Fujifilm FinePix S602Z v praxi - nový zážitek - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Fujifilm FinePix S602Z

Fujifilm FinePix S602Z

26. srpna 2002, 00.00 | Když Fujifilm poprvé oznámil technickou specifikaci modelu S602, srdce nejednoho fandy digitální fotografie zaplesalo. Jak se podařilo konstruktérům naplnit očekávání uživatelů a o kolik je S602 lepší než její předchůdci se dozvíte v naší recenzi.

Fujifilm patří mezi nejvýznamnější výrobce digitálních fotoaparátů na světě a nabízí dnes kompletní portfolio fotoaparátů od velmi jednoduchých entry-level modelů, až po profesionální FinePix S2PRO. Nicméně mnoho uživatelů si poslední dva roky stěžovalo, že Fuji chybí v nabídce nějaký opravdu lahůdkový amatérský, či chcete-li poloprofesionální model, který by nabídl víc než FinePix 6900Z a přitom jeho cena byla přijatelná. Odpovědí na toto volání by se měl stát právě model S602Z. Jak se to povedlo?

Čelní pohled

Konstrukce a design
Fotoaparát volně navazuje na tradici modelů 4900Z a 6900Z, nicméně v mnoha aspektech je konstrukce zcela nová. Základní myšlenka "kompaktního zrcadlovkového" těla tvaru písmene "L" s ultrazoom objektivem zůstala zachována, ale … S602 je výrazně mohutnější než předchůdci (110 x 79 x 95 mm) a je i adekvátně těžší (587 g). To přidalo fotoaparátu na stabilitě a dle našeho názoru se i výrazně zlepšila ergonomie držení těla. Nejlépe to dokumentuje výrazně větší pravá část, obsahující nově čtveřici tužkových baterií, která skvěle padne do ruky i jedincům s mohutnější dlaní.
Tělo opět kombinuje kovové a plastové části. Jde zřejmě o kompromis mezi hmotností a odolností. Nicméně fotoaparát v ruce působí solidním a odolným dojmem. Barevná kombinace tmavší šedé s černou není nová, ale stále působí velmi dobře. Díky větším rozměrům a konstrukci ve stylu zrcadlovky působí fotoaparát opravdu důstojným dojmem.

Zadní stěna

Technické parametry
Srdcem fotoaparátu je opět SuperCCD prvek, tentokrát již III. generace. Fyzicky je snímač vybaven 3,3mil. bodů, ze kterých skládá obraz o maximálním rozlišení až 6mil. bodů. I přes svojí poměrně malou úhlopříčku 1/1.7" nabízí ve všech režimech citlivost v rozsahu 160-400ISO s tím, že v rozlišení 1280x960 lze zvolit ještě citlivost 800 či 1600ISO. Princip je poměrně jednoduchý, při těchto vyšších citlivostech se skládá získaný náboj ze čtyř sousedních bodů, takže při zachování rozumné hladiny šumu lze dosáhnout vysoké citlivosti. Uživatel ale musí zaplatit rozlišením.
Objektiv je 6x optický zoom s rozsahem 35 - 210 mm při světelnosti F2.8 - 3.1. Světelnost je to na ultrazoom velmi dobrá a příjemný je i duální autofokus, který kombinuje údaje získané TTL měřením s výsledky externího snímače. Bohužel obě měření jsou pasivní.
FinePix S602 nabízí vše, co se dá od špičkového amatérského modelu očekávat. Autofokus je buď středový či volitelný 49 bodový s maticí 7x7. Použít lze alternativně i manuální ostření s "lupou". Expoziční logika pracuje s clonou F2.8 - F11 s velmi slušnými třinácti kroky a závěrkou nabízející časy 3s - 1/1000s. K dispozici je manuální nastavení expozice, oba poloautomaty a pochopitelně i plný automat. V takovém případě jsou nabízeny tři metody měření - bodové, středové a inteligentní 64 bodové. Nechybí ani kompenzace, ani bracketing.
Hledáček je opět elektronický, ale tentokrát Fujifilm sáhl po 0,44" mikro-LCD se 180.000 body. To je na ostrosti obrazu pochopitelně znát a mimochodem je rozlišení mikrodispleje v hledáčku vyšší, než rozlišení 1,8" LCD displeje na zadní stěně (110.000bodů).
Balance bílé barvy nabízí 9 režimů včetně dvou manuálních, nechybí sekvenční snímání s rychlostí až 5 snímků za sekundu při 5ti do série, video s rozlišením až 640x480bodů, supermakro od 1cm, makro od 10cm či podpora TIFF formátu. Interní blesk typu pop-up nabízí 5režimů s pracovní vzdáleností 0.2 - 4.7metru. K dispozici je i hot-shoe patice pro připojení externího blesku, bohužel bez možnosti řízení blesku fotoaparátem.
Snímky i video lze ukládat buď na karty SmartMedia či na CompctFlash I nebo II s tím, že oficiálně je podporován i IBM Microdrive. Pro přenos do počítače slouží klasické USB 1.1. O napájení se nově stará čtveřice tužkových baterií či akumulátorů, která nahradila příliš malý Li-Ion článek řady NP.

Systémový výběr režimu P

Ovládání
Fuji zůstalo i v případě FP S602Z věrno své tradici ovládání, takže pokud jste už někdy s digitálním fotoaparátem Fuji pracovali, budete se cítit jako ryba ve vodě. Přestože jde o fotoaparát určený zejména pro vášnivé milovníky/znalce digitální fotografie, nechybí "blbuvzdorný" režim AUTO ani kreativní režimy označené SP. Dále je zde tradiční nabídka P/A/S/M a dále video a SET. Význam je myslím jasný. Speciální tlačítka jsou k dispozici pro kompenzaci expozice, režim blesku, drive, makro a volbu ostření. Nicméně pomocí tlačítka SHIFT jsou k dispozici i další funkce kvalita, citlivost, balance barev atd. tento elegantní trik s použitím tlačítka SHIFT patří k tomu lepšímu co Fuji vymyslelo, redukuje počet tlačítek a přitom umožňuje rychlé nastavení.
K dispozici je samozřejmě pověstné prstencové ovládání ostření, které je velmi příjemné a jemné. Ovládání zoomu je bohužel stále řešeno dvojicí tlačítek a navíc, na rozdíl od předchůdců, je k dispozici pouze na zadním panelu. Při používání velkého LCD to není až takový problém, snadno se dá ovládat palcem, ale při pohledu do hledáčku vám začne překážet právě zmiňovaný palec. Když už jsme u těch drobných zádrhelů, za jeden z nepříjemných ergonomických kiksů považujeme ovládání manuální expozice. K dispozici je totiž pouze jedno kolečko (roller), kterým se ovládá čas, pro ovládání clony je nutné současně přidržet kompenzaci expozice, což je mírně akrobatický úkol.
Systémová menu jsou tradičně "fuji", tedy dost netradiční. Kromě režimu SET jde o kontextovou linku se základními funkcemi, která působí ve srovnání s konkurenty na první pohled dost chudě. Nicméně v ní najdete většinu toho co hledáte. Zbytek je přístupný buď přes přímé tlačítko (někdyse SHIFTem), nebo právě ve zmiňovaném režimu SET. Díky tomu je v režimu záznamu maximálně devět položek v menu, což je příjemně přehledné.

Sloty paměťových karet s vyznačeným problematickým kroužkem

Praxe
Pokud budeme FP S602Z srovnávat s předchůdcem, tedy modelem 6900Z, tak jde v podstatě o zcela nový zážitek. Výrazně ergonomičtější tělo, více funkcí, výrazně lepší elektronický hledáček, prostě lahůdka. Jediným nešťastmým krokem bylo vypuštění druhého ovladače zoomu, který býval na barelu optiky, škoda. Fotoaparát je stále velmi svižný při většině operací a zachoval si jednoduchost ovládání. Jediné, co F602Z stále chybí do dokonalého uživatelského komfortu, je lepší manipulace s fotografiemi ve smyslu většího množství rozlišení, lepší možnosti přímých korekcí či možnosti ovládat a automaticky regulovat externí blesk.
Když už jsme u těch nevýhod a drobných nešvarů, díky více jak třítýdennímu testování včetně týdenního praktického fotografování v zahraničí, jsme pár věcí ještě objevili. Poměrně nelogická chyba je spojena s jinak perfektním elektronickým hledáčkem. Ten totiž nezobrazuje plnou plochu snímku, ale pouze cca 90%. U optického hledáčku by se tento handicap dal pochopit, ale u elektronického hledáčku je opravdu zvláštní.
Z kvalitativního hlediska asi jedinou závažnější chybou je soudkovité zkreslení, které se poměrně výrazně projevuje při plném širokoúhlém, tedy i super makro" záběru. Jde o tradiční problém optiky, kterou Fuji u těchto fotoaparátů používá.
A na závěr ještě jedna drobná, čistě praktická výtka. Kdyby si někdo ve Fuji po těch letech konečně všiml, že většina uživatelů stále lamentuje nad zcela nešťastně umístěným ouškem pro popruh a posunul ho o nějaký milimetr, to by bylo něco. I u tak skvělého fotoaparátu jako je S602Z, při každé manipulaci s kartou totiž uživatele čeká zápas s kovovým kroužkem, který přesně zapadá mezi fotoaparát a otevřená dvířka. Výsledkem jsou buď utržená dvířka či zápas s kroužkem, který vás může stát řadu pěkných momentek.

Ukázka snímku s ISO160, upravený výřez. Na prokliknutí původní snímek 1.1MB	Ukázka snímku s ISO1600, upraven a zmenšen. Na prokliknutí původní snímek 0.3MB

Kvalita snímků
Přestože minimální citlivost je 160ISO, při tomto nastavení produkuje fotoaparát minimum šumu. A kdyby standardní doostření (normal) bylo o něco měkčí, byly by snímky krásně hladké. Při všech ostatních rozlišeních je šum přítomný, ale není nijak výrazně rušivý. Příjemným zjištěním pro nás bylo, že hladina šumu je prakticky identická při ISO 400 i ISO 1600, což je výsledek technologie, kterou je vysoké rozlišení dosahováno.
Barevně jsou snímky střídmé a velmi dobře vyvážené. S602Z má bezesporu nejspolehlivější automatickou balanci barev ze všech amatérských modelů, které kdy Fuji vyrobilo. Navíc je zde možnost měření bílé i s externím bleskem, což je také novinka.
Co se týče ostrosti, zde Fuji trochu trpí nedostatkem alternativních rozlišení. V režimu 6MPix není obraz zcela ideální. Trochu chybí kresba a trochu vystupují artefakty z doostřování. V režimu 3MPix je již vše zcela v pořádku a dá se předpokládat, že stejně vynikající výsledek by snímač dokázal i ve vyšších rozlišeních, kdyby je nabízel.

Celkové hodnocení
Fujifilm FinePix S602Z je poměrně unikátní fotoaparát. Přestože vychází ze svých předchůdců, přináší kvalitativně zcela nové možnosti a hlavně uživatelský komfort. Na jednu stranu je spolehlivým point-a-shoot modelem, se kterým bude schopen fotit i absolutní laik, na straně druhé nabízí plnou kontrolu v manuálních režimech. Dle našeho názoru se u S602 opravdu podařilo najít velmi rozumný kompromis mezi kompaktností a ergonomií zrcadlovky. Pokud vám nesedí kilový fotoaparát a přitom chcete komfort zrcadlovky, tak S602 spolu s Nikonem 5700 je jednou z mála možností. Navíc za 33.990Kč vč. DPH je o dostupné řešení s řadou špičkových funkcí. Přestože jsme měli při testování k fotoaparátu některé výhrady, zejména s ohledem na cenu jej můžeme doporučit.

:: Podrobná tabulka technických parametrů