Jak je to se ZOOMem? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

5. srpna 1998, 00.00 | Slovíčko ZOOM se nejčastěji spojuje s možností změny měřítka obrazu na počítači. To znamená možnost zvětšit popřípadě zmenšit obrázek podle potřeby uživatele.

V tomto článku bych rád trochu podrobněji rozebral tuto otázku položenou v našem DigitCHATu, protože se obavám, že ne každý má zcela jasno v tom co je to ZOOM, a jak se u digitálních fotoaparátů vlastně dělá. Jistou vinu na tom nesou i reklamní letáky některých prodejců, které záměrně nepřesně informují potencionální zákazníky ve snaze podbízet produkty.

Co je to ZOOM ?
Slovíčko ZOOM se nejčastěji spojuje s možností změny měřítka obrazu na počítači. To znamená možnost zvětšit popřípadě zmenšit obrázek podle potřeby uživatele. Alespoň v počítačové praxi tomu tak je.
Ve fotografické praxi je význam trochu jiný. Rozměr fotografie zůstává stále stejný, ale mění se velikost objektů na fotografii. To znamená, že dvojnásobný ZOOM je ekvivalentní tomu, že by jste popošli na poloviční vzdálenost od objektu a tím jej logicky zvětšíte. Z toho také plyne, že bez ZOOMu se dá fotografovat, ale upřímně to není ono.

Co je to optický ZOOM ?
V klasickém fotoaparátu, a nejen v něm, se o funkci ZOOMu stará transfokátor. Transfokátor je objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. To znamená, že uživatel oddaluje optiku, nebo přibližuje a tím mění velikost obrazu. Protože se jedná o záležitost čistě optickou, založenou na jednoduchých fyzikálních zákonech, je tato metoda často označována jako optický ZOOM.
Prakticky se používají dvě varianty, jak konstruovat transfokátor. Tou první variantou je, že fotograf otáčí objektivem a tím posunuje optiku. To je postup řekněme klasičtější a většinou je konstrukce taková, že poskytuje poměrně velkou citlivost a tím velké množství mezikroků.
Druhou možností je, že posun optiky zajišťuje motorek a fotograf pak pouze pomocí tlačítek ovlivňuje jeho chod. Tato varianta má zásadní výhodu v tom, že se dá realizovat na velice malých rozměrech a je používána u všech kompaktních přístrojů disponujících touto funkcí. Bohužel většinou toto řešení nabízí omezenou citlivost a tím i omezený počet mezikroků.

Co je digitální ZOOM ?
Digitální ZOOM dosáhl velkého rozvoje hlavně díky video kamerám. Má jednu zásadní výhodu. A tou je, že nepotřebuje žádné pohyblivé součásti ani žádnou optiku. Obojí je výrobně i technicky poměrně náročné a proto i drahé. Myšlenka digitálního ZOOMu spočívá v tom, že již nasnímaný obraz je upraven pomocí matematických vzorců a jsou v něm uměle vytvořeny či potlačeny body. Je to něco podobného, co děláte na počítači v grafickém programu, když měníte měřítko.
Myslím, že je patrné, že podobný postup nelze příliš opakovat, protože přístroj si body doslova vymýšlí, takže s větším faktorem zvětšení se ztrácí podobnost s předlohou. Na druhou stranu výsledky řekněme dvoj až trojnásobného digitálního ZOOMu jsou stále poměrně slušné.
Na závěr ještě jedna drobná nevýhoda. Často z technických důvodů není ZOOM plynule nastavitelný, ale možné si vybrat pouze z několika možných hodnot.

Takže, kde je rozdíl ?
Shrňme to, zatím co optický ZOOM se snaží upravit vše ještě před snímáním a to optickou cestou, digitální zoom naopak pracuje až po snímání. Výsledky optického jsou vždy věrnější, než u digitálního ZOOMu, ale jsou bohužel i dražší. Proto se výrobci k digitálnímu ZOOMu uchylují.
Pro příklad, manuálně ovládaný optický ZOOM má třeba Minolta RD 175, nebo Kodaky řady DCS. Motorický optický ZOOM mí všechny přístroje Olympus či Kodak DC. A digitální pak mají třeba přístroje EPSON. Zajímavou kombinaci nabízejí digitální fotoaparáty Kodak DC 220 a DC 260, které mají oba dva typy ZOOMu, které lze kombinovat.

Závěrem
Závěrem bych rád upozornil na to, že ne každý výrobce nebo prodejce důsledně rozlišuje různé techniky, a proto je třeba být neoblomným zákazníkem a žádat přesné informace. Neodsuzujeme ani jedno řešení, ale kvalitativní rozdíl zde je, takže je třeba obě možnosti rozlišovat. Optická cesta zachovává informace a pouze mění snímání. Digitální cesta vždy přináší částečné znehodnocení informace, kterou obraz nese.