyto přístroje použití kvalitní digitální fotografie v mnoha oborech. Proto označení "jiná volba".

Design
Tento fotoaparát vznikl kombinací klasického fotoaparátu Minolta Dynax ( SLR zrcadlovka ) a digitální sekce, která je na něj připojena. Toto spojení přináší velké množství výhod a některé nevýhody. Co se týče provedení, je přístroj poměrně zdařilý. Je pravdou, že přístroj působí mohutně, ale ve srovnání s profi digitálními fotoaparáty je to v podstatě drobeček. Posuďte sami, rozměry jsou 161 x 111 x 140 mm a váha je něco málo přes 1,5 kg ( 0,9 Kg tělo přístroje ). Proč uvádím váhu těla ? Protože objektiv je odnímatelný a lze jej nahradit libovolným AF objektivem se závitem Minolta A.

Balení
V balení Minolta nabízí takřka kompletní vybavení. Tedy dostanete samozřejmě tělo přístroje, objektiv AF ZOOM 3,5-4,5/24-85, PCMCIA disk 130 MB, akumulátory, napájecí adaptér kombinovaný s nabíječkou, SCSI kabel, software a příručku. To by Vám v podstatě mělo stačit, za předpokladu, že Váš počítač je vybaven SCSI rozhraním. Pokud ne, musíte si ještě pořídit SCSI řadič.

Paměť
Jako paměťové medium je použit PCMCIA hard disk s kapacitou 130 MB. Jedná se o zcela standardní zařízení formátu PCMCIA III, takže jej můžete vložit třeba do notebooku a fotografie přímo kopírovat. Vůbec použití této technologie je výhodné. Hlavní výhodou je samozřejmě kapacita. Na 130 MB zaznamenáte cca 113 snímků a není problém zakoupit kapacity kolem 0,5 GB ( již je ohlášen 1GB ). Další výhodou je poměrně velká rychlost záznamu, která dovoluje slušnou odezvu od fotoaparátu a příliš nezdržuje při práci. Paměť je kladem.

Obrázek
Přístroj nabízí jediné rozlišení a to 1528 x1146. To sice není žádné absolutní maximum, ale je to velice slušný nadstandard ve srovnání s nižšími modely. Rozhodně 1,75 miliónů bodů je dost i pro velice slušný tiskový výstup.
Obrázky jsou velice pěkné. Přispívá k tomu celkově velice dobrá konstrukce přístroje i použití tří samostatných CCD snímačů. Zde je jasně patrný náskok tohoto přístroje před digitálními fotoaparáty nižší třídy. Přesto k maximání špičce přeci jen ještě nějaký ten krůček chybí.
Již zde se musím zmínit o jedné, dle mého názoru, slabině. Tou je použitý formát Minolta MDC, který je zcela exklusivní záležitostí Minolty. Ta se sice snaží z něho v prospektech udělat klad přístroje, ale dle mého názoru se jedná o zbytečnou komplikaci, která fotografa nutí pořízené snímky tak jako tak konvertovat do jiného formátu. Osobně bych preferoval buď JPG nebo ještě lépe TIF klidně nekomprimovaný.

Objektiv
Ve standardní výbavě najdete AF ZOOM objektiv 3,5-4,5/24-85. Pokud se pokusíme tento pojem rozšifrovat ,dozvíme se, že objektiv podporuje automatické ostření, které lze samozřejmě nahradit manuálním. Dále se dozvíme, že jde o transfokátor s rozsahem ohniskových vzdáleností 24 - 85 mm. To je tak akorát pro běžné fotografování. A co je velice důležité, není jej problém nahradit jiným systémovým objektivem Minolta. Třeba makroobjektivem. No a na závěr je zde ještě zmíněna světlost objektivu v rozsahu 3,5 - 4,5, což jistě není špatné.

Režimy aneb automatika
Jak už jsme zmínili, přístroj disponuje funkcí AF ( auto focus ) tedy možností automatického ostření. To probíhá samozřejmě metodou TTL ( objektivem ) a funguje poměrně dobře. Pokud přístroj nemůže z nějakého důvodu doostřit sám, nezbývá než přepnout na manuální ostření a spolehnout se na vlastní zrak a zkušenost.
Jinak je zde samozřejmě možnost plně automatické expozice ( AE ). Ta je měřena opět skrz objektiv a může být použita buď v zcela automatickém režimu ( s možností krokové korekce ) nebo v poloautovatickém s možností fixního nastavení třeba uzávěrky.
A na závěr balance bílé barvy. Určení barev je vždy problém a dá se říct, že digitální fotoaparáty v této oblasti jsou na tom většinou lépe než klasické. U RD 175 máte několik možností. Buď celý proces necháte plně na přístroji, nebo mu naznačíte, jaké je okolní světlo. ( denní světlo, žárovka, zářivka, blesk )

Technické parametry
Takže už víme, že přístroj nemá jeden CDD, ale hned tři. Každý má rozlišení 3 x 380.000 bodů. Tento systém je označován jako "Dual Green", protože je vybaven třemi filtry ( 2 x GREEN + 1 x MAGENTA ). O objektivu jsme již hovořili, takže přejdeme rovnou k uzávěrce. Ta je programovatelná v rozsahu 1/2 až 1/2000 sekundy. To jsou hodnoty, které by měli stačit pro drtivou většinu aplikací. Opět žádné rekordy, ale rozumné hodnoty pro běžnou práci.
A na závěr jedna potěšující perlička. Tou je citlivost snímacího systému. Ta je výrobcem deklarována na hodnotu ISO 800, což je úctyhodné číslo. Kéž by něčeho podobného mohly dosahovat malé digitální kompakty.

Hledáček a displej
Hledáček je samozřejmě průhledem skrz objektiv. Jak jinak, když přístroj je postaven na SLR zrcadlovce. Tato varianta je tím nejlepším, c můžete asi čekat. Žádné problémy s nepřesností nehrozí. Přesto bych byl tak neskromný a čekal bych ještě trochu víc. To, co mi chybělo, je víc informací zobrazovaných v hledáčku. V tom se totiž dozvíte pouze tři údaje. Prvním je, že se roztočil hard disk při polovičním stiknutí spouště. Druhým je, zda máte či nemáte zaostřeno a třetím je nabití blesku, pokud je zapnut. Nic víc, všechny ostatní údaje jsou zobrazovány na stavovém displeji, na který jaksi při fotografování jen těžko uvidíte. Chápu, že jiné řešení nástavba na Dynax asi neumožňuje, přesto je to škoda.
K displeji napíši pouze jedinou větu. Displej přístroj nemá, což je plně v souladu s jeho pojetím. Digitální sekce je k Dynaxu přidána a v podstatě jen snímá, žádná nastavení, žádná prohlížení nic.

Ovládání
Ovládání je poměrně jednoduché a plně vychází z Dynaxu. To znamená, žádná tlačítka nebo displeje navíc. K dispozici je jen pár tlačítek, jedno kolečko pro výběr hodnoty a stavový displej. To je vše. Musím říct, že jsem si na ovládání velice rychle zvykl, přestože je velice jednoduché. Jsem staromódní typ, takže mi přehršle grafiky a kontextových návodů ani nechyběla. Je sice pár věcí, na které se asi budete muset podívat do manuálu, jinak na ně asi nepřijdete, ale jak říkám, není to nic přehnaně pohodlného ani složitého. Možná by ovládací kolečko umístěné pod spouští nemuselo jít tak ztuha, ale to může být jen můj osobní pocit.

Spojení s počítačem
Zde zanechala Minolta velice rozpačitý dojem. Připojení je možné buď pomocí SCSI nebo přenesením hard disku. Obě varianty však vyžadují použití TWAIN ovladačů, protože jinak formát MDC jen ztěží přečtete. Ovladače mi přišly, když budu shovívavý, velice jednoduché. Pokud to řeknu natvrdo, vůbec mi nevyhovovaly. Všechno je způsobeno tím, že je musíte použít na každý snímek, aby jste se zbavili formátu MDC. Zřejmě je to dáno tím, že RD 175 je již v podstatě stařeček mezi digitálními fotoaparáty, ale rozhodně bych doporučil přeprogramovat ovladače. Jsou nepochopitelně pomalé vzhledem k rychlosti SCSI a nabízejí pouze nejzákladnější funkce.
Abych jen nehanil, tak je zde možno zapnout softwarový chroma filtr, který fungoval velice dobře.

Praktické zkušenosti
Základním pocitem z přístroje je radost z příjemného fotografování. Rozhodně je přístroj nesrovnatelně lepší než všechny nižší modely konkurence. Druhým pocitem je, že výrobce dal přednost fotografické sekci před pohodlím uživatele a dnes již skoro samozřejmým komfortem. U přístroje budete postrádat spoustu funkcí, které najdete u přístroje za 30.000 Kč, ale pokud se zamyslíte a uvědomíte si, že primární funkcí je fotografie, pak budete jistě spokojeni. Velice mě potěšili akumulátory z produkce SONY ( zcela shodné jako u video kamer ), které jsou bezkonkurenční.

Shrnutí
Co se týče parametrů, všechny patří minimálně ke slušnému průměru, většinou spíš k těm lepším. Nikdy se nejedná o žádné rekordy, ale to si tento přístroj evidentně neklade za cíl. Je určen pro seriózní fotografování za ještě přijatelnou cenu.
Jistě teď napjatě na cenu čekáte. Každému je asi jasné, že bude vyšší než u běžných digitálních fotoaparátů. Každý správně čeká, že bude nižší než u špičkových profi přístrojů. Už Vás nebudu napínat, koncová cena je zhruba 173.000 bez DPH.
Těžko posuzovat, protože RD 175 nemá v součastné době žádnou přímou konkurenci. S kompakty se nedá srovnávat technicky ani cenově a nejbližší vyšší model bude asi Kodak DCS 315, ale ten ještě není na trhu a jeho cena bude podle našich informací rozhodně vyšší. Takže se dá říct, že RD 175 jako jediná zaplňuje mezeru v trhu a velice zajímavém místě. ( Osobně bych přeci jenom očekával cenu o pár tisíc níž. )