Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
-
5. září 2024
Matrixmedia - Obsluha a tisk na velkoformátových digitálních tiskárnách
-
30. září 2024
-
4. října 2024
-
14. listopadu 2024
Digitální fotografie
Co by mělo hrát roli při nákupu digit fotoaparátu?
20. května 1998, 00.00 | Posledně jsme si trochu objasnili k čemu tak používat digitální fotoaparát a k čemu ještě ne. Dnes se budeme věnovat otázce, jak vybrat právě ten správný fotoaparát pro danou činnost.
Posledně jsme si trochu objasnili k čemu tak používat digitální fotoaparát a k čemu ještě ne. Dnes se budeme věnovat otázce, jak vybrat právě ten správný fotoaparát pro danou činnost. To je opět otázka skrývající v sobě velkou subjektivní závislost, takže pokud se mnou nebudete v něčem souhlasit, klidně mi napište a já udělám článek z ohlasů.
Výrobce
Prvním znakem, který se poměrně jednoduše poznává je výrobce. Zde jsou velké rozdíly jak v
technickém provedení, tak i v celkové koncepci přístroje. Rozdělme si pracovně výrobce do několika
skupin. Tou první jsou výrobci klasických fotoaparátů, kteří se vrhly i do digitální scény.
Jako příklad uveďme značky jako Olympus, Kodak, Canon. Jejich výrobky se většinou vyznačují velice
kvalitní optikou, která má velký vliv na výslednou fotografii. Je pochopitelné, že se snaží prodávat
to, v čem mají dostatek zkušeností. Co se týče provedení, většinou se jedná o klasičtější konstrukce
a nechybí i varianta vestavby digitálních prvků do těl klasických fotoaparátů.
Druhou kategorií výrobců jsou výrobci výpočetní techniky nebo počítačových periferií, kteří
se nebáli fotografování. Pro příklad uveďme HP, EPSON nebo UMAX. U těchto přístrojů většinou chybí
lepší optika a přístroje nemíří do profi sféry. Na druhou stranu disponují dobře propracovanou
technologií spojení s počítačem a periferiemi.
Poslední skupinou jsou ostatní výrobci, které do oboru digitální fotografie přivádí
například jejich novátorství nebo snaha o široký záběr. Příkladem budiž Sony. Přístroje jsou
většinou vybavené velkým množstvím přidaných funkcí, ale po fotografické stránce nic moc. Teď
hodně generalizuji, ale co zbývá, když výrobců v této kategorii stále přibývá.
Na závěr tohoto odstavce bych rád zdůraznil, že tento pohled je velice paušální a rozdíly nemusí
být tak markantní. Rozdíly mezi značkami se postupně stírají, buď z důvodu spolupráce výrobců,
nebo z důvodu tlaku trhu. Přesto bych věnoval pozornost výběru značky, protože každá firma má
svá specifika.
Optika
Velmi důležitou součástí fotoaparátu vždy bývala optika. Na kvalitě čoček velice záleží u klasické
fotografie a dle mého názoru u digitální fotografi tato pravda platí také. I když někteří výrobci
své fotoaparáty optikou vybavují velice spoře, dobrá optika je na výsledku vždy vidět. Rozdíl je
stejný jako v klasické fotografii. Další otázkou je komfort uživatele. Čím dál častěji jsou
přístroje vybavovány ZOOMem ( transfokátor ). To umožňuje výrazně pohodlnější fotografování a
navíc rozšiřuje možnosti fotografování. Běžné jsou zatím hodnoty dvoj nebo trojnásobného zvětšení
což je třeba chápat opravdu spíš jako snahu usnadnit a spestřit užívání přístroje. Větší hodnoty
jsou poměrně nezvyklé. Zde bych měl upozornit na takzvaný digitální ZOOM, který zvětšuje obraz
rozpočítáním bodů a s optikou to nemá nic společného. Tato technologie dosahuje výrazně horších
výsledků, než optický ZOOM.
CCD člen, rozlišení a barvy
Srdcem přístroje je vždy CCD člen, který snímá obraz. Je zcela zřejmé, že na jeho kvalitách velice
záleží. Základním parametrem této součástky je rozlišení, které Vám nabízí. Zde panují největší
rozdíly mezi přístroji a tento parametr je přímo svázán cenou. Běžné hodnoty se pohybují od 640 x
480 bodů do 1600 x 1200 bodů. Větších hodnot dosahují pouze profesionální fotoaparáty v cenách nad
150.000 Kč. Pozor na to jak je rozlišení udáno. Někteří výrobci neudávají optické rozlišení, ale
rozlišení získané umělě výpočtem v počítači. Takže vždy je ptejte po rozlišení optickém.
Velice módní záležitostí je výroba "MEGAPIXELových" fotoaparátů. To znamená, že přístroj má ( okolo )
1.000.000 bodů. Rád bych zde upozornil, že slepá honba za maximálním rozlišením nemusí být vždy na
místě. Pokud chcete fotografovat například pro WWW stránky, jistě nepotřebujete rozlišení v řádech
tisíců bodů. Rozlišení se hodí pro fotografie, které chcete tisknout, tam je to bez řečí a čím víc
tím lépe. Takže se dobře rozmyslete, co opravdu potřebujete, protože uspory v tomto směru jsou výrazné.
Barvy a jejich hloubka jsou také důležitá. Naštěstí zde výrobci nešetřili a v drtivé většině
případů nabízejí "true color". Což je označení pro 16 milionů barev ( hloubka 24 bitů ).
Ve vyjímečných případech i více. S podáním barev je to vždy poměrně komplikované a je bohužel trend
barvy upravovat automaticky v přístroji, aby působily živějším a pastřejším dojmem. Většina fotografií
pak působí lépe, ale jde jednoznačně o násilí na věrnosti fotografie.
Paměť
Ach ta paměť. Také tak často něco zapomínáte? To si přístroje nemohou dovolit, aspoň ne moc často,
a proto využívají v drtivé většině případů paměti FLASH. Bohužel i zde došlo ke vzniku mnoha pseudo
standardů a postupný přirozený výběr ( Darwin ) postupuje pomalu. V součastné době jsou jasné spíše
trendy, než směřování k jednomu standardu. Takže co požadovat ?
- Paměť musí být vyjímatelná. Doby pevné paměti jsou pryč.
- Kapacita se pohybuje řádově od 2MB do 400 MB. Spíš u dolní hranice.
- Cena roste řádově s kapacitou. Proto běžně fotoaparáty mají 2,4 nebo 6 MB.
- SSFDC - melé, levné kartičky, které dosahují maximálně 16MB. Slabinou je kapacita.
- Compact Flash - o trošku větší, o trošku dražší, ale dosahuje kapacit do 50MB. Slabina je hlavně v ceně.
- PCMCIA disky - v různém technickém provedení s různou kapacitou a ďábelsky vysokou cenou.
Napájení
Napájení není tak technicky zajímavé, ale je občas velkým problémem pro digitální foto přístroje.
Spotřeba digitálních fotoaparátů je vždy velký problém, protože přístroje jsou vybaveny LCD
displejem, který je známý žrout. Pokud bych měl někoho vyzvednout, tak by to jistě bylo Sony s
jeho bateriemi Stamina. Ty jsou nepřekonatelné a je škoda, že jsou velice dobře patentově chráněné.
A Sony na tomto patentu logicky těží. Pokud Vám přijde, že zbytečně straším, stačí se podívat
například na přístroje Olympus, které ještě stále neřeší uspokojivým způsobem tento problém. Není
nic horšího, než hláška "Battery low", když chcete fotografovat.
Shrnutí
Co říct závěrem? Naše povídání bylo poměrně obecné. Pokud uvažujete o koupi doporučoval bych
navštívit nejen rubriku FOTO, ale i rubriku Poradna.
V té se snažíme trochu objasňovat technické pozadí přístrojů. Je dobré vědět, jak to funguje uvnitř.
Ještě bych rád poznamenal, že jsme probrali jen základní parametry. Další otázky jako přenos do
počítače, nadstandardní funkce a podobně rozebereme zase někdy příště.
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
29. listopadu 2013
-
6. září 2004
OKI snižuje ceny barevných laserových tiskáren C3100 a C5200n
-
13. května 2004
-
19. ledna 2004
QuarkXPress Passport 6: předvedení nové verze na konferenci Apple Forum 27.1.2004
-
6. února 2001
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
8. září 2024
-
14. října 2024
-
5. listopadu 2024
-
14. listopadu 2024