Fade Resistance aneb blednout či neblednout? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

24. srpna 2005, 00.00 | O tom, že nic nevydrží věčně, se nemá cenu přít. Zub času neúprosně nahlodává všechny a všechno – pro domácí tisk fotografií to platí dvojnásobně. V následujícím článku si nastíníme, co všechno vlastně způsobuje blednutí našich snímků a jak se tomu co nejúčinněji bránit.

O tom, že nic nevydrží věčně, se nemá cenu přít. Zub času neúprosně nahlodává všechny a všechno – pro domácí tisk fotografií to platí dvojnásobně. V následujícím článku si nastíníme, co všechno vlastně způsobuje blednutí našich snímků a jak se tomu co možná nejúčinněji bránit. Nemusíme připomínat, že eliminovat tento jev úplně není v lidských silách, ale můžeme životnost našich snímků alespoň prodloužit, co to půjde. Jak tedy docílit toho, být tzv.: Fade Resistance?

Zašlé časy

Obecně můžeme říci, že největší podíl na tom, jak dlouho nám snímky vydrží, mají tři stěžejní faktory: tisk, skladování a papír, na němž jsou samotné fotografie zachycené. Největšího nepřítele představuje jednoznačně přímé sluneční světlo a také vlhko. Vystavováním snímků na slunci je vůbec ta nejhorší varianta, kterou můžete udělat. Ideální místo pro skladování je nějaké temné a suché místo (pěkně v albu, pod fólií, uložené ve skříni nebo šuplíku). Zde je celá problematika vcelku jednoduchá. Ovšem co se týče papírů, tady už to tak jednoznačné není. Pochopitelně byste měli používat jen nosiče speciálně k tomu určené – tedy obecně fotografický papír. Jenže jak výrobců, tak tiskáren a především samotných technologií tisku je čím dál tím více a ne každý papír se hodí pro každou tiskárnu a každou technologii. Ano, pak je tu ještě jedna možnost – ta nejjednodušší. Na celou věc rezignovat, fotografie prostě netisknout a nechat je uložené na HDD (popřípadě jiné paměti) počítače. I tací jsou mezi námi, ale stále převládají lidé, kteří dávají přednost fotografiím pěkně v ručkách.

Kvalita především

V první řadě je třeba si uvědomit, že chceme-li uchovávat tištěné fotografie, musí to mít cenu. A tu to má pouze v případě, jsou-li ony snímky opravdu kvalitní. Na kvalitě konečného produktu se podílí několik faktorů, na sebe vzájemně navazujících. Prvním bodem je kvalitní digitální fotoaparát, potom editační software (například Photoshop), dále kvalitní tiskárna a samozřejmě kvalitní papír. Nejdůležitější ze všeho je však kvalifikovaná, odborná obsluha. I pokud máte sebe lepší techniku, nevhodná úprava v editačním programu může pokazit jinak vynikající výsledek. Proto v první řadě věnujte zvýšenou pozornost tomuto faktu, ať veškeré vaše snažení nevyzní nakonec naprázdno. Další podstatnou věcí je samotný tisk (respektive tiskové zařízení). Vysokou kvalitu tisku získáme pouze na fotografické tiskárně s vysokým rozlišením (malá velikost kapky inkoustu – dnes se již běžně setkáte s tiskárnami s velikostí kapky až 1 pikolitr). Také počet používaných inkoustů hraje roli – čím více, tím lépe samozřejmě (dnes se běžně používá 4 – 6 inkoustových barev, 8 barev již je nadstandard). No a pomalu se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu a sice samotnému tiskovému médiu – papíru. Ten je třeba zvolit takový, aby byl kompatibilní se zvolenými inkousty a způsobem, kterým tiskárna nanáší inkoust.

Tisková média

Typy papírů, používaných v dnešních fototiskárnách se dají rozdělit do tří základních skupin: standardní kancelářský papír, standardní papír určený pro inkoustový tisk a fotografický papír pro inkoustový tisk. Další rozdělení papíru je podle způsobu použití. Například pro klasické fotografie se používá papír lesklý. Matný papír je vhodný pro umělecké použití (ostřejší obrázky a výraznější barvy), na různé plakáty a letáky se používá papír „Satin-matt“ (jenž je odolný vůči otiskům) a profesionálové sáhnou po „High-Gloss“ papíru – ideální na portréty (dokonale zachytí barvy a pleťové tóny). Tisknout lze teoreticky samozřejmě cokoliv na jakýkoliv papír, ale právě zde se vyplatí striktně dbát doporučení výrobců. Nejde totiž jen o to, že výsledný snímek se nepovede, nebo že dojde ke zbytečnému znehodnocení papírů, ale v extrémních případech může tato nerozvážnost vést až k možnému poškození hlavy nebo posuvného mechanismu papíru. Každý typ papíru má také své specifické vlastnosti, které se u různých druhů liší. Pro úplnost si tedy uveďme ty základní:

• Textura: je hrubá nebo hladká. Vyrábějí se i specielní papíry pro kreativní fotografy – např. papír s texturou malířského plátna a podobně. Konečná povrchová úprava může být lesklá, různého stupně hrubosti nebo matná.
• Gramáž: váha na 1m2 papíru. Kvalitní fotografické papíry jsou silnější a tím i těžší. Pro papíry k tisku fotografií se hodnoty pohybují od 90 do 280 g/m2. U tiskáren se obvykle uvádí maximální gramáž, se kterou může tiskárna pracovat.
• Světlost: vyjadřuje se v jednotkách od 1 do 100, přičemž 100 je nejsvětlejší papír. Fotografické papíry mají hodnotu 90, standardní papíry pak kolem 80. Čím vyšší hodnota, tím čistší barvy.
• Opacita: (poměr světla dopadajícího na papír a světla, jenž papírem projde): je mírou neprůhlednosti média. Čím neprůhlednější, tím lepší. Příliš průhledný papír vadí při prohlížení - prosvítá (podklad nebo tisk na druhé straně). Vyjadřuje se v jednotkách od 1 (nejprůhlednější materiál) do 100 (zcela neprůhledný). Fotografické papíry mají vyjádřenou opacitu mezi 94 a 97.

Vrstvy

Každé tiskové médium se skládá z několika vrstev, z nichž každá má svou důležitou funkci. Na názorném příkladu se podívejme podrobněji na průřez papíru – konkrétně fotografické médium od HP – a jeho jednotlivé vrstvy (papíry ostatních výrobců se mohou od tohoto schématu odlišovat, ale princip a struktura jsou zhruba stejné).

• 1. Obrazová vrstva: určuje povrchovou úpravu a je odolná vůči blednutí barev a vlivu vody. Zde je vytvořen obrázek pomocí kapiček inkoustu.
• 2. Podkladová vrstva: absorbuje nosič inkoustu.
• 3. Ochranná vrstva: plastová membrána, bránící pronikání vody a nosiče inkoustu do papírového základu.
• 4. Papírový základ: jeho vlastnosti určují světlost, bělost, tuhost a sílu papíru.
• 5. Plastová vrstva: chrání papírový základ před vodou a výpary inkoustu (jsou-li fotografie skladovány na sobě).
• 6. Ochranná vrstva 2: brání kroucení papíru vlivem teploty a vlhkosti.
• 7. Plastová vrstva 2: chrání před vodou a pronikáním inkoustu. Odolná proti vodě a inkoustu, má speciální mechanické vlastnosti pro snadné stohování papírů na sobě a jejich vytahování z hromady.

Proč blednou a co s tím?

Blednutí fotografie způsobuje více faktorů. Jsou to například chemické látky, obsažené ve vzduchu (zejména agresivní ozon), dále vyšší teplota a světlo (především ultrafialové). Největšího nepřítele představuje jednoznačně přímé sluneční světlo. Necháte-li snímky na slunci, je to jako mikroskopické krupobití – UV záření slunečních paprsků, dopadající na povrch fotografie doslova ubíjí (a „spaluje“) mikroskopické částice horní vrstvy papíru, což vede k blednutí a „vyšisování“ snímku. Podobný účinek, i když mnohem menších dopadů, má také umělé osvětlení (například žárovka). Celkem tolerantní ke snímkům (nikoli však neškodné) jsou například zářivky. Další negativní faktory představují teplo a vlhko. Žádné médium by se tedy nemělo vystavovat příliš vysokým teplotám a nebo nechávat na vlhkých místech.

Dnes jsou však na trhu i média vodě odolná, která jsou bezprostředně po nánosu inkoustu – ještě v tiskárně, potažena speciální ochrannou laminátovou fólií. K tomu ovšem musíte mít odpovídající papír i tiskové zařízení. Tím sice vyřešíte problém s vlhkostí, nikoli však světlem či teplem. Chcete-li tedy fotografie přeci jen vystavovat, jejich životnost zvýšíte umístěním za sklo, čímž je alespoň částečně uchráníte před světlem. Papíry s různou texturou a povrchovou úpravou mají jinou schopnost absorbovat (pojmout) a to samozřejmě výrazně ovlivňuje stabilitu barev tisku. Z toho tedy celkem logicky vyplývá, že savější papíry (s matnými povrchy) mají větší stabilitu na světle než papíry lesklé, kde inkoust proniká většinou méně do hloubky.

Závěrem

Dnešní přední výrobci tiskáren, tiskových médií a příslušenství (Canon a Hewlett Packard) garantují zachování barev a světlostálost fotografií po dobu minimálně 100 let (za předpokladu použití výhradně jejich produktů, samozřejmě). Chcete-li mít tedy pěkné snímky, co vydrží, věnujte zvýšenou pozornost již při vytváření expozice. Poté dbejte na správnou editaci v grafických aplikacích, a zvlášť věnujte čas a péči správnému výběru papíru i tiskárny. Když už máte fotografie v ruce, umístěte je ideálně do alba, nebo do rámečku či na stůl za sklo a to pokud možno ne přímo do bezprostřední blízkosti světelného zdroje. Pokud to s focením a následným tisknutím fotografií myslíte skutečně vážně, určitě se vám vyplatí pořídit si fototiskárnu a média, umožňující zalaminování výtisků ochrannou fólií. Ale hlavně si nezapomeňte i vytištěné snímky zálohovat v PC. Když se chce, všechno jde. A pokud budete chtít i vy, vězte, že vaše fotografie udělané dnes, vás i vaše potomky s přehledem přežijí.