Digistory IV - Trable s pixely - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

6. září 2000, 00.00 | Fotím, fotíš, fotíme. Tuhle snímek, támhle dva, celé hory snímků. Proč ne? Brzy si však nutně položíte otázku : “Při jakém rozlišení fotit ?” a pak další. Není to až tak jednoduché…

Mít digitální fotoaparát (dále jen DF) vybavený CCD snímačem s vysokou rozlišovací schopností je samozřejmě příjemné. Jestliže máte nebo budete mít DF vybavený CCD s 2,1 Mpix lze fotit s rozlišením okolo 1600x1280 bodů, jestliže sáhnete hlouběji do kapsy a pořídíte si DF s CCD o rozlišovací schopnosti vyšší, tj. 3,3 Mpix, dostanete se až na 2048x1600 pixelů. Na první pohled nádhera. Je třeba si však uvědomit, že čím větší rozlišení použijete, tím více paměti jedna fotografie zabere. Samozřejmě, že velikost výsledné fotografie, resp. datového souboru je přímo odvislá nejen od zvoleného rozlišení, ale v druhé řadě i od grafického formátu. Nejčastěji se u DF k ukládání fotek používá buď formát TIFF s bezztrátovou kompresí a nebo JPEG s kompresí ztrátovou.

Při ukládání ve formátu TIFF sice nedochází k žádnému snížení kvality fotografie, ale na druhou stranu se fotografie ukládají více méně v reálné velikosti, tzn. že např. fotografie v rozlišení 2048x1600 pixelů při 24bitové hloubce (16,8 mil. barev) ukládaná v tomto formátu se Vám na 8 MB paměťovou kartu při sebevětší snaze nevejde. Jak to lze zjistit výpočtem? 2048x1600(násobení bodů) x3 (počet bytů nutných pro zápis barvy). V našem případě to je cca 9,38 MB (pár bajtů pro zápis hlavičky pomineme). O tomto a jiných formátech by se dal napsat celý seriál, berme však za bernou minci, že u DF obecně platí : Ukládám v TIFFu – zaberu mnohonásobně více paměti, neztratím však kvalitu.

U formátu JPEG je tomu trochu jinak. Většina DF má při ukládání fotek v tomto formátu možnost volbu komprese – tzn. čím větší kompresní poměr, tím o trochu zhoršená kvalita fotografie. O jak velké zhoršení kvality jde se vedou spory. Profesionál pozná každý detail, ale běžný fotoamatér ani případný pozorovatel rozdíl nepozná. Osobně fotím s vyšší kompresí a i v detailech jsem spokojen. On je opravdu rozdíl, jestli na jednu kartu o kapacitě 64 MB nafotíte 199 fotografií (1280x960 při normální kvalitě = vyšší kompresní poměr) nebo 84 fotografií (ten samý formát ovšem ve vyšší kvalitě = nižší kompresní poměr). Jak poznáte, kde je vaše potřeba komprese a následné kvality ? Udělejte to stejně jako já. Vyfoťte ten samý objekt ze stejné vzdálenosti v tom samém rozlišení, ale první fotografii uložte ve formátu TIFF, druhou jako JPEG při nižší kompresi, třetí při kompresi vyšší (samozřejmě ne každý fotoaparát nabízí všechny možnosti). Na LCD displeji nic nepoznáte, ale na PC si tyto fotky důkladně prohlédněte 1:1 a porovnávejte detaily, hrany a jejich ostrost. Při nižší ostrosti objektu pomůže ještě upravit v programu (např. výborný Photoshop) pomocí funkce Doostřit, ale osobně si myslím, že i bez této funkce nakonec zvolíte radši vyšší kompresi.

Teď se dostáváme od formátu a komprese k rozlišení vůbec. Jaké rozlišení je potřebné a pro jaký účel? Ti, kdož si DF pořídili pro snažší pořizování obrázků na své internetové stránky, budou jasně volit nižší rozlišení nejlépe 320x240, popř. 640x480, když už nižší není možné. Ti, kteří chtějí pořizovat fotografie, prohlížet a archivovat v počítači, volí nejraději rozlišení, které odpovídá jejich rozlišení nastavenému na monitoru. Jaké ale použít rozlišení, pokud chcete z DF pořizovat fotografie, které si necháte zpracovat v některém z minilabů na toto uzpůsobených ?

Předem je nutné uvést, že kvalitu fotografie nutně ovlivňuje DPI. Zatímco na monitoru jsou fotografie zobrazovány při 72 DPI, pro tisk kvalitních a ostrých fotografií je nutné použít většinou 300 DPI. Jaké je tedy rozlišení, které je nutné na DF nastavit pro možnost získání kvalitních fotek 9x13 ? Jaké je max. velikost papírové fotografie, kterou pořídíte s max. rozlišením, jenž umí váš DF ? Existuje jednoduchý vzorec. Vezměte si rozlišení, které používáte při focení s DF a vydělte obě čísla 118. Je zcela zřejmé, že např. digitální fotografie v rozlišení 640x480, která po vydělení (640:118 a 480:118) dá rozměr 5,42x4,06 cm na zhotovení běžné papírové fotografie 9x13 nestačí. Oproti tomu 2048x1600 dá po přepočtu rozměr 17,35x13,56 cm, což už je pro běžnou fotku skoro zbytečně moc a navíc v tomto rozlišení velice rychle vyčerpáte kapacitu paměti. Není povinnost dodržovat výše zmíněné kalkulace, ale je to lepší. Je pravdou, že i při použitém rozlišení 1024x768 šlo zhotovit papírovou fotografii, ale při zpracování se musí pro zachování potřebné hustoty pro tisk pixely dopočítávat, což na kráse a ostrosti fotografii nepřidá. Pokud už máte ale nafoceno v  menším rozlišení, než je potřeba a chcete ještě trochu zachránit, zkuste fotografii zvětšit do požadovaného rozlišení a posléze použít již zmíněné funkce doostřit – zostřit v některém z grafických programů.

Názorů na toto téma je samozřejmě i více. Osobně bych uvítal vaše připomínky a zkušennosti, které lze k tomu článku napsat v reakci na něj.

A nakonec jedna tisková oprava. Ve třetím díle Digistory jsem uváděl, že výrobce zmíněné doplňky k DF ve standardní výbavě nedodává. Ne každý výrobce. Jsou výrobci, kteří myslí i na externí komfort. Ptejte se proto při výběru svých prodejců a pečlivě vybírejte. Není to přece jen tak málo peněz, za tu krásnou hračku….

Další relevantní články:

Digistory III. část - Máme ho ! Ale...
Digistory II. část – Nákup
DIGISTORY - Nápad