Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
5. září 2024
Matrixmedia - Obsluha a tisk na velkoformátových digitálních tiskárnách
-
30. září 2024
-
4. října 2024
-
14. listopadu 2024
Digitální fotografie
Makrofotografie u DSLR
Makro
30. června 2004, 00.00 | Makrofotografie zobrazuje živé i neživé předměty tak, jak je lidské oko jen stěží může vidět. Vlastníte-li digitální zrcadlovku tak vám nabízíme úvod do magiského světa skutečné makrofotografie. Co budete potřebovat?
Od nepaměti byli lidé fascinování světy, které nemohli vidět. Zvědavost lidem vrozená odjakživa vnucovala otázky typu: „Jak vypadá nepoznané?“ a hned na to „Jak to poznat?“ Díky obrovskému nástupu techniky posledních let se nepoznané stále zmenšuje – dnes se díváme již na samý okraj vesmíru a z druhé strany fotografujeme molekuly… Makrofotografie je obor, který zobrazuje předměty zhruba v měřítku do 10:1 (10x zvětšené). Neklade si tedy za cíl posunout hranice lidského vědění - na to dnes již běžné vybavení nestačí. Ale přesto může zobrazit svět tak, jak ho normálně nevidíme, zobrazit jeho fascinující krásu a křehkost a tím snad trochu přispět k tomu, abychom si krásy našeho okolí vážili a rozuměli mu. Samostatnou kapitolou je potom použití makrofotografie pro dokumentační účely (mikroelektronika, přesné strojírenství atp.), pro didaktické či presentační účely. V sérii článků na téma makrofotografie vám budeme postupně přinášet nejen teoretické základy ale i praktické možnosti jak dosáhnout makro měřítka na digitálních zrcadlovkách, zejména se zaměříme na makroobjektivy.
ZÁKLADNÍ PARAMETRY MAKROFOTOGRAFIE
Měřítko snímání
Měřítkem snímání se rozumí poměr mezi
skutečnou velikostí fotografovaného předmětu a jeho obrazem na snímači (nikoliv
na výsledné fotografii!!). Příklad - brouk má skutečnou velikost 1 cm a na
snímač se zobrazí ve velikosti 0,5cm. Takové měřítko označujeme jako 1:2. Pokud
by se brouk na snímač zobrazil ve velikosti také 1 cm, je to měřítko 1:1.
Předpokládáme-li, že kinofilmové políčko 24x36mm se zvětší na formát fotografie
13x18cm, dojde u měřítka snímání 1:1 k zvětšení brouka na velikost 5,4cm tedy
5,4x tedy jeho zobrazení v měřítku 5,4:1. Skutečné a pravé makro objektivy
dosahují měřítka 1:1. Některé levnější a kombinované objektivy se schopností i
makro režimu dosahují měřítek jen 1:2. Pro srovnání - normální objektivy mají
měřítka kolem 1:5. Vzhledem k menší velikosti snímače na některých digitálních
zrcadlovkách a jejich přepočítacímu koeficientu cca 1,6x (Canon EOS 10D, 300D,
Nikon D70, D100 a další) se vlastně obraz více zvětšuje a měřítko snímání roste
též. Proto makro objektiv s měřítkem 1:1 nasazený např. na Canon EOS 10D bude
mít měřítko 1,6:1.
Ukázka měřítka snímání s makroobjektivem Sigma 1:1.
Minimální zaostřovací vzdálenost
Dalším důležitým
parametrem makro objektivů je minimální zaostřovací vzdálenost – neboli jak
nejblíže můžete snímanému předmětu být abyste byli ještě schopni zaostřit. Měří
se od předmětu k rovině snímače – nikoliv k přední části objektivu! Při této
vzdálenosti taky objektiv dosahuje svého největšího měřítka snímání. Čím dále
jste od předmětu, tím méně si foťákem a tělem stíníte, ale jakékoliv chvění foťáku se více projevuje.
Naopak u krátkých vzdáleností předmět Vašeho zájmu plašíte (hmyz), stíníte si a
dochází i k výraznému perspektivnímu zkreslení podobně jako u širokoúhlých
objektivů.
Ukázka minimální hloubky ostrosti v řádu milimetrů při cloně f/4.5.
Hloubka ostrosti
Kdo se někdy podíval do mikroskopu ví,
že při zvětšování obrazu dramaticky klesá hloubka ostrosti (jsou ostrá tykadla,
ale už ne oči brouka nebo naopak). Podobný problém samozřejmě potkává i makro
objektivy. Proto se makro objektivy pyšní možností vysokých clonových čísel
(f/32, f/45) s cílem umožnit vysokou hloubku ostrosti. Ale příroda je
nekompromisní! Při vysokých clonových číslech (malé díře) dochází k difrakci
světla a tím k poklesu brilance obrazu. Prostě něco za něco. Nicméně nikdo Vás
nenutí nejvyšší clonová čísla u makro objektivů používat!
JAK DOCÍLIT MAKRO MĚŘÍTKA NA DIGITÁLNÍCH ZRCADLOVKÁCH
Předsádky
Předsádková čočka je nejjednodušší a asi i
nejlevnější cestou k makrofotografii. Je to v podstatě lupa, která se našroubuje
na přední přírubu normálního objektivu (jako filtr) a umožní ostřit na kratší
vzdálenosti než samotný objektiv bez předsádky. Naopak nelze s ní již ostřit na
nekonečno.
Mezikroužky
Mezikroužky jsou vlastně „kus černé trubky“
nasazený mezi tělo foťáku a objektiv. Tím oddálí objektiv od roviny snímače a
opět umožní ostřit na kratší vzdálenost než normálně. Vyrábí se většinou v
sadách 12, 20 a 36mm a jdou různě kombinovat a tím měnit vzdálenost oddálení
objektivu od těla foťáku. Na první pohled jednoduché, při podrobnějším pohledu
si však uvědomíte, že mezikroužky snižují cca o 2 clonová čísla světelnost
objektivu (např. váš objektiv f/4 bude po nasazení mezikroužků cca f/8) a také
se násobí všechny optické vady objektivu (zejména chromatická vada).
Makrokonvertory
Makrokonvertor je mezikroužek ale vybavený optikou (skly),
která zdvojnásobuje ohniskovou vzdálenost objektivu a opět snižuje minimální
zaostřovací vzdálenost. Nasazuje se stejně jako mezikroužky mezi tělo foťáku a
normální objektiv. Stejně jako u mezikroužků snižuje světelnost objektivu cca o
2 clonová čísla.
Reversní objektiv
Jedná se o použití normálního
objektivu, ale nasazeného na foťák obráceně. Protože to je ale mechanicky
nemožné, je potřeba použít reversní soupravu, která nasazení „vzhůru nohama“
umožní. Princip je v tom, že v normální poloze objektiv obraz zmenšuje na
snímač, zatímco v obrácené poloze objektiv obraz logicky zvětšuje! Jednoduché,
ale v praxi zatížené řadou technických i ergonomických problémů. Leč možné.
Makroobjektivy
Samozřejmě ten nejsprávnější způsob
snímání makra je pořídit specializovaný makroobjektiv. O skutečném makro
objektivu hovoříme v případě, že jeho měřítko zobrazení je 1:1. Makroobjektiv
není nic jiného než normální objektiv ale se schopností zaostřit i velmi blízké
předměty a s optimalizovanou optikou a její kresbou právě na tento druh blízkého
snímání. Makroobjektiv lze ale používat jako zcela normální objektiv a ostřit
plynule od minimální zaostřovací vzdálenosti (kde se dosahuje právě měřítka
snímání 1:1) až po nekonečno. Nepravé makro objektivy (mezi něž patří např.
Sigma AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super) dosahují většinou měřítka „jen“ 1:2 a
jsou většinou kombinovány se širokorozsahovými zoomy. Praktické řešení typu 2 v
1, ale samozřejmě na úkor kvality obrazu.
ZÁVĚR
V následujících článcích na téma makrofotografie se zaměříme na praktické recenze objektivů pro dosažení skutečných makro měřítek 1:1 a zejména se zaměříme na makroobjektivy japonského výrobce Sigma. Připravuje se redakční test objektivů Sigma AF 105mm f/2.8 EX Macro a AF 180mm f/3.5 EX APO Macro IF HSM. Věříme, že i vy pomocí nich objevíte fascinující krásu mikrosvěta a zažijete úžasné chvíle při fotografování.
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
8. září 2024
-
14. října 2024
-
5. listopadu 2024
-
14. listopadu 2024