Rozhovor: Webdesigner a grafik Daniel "AGARWAEN" Střelec - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

24. března 2009, 00.00 | World Wide Web se neustále rozrůstá o obrovský počet nových stránek, bannerů, obrázků a videí. Coby reklamní medium je Internet v dnešní době již na třetím místě za televizí a tiskem, z důvodu přilákání zákazníka se hlavně komerční stránky stávají stále dokonalejšími a to jak po stránce grafické, tak po té programátorské. Tento vývoj ovšem nevyhnutelně přináší neustále se zvyšující požadavky na jejich tvorbu a provoz, což může potvrdit i webdesigner a grafik Daniel AGARWAEN Střelec, o jehož zkušenostech se dočtete v tomto článku.

World Wide Web se neustále rozrůstá o obrovský počet nových stránek, bannerů, obrázků a videí. Coby reklamní medium je Internet v dnešní době již na třetím místě za televizí a tiskem, za sebou nechal poprvé i rozhlasovou reklamu, z důvodu přilákání zákazníka se hlavně komerční stránky stávají stále dokonalejšími a to jak po stránce grafické, tak po té programátorské. Tento vývoj ovšem nevyhnutelně přináší neustále se zvyšující požadavky na jejich tvorbu a provoz, což může potvrdit i webdesigner a grafik Daniel "AGARWAEN" Střelec, o jehož zkušenostech se dočtete v tomto článku.

Již deset let se zabýváte webdesignem a počítačovou grafikou, můžete říci, jak se za tuto dobu změnily nároky kladené právě na webdesignery a webmastery?

Webdesign se neustále vyvíjí a za uplynulých deset let udělal obrovský krok kupředu. Od zastaralých tabulkových layoutů a jednoduchých stránek tvořených ve WYSIWYG editorech až po profesionální weby, na kterých spolupracují týmy specialistů a které tvoři mnohdy významnou část firemního byznysu. Výborně tuto problematiku popsal Petr „Pixy“ Staníček ve svém článku „Webdesign po deseti letech“ se kterým se mohu v mnohém ztotožnit. Obecně lze ale říci, že webdesigner, který se nesnaží jít s dobou, nesleduje dění okolo a nestuduje nové techniky a řešení, brzy podlehne konkurenci, nebo se prostě nemá šanci posunout dál. Tedy nároky se vyvíjí neustále, obor jde dopředu, některá ožehavá témata a problémy pomalu upadají, ale objevují se nové problémy a výzvy, kterým je potřeba čelit. Co se týče webmasterů, pak zde se myslím, oceňuje hlavně pečlivost, svědomitost, rychlost a zkušenosti – nároky se zde kladou spíše podle toho, jaké jsou požadavky na tuto pozici u konkrétních společností a také podle toho, jak který zaměstnavatel chápe význam slova „webmaster“. Setkal jsem se v praxi s lidmi, kteří weby staví a udržují aktuální, stejně jako s „mechanickými sazeči dat na web“.

Kam směřuje podle Vás tvorba profesionálních webů? Co všechno bude muset webdesigner v budoucnu ovládat?

Toto je příliš těžké posoudit, vše se různí podle regionů, požadavků klientů, velikosti a specializace zaměstnavatelů atd. Navíc velmi málo lidí chápe význam slova „webdesigner“ – pro některé je to grafik, který web navrhne, pro někoho kodér, který jej převede do HTML podoby, nebo někdo, kdo udělá obojí – už samotné slovíčko webdesigner tedy zavání zbytečnou diskuzí a spory, které sem určitě nepatří. Obecně ale mohu říci, že požadavky klientů jsou mnohdy velmi vysoké a tedy je bezpodmínečně nutné mít dostatek zkušeností a schopností. Také existuje spousta malých živnostníků, jejichž požadavky uspokojí i student, který vyrobí web „na koleně“. Chcete-li nezapadnout a udržet si svůj standard i v budoucnu, pak nezbývá nic jiného, než neustále sledovat dění v oblasti webdesignu, nebránit se novým postupům, možnostem, vývoji a nezůstat stát na místě. Vyplatí se také sledovat konkurenci a největší hráče na trhu.

Jaký editor pro tvorbu webových stránek používáte a jaký byste doporučil začínajícím webdesignerům? Existují pro ně dobré freewarové HTML editory?

Ve své kariéře jsem vyzkoušel několik WYSIWYG editorů - zpočátku to byl hlavně Netscape Composer a Microsoft Front Page, následně Macromedia Dreamweaver (dnes již Adobe). Časem ale asi každý, kdo to myslí s webdesignem vážně, odejde od vizuálních editorů a používá raději přímý zápis HTML kódu – připadá mi to jako rozumný logický vývoj. Pro rychlé úpravy kódu se vždy používal klasický poznámkový blok přímo z Windows, ale na složitější úpravy je třeba pořádný editor, který např. umí barevně zvýraznit kód, urychlí zápis „tagů“, usnadní tvorbu struktury dokumentu a přinese další řadu vlastností uplatnitelných v praxi. Za zmínku určitě stojí výborný PSPad, který je navíc freeware. Existuje ale také obrovská spousta free i komerčních projektů – dnes si jistě vybere každý podle své chuti. Osobně jsem zůstal u Dreamweaveru, byť jej používám už pouze jako „textový editor“ – jednoduše jsem si zvykl na barevné zvýraznění a API. Souběžně používám zmíněný PSPad, poznámkový blok, nebo co je zkrátka po ruce. Zvyk je železná košile, ale odpoutat se od Dreamweaveru mi nedělá problém.

Kde čerpáte inspiraci pro tvorbu webových stránek a Vaší grafiky vůbec? Máte nějaká oblíbená témata?

Největším zdrojem inspirace jsou mi fotografie – často prohlížím obrázky k tématům, které se mi vybaví ve spojitosti s právě probíhající zakázkou, také využívám hojně free fotobank, nebo vyhledávání obrázků – čistě pro inspiraci a povzbuzení fantazie. Díky prohlížení tématických fotografií se mi lépe daří navodit tu správnou atmosféru. Rád taky přemýšlím o projektech, když nesedím zrovna u počítače, nejraději při chůzi, před spaním nebo třeba mytí nádobí. Poslední dobou se snažím od grafiky ustupovat a věnuji se spíše kódu, přístupnosti, uživatelské přívětivosti a celkové stavbě webu. Zde získané zkušenosti jsou tady daleko více znát a také je dobré využít potenciál zkušených grafiků – mé grafické schopnosti jsou bohužel omezené a na některé typy projektů se jako grafik jednoduše nehodím.

Pracoval jste například i na grafickém návrhu přebalů knih, jako například hororového příběhu Krysy spisovatele Jamese Herberta. Jaký byl v tomto případě Váš pracovní postup? Téma na obalu bylo předem dané, nebo bylo na Vás, jakou grafiku zvolíte?

Zakázku na přebal knihy získalo grafické studio, ve kterém jsem tehdy pracoval. Vždy jsme dostali jednoduchý výtah obsahu knihy - podle něj se pak tvořil grafický návrh. Nakladatelství si pak vybíralo z několika návrhů a následně se vybraný dotvořil podle jejich představ. Musím říci, že oceňovali spíše výraznost, barevnost a obsahovou návaznost než naše grafické invence. Velký a výrazný text s jednoduchou líbivou fotkou či koláží měl tedy větší úspěch než cokoliv jiného. Při návrzích a experimentech na přebaly knih vznikla jedna z mých prvních abstrakcí.

Jaký nástroj a techniky používáte pro tvorbu Vašich abstraktních prací? Využíváte při tom Vaše fotografie nebo kresby?

Adobe Photoshop je mocný nástroj a bez něj bych si už svou práci nedokázal představit, takže jej využívám i v tomto ohledu. Snažím se maximálně využívat svých fotografií, které mnohdy fotím už s tímto záměrem, nebo vybírám z již dříve nafocených fotek. Občas dojde na použití fotky či textury z free fotobanky nebo „špinavých zdí“, ale zde již většinou jde pouze o doladění celkového efektu. Při práci prakticky nepoužívám filtry, jak si mnozí „grafici“ myslí, ale veškeré efekty dělám ručně – používám hlavně úpravy jasu a kontrastu, interakce vrstev a jednotlivých fotografií, dobarvování/odbarvování a retušování. Klíčovou roli a největší efekt zde hrají použité fotografie, zejména jejich interakce – je až s podivem, jakého efektu lze dosáhnout kombinací mnohdy nezajímavých a nekvalitních fotografií. Díky těmto abstrakcím se občas podaří zachytit atmosféru místa, které jsem navštívil a na které jedna fotka nestačí. Abstrakce dělám čistě pro radost a odreagování a taky jde o jakousi uměleckou invenci, o kterou většina klientů jednoduše nestojí. Je až s podivem, jak se názory na tyto výtvory liší a jak na ně okolí reaguje.

Co považujete za největší nešvar u amatérských webů, čeho by se měli jejich tvůrci vyvarovat především? Co byste jim poradil?

Nejvíce mi vadí nepřehlednost, neuspořádanost a také fakt, že tvůrci webů často nemyslí na uživatele. Každý projekt požaduje individuální přístup a mělo by se k němu přistupovat na sto procent, ne jej „prostě splácat“. Začátečníkům bych vzkázal asi toto: nebojte se tvořit, snažte se zákazníkovi vysvětlit svůj úhel pohledu, nechte si poradit od zkušenějších, sledujte pravidelně vývoj ve svém oboru, koukejte se kolem sebe, berte každou zakázku, jako by jste ji dělali pro sebe, pracujte třeba i zadarmo (nemáte-li dostatek zkušeností) a hlavně se nebojte být puntičkáři. Úhledný kód sice návštěvníci a zákazníci neocení, ale hledání chyb bude pak v takovém kódu hračka. Myslete na uživatele a požádejte své přátele o jejich názor, snažte se aby návštěvníci webu nemuseli hledat důležité informace a kontakty, snadno se orientovali a aby si mohli navštívenou stránku vytisknout. Pokud nemáte dostatečnou sebekázeň a trpělivost, nechte se zaměstnat ve firmě, kde již weby dělat umějí – od zkušených kolegů se hodně naučíte.

A ještě poslední otázka: jak vlastně vznikla Vaše přezdívka AGARWAEN?

V době, kdy přišla na řadu volba „nickname“ a názvu mého webu, jsem hodně četl J.R.R. Tolkiena a zajímal se o vše okolo něj. Z jeho tvorby také pochází moje přezdívka, kterou používám dodnes. Zájemcům doporučuji si přečíst Silmarillion, kde se dozví více. Dnes bych asi volil jinak, zvláště sdělení mého e-mailu do telefonu je trochu problematické, ale v té době mi to přišlo dostatečně „cool“.

Danieli, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám další úspěšné a zajímavé projekty.