Denní světlo - 8. Déšť, po dešti, v mlze a v oparu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

4. července 2007, 00.00 | Mlha a déšť nepatří mezi fotografy k vyhledávanému počasí. Je to ale škoda, protože z hlediska světla to může být počasí velmi atraktivní a snímků za mlhy a deště příliš není. Je však třeba dbát zvýšené pozornosti jak o své pohodlí, tak zejména o ochranu fotoaparátu.

::Denní světlo - 1.Základní charakteristika
::Denní světlo - 2.Barva
::Denní světlo - 3. Jasné slunce, modrá obloha
::Denní světlo - 4. Východ a západ slunce
::Denní světlo - 5. Úsvit, soumrak a v noci
::Denní světlo - 6. Ve stínu slunce (skylight)
::Denní světlo - 7. Zamračená obloha (cloudy)
::Denní světlo - 8. Déšť, po dešti, v mlze a v oparu
::Denní světlo - 9. Na horách a na sněhu
::Denní světlo - 10. Denní světlo v místnostech
::Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití
::Denní světlo - 12. Infračervená fotografie

Digitální fotoaparáty jsou složitá elektronická zařízení, a tak je vysoká vlhkost nebo stékající voda rozhodně ohrožuje. Na druhou stranu nejsou z cukru, a tak není při rozumném chování a rozumné ochraně žádný důvod, proč nefotografovat i za slabého deště, mrholení, v mlze či po dešti. Fotoaparát i příslušenství schované ve fotobrašně nebo fotobatohu jsou proti vlhkosti dobře chráněny a několik desítek vteřin nutných na záběr je nemůže ani za běžného deště nijak ohrozit.

Fotografií pořízených za deště není mnoho a je to škoda, protože déšť dokáže být velmi dekorativní. Lidem ani technice však déšť nesvědčí, a tak se ven odváží jen málokdo. Thajsko, tropická bouře. Foto Miroslav Hofman.

Největší problém tak zůstává fakt, že kapky vody snadno a rychle naprší na přední čočku objektivu a je po fotografování. Neustálé otírání přední čočky jí příliš neprospívá, a tak fotografování v dešti končí poté, co fotoaparát namíříte krátce vzhůru. Dobrou ochranou přední čočky proti dešti je hluboká sluneční clona, což ale nebývá možné u širokoúhlých objektivů.

Dnešní fotoaparáty již něco vydrží, a tak se opatrného fotografování i v dešti není třeba bát. Na druhou stranu zatečení vody do elektroniky je silně ohrožující. Je proto lepší fotoaparát adekvátně chránit. Sluneční clona představuje skvělou ochranu přední čočky.

Barva
Co se barvy světla týče, tak za deště, krátce po dešti nebo v mlze je situace velmi podobná zamračené obloze, a tak až na zcela zvláštní atmosférické podmínky bude vyhovující volba vyvážení bílé nastavená na . Pokud nastavíte vyvážení bílé na , budou mít snímky trochu modrý nádech, a budou tak působit mnohem více studeně. Naopak nastavení vyvážení bílé na dodá snímkům nažloutlý, a tudíž teplejší tón.

S vyvážením bílé za deště, po dešti a v mlze můžete mírně experimentovat, a snímky tak lehce kolorovat. Vyvážením bílé nastaveným na ale nic nezkazíte.

V dešti
Z hlediska světla je déšť modifikací zamračeného počasí. Všesměrové světlo stejně tak jako při zamračené obloze netvoří téměř žádné stíny, úroveň osvětlení však bývá ještě nižší, protože vrstva dešťových mraků bývá hustá a temná. Fotografovat samotný déšť je obtížné, protože kapky vody jsou průhledné a rychlost jejich letu je vysoká. Na fotografiích proto často vypadají jako fleky, čáry nebo jako opar. Světla totiž bývá velmi málo, a tak dlouhé expoziční časy (1/60 sec a delší) rychle padající kapky rozmažou.

Fotografovat déšť je obtížné, protože kapky deště mají velkou rychlost a na fotografiích vypadají často jako kaz. Nejlépe jsou vidět při protisvětle a proti tmavému pozadí, což je ale za deště poměrně neobvyklé.

Snazší a účinnější je proto fotografovat nikoliv déšť samotný, ale projev deště – dopad kapek na hladinu rybníka či do kaluží, odskok od kapoty auta či ztvárnění deště pomocí typického lidské chování za silného deště – choulení se pod pláštěnkou, použití deštníku atp.

Při pokusu zachytit déšť je snazší zachytit projev deště buď u lidí, nebo na předmětech.

Ochrana techniky proti dešti
Pro ochranu fotoaparátu před deštěm a před stříkající vodou je možné použít celou řadu příslušenství, které lze nalézt na trhu. Na výběr jsou např. speciální fotografické deštníčky, které se upevňují na stativový závit a jsou k dispozici v několika velikostech podle velikosti fotoaparátu a lze je libovolně natáčet i posunovat. Držák má svůj vlastní stativový závit, takže neomezuje ani použití stativu. Deštníček může za slunných dnů i pomoci nahradit či doplnit sluneční clonu.

Malý deštníček upevněný pomocí stativového závitu může chránit váš fotoaparát i při fotografování v dešti či může sloužit jako posílení sluneční clony.

Variantou mohou být též různá měkká pouzdra či pláštěnky na fotoaparát. Ty nejjednodušší jsou určeny pouze proti stříkající vodě nebo prachu, měkké pouzdro Aquapac však může sloužit i jako podvodní pouzdro k ponoření fotoaparátu pod vodu do maximální hloubky 5 metrů. Podobná pouzdra se vyrábějí i na mobilní telefony, PDA, rádia atp.

Měkká pouzdra a různé pláštěnky jsou k dispozici ve velkém množství variant a mohou chránit proti stříkající vodě i prachu. Ty nejlepší lze i celé ponořit do vody.

Mezi nejúčinnější ochranu patří skutečná podvodní pouzdra. Chrání fotoaparát nejen při skutečném potápění, ale dokonale i proti stříkající vodě, prachu atp. Bohužel jsou poměrně drahá, protože množství mechanických ovládacích prvků (různá kolečka a joysticky) i nutná ochrana objektivu konstrukci značně komplikuje.

Podvodní pouzdra patří mezí nejúčinnější ochranu proti vodě i prachu. Pro kompaktní fotoaparáty jsou i cenově dostupná, pro DSLR však ale často přesahují cenu DSLR.

Po dešti
Pokud nebudete chtít fotografovat přímo kapky deště, ale pouze projev deště, je vhodnější čas krátce po dešti. Pokud nadále slabě poprchává či mrholí, je to jen dobře, protože slabá vrstva vody na površích předmětů rychle vysychá a slabý déšť ji neustále obnovuje. Zvláštností deštivého počasí je právě fakt, že vše je pokryto slabou vrstvou vody, která se silně leskne.

Mokré předměty se lesknou, což je způsob jak zachytit atmosféru po dešti.

Ze všech povrchů je také deštěm smyt prach, a tak zejména vegetace dostane šťavnatou a sytou barvu – příroda se po dešti celá zazelená. Pokud lesk způsobený vodou na vegetaci odstraníte polarizačním filtrem, tak barvy přírody budou až neuvěřitelně syté. Po dešti je tedy ideální počasí na fotografování luk, zahrad a parků.

Vegetace je po dešti zbavena prachu a pokud použijete polarizační filtr, tak odstraníte i lesky a uvidíte skutečně sytou zelenou – takovou zelenou, jakou normálně vidět téměř nelze.

Kapky deště velmi sluší i  květinám. Déšť je stejně jako ostatní vegetaci omyje, zbaví prachu a ony pookřejí. Navíc kapky deště na květině jsou velmi dekorativní. Problém ale bývá světlo, které během deště a po dešti bývá příliš všesměrové, nudné a květinám schází část směrového, jiskřivého světla. To je možné dodat slabým zábleskem fotografického blesku nebo lépe odraznou deskou. Ideální světlo tak pro tento druh snímků nastane krátce po dešti, kdy je ještě vše vlhké, ale již částečně skrze mraky prosvítá slunce.

Pár kapek vody na květině je velmi dekorativní – dodá jí jiskru a život. Jen pozor na příliš nudné světlo, které po dešti, je-li obloha celkově zatažená, hrozí.

Po dešti stejně jako během deště počítejte s problematickou expozicí. Světla bývá překvapivě málo, a i když naše oči tento pokles nijak nevnímají, budou vám vycházet dlouhé expoziční časy. Problém je patrný zejména při snaze zaclonit kvůli zvětšení hloubky ostrosti – zejména u makra nebo u krajin. Pozor tedy na rozhýbání snímků – stativ je často nutností! Silné lesky z kaluží a vodou pokrytých povrchů také často matou expoziční automatiku, a tak jsou běžně nutné expoziční korekce.

Po dešti bývá velmi málo světla, a tak počítejte s dlouhými expozičními časy zejména při potřebě zaclonit. Silné lesky také mohou mást expoziční automatiku.

Duha
Duha je optický efekt, který vzniká lomem slunečního světla na kapičkách vody. Setkáte se s ní tedy často po dešti či za mlhy, kdy je v atmosféře dostatek vodních kapek, a pokud současně dírou v mracích vykoukne slunce. Nejvýraznější duha nastane, když půlka oblohy je dostatečně tmavá, aby proti ní duha dobře kontrastovala a přímé slunce máte za zády. Duhu lze ale pozorovat i v blízkosti vodopádů nebo v příboji moře, protože oboje zajistí dostatek vody v atmosféře.

Nejintenzivnější duhu uvidíte, pokud paprsky světla slunce a vašeho pohledu svírají úhel kolem 42° a pokud se díváte vůči tmavému pozadí.
 

Vyfotografovat duhu je snadné. Pokud ji dobře uvidíte, tak má velkou šanci i na fotografii. Uvidět ale pěknou a s pozadím kontrastující duhu není jen tak.

V mlze
Mlha je rozptýlená vlhkost v atmosféře, jinými slovy se nalézáte a fotografujete uvnitř mraků. Kapičky vlhkosti rozptylují světlo, a tak mlha je de facto difuzér, který je ale umístěn nikoliv jen mezi světlo a předmět, ale také mezi předmět a fotoaparát. A každý difuzér rozptyluje světlo, a tak i mlha rozptyluje nejen osvětlující světlo, ale také světlo, které tvoří obraz předmětu na senzoru. Čím hustší je mlha a čím delší dráhu světlo skrze ní musí urazit (předměty jsou vzdálenější), tím silnější efekt difuze nastane.

Při fotografování v mlze, což není nic jiného než na zem spadlé mraky, musíte počítat s rozptylem světla na cestě od předmětu k senzoru vašeho fotoaparátu. Kresba tak ztratí kontrast, ostrost i sytost barev.

Tyto dva snímky byly pořízeny jen pár minut od sebe jak se nad krajinou válela mlha. Všimněte si poklesu kontrastu a ztráty sytosti barev u horního snímku, kde byla vrstva mlhy mezi fotoaparátem a stromem silnější. V obou případech je ale osvětlující světlo silně rozptýleno, a netvoří se tak žádné stíny.

Snímky v mlze proto trpí ztrátou kontrastu a rozpitím kresby detailů – čím jsou předměty vzdálenější, tím je efekt patrnější. Snažit se proto v mlze o snímky krajiny je málokdy účinné, pokud ale pokles kontrastu do dálky či zajímavé světlené efekty způsobené mlhou vhodně zakalkulujete a ztvárníte, snímky mohou být velmi atraktivní. Díky poklesu kontrastu do dálky může také mlha silně zdůraznit perspektivu – dálky prostě více a více šednou. Je-li mlha tvořena čistou vlhkostí, nemá žádný barevný efekt, jinými slovy je i v dálce bílá.

Zakalkulovaná mlha může vytvořit zvláštní snímky, obecně ale příležitostí k fotografování bude méně. Snímky budou také postrádat barvy, a tak budou téměř černobílé.

Mlha pod vámi
Velmi atraktivní situace nastane, pokud se vám podaří dostat se nad mlhu, která se potom válí pod vámi a nad vámi je již čistá atmosféra. Mlha či oblačnost pod vámi se potom stane předmětem vlastní fotografie. U ranní mlhy často stačí změnit vaši výšku o desítky metrů.

Dostanete-li se nad mlhu či oblačnost, tak ta se stane často vlastním předmětem fotografie. Tuto situaci běžně vidíme při pohledu z letadla, která létají ve výšce kolem 8-10 km, tedy nad oblačností. Mraky shora lze však nalézt i na zemi – buď při pohledu z vrcholků hor, nebo při ranní mlze často i z běžných kopečků.
 

Pohled na oblačnost shora při západu slunce z výšky 1860 m.n.m. z hory Pico do Arieiro na ostrově Madeira. Lidé v údolí by určitě popsali počasí jako zataženo či mlha.

Opar a vzdušná perspektiva
Na rozdíl od mlhy a mraků, které jsou tvořeny čistou vlhkostí, je opar tvořen rozptýlenými částicemi v atmosféře – prachem, smogem, atp. Tyto částice rozptylují krátké vlnové délky více než ostatní, a způsobují tak modrání dálek a ztrátu kresby vzdálených předmětů. Rozptyl světla způsobený mlhou a vlhkostí má neutrální barvu a na rozdíl od oparu tedy žádné modrání dálek nezpůsobuje – je barevně čistě neutrální, způsobuje jen ztrátu kresby.

Všimněte si výrazně jiné barvy vegetace na předním ostrově i na pozadí a to i přesto, že skutečná barva vegetace je všude stejná. Barvu zadní vegetace totiž ovlivnil opar a jeho schopnost vytvořit modrání dálek.

Opar je dobrý sluha a špatný pán. Z jedné strany pomáhá vytvořit a zdůraznit perspektivu na snímku a vytváří tzv. vzdušnou perspektivu, což je modrání dálek, ztráta kresby a změkčení stínů na pozadí. Tím pomáhá podobně jako hloubka ostrosti vytvořit dojem prostoru na snímku. Současně ale způsobuje ztrátu kresby detailů vzdálených předmětů. Není tak možné získat kvalitní snímek hodně vzdáleného předmětu, a to ani velmi dobrým a silným teleobjektivem. Kresba bude vždy rozpitá, nekontrastní, bez detailů.

Na tomto snímku pořízeném na ostrově Madeira v Portugalsku je dobře vidět vzdušná perspektiva a její vliv na barvu a kresbu.

Jak modrání dálek eliminovat
Je jen na vás, zda vzdušnou perspektivu využijte ke svému prospěchu (např. snímky krajin s popředím, kde vzdušná perspektiva pomůže vyjádřit prostor) nebo zda s ní budete bojovat např. při záběru dálek. Následující shrnutí vám může pomoci:

K tomuto nádhernému vodopádu na ostrově Sao Miguel (Azorské ostrovy) se nebylo možné přiblížit, a tak byl snímán z velké dálky (cca 0,5 km) silným teleobjektivem. I přes použití všech filtrů a následného zpracování v PC však obrázek trpí fatální ztrátou jemné kresby. S tím bohužel počítejte téměř vždy, když budete snímat na velké vzdálenosti.