Mohl grafický design ovlivnit poslední volbu prezidenta Spojených států? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

9. ledna 2001, 00.00 | Jakkoliv se zdá nemožné, aby grafický design výrazně ovlivnil hlas srdce každého poctivého Američana, zřejmě tomu tak ve skutečnosti nedávno doopravdy bylo.

Jakkoliv se zdá nemožné, aby grafický design výrazně ovlivnil hlas srdce každého poctivého Američana, zřejmě tomu tak ve skutečnosti nedávno doopravdy bylo - a možná i bez toho, aby to volič vůbec poznal. Pominu-li totiž nezvratný vliv designu plakátů, letáků, TV spotů (obecně vzato tedy vizuální design rozličných kandidátských kampaní), je tu ještě jedna, celkem nenápadná možnost, a pro některé již prokázaný fakt, proč mohly volby v USA dopadnout jinak, než dopadly. Ve sčítání, ve kterém jde o pouhé stovky hlasů, je totiž kvalitní a hlavně jednoznačný design hlasovacího lístku pro daný účel poměrně důležitý faktor. Jak se však ukázalo, snaha nechat vyniknout "zajímavému" designu (kéž by alespoň zajímavý byl!) nad účelností zmátla tisíce voličů a nechtěně nahrála protivníkům. O co tedy jde?
Asi nikomu neuniklo, že v posledním kole voleb došlo na tzv. ruční přepočítávání hlasů. Jde o lístky, na nichž je vytoužený politik vyznačen slabě, rozmazaně, na hranici kolonky apod. Tedy tak, že sčítací stroj nemůže jednoznačně rozhodnout a lístek raději vyřadí zcela. Samozřejmě, vždy se k volbám dostaví lidé, kteří nevidí, neslyší a přesto chtějí volit - a je to jejich právo. Horší ovšem je, když i průměrně inteligentní člověk pochybuje, kam svou volbu má umístit, a ve zmatku volí dvakrát (zde bylo celkem 19.000 hlasovacích lístků vyznačeno dvakrát pro stejného kandidáta), nebo právě mimo okraj čtecího pole.
Na hlasovacích lístcích, které vlastně hlavní měrou přispěly k rozuzlení otázky po příštím americkém prezidentovi, je hned několik závažných nedostatků nepřijatelných nejen z grafického hlediska. Tyto nedostatky svědčí o základním nerespektování lidské psychologie a kulturních zvyklostí a tradic, o inkompetenci lidí určených na vizualizaci této zcela mimořádné a "obyčejné tvorbě" vymykající se zakázky. A nakonec: tyto nedostatky ukazují i na to, že ne vždy si vystačí grafik se "svým písečkem"; pokud na daný úkol nestačí sám, není ostudou přizvat kupříkladu právě psychology (a možná i vystudované optiky). Neboť nevěřím, že by jakkoli (tedy i mizivě) erudovaný vědec souhlasil s do očí bijícími přehmaty na tomto hlasovacím lístku.

Hlasovací lístek volebního okresu Palm Beach na Floridě:

Chyba první, zcela zásadní
Prázdná místa na umístění hlasu, tj. světlé body uprostřed, nejsou v úrovni s osobou nebo politickým "táborem", pro který se chtěl občan rozhodnout. I při relativně usilovném přemýšlení nemuselo být každému zcela jasné, která bílá tečka příslušela tomu kterému kandidátu. Ruku na srdce: je to každému na první pohled a okamžitě jasné? Jednoznačná, logická cesta - srovnání počtu míst s počtem kandidátů - šla stranou. Tedy ač jsou demokraté druzí, přísluší jim až třetí bod a zaškrtnutí druhé tečky dává celkem zadarmo bod reformistům.
Zmatek způsobuje i výrazná oddělující čára nad demokraty, která navádí přímo a neodvratně na tečku, vyhrazenou panu reformátorovi Buchannanovi a jeho kolegům. Neboť je jméno Al Gore krátké, má intuitivně menší spojitost s vertikálně zarovnanou číslicí 5 - a šipkou doprava. Malá, téměř "ustrašená" šipka, která teprve ukazuje tu správnou volbu, vedle takové masivní a výhružné linky nutně zaniká. Také modrá barva, vynikající z okolního, jinak černobílému textu, nechtěně mate a svádí špatným směrem. Tedy někteří lidé, chtějíc z celého a demokraticky přesvědčeného srdce pomoci Al Gorovi, pomohli mu možná do politického hrobu a zbytečně dali hlas "beznadějnému" Buchannanovi. Příště doporučujeme zkoušet zejména na starších lidech či lidech s vadami zraku - záruka úspěchu.

Barva a linka úspěšně navigují…

Chyba druhá, rovněž zásadní
Lidskému tvoru, tedy i rozpálenému voliči z USA, je vlastní "řadit věci do nějakého pořádku". Je to náš způsob rozumového vyrovnávání se s poměrně chaotickou (alespoň pro autora) realitou. Známý je obrázek schodiště, vedoucího nahoru a dolů, kdy automaticky rozhodujeme, které schody vedou vzhůru a které dolů, přičemž mezi nimi pochopitelně není žádný praktický rozdíl. Nebo jinak: tchyně, rovnající donekonečna sošky a porcelánové vázičky ve vaší milované kredenci, rovněž bez jakéhokoliv logického smyslu, vysvětlení, prostě "aby byl pořádek".
Lístek obsahuje na levé straně Bushe, Gora a Browna. Je tedy v lidské přirozenosti se domnívat, že světlé body jsou rovněž řazeny v jakési posloupnosti 1, 2, 3. Většina občanů tzv. západního světa obyčejně čte zleva doprava. Jenže, pakliže na nás nějaký "grafik" ušije nečekanou léčku v podobě masivní svislé černé čáry, lekneme se, zastavíme čtení - a kandidáti z menších stran na pravé straně mají jednoduše smůlu. Nechtěl bych být kandidátem na pravé straně: mí voliči by mě museli poměrně složitě hledat a volit doslova "odzadu", od konce. A usilovným hledáním svého vytouženého kandidáta v nepřehledné změti lejster - alespoň u nás - rádi tráví za plentou voliči pouze nepopulárních či zmírajících stran.

Důkazy místo dohadů
Nepřesvědčily vás nepřímé důkazy, teorie, hypotézy? Já věřím, že jsou opodstatněné. Ve volebním okrsku Palm Beach získal pan Buchanan více než 3000 hlasů, což byl úplně jiný výsledek, než v jiných floridských volebních okrscích. Z demografických výzkumů rovněž vyplývá, že na Floridě spokojeně přebývá více demokratů, než republikánů a rovněž starší židovská populace by nikdy nedala hlas Buchannanovi, muži, který zastává úplně jiná stanoviska, než tato komunita. Tento jediný okrsek způsobil celou čtvrtinu všech hlasů z Floridy, což neodpovídá tomu, jak se poměrově volilo jinde na Floridě. Rovněž další, socialistický, kandidát zde získal celou polovinu všech hlasů získaných v tomto státě, což naprosto neodpovídá demografickému rozložení příznivců - zato zcela odpovídá špatnému designu lístků. Design, který způsobil zmatené a stěžující si voliče, a výsledky, které jednoznačně nekorespondují s reálným rozložením příznivců příslušných stran na Floridě.

Co z toho vlastně vyplývá?
Mým záměrem nebylo deklarovat fanatický zájem o poněkud groteskní průběh prezidentských voleb ve Spojených státech; naopak, fraška, zaplňující přední strany a úvodníky novin celého světa (snad dokonce více, než svého času sexuální úlet stážistky v Bílém domě) mě příliš nezajímala; o původu potíží, spojených s volebním systémem v USA (za pomoci tzv. volitelů) se můžete dočíst jinde. Mým cílem bylo ukázat na jeden celkem pěkný příklad toho, jak může nepřemýšlivý, arogantní a nepozorný grafik celkem razantně a za přispění náhody ovlivnit (v přeneseném smyslu) "tvář dějin". Vždyť prezident Spojených států je osoba, kterou zná nejen Florida či USA, ale celý svět - a je to osoba, která často chod dějin měnila. 3000 zmatených hlasů, které zřejmě "ulítly vedle" a nahrály konečnému výsledku, tento rok měly tu sílu ovlivnit dalších 250 000 000 hlasů - a vinou designu se tak nestalo. A pak, že design tiskovin není důležitý!

Obrázky a některé informace jsou převzaty z typografických stránek Willa Harrise
(http://www.will-harris.com)

Ještě podrobnější analýzy naleznete na těchto stránkách:
Scott Rosenberg nabízí vysvětlení expertů, proč a co je špatného na designu lístků na http://www.salon.com/tech/col/rose/2000/11/09/interface_design/index.html;
Rovněž Joel Spolsky se ptá, zda-li vyhraje Bush na základě nepoužitelnosti lístků http://joel.editthispage.com/2000/11/09

Další stránky k problematice:
http://www.useit.com
http://danbricklin.com/log/ballotusability.htm

Děkuji za vydatnou a nezištnou spolupráci na článku panu Janu Anderssonovi.