Denní světlo - 1. Základní charakteristika - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

4. května 2007, 00.00 | Hovoříme-li o denním světle, máme na mysli světlo z našeho Slunce. Dokonce i měsíční svit není nic jiného než světlo našeho Slunce, kde měsíc funguje jen jako odražeč. Avšak i přes jeden jediný zdroj světla nabízí denní světlo obrovskou variabilitu a rozmanitost danou modifikací slunečního světla, a to zejména oblohou. A možnosti jsou téměř nevyčerpatelné!

::Denní světlo - 1.Základní charakteristika
::Denní světlo - 2.Barva
::Denní světlo - 3. Jasné slunce, modrá obloha
::Denní světlo - 4. Východ a západ slunce
::Denní světlo - 5. Úsvit, soumrak a v noci
::Denní světlo - 6. Ve stínu slunce (skylight)
::Denní světlo - 7. Zamračená obloha (cloudy)
::Denní světlo - 8. Déšť, po dešti, v mlze a v oparu
::Denní světlo - 9. Na horách a na sněhu
::Denní světlo - 10. Denní světlo v místnostech
::Denní světlo - 11. Filtry a jejich užití
::Denní světlo - 12. Infračervená fotografie

Variabilita denního světla je skutečně obrovská a denní světlo se vlivem přírodních podmínek výrazně mění. Mění se jednak z hlediska směru, kde do hry vstupuje denní doba, roční doba, poloha na zeměkouli i natočení fotografa. Mění se i z hlediska difúze, kde světlo slunce výrazně až dramaticky proměňuje obloha a oblačnost na ní. Další faktor je proměnná barva denního světla – od silně modré až po silně červenou. Jelikož slunce jako světelný zdroj je stále týž, je to opět vliv oblohy a oblačnosti na ní. Poslední vliv jsou předměty v okolí, které světlo určitým způsobem odrážejí, a tím mění světelné podmínky v okolí fotografovaného předmětu.

Co dokáže udělat příroda a světlo v ní je opravdu často úchvatné. Skoro se nechce věřit, že za tou proměnlivostí je jako zdroj světla stále stejné slunce. Thajsko, ostrov Koh Tao.

Díky milionům let vývoje v denním světle, v kterém se odehrává většina pozorovaného dění, jsme na jeho změny a proměny naladěni, a tak často změny světla ani nevnímáme. Fotografie však může zachytit věci tak, jak jsou. Často však může být výsledný snímek zklamáním či lepší případ – podaří se zachytit, zdůraznit a podtrhnout zvláštní světelné efekty.

Jedna z možností, jak si proměny denního světla představit, je chápat zeměkouli jako velké studio, kde jediným zdrojem světla je slunce "umístitelné" do libovolného místa horní polokoule. Další vlastnosti světla v našem pomyslném studiu a zejména jeho kvalitu (více o kvalitě světla najdete v článku zde) potom ovlivňují různé difuzéry a filtry umisťované mezi světlo a fotografovaný předmět a odrazné desky umisťované do okolí (simulují vliv okolních předmětů). Pomineme-li proměnlivost venkovních světelných podmínek, nutnost na správné světlo čekat a určité nepohodlí zimy, větru a deště, tak exteriér je vynikající studio nabízející variabilitu světel jen obtížně napodobitelnou ve studiu!

Na způsobu, jak je denním světlem předmět nasvícen, se v zásadě podílejí 3 druhy světel - přímé sluneční světlo, světlo z oblohy a odražené světlo od okolních předmětů. Všechna tato světla se smíchají a všechna mohou mít (a často i mají) různou barvu.

Úhel světla
Úhel neboli směr slunečního světla je dán zdánlivým putováním Slunce po obloze. Ve skutečnosti však Slunce po obloze neputuje, ale Země se otáčí kolem své osy a kolem Slunce. V různou hodinu od rána do večera tak může slunce svítit z různých úhlů.

Zemská osa je však k rovině ekliptiky (rovina, po které obíhá Země kolem Slunce) skloněná, což má mimo jiné na svědomí střídání ročních období. Proto nevystupuje slunce v zimě tak vysoko, ale drží se i v pravé poledne poměrně nízko nad obzorem. V létě vystupuje mnohem výše, avšak skutečně přímo nad hlavou (slunce v nadhlavníku, zenitu) ho uvidíte pouze v okolí rovníku.

Díky sklonění zemské osy vůči rovině, po které Země kolem Slunce obíhá, se výška slunce nad obzorem mění nejen s denní dobou a místem na zeměkouli, ale i s roční dobou. Například v našich zeměpisných šířkách a v zimě vystupuje slunce jen nízko nad obzor.

Slunce je v principu možné najít kdekoliv na horní polokouli, přesné možnosti a dráhy slunce jsou závislé na roční době, denní době a místě na zeměkouli. Ve fotografické praxi je však třeba uvažovat ve skutečnosti úhly dva – jedním z nich je úhel světla ze slunce relativně k fotografovanému předmětu a druhým je úhel světla slunce relativně k fotoaparátu. Dohromady tvoří obrovské množství kombinací, které má fotograf výběrem vhodné doby i aktuálním výběrem svého stanoviště pod kontrolou.

Vliv atmosféry jako difuzéru
Pokud by slunce svítilo na zeměkouli bez atmosféry, jednalo by se o bodový zdroj světla a obloha by byla zcela černá. Skutečnost, že obloha není černá, znamená, že i ona je de facto druhotným zdrojem světla, byť "živeným" stejným sluncem. Světlo slunce při průchodu atmosférou je totiž rozptýleno (difúze), a tím ve výsledku změkčeno.

Takto by vypadaly světelné podmínky bez atmosféry. Slunce by vytvořilo bodový zdroj světla s hlubokými stíny a kontrast scény by byl obrovský. Jen málo by to zachraňovaly odrazy světla od podložky a okolních předmětů.

Při jasné obloze a v pravé poledne prochází světlo slunce nejtenčí vrstvou atmosféry a současně je nejméně rozptylováno, ráno či večer je pro světlo vrstva atmosféry výrazně větší, a tak kontrast scény silně klesá. Při zatažené obloze, nebo dokonce v mlze je světlo rozptylováno zcela, světlo se stává de facto všesměrovým, a stíny tak zcela mizí. Vzájemný poměr intenzity přímého světla ze slunce a světla z oblohy tak značně ovlivní vzhled stínů, odlesků a celkový kontrast scény.

Snímky z povrchu našeho Měsíce jsou skvělou školou, jak by to vypadalo na Zemi bez atmosféry. Všimněte si zejména zcela černé oblohy, čímž by Slunce produkovalo velmi kontrastní tvrdé světlo. Fotografie je z archivu NASA a z přistání Apolla 11 na Měsíci.

Jednotlivé vlnové délky světla (barvy) jsou atmosférou za různých podmínek rozptylovány různě, a tak se barva oblohy může výrazně měnit – od modré až po červenou a ze stejného důvodu může barva slunce kolísat od bílé po červenou.

Stejné místo, stejný čas 8:30 ráno, ale v průběhu dvou následujících dnů. Takto dramatické změny kvality i barvy světla nám nabízí denní světlo a zejména atmosféra. Všimněte si obrovského kontrastu světla na horním obrázku relativně ke spodnímu. Ostrov Madeira, Portugalsko.

Odražené světlo
Poslední faktor ovlivňující snímky je odraz světla z okolí. Odráží se jednak z podložky a jednak od předmětů umístěných v okolí. Logicky světlé a/nebo lesklé předměty odráží světla mnohem více než matné a/nebo tmavé. Silný odraz tak produkuje vodní hladina, světlý písek, sníh, světlá dlažba, světlé zdi atp. Jedná se de facto o plošně velké odrazné desky.

Odražené světlo zesvětluje (vykrývá) stíny, a tak účinně snižuje kontrast snímku. Odražené světlo má však obvykle jinou barvu než zdrojové světlo – barvu odraženého světla ovlivní barva odrazné plochy. Ve scéně se tak obvykle smíchá několik barev světel, působících v různých místech různou silou, což ve finále dá obrovskou barevnou variabilitu scény.

Závěr
Denní světlo má obrovský rozsah možností. Všechny výše uvedené vlivy (směr světla, směr fotografa, difúze atmosférou i barva odraženého světla) se sečtou a vytvoří nekonečný počet kombinací. Ve výsledku to znamená úchvatné množství scenérií, které s oblibou využívají zejména krajináři. Nestabilita podmínek, nutnost na konkrétní scénu někdy i velmi dlouho čekat a malé pohodlí při fotografování jsou důvody, které však nutí fotografy pro některé druhy snímků se uchýlit do studia a tam kontrolovatelně simulovat potřebné světelné podmínky.