Digitální fotografie za šera a tmy - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

11. července 2000, 00.00 | Uvažujete o koupi digitálního fotoaparátu a chcete jej používat i když zrovna nesvítí sluníčko? Na co je dobré si dát pozor? A jaké je srovnání s klasickou fotografií.

Často dostáváme do redakce otázky týkající se fungování digitálních fotoaparátů v různých extrémních podmínkách. V diskusním fóru se probíralo fotografování v mrazu, na poušti a dokonce už i v letadle. Tento článek se zaměří na trochu prozaičtější situaci, kterou je fotografování za šera či ve tmě.

Nejčastěji dostáváme dvě otázky:
1) Je digitální fotoaparát vhodný pro fotografování za špatných světelných podmínek?
2) Je digitální fotoaparát ve tmě lepší než klasický?

Něž položíme jednoznačnou odpověď na obě otázky, probereme jednotlivé problematické faktory.

Citlivost
Prvním problémem je citlivost snímačů, která hraje klíčovou roli. V klasické fotografii se při špatných světelných podmínkách používají filmové materiály s extrémní citlivostí. Naproti tomu některé digitální fotoaparáty nabízejí citlivost kolem ISO 100. Je jasné, že tyto přístroje budou méně vhodné pro toto použití, přesto při použití vhodné techniky fotografování mohou odvést dobrou práci. Čím vyšší je citlivost snímače, tím lépe pro uživatele, ale digitální fotoaparáty někdy při nejvyšší citlivosti nepracují nejlépe. Při zvyšování citlivosti dochází k výraznému nárůstu šumu, který znehodnocuje obraz.
Pokud tedy nemáte zrovna při ruce Kodak DCS 620x s citlivostí až 6400 ISO, budete se muset spokojit s hodnotami mezi 300 - 400 ISO. To je horní hranice ve střední a vyšší amatérské třídě.

Ostření
Obrovský problém nastává při použití fotoaparátů s autofokusem, u kterých není možné manuálně určit ostření. Drtivá většina ostřících algoritmů pracuje na základě analýzy kontrastu v obraze a pokud chcete fotografovat tmavou scénu, mnoho přístrojů prostě selže. Jde o problém známý již z klasické fotografie, se kterým se potýká mnoho přístrojů. Řešením je buď přisvícení diodou nebo manuální ostření či manuální nastavení fixní vzdálenosti objektu.

Digitální hledáček
Specifickým problémem digitálních fotoaparátů jsou digitální hledáčky. Pokud fotoaparát nedisponuje optickým hledáčkem je skoro vždy zcela nevhodný pro fotografování za špatných světelných podmínek. Důvod je prostý, na LCD displeji se zobrazuje to, co aktuálně "vidí" CCD snímač a ten bez záblesku vidí jen tmu či jakousi stínohru.
Provizorním řešením je většinou vytažení jasu displeje na maximum, přesto se s těmito přístroji často fotografuje skoro poslepu.

Expoziční programy
Hlavně u straších a levnějších přístrojů může nastat problém s expoziční logikou. Pokud je přístroj vybaven speciálním expozičním programem pro noční fotografování je vyhráno. Pokud jde nastavit manuální expozice, je také vyhráno, ale pokud se používá hodně jednoduchý expoziční program, mohou být výsledky různorodé. Navíc mnoho fotoaparátů má omezený maximální čas expozice, takže i zde lze narazit.

Blesk
Protože většina digitálních fotoaparátů je kompaktní konstrukce, nutí obsluhu používat vestavěné blesky nevalné kvality. Pro seriózní použití za šera či tmy můžeme doporučit pouze přístroje s možností použití externích blesků a dobrou synchronizací. Stejně jako v klasické fotografii i zde platí, že není blesk jako blesk.

Závěr a srovnání
Na první otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Dostatečně sofistikovaný digitální fotoaparát je jistě vhodný i pro fotografování za špatných světelných podmínek. Zda konkrétní model je vhodný nebo ne se nedá s jistotou říci jinak, než na základě praktického testu. Článek ukazuje, že faktorů ovlivňujících výsledek je příliš mnoho.
Na druhou otázku je odpověď snadnější. Obecně je velkou výhodou digitálu, že umožňuje okamžitou kontrolu snímků. Co si budeme nalhávat pro mnoho fotografů je zejména noční fotografování vždy experimentem. Po technické stránce se dá říct, že přístroje zatím mírně pokulhávají za klasickou technikou, ale při volbě vhodného fotoaparátu není rozdíl propastný.