Aperture 3 – Import fotografií snadno a rychle - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Aperture

Aperture

4. ledna 2011, 00.00 | Dnes se budeme zabývat importem neboli načítáním fotografií do knihovny Aperture. Právě správné načtení snímků, jakkoli je jednoduché, je základním stavebním kamenem dobře fungujícího digitálního archivu každého fotografa.

Proces načítání fotografií do Aperture (import) je velice jednoduchý, přesto se často stává zdrojem budoucích problémů s archivem. Uživatelům se totiž často stává, že nepochopí, kam vlastně své fotografie importují, a následně je buď ztratí, nebo je musejí pracně hledat. Proto si v dnešním dílu našeho seriálu ukážeme import v jeho nejjednodušší a přitom nejbezpečnější podobě a až v následujícím článku se podíváme na další činnosti, které jde při importu provádět, pokud o ně stojíme. Takže dnešní otázka zní: „Jak bezpečně, snadno a rychle nahrát snímky do Aperture“.

Spuštění importu
Vkládání fotografií můžeme velice jednoduše spustit kliknutím na ikonu import v horní nástrojové liště, prostřednictvím menu (File - Import – Files...) a nebo klávesovou zkratkou command + i. Všechny tři cesty vedou k otevření velkého importního formuláře.

V levé části okna najdeme nám dobře známého Inspektora, otevřeného na záložce Library. Část jeho obsahu je neaktivní, protože v tomto okamžiku slouží k jedinému účelu - usnadnit nám zadání místa, kam se mají fotografie v knihovně uložit, tedy jaký je cílový project. Stačí kliknout na existující project a tím Aperture zadáme, že všechny importované snímky skončí přímo v něm.

Nad seznamem existujících projektů je v importním formuláři ještě seznam míst, ze kterých lze fotografie načítat. Většinou tam najdete svůj interní hard disk a fotoaparát či čtečku paměťových karet, pokud jsou připojeny k počítači. Někdy se v tomto seznamu neobjeví zařízení připojené až po otevření importního dialogu, v takovém případě většinou pomůže import zavřít tlačítkem Esc a znovu otevřít. Jakmile máme zvolen zdrojový disk či paměťovou kartu, ve střední části okna se objeví náhledy fotografií, které lze importovat, a v dolní části středního sloupce adresářová struktura zvoleného disku. Pokud jsou na daném místě fotografie pouze v jednom adresáři, pak se spodní část středního sloupce ani neobjeví.

Jak vybrat fotografie, které chci načíst?
Zejména u načítání z paměťové karty je důležité načíst všechny snímky dřív, než kartu smažeme. Proto je důležité myslet na to, že Aperture ukazuje fotografie pouze z aktuálně vybraného adresáře a pokud je na kartě adresářů více (nastavil jsem si takové ukládání na fotoaparátu, nebo na kartu zapisovalo několik různých fotoaparátů), musím načíst fotografie z každého adresáře zvlášť. Právě k tomu slouží spodní část středního sloupce, která připomíná Finder.

Aperture automaticky označí k importu modrým zaškrtávátkem všechny dostupné fotografie, které najde. A zde další varování z praxe. Často se setkávám s tím, že uživatelé načtou do knihovny stejné fotografie omylem opakovaně a následně je pracně odstraňují. Pokud chcete předejít tomuto problému, stačí v pravém sloupci nahoře zaškrtnout funkci Do not import duplicates, která automaticky vyřadí a skryje ty snímky, které již v naší knihovně máme. Kontrolují se všechny projekty aktuálně otevřené knihovny. Pokud používáte více knihoven (library), probíhá kontrola opravdu pouze v té, kterou máte právě otevřenou.

Kam se bude importovat?
Bezesporu nejdůležitější otázkou importu je, jak a kam se uloží načítané fotografie. K tomuto určení slouží panel Aperture Library v pravém sloupci. Položka Destination určuje projekt, do kterého se fotografie zařadí, tedy oddělení knihovny, kde snímky budou k nalezení. Pokud chci načíst fotografie do existujícího projektu, je nejjednodušší si jej vybrat v levém sloupci a jakmile v něm kliknu na jméno projektu, Aperture mi jej opíše právě do položky Destination. Pokud chci vložit snímky do nového, zatím neexistujícího projektu, zvolím ve výběru Destination první položku „New project“ a do řádku pod výběrem vyplním jeho jméno. Tím určím, kam se v katalogu knihovny snímky zařadí.

Nicméně je zde ještě jedna, řekl bych kardinální volba, a to Store Files. Ta určuje, kde budou fyzicky uloženy Mastery neboli originály fotografií. Pokud zde zvolíte špatně nebo nevědomě jinou variantu, než kterou očekáváte, že Aperture provede, je na světě problém, se kterým se v budoucnu jen velmi těžko pracuje. Co znamenají jednotlivé možnosti?

• In The Aperture Library znamená, že se originální snímky (master) překopírují z místa, kde aktuálně leží, přímo do samotné knihovny Aperture. Jsou tudíž bezpečně uloženy uvnitř knihovny a nemůže dojít k tomu, že si je v budoucnu náhodně smažete nebo je Aperture nebude moci najít. Tuto variantu velmi vřele doporučuji z důvodů, které jsme si již popsali dříve.
• In their current location znamená, že originály fotografií zůstanou ležet tam, kde právě jsou, a do knihovny se zapíše pouze jejich poloha na hard disku a náhled. To může dávat smysl, pokud máte nějaký zavedený a promyšlený systém vlastní organizace fotografií, ale zároveň je potřeba si uvědomit, že touto volbou na sebe berete plnou odpovědnost za snímky. Aperture je nedokáže nijak chránit ani sledovat, takže pokud je náhodně smažete, přesunete nebo třeba jen přejmenujete externí disk, na kterém jsou uloženy, Aperture ztratí možnost s takovými snímky pracovat. Nejfatálnější je varianta, že s touto volbou necháte snímky na paměťové kartě, kterou následně smažete. V knihovně sice uvidíte náhledy, ale snímky fyzicky navždy ztratíte a nikdo vám s tím už nedokáže pomoci.
• Choose.. znamená, že můžete vybrat adresář na libovolném disku připojeném k vašemu počítači, kam se originály snímků zkopírují ze současné lokace, a do knihovny se opět zapíše pouze odkaz (referenced files) a náhled. Riziko pro snímky je v tomto případě úplně stejné jako u předchozí volby.

Samotný Import
Je toho ještě celá řada, co můžeme udělat přímo při importu, ale to nechme na příště. Pokud máme vybrané snímky, víme, do kterého projektu se importují a kam se ukládají originály, můžeme kliknout na tlačítko Import Checked v pravém dolním rohu, čímž se zahájí import. Ten probíhá na pozadí jako skrytý proces. To znamená, že pár sekund po odkliknutí se vrátí program do standardního uživatelského rozhraní a umožňuje vám i při probíhajícím importu pracovat s ostatními snímky. O tom, že import probíhá, nás Aperture informuje ve stavovém řádku a zároveň tím, že u projektu, do kterého snímky načítáme, se postupně zaplňují hodiny. Dokud import probíhá, nesmíte odpojit fotoaparát či čtečku paměťových karet, protože tím by se import přerušil! I zde občas uživatelé chybují a přicházejí o snímky, protože ignorují chybové hlášení, jež po odpojení následuje, a snímky smažou. To, že import skončil, vám Aperture oznámí výrazným dialogem, ve kterém vám zároveň nabídne možnosti co dál dělat podle toho, odkud snímky načítáte.

Závěrem
Import snímků nabízí možnost již při načítání se snímky pracovat a doplnit je o informace či je přímo při importu hromadně zpracovávat; o tom si povíme podrobně příště. Nicméně klíčové je si uvědomit, jak chceme s naší knihovnou pracovat, a zda opravdu víme, kde jsou uloženy originály načítaných fotografií. Nezapomínejte, že vidět náhled snímku v knihovně ještě nutně neznamená, že máte i fotografii jako takovou a že je v bezpečí!