Blesk - 4. Praktická práce s bleskem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

12. května 2006, 00.00 | Po prozkoumání základních vlastností blesků, způsobů měření expozice i
příslušenství se pojďme podívat na
praktické zásady práce s ním. Znova ale zopakujme skutečnost, že pravé
mistrovství práce s bleskem vede k fotografiím, kde použití blesku není vůbec
vidět!

::Blesk - 1. Základní pojmy
::Blesk - 2. Měření expozice bleskem
::Blesk - 3. Další funkce a příslušenství blesků
::Blesk - 4. Praktická práce s bleskem

Při praktické práci s bleskem se mimo kompozice obrazu osvědčuje hlídat a rozmýšlet dva základní faktory:

1. Expozice
   Celkově zvládnout expozici neznamená jen správně exponovat hlavní objekt bleskem (popředí), ale též vyvážit expozici hlavního objektu s pozadím a hospodařit s energií blesku tak, aby v okamžiku potřeby byl blesk nabit.
2. Stíny, odlesky a celkové začlenění světla blesku do scény
   Blesk díky charakteru svého světla bývá ke scéně velmi necitlivý a jeho začlenění do scény tak, aby jeho použití nebylo vidět, je často nelehké a vyžaduje trochu úsilí.

Oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují a tak dobrá fotografie s bleskem musí být vyváženou kombinací obou.

1. Praktická expozice s bleskem

První rozhodnutí, které fotografa na scéně čeká, je rozhodnout o celkovém způsobu expozice scény. Při úvaze zda použít blesk a jak je vhodné změřit expozici podle množství světla na pozadí a na základě fotoaparátem předaných hodnot určit "má-li pozadí šanci". Potom je možné zvolit jednu ze čtyř strategií:

1a. Strategie "Vypnutý blesk"
Je řada scén, které blesk spolehlivě zabije a jeho použití tak znamená scénu zcela znehodnotit. Jsou to v principu scény, kde dominantním smyslem a vtipem je právě přirozené světlo. Pokud do takové scény přidáte tvrdé, barevně odlišné a nešetrné světlo blesku tak většinou zjistíte, že z atraktivní scény nezbylo nic. Rozpoznat takové scény a blesk nekompromisně vypnout (i když automatika tvrdošíjně blesk zapíná) je proto jednou z klíčových dovedností práce s bleskem!

Jsou prostě scény, které blesk spolehlivě zabije. Ty nezbývá než fotografovat bez blesku ať je to jakkoliv těžké, nepohodlné či riskantní.
f/2.4, 1/30 s, ISO 320, ohnisko 130 mm, fotografováno z ruky

U scén, kde použití blesku je vyloučené, nezbývá, než exponovat v přirozeném světle. Je třeba udělat vše pro to, aby snímek vyšel - byť za extrémně obtížných světelných podmínek. Obecně je lepší používat spíše kratší ohniska, ty jsou totiž odolnější na rozhýbání snímku při delších expozičních časech. Dále lze použít stabilizátor, stativ či jinou oporu (zábradlí, stůl atp.), u pohyblivých scén je obvykle nutné zvyšovat ISO - často bohužel i na extrémní hodnoty. Vysoce světelné objektivy jsou samozřejmě požehnáním.

Tento snímek z diskotéky byl exponován bez blesku tak, že fotoaparát byl položen na stůl a přizvednut krabičkou od sirek. Expozice 2 vteřiny při cloně f/2 a ISO 100 potom zajistila dostatek světla a současně rozmazání všeho, co se pohybovalo. Skvěle ale vystihuje celkovou atmosféru, byť nemá přímý dokumentační charakter.

Vyvarujte se rovněž použití blesku na větší vzdálenosti (cca 2-3 metry a delší) tam, kde je silně zakouřeno. Blesk rád rozzáří kouř a snímek bude trpět tragickou ztrátou kontrastu, o původní atmosféře nemluvě.

Stejné místo, stejný čas, jen jiná strategie expozice - tentokrát s bleskem. Blesk rozzářil kouř, zcela zabil atmosféru a snímek je jakš takž dokumentační, spíše však na vyhození...

Blesk též používejte velmi opatrně pokud fotografujete cokoliv přes sklo (akvárium, exponáty v muzeu, zvířata v zoo atp.). Blesk má tendenci se na skle lesknout, rozzářit ho a snímek může znehodnotit. Pokud přesto musíte fotografovat přes sklo s bleskem, sklo vyčistěte (jde-li to), a tak dlouho hledejte vhodný úhel, až je reflexe minimální. Ideální však je oddělit blesk od fotoaparátu a svítit ze zcela jiného úhlu.

U interního blesku je velmi těžké se reflexí na skle zcela zbavit. Je proto třeba zkusmo hledat takový úhel, kdy jsou reflexe nejméně rušivé. Jde-li to, fotografujte bez blesku.

Na řadě míst je použití blesku přímo zakázáno. Důvody mohou být různé - např. v zoologických zahradách, oceanáriích, při představeních atd. může blesk rušit, lekat či děsit. Světlo blesku může ale i škodit (často muzea či jeskyně) a v neposlední řadě to může být i chladný kalkul, jak donutit turisty k nákupu profesionálních fotografií.

V lisabonském oceanáriu je fotografování s bleskem přísně zakázáno. Přesto řada lidí blesk používala a ke své škodě!
f/2.8, 1/30 s, ISO 400, ohnisko 38 mm, fotografováno z ruky

Použití blesku je nutné též pečlivě zvážit u prostorově rozlehlých scén (interiéry), které díky tmavému či vysokému stropu nelze rovnoměrně nasvítit odrazem o strop (často konference či přednášky ve velkých sálech, divadla, kluby diskotéky, pražská Lucerna atp.). Přímý blesk dokáže správně exponovat pouze předměty ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu (povrch koule), a tak je nemožné velké objekty přímým bleskem nasvítit celé. Jde-li to, opět exponujte bez blesku. Jinak si totiž odnesete fotky, kde budou nasvíceny jen přední části a zbytek bude černat do dálky.

Takovéto prostorově rozlehlé scény (vinný sklep), které není možné nasvítit odrazem o strop, je nutné exponovat bez blesku. Přímý blesk by osvítil jen popředí a pozadí by se topilo ve tmě. Navíc blesk by zabil atmosféru.
f/8, 1 s, ISO 200, ohnisko 45 mm

1b. Strategie zcela tma - blesk je jediný zdroj světla
V situaci, kdy není na scéně téměř žádné světlo či je ho příliš málo na reportážní styl práce nezbývá, než použít blesk a považovat jeho světlo za jediné na scéně. Tato situace je typická pro fotografování venku v noci, na spoře osvětlených diskotékách, barech, přednáškách, v jeskyních atp. Slabé světlo pozadí do expozice snímku tedy vůbec nepromluví, a tak expoziční strategie může být:

• ISO 100-200. Čím vyšší ISO tím sice stoupá šum, ale zase usnadní blesku práci (vyšší ISO vyžaduje nižší výkon blesku). Je tedy vhodné volit kompromis - ISO kolem 100 až 200.
• Clona je podřízena požadované hloubce ostrosti. Čím vyšší clonové číslo, tím vyšší bude hloubka ostrosti ale také vyšším výkonem bude muset blesk svítit. Vzhledem k tomu ale, že pozadí je jen tma, tak je zbytečné mít hloubku ostrosti velkou. Lze tedy doporučit spíše nižší clonová čísla - opět to usnadní blesku práci.
• Čas do expozice bleskem nijak nepromluví (musí být ale delší než X-sync). Vzhledem k obavě o rozhýbání snímku (zejména bodová světla se mohou změnit na čáry) je vhodné volit hodnoty kolem 1/90 - 1/30 s. Čím kratší zvolíte čas, tím méně případného světla pozadí necháte do snímku promluvit.
• Vyvážení bílé je vhodné nastavit na blesk či denní světlo . Nic však nezkazíte ani režimem AUTO (AWB), protože většina fotoaparátů pokud je zapnutý blesk nastaví vyvážení bílé stejně na blesk.

Noční fotografie venku používají blesk jako jediné světlo. Na snímku je hezky vidět, jak světla blesku se vzdáleností rychle ubývá. Důsledkem je potom zcela černé pozadí.

Uvedené hodnoty je nejpraktičtější nastavit v manuálním režimu (M). Protože však podobnou strategii expozice volí i režim P (hodnoty jím nastavené budou velmi podobné hodnotám uvedeným výše), lze jej také využít. Není však možné používat režimy A (Av - priorita clony) či S (Tv - priorita času)! Ty by nastavily expoziční hodnoty jen podle světla na pozadí, což je v tomto případě naprosto nesmyslné!

Při dokumentaci tohoto psího porodu byl blesk jediným světlem. Dřevěný strop chalupy neumožňoval fotit odrazem a tak nezbývalo než fotografovat přímým bleskem. Velmi dobrých výsledků lze potom dosáhnout při fotografování detailů, zvláště na světlém pozadí, které odrazem vykryje stíny. Kritická je ale expozice - řízení výkonu blesku.
Režim M, f/8, 1/60 s, ISO 200, FEC -1/2 EV

Po nastavení uvedených hodnot je možné se soustředit na kompozici snímku a vystižení zajímavých okamžiků. Pokud váš fotoaparát váže měření expozice bleskem na zaostřovací bod, pečlivě hlídejte, kam aktivní bod míří! Snímky průběžně dolaďujte expoziční kompenzací blesku (Flash exposure compensation - FEC). Počítejte též se zhoršeným výkonem zaostřovacího systému - ve tmě totiž většina fotoaparátů těžce ostří. Ostření silně zlepší externí blesk s vestavěným obvykle infračerveným pomocným paprskem.

Počítejte také s tím, že fotografie budou trpět všemi nedostatky způsobenými bleskem jako jediným zdrojem světla. Zejména pokud není možné fotografovat odrazem, tak blesk správně exponuje pouze předměty v jedné konkrétní vzdálenosti. Vše blíže bude přesvícené, vše dále bude tmavnout až do zcela černé.

Jsou-li objekty daleko od pozadí, blesk nemá na čem vytvořit ošklivé stíny. Světla blesku také rychle ubývá do dálky, což se v kombinaci s malou hloubkou ostrosti dá i skvěle využít! Kritické je ale ostření, protože ani vy, ani ostřící systém nevidí. Na snímku je označeno místo ostření a tím i měření bleskové expozice (zde na pleťovku).
Režim M, f/2.8, 1/50 s, ISO 400

1c. Strategie vyvážené světlo blesk/pozadí
Pokud světla na pozadí je sice málo na bezpečné fotografování bez blesku, ale dost na vykreslení pozadí, lze volit strategii vyvážení světla blesku se světlem pozadí. Je to dokonce velmi žádoucí, protože lidské oko je schopné vidět i ve značné tmě, a tak snímky se zcela černým pozadím nejsou pro něj přirozené. Světlo pozadí sice nebude stačit na plnou expozici - k ní bude nutné světlo blesku - ale pozadí bude na snímku vidět a zabrání se tím hlubokému černání vzdálenějších objektů. Objekty v popředí exponované bleskem budou tak zasazeny do prostředí, ve kterém se pohybovaly a snímky budou mnohem příjemnější a přirozenější.

Žádná pevná hranice mezi strategií 1b) a 1c) neexistuje. Je jen na fotografovi, jak světlo vyváží a jaké nastaví expoziční hodnoty, které vztah obou světel ovlivní. Kdykoliv to jde, lze ale strategii vyváženého světla doporučit.

Popředí (maturanti) bylo exponováno přímým bleskem, kdežto pozadí (pražská Lucerna) běžným světlem. Blesk by dále než pár metrů za maturanty stejně nebyl schopen dosvítit. Všimněte si ale již přeexponovaných bílých šatů vlevo i přesto, že popředí nijak výrazně exponováno není a celkově zašedlé atmosféry způsobené cigaretovým kouřem a fotografováním na větší vzdálenost.
Režim M, f/5, 1/60 s, ISO 400

Jak vyvážit expozici pozadí a popředí?
K vyvážení světla blesku a světla z pozadí nám opět poslouží tabulka:

	Pozadí = expozice stálým světlem	Popředí = expozice světlem blesku
Expoziční čas
Clona		[1]
ISO citlivost		[2]
Síla blesku
[1] Clona sice brání světlu od blesku stejně jako světlu stálému, ale automatika tento vliv vykompenzuje vyšším výkonem blesku. Takže pokud se nenarazí na limit výkonu blesku, tak se clona u blesku expozičně nijak neprojeví. [2] To samé platí pro ISO.

Z tabulky jasně vyplývá, že světlo pozadí se reguluje expozičním časem, clonou a ISO citlivostí. Hodnoty se tedy nastavují podle zcela stejné strategie, jako kdyby se fotografovalo bez blesku - viz seriál o běžné expozici. Zbytečně vysoké hodnoty clonových čísel či zbytečně nízké ISO komplikuje blesku práci a lze tedy doporučit minimální clonová čísla s ohledem na hloubku ostrosti a rozumné ISO (kolem 200) s ohledem na šum. Pozor však na příliš dlouhý expoziční čas - neudržíte ho z ruky a způsobí rozhýbání pozadí!

Ukázka perfektního vyvážení světla blesku (tváře a postavy nevěsty s otcem) a světla pozadí (obrazy na stěně svatební síně).
Režim M, f/3.5, 1/60 s, ISO 200

Vzhledem k tomu, že pozadí slouží pouze pro dokreslení celé atmosféry (pozornost diváka by měla být směrována na popředí, které bude exponováno bleskem), lze pozadí bez obav o 1 až 2 EV podexponovat. To velmi užitečně sníží nároky na ISO, clonu a zejména délku expozičního času.

Po nalezení správné expoziční sady pro pozadí (je více než vhodné udělat několik náhledových snímků, kde si všímáte pouze expozice pozadí, popředí vás nemusí trápit) je vhodné hodnoty "opsat" z manuálního režimu M. Je tak zajištěno, že ve stejném prostředí bude pozadí exponováno stejně a automatika nebude "courat" podle aktuální scény. Teprve nyní je vhodné zapnout blesk a číhat na zajímavé záběry. Expozice bleskem se opět průběžně dolaďuje expoziční kompenzací blesku (FEC) a pokud váš fotoaparát váže měření expozice bleskem na zaostřovací bod, je opět potřeba ho pečlivě hlídat.

1d. Strategie dost světla - jen přisvícení stínů (Fill-in blesk)
Jak přibývá světla na pozadí, tak postupně začínají vycházet "pohodové" expoziční hodnoty a blesk přestává být nutný. Strategie 1c) začíná plynule přecházet do strategie 1d) (fill-in). Účelem fill-in blesku není dodat do scény světlo (toho je dost), ale světelně vykrýt místa, která jsou příliš tmavá - čili vykrýt stíny. Velmi často je třeba přidat trochu světla do obličejů lidí - zejména pokud jsou fotografováni na pozadí velmi jasné oblohy, vody, v protisvětle atp. Fill-in blesk se ale uplatní např. i v krajině, kde může přisvítit popředí a snížit tak dynamický rozsah scény.

Interní fill-in blesk v praxi. Za normálních okolností by denní světlo bohatě stačilo, postava na pozadí světlé vodní hladiny by však byla příliš tmavá a bez kresby. Blesk chlapce přisvítil a dal mu do tváře a očí jiskru. Počítejte ale s tím, že pokud nejsou lidé nalíčeni, budou se lesknout.
Režim S (Tv), f/5, 1/200 s, ISO 200, FEC -1/3 EV

Aby začlenění blesku do scény bylo citlivé, je třeba jeho hodnotu snížit o cca 1 EV. Automatiky obvykle snižují výkon blesku v režimu fill-in sami, přičemž režim fill-in se nikde nenastavuje - automatika ho pozná sama podle množství světla na pozadí. Oko s mozkem jsou však velmi ošidná dvojka a nenechají se jen tak něčím napálit. Pokud je světla fill-in blesku ve scéně moc a/nebo nesouhlasí jeho barva s pozadím, oko okamžitě přijde na "podvod" a snímky vypadají jako fotografované před fototapetou. Proto je třeba s fill-in bleskem zacházet velmi jemně a výsledky pokud možno ověřovat. Oko se též ošálí snadněji, když součástí fotografie je zem, na které lidé stojí.

Pokud je fill-in blesk příliš silný, neshoduje se barva či směr jeho světla s pozadím, lidé se nepřirozeně lesknou, nebo je pozadí nevhodně zvoleno, tak oko odhalí "podvod" a snímky vypadají jako fotografované před fototapetou. Proto je třeba s fill-in bleskem zacházet opatrně.
Režim M, f/8, 1/180 s, ISO 200, FEC -1 EV

Expoziční strategie tedy může být:

• ISO 50-200. Je-li dost světla není důvod zvyšovat ISO. Sice to komplikuje blesku práci, ale blesk je zde až druhý v pořadí. Světla je dost, a tak prioritou bývá kvalitní nezašuměná fotka.
• Clona je podřízena požadované hloubce ostrosti. Na blesk se opět hledí až jako na druhý v pořadí.
• Čas je nastaven tak, aby snímek jako celek byl exponován správně bez blesku. Často se proto exponuje "na světla" s tím, že hluboké stíny později vykryje blesk.
• Vyvážení bílé bývá vhodné nastavit podle barvy světla na pozadí  - světlo blesku jen "lízne" stíny, a tak jeho barva změní snímek jen nepatrně.
• Sílu blesku je vhodné expoziční kompenzací blesku snížit o cca 0.5 až 1 EV tak, aby se blesk na snímku nestal příliš dominantním.

Správné použití fill-in blesku, kde jsou zvládnuty stíny, barva blesku i jeho začlenění do scény. Blesk prozradí jen lehký stín za hlavou modelky.

Pozor na synchronizační čas X-sync!
Při fotografování s fill-in bleskem za jasných slunných dnů se často stane, že expoziční čas vychází kratší než X-sync čas. Pokud bezmyšlenkovitě zapnete blesk s cílem vykrýt stíny (fill-in), fotoaparát automaticky nastaví X-sync čas a snímek tak bude přeexponován! Vše opět nejlépe ukáže příklad:

1. Fotografováno bez blesku a exponováno podle obličeje. Požadavek na rozostřené pozadí si vyžádal clonu f/2.8 a při ISO 200 vyšel expoziční čas 1/800 s. Pozadí je však silně přeexponováno!	2.  Fotografováno bez blesku a exponováno podle pozadí = clona f/2.8, ISO 200, čas 1/3 200 s. Obličej je však silně podexponován a neprokreslen.
3. Jako 2) ale zapnut blesk. Fotoaparát automaticky prodloužil čas z 1/3 200 s na X-sync = 1/200 s. V důsledku toho je snímek silně přeexponován!	4. Nezbývá než reagovat clonou, případně snížit ISO. Zde zvýšena clona na f/11, ISO 200, čas 1/200 s. V důsledku toho se ale zaostřilo pozadí!
5. Kýženého výsledku bylo dosaženo až nastavením režimu FP flash, který umožní překonat limit X-sync času. Zde f/2.8, ISO 200, čas 1/3 200 s, FP flash

Režim vysokorychlostní synchronizace blesku (FP-flash, High Speed Flash Sync) však drasticky snižuje výkon blesku, a tak je lepší držet expoziční čas co nejdelší (co nejblíže X-sync). Toho lze dosáhnout snížením ISO na minimum případně použitím neutrálních šedých filtrů (ND filtrů).

2. Začlenění světla blesku do scény

Barva blesku
Blesky bývají navrženy tak, aby jejich barva odpovídala barvě denního světla (cca 5 500 K). Čím více se však barva blesku odlišuje od barvy okolního světla na scéně, tím více je použití blesku vidět. Různé části snímku mají potom různý barevný nádech podle toho, kolik kterého světla na dané místo dopadne.

Ve scéně se často míchají minimálně dvě barvy světla. Pozadí (šrafováno) je osvětleno světlem žárovek a ještě navíc obarveno hnědým stropem - výsledek silně žluté světlo (odhadovaná barevná teplota 2 500 K). Popředí je osvětleno bleskem tedy barvou denního světla (cca 5 500 K).

Pro oko je přirozenější posun do teplých (žlutých a červených barev) než posun do modrých (vliv ohně jako základního zdroje světla). Proto když vyvážíte bílou na blesk () či den (), tak případný posun barvy pozadí do teplých barev (červená od žárovek) nebude nijak dramaticky rušivý. Pokud byste ale vyvážili bílou na žárovku () dle pozadí, popředí osvětlené bleskem bude modré a to je pro lidského pozorovatele mnohem méně příjemné. Konkrétní rozhodnutí ale záleží na charakteru scény a co je v ní barevně a obsahově nejdůležitější.

Na vyvážení barvy blesku ve vztahu k pozadí budou různě citlivé různé strategie:

1a. Bez blesku	Není co řešit. Vyvážení bílé je nutné provést podle barvy světla na scéně.
1b. Blesk jako jediný zdroj světla	Není co řešit. Vyvážení bílé je nutné provést na blesk () či den ().
1c. Vyvážený blesk s pozadím	Rozdíl je vidět nejvýrazněji. Obvykle se vyvažuje na blesk (), je však možná i kompromisní strategie.
1d. Fill-in blesk	Rozdíl je vidět. Obvykle se vyvažuje podle barvy běžného světla na scéně, při silnějším použití fill-in blesku lze vyvážit bílou i na blesk () či kompromisně doprostřed.

Zcela přesným řešením odlišné barvy běžného světla a světla blesku jsou barevné filtry na blesk. Např. Nikon k blesku SB-800 dodává jako standardní příslušenství sadu dvou barevných filtrů SJ-800, které vyrovnávají světlo blesku na barvu běžných žárovek a zářivek.

Odlesky a stíny
Světlo blesku je primárně příliš tvrdé - téměř bodové. Jeho umístění na fotoaparátu navíc vytváří čelní světlo, které na fotografovaném objektu nevytvoří žádné stíny (všechny nerovnosti např. lidské tváře jsou čelním světlem vysvíceny, a tudíž potlačeny) a tím objekty zplošťuje. Naopak za fotografovaným předmětem vytváří blesk nepěkné stíny a bodové světlo blesku vytvoří též silné odlesky. Zejména nepěkné jsou na lidských tvářích, které pokud nejsou perfektně nalíčeny, se vždy potí a lesknou.

Zvětšovat světlo blesku ale prakticky příliš nelze - zejména při reportáži. Lze ale zvětšit plochu světla odrazem o strop či stěny. Zdrojem světla jsou potom plošně velké zdi, světlo obklopí fotografovaný objekt "ze všech stran" a stíny tak téměř zmizí. Současně se tím prosvítí celý fotografovaný prostor a vyřeší se tak problém přímého blesku, který dokáže správně exponovat jen objekty ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu.

Odrazem zdroje světla od stropu či stěn se strop či stěny stanou tím, co objekt osvětluje. A ty jsou plošně velké, tudíž vytvoří měkké stíny. Část světla (cca 10%) je i nadále užitečné poslat přímo na objekt (zeleně, číslo 1).

Lesk v očích
Nemá-li lidská tvář dostatek světla, topí se ve stínu a do obličejů není dobře vidět. Stejně tak lidským očím, mají-li působit živě a "s jiskrou" sluší odlesky. Proto je třeba část světla poslat přímo na objekt (zachovat částečně čelní zdroj světla) jinak oči "vyhasnou" a lidské tváře působí tmavě, smutně, bez výrazu.

Nejlépe vše ukáže příklad - všechny fotografie jsou fotografovány na bílém pozadí, vzdálenost modelky od pozadí cca 0.75 m, vzdálenost fotoaparátu od modelky 1.5 m, ohnisko po přepočtu 80 mm, fotografováno na výšku:

1. Interní blesk Čelní světlo interního blesku dobře prokreslí obličej, dá očím živé odlesky, ale nevytvoří na tváři téměř žádné stíny, čímž tvář zploští. Naopak za objektem vytvoří typickou stínovou siluetu. Tvář se poměrně dost leskne i přesto, že modelka byla silně napudrována.

2. Systémový blesk Podobně je na tom systémový blesk nasazený na fotoaparátu. Svítí o málo více ze strany, a tak obličej začíná mít trochu stíny (nos a levá část obličeje), silueta na pozadí je díky tomu vzdálenější a o trochu méně ostrá.

3. Systémový blesk + softbox Lumiquest 12x17cm Velikost světla se mírně zvětšila a stíny tak trochu změkly. Současně je vidět, že softbox má lehce oteplující účinek.

4. Systémový blesk odrazem o strop s vizitkou Dominantní světlo je nyní horní světlo od stropu a stíny tak téměř mizí. Část světla odraženého vizitkou však nadále udržuje čelní světlo a tím prokreslený obličej a odlesky v očích. Vytvoří ale i stín na pozadí, byť mnohem méně patrný a rušivý.

5. Systémový blesk odrazem o strop bez vizitky Modelka je nyní osvícena jen horním světlem odraženým ze stropu. Úplná absence čelního světla způsobí neprokreslený obličej a vyhaslé oči.

6. Systémový blesk mimo fotoaparát 45° zleva Blesk nyní svítí modelce zleva do tváře a díky 45° úhlu začíná pěkně modelovat obličej. Malý blesk ale opět vytváří např. pod bradou tvrdé stíny.

7. Systémový blesk mimo fotoaparát 45° zleva + fotografický deštník Velká plocha světla z deštníku silně změkčí stíny (srovnej s 6) a současně boční světlo pěkně modeluje a kreslí. Plošně velké světlo i výrazně zlepší odlesky pleti.

8. Systémový blesk mimo fotoaparát 45° zprava Tento úhel není příliš vhodný, světlo svítí "do ucha" modelky a nikoliv do obličeje. Současně se opět objevují vzdálené ostré stíny na pozadí.

9. Systémový blesk mimo fotoaparát 45° zprava + fotografický deštník Problém se stíny a odlesky podobně jako u 7 mizí, boční světlo je však hodně dramatické a vyhasíná levá část obličeje.

Limity fotografování odrazem
Strategie fotografování odrazem o strop či stěny má několik úskalí, na které je třeba dávat bedlivě pozor:

1. Nelze jí použít tam, kde jsou vysoké stropy (pražská Lucerna). Od stropu výše než cca 5 metrů se již téměř nic neodrazí.
2. Nelze ji použít tam, kde jsou barevné stropy, tmavé stropy, dřevěné obklady či podhledy. Jednak to snižuje množství odraženého světla, ale zejména je objekt potom nasvícen světlem "podivné" barvy. Rovněž jsou zradou různé skleněné či stříbrné ozdoby na stropě. Vytvoří na fotografovaných objektech spousty ošklivých "prasátek".
3. Možnost směrovat světlo blesku na strop či stěny vyžaduje naklápět a natáčet bleskovou hlavu. Tuto možnost však mají jen systémové blesky střední a vyšší třídy. Interní blesky tak "mají smůlu".
4. Při přechodu z horizontálního na vertikální fotografování je třeba přestavit bleskovou hlavu.
5. Fotografování odrazem vyžaduje mnohem vyšší výkon blesku než přímé nasvícení.
6. Fotografování odrazem dramaticky změní světelné podmínky na scéně a komorní atmosféru spolehlivě zabije.

3. Blesk mimo fotoaparát, blesk ve studiu

Velmi efektní způsob, jak docílit perfektních výsledků, je oddělit blesk od fotoaparátu a zůstat svobodní v jeho nebo jejich (je-li blesků více) umístění a začlenění do scény. Lze toho docílit kabelem, radiově, infračerveně nebo reakcí podřízených blesků na blesk fotoaparátu. Obrovskou výhodou oproti studiovým zábleskovým zařízením je jejich přenositelnost a nezávislost na napájení 230V. Je tak možné fotografovat na plážích, v lese, v rozvalinách atp. a stále si s sebou nosit v brašně profesionální studio.

Systémový blesk mimo fotoaparát umožní použití velkých změkčovacích ploch - odrazné desky, fotografické deštníky atp. Umožní tak fotografovat i v terénu.

Bateriové systémové blesky se nemohou vyrovnat opravdovým studiovým zábleskovým zařízením. Ty jsou vybaveny pilotními žárovkami pro náhled scény, mají nepoměrně vyšší výkon, lepší regulaci výkonu, rychlejší dobíjení a obrovské množství příslušenství (sofboxy, komínky, klapky atd.). Přesto ale lze běžné systémové blesky umístěné mimo fotoaparát použít i v improvizovaném studiu. Sice obtížněji ale přesto splní nároky na perfektní práci.

Tato fotografie byla exponována v improvizovaném studiu pomocí systémového blesku umístěného mimo fotoaparát. Velkého plošného čelního světla bylo dosaženo tím, že blesk byl odpálen proti velké odrazné desce.

Závěr
Fotografovaní s bleskem není v principu těžké. Současné moderní fotoaparáty udělají vše za nás a pokud stačí výkon blesku, snímky obvykle vyjdou. Mají ale spíše dokumentační charakter (oblíbené snímky z hospod, diskoték, oslav atp.). Pokud si ale položíte vyšší cíle, tak blesk se stane obyčejným světlem (jediným nebo jedním z mnoha), které osvětlují scénu. A je s ním třeba podle toho i zacházet a scénu tímto světlem modelovat. Výsledky potom působí zcela přirozeně a použití blesku lze jen hádat. A k dosažení tohoto cíle je třeba blesku, jeho expozici, barvě, začlenění do scény a celkovému způsobu použití porozumět.