Čistíme senzor digitální zrcadlovky - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

8. prosince 2008, 00.00 | Při každé výměně objektivů na vaší DSLR do jejich útrob vnikají malé částečky nečistot, které se usazují na povrchu snímače. S rostoucí hloubkou ostrosti a ohniskem skla se špína na snímači projevuje víc a víc a pokud měníme často objektivy, znečištění čipu se nevyhneme. Určitou pomocí jsou moderní ultrazvukové a jiné vibrační čistící systémy nebo speciální vrstvy na ochranných sklech, ale ani ty nedokáží úplně ochránit snímač aparátu před nečistotami. Tento článek vás zevrubně provede problematikou čištění snímače, proto si ho určitě přečtěte.

Čištění senzoru digitální zrcadlovky

Digitalizace záznamu obrazu s sebou přinesla mnoho zajímavých a z produkčního hlediska pozitivních změn. Z pohledu profesionálního nasazení jsou pracovní nástroje i jejich výstupy k dispozici téměř okamžitě a tak jsme si zvykli, že termíny jsou krátké a nároky vysoké. Vzhledem k ceně současných přístrojů mnoho fotografů, zejména těch amatérských, používá pouze jedno digitální tělo, které „nedá z ruky“. Snímač zrcadlovky, na rozdíl od filmu, který se po exponování vyměnil, založil nové paradigma fotografické práce – znečištěné obrazové pole. S rostoucí hloubkou ostrosti a ohniskem skla se špína na snímači projevuje víc a víc a pokud měníme často objektivy, znečištění čipu se nevyhneme. Určitou pomocí jsou moderní ultrazvukové a jiné vibrační čistící systémy nebo speciální vrstvy na ochranných sklech a nízkopásmových filtrech, ani ty ale neuchrání čip aparátu před nečistotou zcela a navždy a jednou je bude nutné vyčistit také. Určitou ochranu, nebo naopak problém, může představovat vhodná konstrukce těla fotoaparátu, která více či méně zabraňuje pronikání prachu do „krajiny za závěrkou“. Pro ty, již se s problematikou úklidu na skle snímače seznamují, jsem proto připravil tuto, z určitého úhlu pohledu, drastickou recenzi s testem několika postupů čištění snímače. Během práce na odstranění nečistot jsem se pokusil také přinést odpovědi na některé otázky a „pověry“ okolo čištění snímačů zrcadlovek.

Pomůcky k testu:

• zrcadlovka Canon EOS 5D – známý model náchylný ke znečištění svého FF CMOS senzoru
• objektiv EF 100 mm f:2.8 macro, mezikroužky 36 mm
• objektiv TS-E 90 mm f:2.8
• systémový blesk Canon MR-14 EX
• velký balónek pro ofukování optiky
• odsavač Green clean s tyčinkami „wet & dry“ verze fullframe
Visible Dust štětec „Arctic butterfly“
• nádobka 160 ml se stlačeným vzduchem Green clean
• běžný domácí vysavač ETA
• Kinetronics Speck Grabber – odstraňovač nečistot z citlivých povrchů

Nebojte se čištění

Snímač zrcadlovky není „živý“ kus elektroniky, jeho světlocitlivé buňky jsou ochráněny celou řadou prostředků (viz doprovodné obrázky), tím posledním mezi záznamovým médiem a vnějším prostředím je sklo. Vzhledem k tomu, že i toto sklo je de facto „optikou“, nebude jen tak ledajaké. Každý uživatel digitální zrcadlovky by měl techniku čištění snímače zvládnout, neboť nevíme, kdy nám nečistota na čipu neopravitelně znehodnotí naši práci. Služby specializovaných servisů jsou často nedostupné a čekací lhůta může být u této práce i měsíc. Co potom, když potřebujeme fotografovat, senzor vypadá jako dno popelníku a pomoc není? Na druhou stranu, pokud je na vašem snímači jedna skvrnka 2 x 2 pixely v rohu fotografií, zbytečně se tím netrapte. Odstraníte ji za pár sekund klonovacím razítkem nebo automatickou opravou každého slušného raw konvertoru.

Kdy čistíme

K čištění jsem přikročil ve fázi pokročilého množství špíny na snímači před prací na makrofotografiích s vysokým zacloněním a mezikroužky, kdy první snímky ukázaly takové množství prachu, že ani pokročilá retuš nebyla schopna v rozumném čase následky znečištění napravit. Po celou dobu testu byla proto clona nastavena na 32, na těle nasazený objektiv 100 mm makro a mezikroužky 12 + 25 mm, aby byla vidět opravdu každá nečistota. Exponoval jsem s nasazeným manuálně vyváženým makrobleskem proti bílé zdi. Stav před prvním testem čistících postupů ukazuje fotografie 1.

Příprava – jako na operačním sále

Ačkoliv to možná nevypadá, čistota až sterilita prostředí je pro úspěch práce velmi důležitá. Pracovní/jídelní stůl jsem proto umyl a otřel, umyl si ruce a kvůli možné špíně ve vlasech a vousech jsem si umyl i hlavu a oholil dvoutýdenní strniště na tvářích. Vlhkou utěrkou jsem očistil i tělo zrcadlovky. Takto připraven jsem se pustil do práce.

Datastěna lepší než DSLR

Digitální SLR mají místo filmu digitální čip, jinak je jejich konstrukce prakticky shodná. Čip je „utopen“ v těle aparátu a přístup k němu není právě ideální, mnoho nečistot v okolí snímače může zůstat a zapadat do mezírek mezi závěrkou, tlumícími prvky zrcátka, závěrky, štěrbinami v konstrukci okolí snímače, atd.. V tomto směru je daleko přístupnější a pohodlnější práce při čištění datastěny středoformátového přístroje. Ta je totiž oddělitelná, plochá a sklo krycí snímač je jednoduše přístupné. Pro mne například je toto pohodlí jedno z kritérií, které zvažuji při přechodu na střední formát a datastěnu.

Mýtus první – k vyčištění stačí domácí vysavač

Nestačí. K testu jsem použil vysavač ETA (typ po mně nechtějte) s ocelovou trubkou, kterou jsem před jeho zapnutím důkladně otřel navlhčenou antistatickou prachovkou vně i uvnitř trubice. K otevřené šachtě aparátu jsem se pomalu přiblížil s trubicí vysavače zapnutého na plný výkon tak, abych se nedotýkal žádné části aparátu a nechal hvízdající proud vzduchu působit na prach na snímači asi jednu minutu. Výsledek vidíte na fotografii 2 a radost mi rozhodně neudělal. Nečistota je místy jinak rozmístěna, ale nezmizela ani troška, naopak, spíš nějaká ještě přibyla.

Gumový balónek (velký)

V další fázi jsem se proto pokusil nečistotu odfouknout velkým balónkem na optiku. Tělo aparátu s otevřenou závěrkou jsem naklonil bajonetem směrem dolů k zemi, aby mohla špína vylétávat ven a opakovaně silně mačkal balónek. Proud vzduchu rozvířil veškerou nečistotu na snímači, v aparátu i jeho okolí a tak mne další zkušební snímek zbavil veškeré naděje, že ten den budu ještě fotografovat. Výsledek této části práce vidíte na fotografii 3, do okamžiku jejího zobrazení na displeji notebooku jsem nic horšího nespatřil. Naprostá katastrofa.

Arctic Butterfly – staticky nabitý štětec

K moderním postupům čištění snímače patří různé antistatické štětečky. Vyzkoušel jsem bateriový „Arctic Butterfly“ od kanadské firmy Visible Dust, který funguje na principu statického náboje získaného velmi rychlou rotací hlavy štětečku. Před každým „sebráním“ špíny je třeba dvakrát až třikrát po dobu přibližně tří až pěti sekund nechat štětec rotovat, aby získal statický náboj. Velké množství nečistot jsem se pokusil posbírat jemným přiblížením nabitého štětce k ploše snímače. Během opakování nelze vizuálně příliš kontrolovat výsledek, proto jsem postup opakoval, dokud jsem se domníval, že je to třeba, poté čištění ukončil, vypnul fotoaparát a po zapnutí a osazení objektivem a bleskem pořídil další testovací snímek Výsledek je na fotografii 4. Část špíny byla odstraněna, ale na čipu ulpěly mnohem větší nečistoty donesené na chloupcích štětečku. Začal jsem být mrzutý.

Mýtus druhý – stlačený vzduch v nádobce odfouká nečistoty (air-spray)

Další alternativou odstranění velkého množství nečistot ze snímače fotoaparátu je stlačený vzduch. Intenzivní „ofukování“ plochy snímače může odstranit špínu z většiny jeho povrchu, aspoň se to říká. Stlačený vzduch má jednu vadu na kráse a tou je kondenzace. Při změně objemu plynu v nádobce se obsah prudce ochladí a vytvoří kondenzát, který může ulpět (a bezpochyby také ulpí) na povrchu čištěného předmětu. To bylo v našem případě po přibližně dvou sekundách problém i u 150 ml nádobky s plynem Green Clean. Výsledek této části testu ukazuje fotografie 5, množství kondenzátu na skle senzoru bylo naprosto nechutné a výsledek vypadal stejně, jako bychom na očištění použili lak na vlasy. Stlačený vzduch v nádobce tedy na čištění senzoru není vhodný ani trošku. Vyhněte se mu.

Green clean systém wet & dry a odsavač

Poslední část práce jsem svěřil systému, který jsem v minulosti již vyzkoušel na full frame i „crop“ senzorech. Jedná se o výrobek Green clean, systém wet & dry a odsávací „vývěvu“. Systém se skládá z mokré „molitanové“ tyčinky, kterou lze odstranit tzv. „vlhkou cestou“ nečistoty z čipu včetně těch přilepených, druhé tyčinky se syntetickou tkaninou nezanechávající chloupky a vlákna na čipu na osušení mokrých stop na snímači a čistý „úklid“ a speciálního vysavače, odsavače nebo „vývěvy“, který se skládá z nádobky se stlačeným vzduchem a nástavce, který na principu podtlaku a vývěvy nasává vzduch do adaptéru a odvádí jej trubičkou pryč od čištěného předmětu.

Výsledek prvního kola „mokro, sucho, odsavač“ je na fotografii 6. Zde jsem konečně zaznamenal viditelné zlepšení stavu povrchu čipu. Většina nečistot byla pryč, špína se ale držela v oblasti okrajů senzoru dál od středu obrazového pole a to v takové míře, že nebylo možné o vážném fotografování ani uvažovat. Protože jsem neměl další čistící systémy, rady ani metody po ruce, rozhodl jsem se opakovat tento postup, vzhledem k jeho dosud nejlepším výsledkům, dokud nebude snímač v pořádku.

Opakování je matka čistoty

V další fázi čištění jsem tedy zopakoval proces wet-dry-odsavač s výsledkem, který opět posunul senzor blíže k poloze „čistý“ na pomyslných vahách mé spokojenosti. Řešil jsem však jeden, respektive dva problémy. Prvním je čas. Wet-dry systém „navlhčí“ sklo krycího snímače tekutinou, která se rychle odpařuje a pokud nenásleduje „dry“ fáze – tedy přetření suchou tyčinkou dostatečně rychle, tekutina zanechá stopy na skle čipu, které suchou tyčinkou nelze odstranit. To je vidět například na fotografii 6 nahoře. Druhá potíž nastala také v okrajových plochách snímače, kde zůstávala nečistota odstraněná z centrálních částí senzoru. Mokrá i suchá tyčinka předpokládají totiž pohyb „tažením“ po senzoru od jedné strany ke druhé nebo od středu k okrajům čipu. Tam však již dál „táhnout“ nelze a pod zastavenou ploškou na okraji zůstane prach. Pokusil jsem se tento nedostatek vyřešit nakloněním konce suché tyčinky v úhlu přibližně 45 stupňů na osu snímače a zvednutí vnitřní poloviny nepatrně nahoru, aby okraje čipu byly stírány jen malou ploškou umělé tkaniny. Musel jsem však dbát na to, abych netlačil na hranu a plastový dřík, aby nepřišel do kontaktu se snímačem. Při zkušebním snímku se v rohu senzoru nacházely dvě větší, viditelné skvrnky (na čipu sotva viditelné mikročástečky prachu). Použil jsem jako doplněk tyčinku Speck Grabber, na jejíž hrot se nečistota nalepila. To se nakonec ukázalo jako optimální postup, výsledek dvou „kol“ mokrý-suchý-odsávačka doplněný Speck Grabberem vidíte na fotografiích 8 a 9 Snímač je bez nečistot, zbývá poslední kontrola při nižším zaclonění. fotografie 10 je test s objektivem TS-E 90 při f:8.0, fotografie 11 je test s objektivem 100 mm macro a mezikroužky 36 mm.

Shrnutí

Pro volbu postupu je zásadní míra znečištění. Pokud je váš senzor znečištěný tak, jako byl u testovací zrcadlovky EOS 5D, je vhodné rovnou nasadit postup „mokrý-suchý-odsavač“ a případně jej doplnit nějakou technikou „vyzobání“ jednotlivých nečistot. Pro úspěch je vhodné před samotným čištěním otřít tělo zrcadlovky vlhkou prachovkou, ofouknout jej balónkem a balónkem vyfoukat také šachtu zrcadla, aby maximum nečistot, které by při procesu čištění mohly znehodnotit naši práci bylo odstraněno. Pokud trpíte na suchou pokožku, nebojte se použít síťku na vlasy nebo hygienickou „čepici“ na vlasy, aby vám z hlavy nepadaly nečistoty na snímač. Také je dobré doplnit vybavení o gumovou latexovou rukavici, aby prach, úlomky chloupků a jiné částečky nepadaly z ruky. Pro práci si zvolte prostředí s nízkou prašností, třeba koupelnu. Pomůcky jako Speck Grabber, balónek, nebo Arctic Butterfly jsou vhodné pouze na odstranění jednotlivých částeček špíny a prachu nepřilepených ke sklu. Nádobka se stlačeným vzduchem je vhodná pouze na ofouknutí ostatních částí těla zrcadlovky, na snímač ji rozhodně nepoužívejte kvůli kondenzaci kapaliny v plynu. Při některém z příštích pokusů o dokonalé vyčištění bych rád vyzkoušel zvětšovací brýle nebo lupu do bajonetu zrcadlovky, pro nalezení jednotlivých zbývajících nečistot by taková pomůcka mohla mít velký význam.

Kolik to stojí?

Důležitým parametrem je dostupnost. Cena jednotlivých pomůcek se pohybuje v rozmezí 140,- (wet-dry tyčinky - pár) až 2200,- Kč (Arctic Butterfly). Jedno vyčištění můžeme zvládnout za několik desítek korun až přibližně 250,- Kč podle náročnosti a spotřeby. Sada „wet-dry-odsavač“ firmy Green Clean mne oslovila svou výkonností, Speck Grabber zase schopností dostat ze snímače jednotlivou částečku. Komerční vyčištění senzoru ve specializovaném servisu přijde obvykle na 300,- až 800,- Kč. Hodně úspěchu při čištění a dobré světlo přeji.