Ateliér - 1. Základní charakteristika - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

7. prosince 2007, 00.00 | Exteriéry i interiéry nabízejí obrovské množství atraktivních prostředí i obrovské množství zajímavých světelných podmínek. Pracovat v exteriéru či pěkném interiéru je navíc jednoduché - dají se snadno najít, jsou vždy připraveny a přímo hýří možnostmi i různorodostí. Mají však zásadní nevýhodu - jsou nestabilní, mají předem určené světlo a často jsou i nepohodlné. Proto se fotografové uchylují do ateliéru (studia).

::Ateliér - 1. Základní charakteristika
::Ateliér - 2. Záblesková zařízení
::Ateliér - 3. Jak ovládat světlo v ateliéru
::Ateliér - 4. Strategie produktové fotografie
::Ateliér - 5. Strategie svícení v ateliéru

Ateliér (studio) nabízí vysoké pohodlí a stabilitu světelných podmínek. Na rozdíl od exteriéru, kde fotograf musí vzít za vděk aktuálním světlem, světlo se mu často a rychle mění, fotografování komplikuje zima, vítr, déšť atp., nabízí ateliér absolutní kontrolu nad scénou i světlem. Daní je však fakt, že vše - od pozadí, přes rekvizity až po světlo - si musí fotograf vytvořit sám.

Dostatečný prostor, vyřešené a flexibilní pozadí a dostatek kvalitních světel i příslušenstvím k nim - to je základ každého dobrého ateliéru. Lze ho však i pronajmout za rozumnou cenu. Viz například zde.

Fotografovat v ateliéru lze v zásadě ve světle stálých světel (halogeny či zářivková světla), ve světle vytvořeném z klasických blesků umístěných mimo fotoaparát či ve světle zábleskových zařízení. Fotografický blesk přímo na fotoaparátu je vzhledem ke kvalitě jeho světla zcela nevhodný.

Stálá světla
Velkou výhodou stálých světel (halogeny, žárovky, lampičky, zářivky atd.) je fakt, že jejich světlo je stále vidět, a tak nasvěcování scény probíhá pod přímou optickou kontrolou fotografa. Bohužel tato světla mají pro ateliérové použití i velké nevýhody, proto se v profesionální praxi používají jen výjimečně:

• Silně se zahřívají, a z toho důvodu manipulace s nimi je problematická. Situaci komplikuje zejména fakt, že jejich světlo je nutné difuzéry rozptýlit, což vysoká teplota světel komplikuje. To neplatí pro zářivková světla.
• Teplo působí i na model, a hlavně na jeho make-up.
• Jsou poměrně neúsporné, zejména při dlouhé práci. Příkony kolem 500 W jsou obvykle nutné.
• I přes vysoký příkon produkují poměrně slabé světlo, a tím komplikující expozici (běžné jsou časy kolem 1/30 sec).
• Jejich slabé světlo vyžaduje, aby byly použity na relativně blízkou vzdálenost.
• Barva jejich světla bývá poměrně problematická, a tak je třeba věnovat velkou pozornost vyvážení bílé, případně použít barevné (modré) korekční filtry.

Levná stálá světla lze snadno vytvořit např. z obyčejných halogenů. Pomocí jednoduchého příslušenství lze k nim i přichytit pomůcky na difúzi jejich světla. Přímé svícení je nevhodné.

I přes uvedená omezení jsou stálá světla (zejména u amatérů) poměrně oblíbená kvůli jejich nízkým pořizovacím nákladům. K dispozici jsou i profesionální ateliérová stálá světla, která se hodí zejména pro speciální aplikace. I běžná stálá světla však mohou být zcela dostatečná pro nasvícení malých předmětů a lze s nimi dosáhnout perfektních výsledků. Stálým světlům jsme se podrobně věnovali v článcích o umělém světle.

Na trhu jsou i profesionální stálá světla, která mají vyřešeno příslušenství a některá mají i barvu blízkou bílé.

Fotografické blesky
Pokud vyřešíte dálkové odpalování blesků buď s TTL měřením expozice, nebo i bez něj, tak z nich lze vytvořit vcelku kvalitní ateliér. Toto řešení je poměrně zajímavé - světlo blesků je dostatečně silné, má čistě bílou barvu, nevytváří žádné teplo a vše funguje i z baterií. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, určitá těžkopádnost jejich spouštění, absence pilotní žárovky, mechanické potíže při uchycení příslušenství a omezený výkon blesků zejména při použití příslušenství na difúzi světla. Velkou výhodou je však nízká hmotnost a možnost provozu z baterií a tedy bez 230 V. Hodí se tak zejména do exteriéru či na cesty. I této možnosti jsme se již věnovali v článcích o blescích.

Obyčejný blesk odpalovaný mimo fotoaparát a s fotografickým deštníkem může sloužit jako ateliérové světlo. Jeho velkou devizou je provoz z baterií a malá váha.

Zábleskové zařízení
Drtivá většina profesionálních ateliérů je vybaveny zábleskovými zařízeními, které spojují výhody obou systémů. Jejich cena je dnes již velmi přijatelná a to včetně stojanů a nejnutnějších fotografických deštníků či softboxů. Princip zábleskového zařízení je v tom, že obsahuje jak slabou pilotní žárovku (obvykle klasický halogen), tak i silnou bleskovou výbojku. Pilotní žárovka slouží k modelování scény a intenzita jejího svitu bývá navázána na nastavenou sílu záblesku. Ve světle pilotní žárovky se však nefotografuje, vlastní expozice probíhá ve světle záblesku produkovaném bleskovou výbojkou. Záblesková zařízení se tak podobají fotografickým bleskům, jen jejich výkon je výrazně vyšší, pracují z 230 V a ne z baterií a umožňují pohodlně nasadit celou řadu příslušenství na difúzi či zastiňování světla. Zábleskovým zařízením se budeme podrobně věnovat příště.

Záblesková zařízení jsou nejpoužívanějšími světly v ateliéru. Kombinují výhody stálých i zábleskových světel.

Druhy ateliérových světel - shrnutí

Pozadí v ateliéru
Stavíte-li ateliér, je třeba se postarat i o pozadí za fotografovaným předmětem/osobou. Typické je použití fotografických pozadí tvořených látkou nebo papírem v roli. Nutná velikost pozadí je přímo určená velikostí fotografovaného objektu, případně použitým ohniskem objektivu. Malé předměty vyžadují malá pozadí, ale např. snímky celé postavy, a to zejména při použití širokoúhlých objektivů, vyžadují pozadí poměrně rozměrná.

Různých fotografických pozadí je na trhu obrovské množství.

Pro ateliér je typické tzv. nekonečné pozadí, kdy látka či papír plynule přechází ze svislé do vodorovné polohy na zemi. Díky plynulému přechodu není možné identifikovat zlom zeď/podlaha, a pozadí tak budí dojem pozadí nekonečného. Lze ho vytvořit buď ze zavěšeného papíru nebo látky, nebo použít fotografický stůl, kde nekonečné pozadí je napevno vytvořeno průsvitnou fotografickou fólií.

Princip tzv. nekonečného pozadí je v jeho prohnutí, což znemožní identifikovat přechod z vodorovného na svislé. Pro malé předměty je to snadné, pro snímky celé postavy to však vyžaduje patřičné rozměry.

Na trhu je celá řada fotografických pozadí. Papírová pozadí dostupná v roli jsou obvykle jednobarevná - např. bílé, šedé, černé, modré atd. Látková pozadí jsou k dispozici i různě batikovaná či s předtištěnými vzory. Na portréty se často používají i malá pozadí o rozměrech jen 1 x 1 metr, která jsou obvykle konstruována jako roleta a lze je snadno vysunout a pověsit na zeď či postavit.

Fotografický stůl
Ve fotografické praxi je velmi rozšířená tzv. produktová fotografie. Produktem se rozumí nějaký předmět (obvykle neživý) relativně malých rozměrů (láhev, technické výrobky, skleněné předměty, květiny atd.). Pro snadnou manipulaci a možnost svítit i zespoda na pozadí se často tyto předměty fotografují na fotografickém stole, což je standardní profesionální vybavení pro tzv. table top fotografii.

Fotografický stůl umožňuje jednak pohodlnou manipulaci s předměty a sám díky pevné a prohnuté fólii, tvořící vršek stolu, realizuje nekonečné pozadí. Díky skutečnosti, že fólie je mléčně průhledná, umožňuje také svícení do fólie zespoda stolu. Svícením zespoda se fólie rozzáří, a vede tak ke zcela bezestínovému výsledku. To je ideální na vykrývání vyfotografovaných předmětů (předmět je na průhledném pozadí), což je velmi častý požadavek v profesionální praxi.

Fotografický stůj je pohodlný způsob pro tzv. table-top snímky, často realizované bezestínově pro následné vykrytí v PC.

Prostor pro ateliér
Prostor nutný pro ateliér je přímo úměrný velikosti fotografovaného předmětu. Na malou produktovou fotografii stačí omezený prostor a snadno se vytvoří nekonečné pozadí i nasvícení. Ideální je použití fotografického stolu. Naopak snímky celé postavy, skupiny osob atp. vyžadují dostatečně velký prostor, a to i na výšku, aby nad hlavami fotografovaných bylo stále ještě pozadí. Výška alespoň 3 metry je proto nutná.

I když se to nezdá, tak rozmístění světel po ateliéru, pohyb fotografa po ateliéru i nejrůznější rekvizity a příslušenství vyžadují dostatečný prostor. Malý prostor se při práci rychle zaplní a obtěžuje. Situace je kritická zejména při pohybu více osob po ateliéru (vizážistka, asistent fotografa, více modelů atp.).

Barva ateliéru
Častá otázka je, jakou barvu by měly mít stěny ateliéru. Rozhodně by měly být barevně neutrální, zda mají mít bílou nebo černou barvu, je však otázka. Profesionální ateliér bude jistě vymalován černě, a to včetně stropu, protože fotograf potřebuje mít 100% kontrolu nad světlem, a proto odrazy světla od stěn ateliéru jsou vysloveně nežádoucí. V takovém případě je ale veškeré světlo třeba cíleně vytvořit, a to včetně vykrývacích světel svítících do stinných míst. A to je pro nezkušené fotografy poměrně obtížné, vyžaduje to kvalitní difuzéry i větší počet světel, a pokud to není dobře vyřešeno, snímky mají vysoký kontrast a ztrácí kresbu.

Jak bílé, tak černé ateliéry lze v praxi najít. V bílých se snadněji svítí a pobyt v nich působí příjemněji, černé umožňují větší kontrolu nad světlem.

Naopak bíle vymalovaný ateliér se "sám stará" o difůzi světla jeho odrazem od bílých stěn. Scéna se v bílém ateliéru lépe prosvětluje a stíny nebývají i při nevhodném svícení tak ostré a tmavé. Daní je ale skutečnost, že fotograf nemá světlo 100% pod kontrolou a je potřeba počítat s odrazy.