Blesk - 4. Použití v exteriéru a ve tmě - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

27. září 2007, 00.00 | Strategie fotografování s bleskem v exteriéru se od strategie v interiéru poněkud liší, i když principy zůstávají pochopitelně stejné. Pojďme se tedy nejprve podívat na co si dát pozor, pokud používáte blesk pod širým nebem a ve značné tmě.

::Blesk - 1. Základní charakteristika
::Blesk - 2. Technické parametry a funkce
::Blesk - 3. Stanovení expozice bleskem
::Blesk - 4. Použití v exteriéru a ve tmě
::Blesk - 5. Vykrývací blesk v exteriéru
::Blesk - 6. Použití v interiéru
::Blesk - 7. Příslušenství a makro blesky
::Blesk - 8. Dálkové řízení

Fotografujete-li s bleskem ve velmi slabém osvětlení, tak blesk je de facto jediným světlem, které máte k dispozici. Dobrým příkladem této situace je noc nebo podvečer, kdy stálého světla je opravdu velmi málo. Na oči se ale příliš spoléhat nelze, protože naše oči mají vynikající schopnost se přizpůsobit, a tak vidíme poměrně dobře i za velmi slabého světla. Z fotografického hlediska se však blesk stane jediným zdrojem světla vždy, když snímky pořízené expozičními hodnotami cca 1/30 sec, maximálně otevřená clona vašeho objektivu (pro příklad f/4) a ještě rozumné ISO (pro příklad uvažujme ISO 400) a bez blesku jsou již nepoužitelně tmavé.

V noci je blesk jedinou šancí, jak bez stativu fotografovat. A podobné snímky obvykle vyjdou dobře i s automatikou. Popředí scény je dostatečně ploché a matné, a tak se blesku snadno exponuje a stíny se nemají kde vytvořit. Zcela černé pozadí je důsledkem limitních hodnot automatiky (viz dále).
Čas 1/60 sec, f/5.6, ISO 400, externí blesk bez kompenzace.

V exteriéru není o co blesk odrazit, a tak nezbývá než fotografovat s bleskem namířeným přímo vpřed (pomiňme zatím dálkové odpalování blesků). V tomto smyslu jsou tedy výhody externího blesku oproti internímu částečně setřeny a zůstává jen vyšší výkon (vyšší směrné číslo), a tím vyšší dosah, mnohem menší náchylnost k efektu červených očí, přesnější expozice, přídavný systém ostření ve tmě a případně různé další pomocné funkce.

Nenechte se také zmást tím, že čas od času je vidět fotograf, který fotografuje venku s hlavou externího blesku namířenou vzhůru. Jediným výsledkem je, že cca 95 % světla blesku posílá zcela neúčelně mimozemšťanům a pouhých 5 % potom putuje smysluplně vpřed. Tím se samozřejmě drasticky sníží efektivní směrné číslo blesku, snímky mohou trpět podexpozicí bleskem, a tím – paradoxně - vypadat lépe. Výsledek ale není vědomý proces, nýbrž prostá náhoda – stejného výsledku, ale vědomě je možné docílit expoziční kompenzací blesku (Flash exposure compensation, FEC).

Všechny dnešní fotoaparáty mají vestavěné pokročilé automatiky, které jak interní, tak případný externí blesk bez problémů řídí. I v profesionální praxi je proto zcela běžné fotografovat s automatikou blesku, ale jako ve všem - automatika dosáhne obvykle jen průměrných výsledků. Chcete-li dosáhnou výsledků nadstandardních, je potřeba jí trochu pomoci – o mistrovských výsledcích či zvláštních experimentech nemluvě.

Podobný snímek je velmi těžké pořídit s bleskem v noci. Lesklé šaty nevěsty budou mást automatiku a snímek skončí podexponován. Zde byla použita kompenzace +1 EV, a i to bylo málo. Blesk byl odpálen dálkově a svítil zleva.
Čas 1/30 sec, f/2.8, ISO 200, blesk s kompenzací +1 EV.

Kvalita světla přímého blesku
Fotografovat odrazem není v exteriéru Možné, a tak si lze blesk představit jako silnou baterku či reflektor, kterým svítíte přímo vpřed na fotografovaný objekt. Vedle faktu, že světlo blesku je na jednom snímku schopné stejně osvítit, a tudíž dobře exponovat, jen předměty v jedné vzdálenosti, je třeba vzít v úvahu odlesky na všech lesklých plochách a ploškách, a to zejména těch kolmých na osu fotografování, a dále vytváření ostrých stínů, potlačení struktury předmětu atp. Vše je důsledkem velmi tvrdého čelního světla podobně jako při nasvícení silnou baterkou nebo reflektorem.

Tento snímek byl pořízen večer jen za zbytků denního světla, a tedy svícen dominantně interním bleskem. Výsledek je použitelný, na snímku jsou však vidět silné lesky a ostré stíny, které i když přímo nemusíte vnímat, velmi ruší.
1/180 sec, f/5.6, ISO 400, ohnisko 480 mm, blesk s kompenzací -1/2 EV.

Směr světla přímo od objektivu vpřed (čelní světlo) současně způsobí zploštění scény a potlačení struktury předmětu (což ale nemusí být vždy na závadu). Proto zcela perfektních výsledků podobných např. fotografiím v módních časopisech není přímým bleskem, a to ani externím, možné dosáhnout a je nutné použít dálkové odpalování blesku (byť kabelem) a příslušenství na změkčení světla jako různé difuzéry, deštníky, odrazné desky atp.

Blízká, matná, plošně velká, barevná a od pozadí dostatečně vzdálená scéna se blesku exponuje nejsnáze. Automatiku blesku však mohou zmást i silné zdroje světel na pozadí.
Plná automatika - 1/30 sec, f/2.8, ISO 200, interní blesk.

Dosah blesku
Jeden z problémů při fotografování s bleskem v exteriéru je jeho omezený výkon, a tím dosah. Ten musí mít fotograf společně s faktem, že světlo blesku rychle klesá do dálky stále na paměti, a pokud je hlavní objekt příliš daleko či scénu má smysl zaznamenat jen celou, musí volit složitější techniky, jako je např. režim slow sync. Často je také třeba se blesku zcela vzdát a fotografovat jen v přirozeném světle. Automatika je bohužel v otázce odhadu dosahu blesku v exteriéru velmi špatný rádce a často chybuje zcela.

I když tato ulice mohla být v dálce pěkná, s bleskem  vyfotografovat rozhodně nepůjde. Světlo blesku je silně nerovnoměrné, do dálky rychle ubývá a dále než cca 10-20 metrů nesvítí již téměř vůbec. S tím je v exteriéru třeba vždy počítat, jinak budete zklamaní.

Barva blesku a vyvážení bílé
Je-li blesk dominantním světlem na scéně, je logické nic neřešit a vyvážit bílou na (blesk, flash). Podobnou strategii volí i Automatika, a tak jakmile v automatickém režimu použijete blesk, zvolí i odpovídající vyvážení bílé. Pozadí osvětlené stálým světlem (nebo jeho zbytky) může sice barevně "ujet", ale obvykle to na snímcích není nijak na závadu. Některé složitější případy zejména v režimu slow sync, který vezme do hry i stálé světlo, jsou diskutovány dále.

Jak přemýšlí plná automatika ve tmě
Pokud fotografujete v režimu plné automatiky, tak automatika přemýšlí poměrně jednoduše. Poklesne-li množství světla na scéně pod určitou mez a není-li tedy již možné zajistit bezpečné fotografování z ruky, tak použije blesk. Přičemž většina automatik předpokládá, že z ruky se dá exponovat do expozičního času kolem 1/60 až 1/30 sec, a to s plně otevřenou clonou objektivu (tedy s využitím jeho plné světelnosti) a ISO citlivostí nastavenou do hodnoty cca 400.

Mez, kdy vaše automatika začne v režimu "slabé světlo" zapínat blesk, si můžete snadno zjistit samy. Jsou to expoziční hodnoty, které již zůstanou dále neměnné i při dalším poklesu světla a uvidíte je tedy v hledáčku, na displeji či v EXIFu snímku pořízeného automatikou v úplné tmě.

V EXIFu tohoto snímku, který byl exponován v noci a v režimu plné automatiky s bleskem, se lze dočíst, že automatika nastavila hodnoty 1/60 sec, f/2.8 (tj. světelnost použitého objektivu) a ISO 400. To jsou tedy hraniční hodnoty, za které automatika ani v úplné tmě již nepůjde.

Důvod, proč automatika nedovolí nastavit delší expoziční čas než cca 1/30 až 1/60 sec i přesto, že úroveň stálého osvětlení je velmi nízká, je prostý. Delší časy není možné z ruky udržet a jejich použití vyžaduje stativ, což nelze automaticky předpokládat. Proto, je-li osvětlení opravdu slabé (např. noční ulice), stálé světlo de facto nehraje na snímku žádnou roli, protože při expozičním čase 1/30 sec, a to i při zcela otevřené cloně a ISO 400, stálé světlo nestačí snímek téměř nijak exponovat. V tomto případě je blesk prakticky jediné světlo na scéně. Stabilizátory obrazu sice umožní fotografovat z ruky delším časem než cca 1/30 sec, ale i tak se fotografie rozmaže, pokud se cokoliv na scéně pohybuje. I v tomto případě se tedy strategie příliš neliší.

Automatika rozhodne o použití blesku jen na základě poklesu úrovně osvětlení a nedokáže zhodnotit další faktory – například že se nalézáte v noci na ochozu stadionu a chcete vyfotografovat dění 200 metrů před vámi, kdy použití jakkoliv výkonného blesku je zcela směšné, nebo že fotografujete ulici, kde nerovnoměrnost osvětlení (pokles světla blesku do dálky) snímek zcela znehodnotí. Proto v podobných situacích (a v řadě jiných) je moudré navzdory automatice blesk vypnout, přičemž nejdůležitější je vzít v úvahu dosah blesku a pokles jeho světla (nerovnoměrnost světla) směrem do dálky.

Pokud správně neodhadnete dosah blesku, automatika sice udělá, co může, ale snímek skončí podexponován a často i silně zašuměn. Některé scény se prostě v noci, z dálky a s bleskem vyfotografovat nedají.

V režimu plné automatiky je obvyklé, že si automatika sama rozhoduje o použití blesku (standardní nastavení), blesk je však možné nuceně vypnout (např. když použití blesku je zakázáno) či naopak blesk nuceně zapnout. Často bývá možné ještě zapnout/vypnout redukci červených očí. Víc možností většinou jednoduchá a plná automatika nenabízí.

Blesk ve tmě a pokročilé expoziční režimy na fotoaparátu
Řada pokročilejších fotoaparátů nabízí poloautomatické režimy obvykle označované A či S (Av, Tv u Canonu) či plně manuální režim M. Práce s bleskem v těchto režimech může být na první pohled poněkud záhadná a často vést ke zmatení. Je však velmi logická. Je totiž třeba si uvědomit, že měření expozice v režimech A, S a potažmo i M (Av, Tv, M) probíhá výhradně na základě úrovně stálého světla na scéně!

Většina fotoaparátů (kompaktních, EVF i DSLR) nabízí více fotografických režimů pro určení expozice. Řada z nich se přímo týká i blesku. Na snímku ukázka voliče režimů u DSLR Nikon.

Režim S (Tv)
V režimu S (Tv) je obvyklé, že uživatel ručně nastaví ISO citlivost a expoziční čas a na automatice fotoaparátu ponechá clonové číslo. Je-li však na scéně velmi málo světla, automatika se snaží co nejvíce otevřít clonu ve snaze správně exponovat snímek podle nízké úrovně stálého světla na scéně. Logicky se zarazí na nejvíce otevřené cloně (více otevřít již nejde), a tak výsledkem expozice v naprosté tmě jsou hodnoty např.:

• 1/60 sec (v režimu S/Tv nastaveno uživatelem)
• ISO 400 (v režimu S/Tv nastaveno uživatelem)
• clona f/2.8 (nastaveno automatikou a limitováno světelností objektivu)

Na první pohled je vidět, že použití režimu S (Tv) nedělá ve tmě problémy a je s ním možné dosáhnout stejných výsledků jako s plnou automatikou s tím rozdílem, že máte možnost svobodné volby expozičního času a ISO citlivosti. A clona stejně jako s automatikou zůstane ve tmě otevřena naplno. Fotoaparát bude sice hlásit podexpozici snímku, ale to je na základě stálého světla pravda. Potřebné světlo totiž do scény dodá až blesk, který systém měření běžné expozice neuvažuje. V režimu S (Tv) nebývá zvykem automaticky aktivovat blesk - jinými slovy rozhodnutí o jeho použití je plně v rukou fotografa. Proto je to jeden ze způsobů, který používají v této situaci profesionálové.

Tato reportáž byla pořizována v podvečer, a proto bez blesku nerealizovatelná. V režimu S (Tv) byl nastaven expoziční čas 1/100 sec (s ohledem na pohyb psů) a ISO 400. Fotoaparát tedy reguloval clonou expozici podle aktuálního stálého světla. Tento snímek byl pořízen v lese, kde bylo světla opravdu velmi málo, a fotoaparát proto zcela otevřel clonu (zde f/2.8). I tak by ale snímek bez blesku skončil zcela podexponován, 90 % potřebného světla totiž dodal až blesk. Expoziční kompenzace blesku -1 EV potom zařídila přirozeně vypadající snímek. Ostrých stínů se ale vzhledem ke kvalitě přímého blesku zbavit nelze.

Režim A (Av)
V režimu A (Av) je obvyklé, že uživatel ručně nastaví ISO citlivost a clonové číslo a na expoziční automatice ponechá expoziční čas. Ve tmě to potom dopadne např. takto:

• ISO 400 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)
• clona f/2/8 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)
• expoziční čas např. 5 vteřin (nastaveno automatikou podle stálého světla)

Důvod je velmi prostý a logický – expoziční automatika změří potřebnou dobu na správné exponování snímku jen na základě stálého světla (resp. tmy). Jinými slovy – při ISO 400, cloně f/2.8 a expozičním čase 5 vteřin bude dobře exponovaný snímek bez použití blesku! Režim A (Av) se tedy pro běžnou reportážní práci s bleskem ve tmě nehodí a realizuje řízeně režim, kterému se říká slow sync (noční portrét). Ten i řada jednoduchých kompaktů nabízí jako jeden ze svých scénických režimů. V režimu A (Av) nebývá zvykem automaticky aktivovat blesk a rozhodnutí o jeho použití je opět plně v rukou fotografa.

Takto vypadá snímek v režimu A (Av) bez blesku. Expozice je určena na základě stálého světla, a tudíž vychází velmi dlouhý expoziční čas! Stativ je tedy nutností.
Nastaveno: režim A (Av), clona f/6.3, ISO 200, bez blesku, vyvážení bílé .
Automatika: expoziční čas 1,6 sec.

Totéž ale zapnut blesk. Všimněte si, jak je světlo blesku relativně ke světlu žárovek modré! Při vyvážení bílé na podle stálého světla na pozadí bude mít blesk výrazný modrý posun.

Totéž ale  s vyvážením bílé nastavené na . Barva blesku, a tudíž i popředí, je přirozená, pozadí osvětlené žárovkami vykazuje ale silný posun do žluté (červené). Žlutý (červený) posun je však pro diváka mnohem přijatelnější než modrý posun, a tak i v těchto případech se vyplatí vyvažovat bílou na .

Slow sync (noční portrét)
Scénický režim slow sync přítomný na mnoha amatérských fotoaparátech (typická ikona je ) a často nazývaný "noční portrét" není nic jiného než pro amatéry předprogramovaný režim A (Av) podle popisu výše. A noční portrét se nazývá proto, že vedle tváře portrétované osoby osvícené bleskem ponechá dlouho otevřenou závěrku fotoaparátu, a to tak dlouho, aby se dosáhlo dobré expozice i stálým světlem na pozadí. Tvář tak není zachycena na černém pozadí, ale na dobře prokresleném pozadí. Důsledkem jsou velmi dlouhé expoziční časy řádu vteřin. Proto v manuálech bývá lakonická poznámka, že se doporučuje stativ. Pokud aplikujete režim slow sync z ruky, výsledkem mohou být zajímavé obrázky, kdy pozadí prorůstá do bleskem osvětleného popředí. U režimu slow sync (nebo u podobně nastaveného režimu A, Av, M) dostává také smysl nastavení synchronizace blesku na první nebo druhou lamelu.

Tento snímek byl exponován malým kompaktem z ruky a v režimu slow sync (noční portrét). Fotoaparát v tomto případě zvolil ISO 100, clonu f/3.8 a expoziční čas 0,5 sec.

Režim M
Plně manuální režim M potom není nic jiného než nastavení všech expozičních hodnot (clony, času i ISO) fotografem a současně zcela svobodné rozhodnutí o použití či nepoužití blesku. Ve tmě je tedy snadno možné nastavit hodnoty např.

• 1/60 sec (nastaveno uživatelem)
• ISO 400 (nastaveno uživatelem)
• clona f/2.8 (nastaveno uživatelem)

a tím opět realizovat stejné výsledky jako automatika či režim S (Tv), opět ale s plnou kontrolou nad nastavením fotoaparátu. To je tedy druhý způsob, který používají při reportáži ve tmě profesionálové.

Tento snímek byl pořízen s bleskem v noci na fasádě domu. V manuálním režimu M byly nastaveny hodnoty 1/160 sec (čas je ve tmě v podstatě lhostejný), f/9 (zvýší hloubku ostrosti) a ISO 200 a byl zapnut blesk s kompenzací +1 EV. Kladná kompenzace byla nutná, protože bílá fasáda odráží hodně světla a snímek by jinak skončil podexponován.

Problémy s expozicí bleskem ve tmě
Automatika blesku při určování správné síly záblesku předpokládá střední odrazivost popředí a tedy předpokládá, že je popředí středně šedé. Za popředí přitom považuje to, co je na snímku nejbližší a pozadí do hry příliš nebere. Problémy tedy hrozí, když:

1. Do snímku se připlete nějaký blízký předmět, který se tváří jako popředí a podle nějž automatika exponuje. Správné popředí potom skončí podexponované.
2. Popředí není středně odrazivé (není v průměru středně šedé) a automatika chybuje. To se dá odhadnout a expozici blesku kompenzovat. Pozor zejména na velmi lesklé předměty, jako jsou zrcadla, sklo, reflexní bundy a pruhy, voda atp.!
3. Do snímku se připlete silný stálý zdroj světla, který automatiku zmate.

Dva snímky se zcela tmavým pozadím, které se budou lišit odrazivostí popředí, bude automatika jinak exponovat. Levý podexponuje, pravý pravděpodobně přeexponuje. Nástroj jak to řešit je odhad nebo kontrolní snímek následovaný správnou expoziční kompenzací blesku.

Závěr
Zkusme na závěr zformulovat pár pravidel, které musí fotograf pracující s bleskem v exteriéru a ve tmě uvažovat, chce-li dosáhnout dobrých výsledků své práce:

1. Při použití blesku vyvažte bílou na (blesk, flash) nebo ponechte automatiku AWB.
2. Bleskem vždy fotografujte jen to, co je v jeho dosahu. Nespoléhejte v tomto případě na automatiku.
3. Sejměte sluneční clonu. Ve tmě je obvykle nanic a může způsobit na snímku stín.
4. Rozměrnější scénu si vždy představte s černým pozadím.
5. Vždy vezměte v úvahu, že blesk dokáže dobře exponovat na snímku jen předměty v jedné vzdálenosti.
6. Příliš světlé nebo lesklé popředí způsobí podexpozici bleskem. Kompenzujte blesk do +.
7. Příliš tmavé popředí způsobí přeexpozici bleskem. Kompenzujte blesk do -.
8. Pozor na červené oči. Externí blesk hodně pomůže, i on však způsobuje červené oči při snímání na velkou vzdálenost.
9. Režim A (Av) nebo scénický režim slow sync vyžaduje stativ.