Pojďme fotit ohňostroj! A jak na něj? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

31. prosince 2010, 00.00 | Je tady konec roku a s ním Silvestr a to představuje velkou výzvu pro všechny nadšené fotografy! Avšak fotografování ohňostroje není vůbec jednoduché, neboť představuje kombinaci hned několika fotografických disciplín. K dobrému zvládnutí daného tématu je nezbytně nutné jak potřebné vybavení, tak i znalost správného nastavení fotoaparátu. Jak na to? Čeho se vyvarovat a na co si naopak dávat pozor? Odpovědi na tyto otázky shrnuje následující článek...

Je tady konec roku a s ním Silvestr, který je pro většinu z nás důvodem k bilancování na straně jedné a zároveň bujarých oslav na straně druhé. k tomu již neodmyslytelně patří nejen litry alkoholu ale také hromady pyrotechniky ať již "domácího" (amatérského) charakteru nebo profesionálních, velkolepých ohňostrojů. A právě to představuje velkou výzvu a vynikající příležitostí pro všechny nadšené fotografy, neboť právě snímky ohňostroje jsou působivé a svou atmosférou zcela výjimečné! Nicméně fotografování ohňostroje jako takové není vůbec jednoduché, neboť kombinuje hned několika náročných fotografických disciplín (jedná se částečně o akční, částečně o noční, trochu krajinnou a také reportážní fotografii), samozřejmě dost záleží na tom, jak k tomu přistupujete a co všechno chcete na snímku mít. K dobrému zvládnutí daného tématu je nezbytně nutné jak potřebné vybavení, tak i určitá znalost expozice a z toho plynoucí optimální nastavení fotoaparátu. Odpovědi typu: Jak na ohňostroj?... Čeho se vyvarovat?... A na co si naopak dávat pozor?, naleznete v následujícím článku.

Zdroj: www.shutterstock.com

Výbava a příprava

Ne nadarmo se říká: "štestí přeje připraveným", protože správná příprava je zde zcela zásadní. V první řaddě si tedy připravme potřebný "vercajk". Ohňostroj lze fotograf jak s DSLR tak i kompaktem. V případě kompaktu je podmínkou manuální režim (nejlépe) nebo alespoň režim priority času (Tv/S). Lze fotografovat i na automatický (programový) režim, ovšem v tom případě bude nevyhnutelná silná kompenzace expozice - do mínusových hodnot. Nezřídkakdy nemusí stačit ani maximální kompenzace (většinou -2EV) neboť noční snímky (tmavé snímky obecně) má automatika fotoaparátu tendenci silně přeexponovávat.
Další nedílnou součástí je dostatečně bytelný a pevný stativ s možností natáčení stativové "hlavy" (stativy s kulovou hlavou zde mají jednoznačně navrh). Mnoho stativů má zespodu hák na zavěšení závaží (postačí např. obyčejná plná plastová lahev nebo fotobrašna), což zvýší stabilitu stativu. Bez tohoto příslušenství nemá vůbec smysl ohňostroj fotit, neboť pracujeme s dlouhými expozičními časy (v řádech sekund). Lze fotografovat i na krátké (v ruce udržitelné časy) v kombinaci s většími citlivostmi (ISO) ale tím zmrazíme pohyb, takže ohňostroj samotný nemá šanci řádně "se vykreslit" (o problému s nárůstajícím digitálním šumem ani nemluvě).
V případě objektivů je lepší volit širokoúhlejší skla - optimálně taková, jejichž počáteční ohnisko se pohybuje okolo 20-30mm. Světelná skla nejsou nutná, stejně budeme používat vyšší clonová čísla (kvůli lepší kresbě i větší hloubce ostrosti).
Nespornou výhodu mají majitelé dálkové spouště (drátová, kabelová nebo ještě lépe bezdrátová). Pokud nic takového nevlastníte, nezoufejte! Vhodnou alternativu představuje samospoušť, popřípadě funkce "předsklopení zrcátka".
Použití stabilizátoru obrazu je spíše na překážku a u starších objektivů může paradoxně vést k lehkému "rozostření" fotografie (stabilizátor se snaží stále plnit svou funkci a stabilizuje i když nemá)! Novější stabilizované objektivy (Canon, Nikon) i těla DSLR (Sony, Pentax) již jsou vybaveny "inteligentní stabilizací", která rozpozná umístění přístroje na stativ (a stabilitátor automaticky deaktivuje).
Fotíte-li veřejný ohňostroj, určitě není nikdy na škodu (je-li to možné), předem si obhlédnout "terén". Samozřejmostí by pak mělo být, dotazit na místo focení s dostatečným předstihem a pečlivě vybrat místo focení. No a na závěr nezapomenout na vlastní pohodlí a dostatečně teple se obléknout.

ilustrační foto (Martin Hájek)

Co a jak nastavit?

:: Expoziční režimy - Nejlepší volbou je bezpochyby plně manuální (M) režim, který nepostrádá žádná DSLR ani pokročilý kompakt! U kompaktů s absencí "manuálu", dobře poslouží i možnost manuálního nastavení expozičního času (Tv/S). Není-li ani tato možnost, lze fotografovat i v programovém (P) režimu, ovšem podmínkou musí být jak delší expoziční čas - min. 5s (který nastavuje automatika) tak funkce kompenzace expozice (kde bude třeba hodně kompenzovat do záporných hodnot).

:: Čas - jeho délkou definujeme dobu, po kterou nám bude ohňostroj "kreslit". Při kratších časech (desetiny, zlomky sekundy) nedáme světlu ve scéně dostatečný prostor se "projevit". Naopak při delších časech zaznamenáme větší a působivější "hru světel". Univerzální čas zde neexistuje, nejlepší možností je experimentovat s tím, že se pohybujeme někde v rozmezí cca 2 až 10 s (možno samozřejmě i více). Pozor na přepaly způsobené dlouhými časy a mnohačetnými výbuchy. Lze fotografovat i s otevřenou závěrkou po dobu i několika desítek sekund až minut (režim Bulb) s tím, že objektiv mezi výbuchy zakrýváme. Výsledky jsou pak zvlášť působivé. Ovšem opět velký pozor na přepaly!

:: Clona - používáme vyšší clonová čísla. Jednak je to většinou žádoucí (vzhledem k dlouhým časům), abychom eliminovali přepaly. Druhak je to praktické, neboť při vyšších zaclonění zvyšujeme jak hloubku ostrosti tak zároveň dostaneme z objektivu nejlepší výsledky i co se týče kresby a celkové brilance obrazu. Rozsahy clon doporučujeme v rozmezí F8-16. Zde budou trochu znevýhodněné kompakty, jejichž maximální clona končí v drtivé vetšině na hodnotě F8 (na druhou stranu hloubka ostrosti je u kompaktů již z principu vysoká).

:: ISO - zde platí jednoduché pravidlo a sice: citlivost co nejnižší nám fotoaparát dovolí! Se zvyšujícím se ISO nám stoupá nežádoucí digitální šum a zároveň klesá obrazová kvalita (vlivem softwarové redukce šumu) - neboli čím vyšší ISO, tím více zašuměné a "vyžehlené" snímky (plus silná ztráta detailů).

:: Ostření - vzhledem k tomu že exponujeme převážně v úplné tmě (nebo jen při minimu světla), autofocus (AF) zde zcela selhává. Na bouchající rachejtle navíc stejně nelze přesně a spolehlivě ostřit. Proto je nejlepší přepnout na manuál (MF) a předostřit si ručně! Jednou z možností je ostřit na nekonečno. Ještě lepší je využít tzv. hyperfokální vzdálenosti (viz. tabulka), která nám udává vzdálenost, na kterou musíme při určitém ohnisku a cloně zaostřit, abychom dosáhli co nejvyšší hloubky ostrosti - a tím maximálního proostření snímku. Tak například při ohnisku 28mm a cloně F11 je hyperfokální vzdálenost u digitálních SLR cca 3,5 metru a ostré pak bude vše od cca 1/2 hyperfokální vzdálenosti (tedy od cca 1,75m) až po nekonečno.

:: Ohnisko - na focení ohňostroje je vhodné širokoúhlé ohnisko, protože nelze předem odhadnout, kde přesně se nám petarda po obloze "rozprskne". Další nezanedbatelnou výhodou je fakt, že širokoúhlá ohniska mají již z principu velkou hloubku ostrosti, takže proostření snímků bude vždy na slušné úrovni. Vyšším clonovým číslem hloubku ostrosti ještě více podtrhneme. Lze samozřejmě fotit i na delší ohniska, ale musíme pamatovat na to, že bude vše o to komplikovanější - s rostoucím ohniskem zmenšujeme úhel záběru (musíme mnohem přesněji komponovat) a zároveň nám výrazne klesá právě hloubka ostrosti (a je mnohem těžší správně zaostřit).

:: Vyvážení bílé - vzhledem k tomu, že fotíme v noci, není problém barevnosti až tak akutní, nicméně automatika (AWB) není příliš vhodná. Fotoaparát se při ní jednoduše snaží "odhadnout" teplotu světla a to může vést k tomu, že jednotlivé snímky mohou mít různé barevné posuny (i když rozdíl to nebude nijak zásadní). Nejlepším řešením je nastavit WB na režim "slunce", neboť to je jediná volba, kdy fotoaparát nevyvažuje bílou a fotí to co "vidí" a jak to "vidí". Další alternativou je záznam do RAW formátu. Pak nemusíte WB řešit vůbec, protože jej nastavíte až poté v RAW editoru, jak bude libo.

Zdroj: www.shutterstock.com

Kompozice

Zde se fantazii a kreativitě meze nekladou. Důležité je jednak to, co vlastně chcete na fotografii mít a pak také samotné místo, z kterého budete snímat. Jde-li vám vyloženě o "hru světel", zaměříte se logicky pouze na samotné výbuchy petard a rachejtlí. Chcete-li, aby vaše snímky byly více vypovídající, není na škodu zakomponovat do scény částečně i krajinu (domy / horizont / most / strom / řeku) nebo lidi (siluety hlav), popřípadě obojí. Fotografie pak jsou rozhodně zajímavější, "plnější", bohatší a pozorovatel u nich vydrží déle, než je celé "přečte". Jen pozor na nežádoucí prvky nebo rušivé elementy ve scéně, jako jsou různé stožáry, lampy atd. (nemluvě o tom, že samotná světla lamp mohou celkový dojem ve scéně dost pokazit).

ilustrační foto (Martin Hájek)

Tipy a triky

• Maximální rozlišení - nemá cenu šetřit místem, tím spíš budete-li poté dělat výřezy (což je více než pravděpodobné).
• Záznam do RAWu - dobrý jak pro dodatečné nastaveni WB, tak i kvůli větší kvalitě snímku (možnosti úprav barevnosti, ostrosti, komprese JPEGu atd.)
• Blesk - zde je odpověď jednoznačná - blesk nekompromisně zakázat, protože jeho výkon je zcela nedostačující a v otevřeném prostoru (nebo při fotografování na větší vzdálenosti) se stejně nemá šanci prosadit. Navíc blesk nám "zmrazí" pohyb a to rozhodně nechceme.
• Automatické měření expozice (Program) - používáme kompenzaci expozice, měření (metering) celoplošné/poměrové (multi-zone, multi-segment, matrix ap).
• Stativ je nezbytný - dlouhý čas nemáme šanci v ruce udržet.
• Pozor na baterie - v mrazu prudce (skokově) ztrácejí kapacitu, proto je mějte pokud možno v teple co nejdéle to jde (je-li k dispozici záložní akumulátor, jen dobře).
• Live View - živý náhled je vynikajícím pomocníkem - umožňuje nám lépe zaostřit i celkově pohodlněji fotografovat (mapovat scénu, nastavovat příslušné parametry atd.)
• Dálková spoušť - ať již kabelová nebo bezdrátová, případně lze použít i samospoušť nebo funkci předsklopení zrcátka.
• Citlivost - co nejnižší, ISO 100. Některé DSLR od Nikonu nebo Sony mají nejnižší citlivost ISO 200, ale většinou nechybí režim "Low ISO" (ten nastaví většinou "stovku").
• Clona - vyšší clonová čísla.
• Expoziční čas - v řádu sekund, pro lepší efekt lze i delší.
• Bulb režim - umožní nastavit libovolně dlouhý expoziční čas (teoreticky až "nekonečný").
• Sériové snímání - možno zapnout.
• Automatické ostření (AF) - vypnout.
• Stabilizátor (IS, VR) - vypnout.

ilustrační foto (Martin Hájek)

Závěrem

Fotografování ohňostroje není jednoduchou disciplínou a je třeba respektovat určitá pravidla a specifika, které jsme si právě nastínili. Hlavní je příprava, správné nastavení a pak už jde jen o dobré načasování (zkrátka čekat a snažit se vystihnout ten správný okamžik). Hodně zde dělá i samotná technika a kvalita vašeho fotoaparátu, objektivu i příslušenství (stativu), což může do výsledné technické kvality snímku hodně promluvit (v pozitivním ale i negativním slova smyslu). Nezbytné je být také dochvilní, zvolit to správné místo a vyzkoušet příslušné nastavení na několika prvních "záblescích" ohňostroje. Na druhou stranu, snímky (ty povedené pochopitelně) budou vždy dostatečnou odměnou za vaše nervy i prokřehlé (nejen) prsty.
Mezi větší akce (nesilvestrovského rázu) probíhajících v ČR, jmenujme například pravidelný a věhlasný festival ohňostrojů pořádaný v Brně - Ignis Brunensis

Přejeme hodně štěstí s fotografováním ohňostroje a do roku 2011 jen samé Dobré světlo!