Co je to bracketing? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

22. prosince 2004, 00.00 | Bracketing je funkce, kterou má většina digitálních fotoaparátů. Co to tedy je "expoziční bracketing", nebo "bracketing vyvážení bílé"? Stalo se vám někdy, že jste pořídili přesvícený snímek a než jste stačili nastavit patřičné parametry, tak již nebylo co fotit? Bracketing v těchto situacích může být velmi dobrým pomocníkem.

Bracketing je pojem vyskytující se takřka v každé technické specifikaci digitálního fotoaparátu. Ne každý však ví, co tato funkce umí. Nebude tedy od věci si krátkým článkem shrnout o co vlastně jde.

Co je to bracketing?
Obecně lze říci, že je to vícenásobné snímání scény s různými parametry. Není to funkce nijak velmi důležitá, protože stejného efektu dosáhneme i tak, že budeme parametry měnit ručně, ale tato funkce nám práci výrazně urychlí. Používá se hlavně tehdy, nevíme-li přesně jaké hodnoty nastavit a fotoaparát tak pořídí snímek s hodnotou, která je nastavená, nebo kterou nastaví automatika a poté snímky s hodnotami +- nastavený interval.
Výhodou je, že pokud fotografujeme v nepříjemných světelných podmínkách, nebo děje s krátkou dobou trvání, může se bracketing hodit díky úspoře času s přenastavováním parametrů. Později v klidu ve fotoaparátu, nebo na počítači vybereme nejlepší snímek. Nyní je na čase si říci jaké bracketingy existují.

Expoziční bracketing
Tento typ bracketingu se používá v případě, kdy si nejsme jistí expozičními hodnotami (čas, clona a citlivost). Fotoaparátu (záleží na konkrétním modelu) nastavíme celkový počet fotek (zpravidla je to liché číslo) a míru změny EV mezi jednotlivými snímky. EV vyjadřuje množství světla dopadajícího na senzor (políčko filmu). Změna o +1EV znamená, že na senzor dopadá dvojnásobné množství světla. Změnu o +1EV dosáhneme dvojnásobným časem expozice (např. z 1/60s na 1/30s), dvounásobnou citlivostí ISO (např. ze 100 ISO na 200 ISO), nebo snížením clony na hodnotu podílu původní clony a odmocniny 2 (např. z F2,8 na F2,0). U bracketingu však fotoaparát mění pouze čas expozice a clonu. Díky tomu získáme sérii snímků od světlých až po tmavé.
Pokud tedy nastavíme bracketing pro 3 snímky s krokem 0,5EV a nastavené jsou expoziční hodnoty 1/80s a F3,2 (ať jsme je nastavili manuálně, nebo je naměřila automatika), pak se exponují 3 snímky s nastavenou korekcí expozice 0EV, +0,5EV a -0,5EV. Na kartě se tedy například uloží jeden snímek s hodnotami 1/80s a F3,2, druhý 1/60s a F3,2 a třetí 1/100s a F3,5 (zde přístroj pohnul i s clonovým číslem).
Různé přístroje mají různá chování a parametry bracketingu, takže například Nikon Coolpix 8400 nabízí bracketing 3, nebo 5ti snímků s kroky 0,3EV, 0,7EV, nebo 1EV. Pro každý snímek je potřeba znovu stisknout spoušť. Konica Minolta A200 nabízí 3 snímky s kroky 0,3EV nebo 0,5EV a je nutné držet spoušť dokud se neexponují všechny snímky. Zde jsou ukázky z Nikonu 8400.

 
Vlevo +1,3EV, vpravo +0,7EV

0EV

 
Vpravo -0,7EV, vpravo -1,3EV

Bracketing vyvážení bílé
Druhý typ bracketingu, se kterým se běžně můžeme setkat v digitálních fotoaparátech. Jak vyplývá z názvu, jedná se o pořízení série snímků s různým nastavením vyvážení bílé. Stejně jako s expozicí se často stává, že ani my, ani automatika neví jaké vyvážení bílé nastavit. Vyvážení bílé ovlivňuje barevné podání snímků, zejména pak bílé barvy, protože různé zdroje světla mají různou "teplotu barev". A jelikož fotografování je pouze zachytávání odraženého světla, je důležité vědět, jaké světlo na předměty dopadá. Může se pak velmi rychle stát, že při nastavení vyvážení bílé na žárovkové osvětlení budou snímky z prostředí které bylo osvětleno slunečním zářením modré atd.
Fotoaparát po stisknutí spouště sejme 1 snímek a poté na kartu uloží zpravidla tři snímky s odchylkou vyvážení bílé na obě strany. Barevnost snímky se ovlivňuje až v obrazovém procesoru a není tedy nutné snímat tři fotografie. Na pohled tedy jeden bude spíše do červena a druhý spíše do modra.

  

Shrnutí
Bracketing vyvážení bílé i expozice jsou užitečné funkce šetřící čas v případě, že opravdu potřebujeme s těmito hodnotami hýbat. Není vhodné jej používat pro každý záběr, protože se tím velmi rychle zaplní paměťová karta. Pokud tedy ještě nejsme tak zruční v nastavování hodnot expozice, nebo vyvážení bílé ručně, je to pro nás ideální nástroj. Při výběru ze tří snímků je větší pravděpodobnost, že budeme mít ideálně prokreslený snímek se správným podáním barev.